Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1962

III. volební období

81

Vládní návrh

Zákon

ze dne.............. 1962

o měrové službě

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Oddíl I

§ 1

Úvodní ustanovení

Jedním z důležitých předpokladů pro rozvoj národního hospodářství je správné měření. K tomu je třeba zajistit jeho jednotnost a soustavně zavádět a používat nová moderní měřidla a měřicí metody jednotnosti a správnosti měření se dosáhne zajištěním základních etalonů zákonných měr, organizovanou a systematickou kontrolou používaných měřidel a měřicích zařízení a stanovením a dodržováním správného způsobu měření. Zlepšení na tomto úseku se projeví příznivými důsledky v celém národním hospodářství. Přispěje především ke zvýšení kvality a spolehlivosti výrobků, docílení úspory materiálů, zvýšení bezpečnosti při práci, zlepšení zdravotnické péče a zdokonalení ochrany zájmů spotřebitelů.

Oddíl II

Zákonné míry

§ 2

Druhy zákonných měr

Zákonnými měrami jsou jednotky základní (§ 3) a jednotky druhotné (§ 4).

§ 3

Jednotky základní

(1) Jednotkou délky je metr (m).

(2) Jednotkou hmoty je kilogram (kg).

(3) Jednotkou času je sekunda (s).

(4) Jednotkou elektrického proudu je ampér (A).

(5) Jednotkou teplotního rozdílu je stupeň (Kelvinův nebo Celsiův stupeň, deg, °K, °C).

(6) Jednotkou svítivosti je kandela (cd).

§ 4

Jednotky druhotné

Jednotky druhotné, které jsou přímo nebo nepřímo odvozeny z jednotek základních, se stanoví státní technickou normou; státní technická norma stanoví též definice a označovaní zákonných měr, násobky a díly zákonných měr a způsob převodního používání některých měr a měřidel, které neodpovídají ustanovením tohoto zákona.

§ 5

Závaznost zákonných měr

(1) Při výrobě, v obchodě, dopravě, zdravotnictví, ve vědě, technice i ve všech ostatních oborech národního hospodářství, jakož i při právním styku musí se při údajích měrových hodnot, pro které jsou stanoveny zákonné míry, užívat jen těchto měr.

(2) V atomové a jaderné fyzice, v astronomii a ve spektroskopii je dovoleno užívat i jiných než zákonných měr; totéž platí ve styku s cizinou.

Oddíl III

Organizace měrové služby

§ 6

Orgánem státní měrové služby je Úřad pro normalizaci, do něhož se začleňují všechny dosavadní orgány této služby, jeho název se mění na Úřad pro normalizaci a měření. Součástí úřadu jsou jeho oddělení, zřízená v jednotlivých krajích.

§ 7

(1) V oboru státní měrové služby Úřad pro normalizaci a měření odpovídá za zajišťování jednotnosti a správnosti měr, měřidel, měřicích přístrojů (dále jen "měřidel") a měření, jakož i za soustavné zvyšovaní jejich technické úrovně a přesnosti; za tím účelem zejména

a) uchovává státní etalony (přesná kontrolní měřidla) fyzikálních a technických jednotek a veličin a zajišťuje jejich porovnávání s mezinárodními etalony a státními etalony jiných států;

b) provádí výzkum a vývoj v oboru státní etalonáže;

c) pečuje v oboru měření o uplatnění vědeckých poznatků a o všeobecné rozšíření a používání pokrokových zkušebních metod;

d) účastní se mezinárodní metrologické spolupráce;

e) provádí koordinaci rozvoje měřicí techniky;

f) stanoví všeobecné povinnosti týkající se výroby měřidel, jakož i jejich dovozu, vývozu, oprav a používaní;

g) stanoví hlavní podnikové etalony podléhající povinnému úřednímu zkoušení a ověřování, jakož i dobu platnosti ověření;

h) stanoví provozní měřidla, jejichž správnost jsou povinni zajišťovat uživatelé porovnáním s hlavními podnikovými etalony;

ch) stanoví vybraná provozní měřidla, mimořádně důležitá zejména pro správné stanovení množství a jakosti v hospodářském styku, pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci pracujících, podléhající povinnému úřednímu zkoušení a ověřování, jakož i dobu platnosti ověření;

i) provádí úřední zkoušky a ověřování hlavních podnikových etalonů a vybraných provozních měřidel podléhajících povinné úřední zkoušce a ověření;

j) vyhlašuje státní a podnikové značky, jimiž se označují hlavní podnikové etalony a provozní měřidla, která vyhovují předpisům o povinném úředním zkoušení a ověření;

k) provádí typové ověřování vzorků měřidel hromadně vyráběných, pokud podléhají typovému ověřování a schvaluje vzorky hromadně vyráběných měřidel, která typové zkoušce nepodléhají;

l) vydává nálezy, posudky a osvědčení v oboru měření;

m) spolupracuje s ministerstvy a ústředními orgány při metodickém řízení činnosti měrových útvarů organizací;

n) provádí kontrolu měřidel, měření a plnění ostatních povinností uložených předpisy o mírách ve všech odvětvích národního hospodářství.

(2) Vedoucí Úřadu pro normalizaci a měřeni může v dohodě s příslušným ministrem nebo vedoucím ústředního orgánu převést do jejich působnosti určité úkoly státní měrové služby z oboru měření.

(3) Úřad pro normalizaci a měření může v dohodě s příslušným ministerstvem, ústředním orgánem nebo krajským národním výborem a popřípadě i s okresním národním výborem pověřovat podřízené jim organizace prováděním podnikových zkoušek hlavních podnikových etalonů a vybraných provozních měřidel nahrazujících úřední zkoušky a ověřování.

§ 8

(1) K zajištění jednotnosti a správnosti hlavních podnikových etalonu (§ 7 odst. 1 písm. g) a vybraných provozních měřidel (§ 7 odst. 1 písm. ch) jsou povinny organizace, které tyto etalony a měřidla vyrábějí, dovážejí nebo opravují, předkládat je Úřadu pro normalizaci a měření k úřednímu ověření před jejich uvedením do oběhu. K novému úřednímu ověření musí být hlavní podnikové etalony a vybraná provozní měřidla předkládány organizacemi, které jich užívají, vždy před uplynutím platnosti úředního ověření.

(2) Jednotnost a správnost provozních měřidel, která nepodléhají povinnému úřednímu zkoušení a ověřování (§ 7 odst. 1 písm. h), jsou povinny zajišťovat organizace, které těchto měřidel užívají, jejich systematickým porovnáváním s iředně ověřenými hlavními podnikovými etalony.

(3) Za náležité plněni povinností, uvedených v odstavcích 1 a 2 a za splnění ostatních povinností uložených organizacím předpisy o mírách odpovídají vedoucí organizací.

(4) Ministerstva a ústřední orgány zajišťují v dohodě s Úřadem pro normalizaci a měření provádění měrové služby v podřízených organizacích.

Oddíl IV

§ 9

Prováděcí předpisy

Úřad pro normalizací a měření vydá v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a ústředními orgány předpisy k provedení tohoto zákona; v prováděcích předpisech těž vymezí podrobně úkoly orgánu státní měrové služby, jejich práva a povinnosti a Stanoví zásady řízení před orgány státní měrové služby.

§ 10

Ustanovení závěrečná

(1) Zrušují se

1. zákon č. 16/1872 ř. z., kterým se stanoví nový řád měr a vah, ve znění zákona č. 50/1876 ř. z., zákona č. 56/1884 ř. z., zákona č. 10/1893 ř. z. a zákona č. 66/1893 ř. z.;

2. uherský zákonný článek V/1907, o měrách a prováděcí nařízení č. 107.231/1908 K. M. (uh. m. obchodu), o zvláštních měrových jednotkách a měřicích přístrojích;

3. zákon č. 46/1918 ř. z., o metrickém karátu a prováděcí nařízení č. 47/1918 ř. z., o metrickém karátu;

4. dosud platná ustanovení o státní službě pro míry a váhy, obsažená v zákonném opatření předsednictva Národního shromáždění č. 2/1955 Sb., o statní službě pro míry a váhy, o státní službě pro drahé kovy a o zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu, zejména § 1. odst. 1, §§ 4, 8 až 10, § 13 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2.

(2) Ostatní předpisy dosud platné v oboru státní měrové služby pozbudou platnosti dnem počátku účinnosti předpisu vydaných potíte tohoto zákona.

§ 11

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Přesné a spolehlivé měření je nezbytným základem správného chodu všech oborů národním hospodářství, zejména výroby a obchodu a rozvoj vědy a techniky. Aby se dosáhlo tohoto cíle, je nutno výsledky měření určovat jednotně a ve vhodných jednotkách. Vzhledem k tomu, že jednotnou měření má nesmírný význam i pro mezinárodní styky, zabýval se Mezinárodní výbor pro váhy a míry otázkou vypracování jednotné soustavy základních jednotek měření. X. generální konference pro váhy a míry, která se konala v roce 1954 v Sèvres, přijala rezoluci o přijetí systému těchto základních jednotek:

1. pro délku metr

2. pro hmotu kilogram

3. pro čas sekunda

4. pro elektrický proud ampér

5. pro teplotu teplotní stupeň

6. pro svítivost kandela

Dále doporučila všem signatárním státům metrické konvence, aby tyto základní jednotky ve svých státech uzákonily. Ke státům metrické konvence patří, spolu s ostatními zeměmi socialistického tábora v čele se Sovětským svazem, i Československá socialistická republika.

XI. generální konference, která se konala v říjnu 1960 v Paříži, přijala usnesení, že soustava jednotek založená na uvedených základních jednotkách bude nazvána "Mezinárodní soustava jednotek" (Système - international d'unités). Mezinárodní zkratka názvu této soustavy je SI.

Dosavadní platné čs. předpisy, které upravují pouze jednotky délky, plochy, objemu a hmoty, jsou zastaralé a nevyhovují proto potřebám dnešní duby a pokroku vědy a techniky. Proto bylo v ČSSR, podobně jako v jiných státech, zavedeno v praxi používání mnoha dalších různých jednotek, zpravidla ze soustavy centimetr-gram-sekunda, metr-kilopond-sekunda a rovněž metr-kilogram-sekunda-ampér, jež je totožná s Mezinárodní soustavou jed notek (SI).

Protože tato nejednotnost značně zhoršuje a ztěžuje možnost dorozumění mezi různými technickými obory (např. udáváním výkonu v kW a k), přesouvá se užívání těchto jednotek k nové sou stavě SI, která se u nás již v praxi převážně vžila. Tak např. v elektrotechnice se již užívá výhradně těchto nových jednotek. Ve školství a technické literatuře se této soustavy používá převážnou měrou a v teoretických disciplínách, např. ve fyzice, nauce o elektřině atd. téměř výhradně. Nové soustavy se rovněž užívá částečně i v chemickém a strojírenském průmyslu. Obdobný vývoj probíhá téměř v celém světě. Zejména se počíná odstraňovat potíž spojená s grafickým znázorňováním hodnot a závislostí různých veličin; např. ve Švédsku vyšly parní tabulky, které jsou poprvé v historii zpracovány v nových jednotkách. Zavedení nové soustavy si k usnadnění práce techniků vyžádá i u nás postupné vydávání převodních tabulek.

Zavedení nové zákonná soustavy v ČSSR velmi ulehčí a zjednoduší spolupráci mezi nuznými obory a zejména též výchovu nových technických kádru, kde sjednocení a zjednodušení umožní lepší a hlubší pochopení technických a vědeckých poznatku. Ve výrobě se projeví zavedení jediné soustavy omezením sortimentů vyráběných měřidel, což bude mít obdobné příznivé hospodářské důsledky jako typizace. Vzhledem k značnému rozsahu používání nových jednotek v praxi vyžádá si zavedení nové zákonné úpravy pouze menší finanční náklady na označování měr a měřidel. Ustanovení § 4 umožňuje dočasné používání některých már a měřidel, které nebudou odpovídat zákonným mírám.

Na stejném základě je vybudována soustava zákonných jednotek již v celé řadě států, jako např. v SSSR, NDR, Rakouské republice aj. Ze stejného nákladu vycházejí i návrhy soustavy zákonných měr ve Francii a Švýcarsku. Postupně bude nový systém uzákoněn ve všech členských státech. K průtahům s vydáním nového zákona dochází v některých státech jednak proto, že se v nich zatím dostatečně nevžilo používání nových jednotek v praxi, jednak proto, že v některých státech je úprava zákonných měr obsažena v zákonech o organizaci státní měrové služby, jejíž vypracováni s vyžaduje někdy i doby několika let.

I v anglosaských zemích, kde výroba dosnil běžně užívá jednotek založených na yardu a libře s nedekadickým systémem, užívá se ve vědeckých pracích jednotek mezinárodní soustavy. V těchto zemích je úplný přechod k metrické soustavě otázkou delší doby. Postupné zavádění nové soustavy v jednotlivých státech nebude mít vzhledem k ustanovení § 5 odst. 2 navrhovaného zákona nepříznivé důsledky pro čs. zahraniční obchod.

Úkolem československé měrové služby je zajišťování jednotnosti, přesnosti a správnosti měřidel a jejích správného používání ve všech odvětvích národního hospodářství. K dosažení tohoto cíle je nutno vytvořit organizaci systematické kontroly správnosti provozních měřidel jejich porovnáním s přesnými a ověřenými kontrolními měřidly (etalony). Pro úspěšný rozvoj našeho hospodářství má velký význam takt zajištění rozvoje měřicí techniky. Zavádění mechanizace, chemizace a automatizace výroby nutně předpokládá postupné nahrazovaní obvyklého způsobu měření novými pokrokovými metodami mřeni a zejména zaváděním moderních měřících zařízení s automatickými čidly pracujícími rychleji, spolehlivěji a přesněji než člověk. Stoupající úroveň výroby klade stále vyšší nároky na přesnost měření.

To vyžaduje, aby státní měrová služba byla náležitě vybavena tak, aby mohla na vědecké základně zaručovat požadovanou nejvyšší přesnost maření. Tak např. u měření délky se již požaduje přesnost až na 1 miliontinu milimetru, které lze dosáhnout jedině měřením pomocí světelných vln a nikoliv jako dosud použitím mezinárodního prototypu metru. Podobně u měření jednotky času a frekvence nepostačuje již přesnost na stomiliontinu sekundy, nýbrž je požadována přesnost až 1000krát vyšší. Totéž se jeví u ostatních jednotek měření, přičemž nároky na přesnost v celém světě stále stoupají.

Dosavadní organizací a technickým vybavením Zryla státní měrová služba úzce zaměřena podobně, jako je tornu dosud i v mnoha jiných startech, na zajišťování správnosti vybraných druhu měřidel, používaných zejména v obchodním styku. Jednotnost a správnost ostatních druhů měřidel užívaných v národním hospodářství se dosud celostátně a systematicky nezajišťovala a byla ponechána organizacím, podnikům, ústavům a pod., které tato měřidla vyrábějí, opravují a užívají.

Výsledek prověrky provedené rozsáhlou dotazníkovou akcí téměř v 1000 podnicích, ústavech a organizacích a šetřením v řadě vybraných podniků ukázal, že ve většině ze 137 oborů měření, které se v ČSSR provádějí, neboť správnost provozních měřidel vůbec organisovaně zajišťována. Ani v organizacích, které správnost některých druhů provozních měřidel kontrolují, není zajištěna správnost měření, neboť není zajištěna správnost měřidel kontrolních. Pouze v podnicích ministerstev těžkého strojírenství a všeobecného strojírenství se systematicky zajišťuje správnost měření, avšak jen v oboru dálkovém a v měření některých elektrických veličin, systémem kontrolních měrových středisek, jejichž hlavní kontrolní zařízení jsou ověřována pravidelně orgány státní měrové služby.

Toto naprosto nedostatečné zajišťování jednotnosti a správnosti měření má pro národní hospodářství velmi nepříznivé důsledky. Plnění jednoho z nejdůležitějších současných úkolů výroby, tj. soustavné zvyšování kvality výrobků, nelze dokonale zajistit bez přesného a jednotného měření. Za dosavadního stavu není možno dodržovat správný technologický postup výroby ani provádět správné mezioperační a výstupní kontroly. Užíváním nepřesných a nespolehlivých měřicích přístrojů a metod jsou znehodnocovány pracné a nákladné vědecké a výzkumné práce atd. V přítomné době není také dostatečně zajištěn rozvoj měřicí techniky. Tak např. některé úkoly rozvoje měřicí techniky se řeší současně na různých pracovištích bez vzájemné spolupráce a bez výměny zkušeností. Na druhé straně není rozvoj některých důležitých oborů měřicí techniky zajišťován vůbec.

Tento nepříznivý stav je důsledkem toho, že náležitému rozvoji československé měrové služby nebyla po celá desetiletí věnována dostatečná pozornost. Proto se v minulém roce situací v měrové službě zabývala podrobně vláda a svým usnesením z 2. září 1960 č. 833 rozhodla o opatřeních k urychlenému odstranění zaostávání této služby za stále rostoucími potřebami národního hospodářství a stanovila zásady jejího dalšího rozvoje. V nové koncepci se klade hlavní důraz na zajištění vědeckého způsobu (charakteru) řešení technických problémů měrové služby a na novou a efektivní organizaci systematického a komplexního správného a pokrokového měření.

Zákonné opatření Národního shromáždění č. 2/1855 Sb., které upravuje organizaci zajišťování správnosti a jednotnosti pouze velmi omezeného počtu vybraných měřidel, neumožňuje plnění nových naléhavých úkolů kladených na měrovou službu rozvojem československého národního hospodářství. Proto je třeba uzákonit novou pokrokovou organizaci československé měrové služby podle zásad usnesení vlády č. 833/1960.

Navrhovaný zákon umožní odstranit dosavadní nedostatky, vytvořit jednotný celostátní systém zajišťování jednotnosti a správnosti měr, měřidel a měření ve všech odvětvích národního hospodářství kterého se dosáhne provedením reorganizace stát m měrové služby s opatřeními v oblasti měrové služby resortní. Současné se bude zajišťovat soustavné zavádění nových technicky dokonalejších měřidel a pokrokových metod měření. Náležitým plněním tohoto úkolu bude měrová služba účinně přispívat k dosažení vysokých cílů rozvoje celého národního hospodářství.

Provedení navrhovaného zákona si vyžádá určité náklady, které vyplynou z nutnosti výstavby laboratoří metrologického útvaru a krajských od dělení Úřadu pro normalizaci a měření, z jejich vybavení potřebným zařízením a ve zvýšení počtu a kvalifikace pracovníků pro zajištění jednotnosti a přesnosti měření v těch oborech, které dosud zajištěny nejsou.

Úhrnné náklady do roku 1970, t. j. do dobudování státní měrové služby, nepřekročí částku 150 000 000 Kčs. Náklady budou postupně upřesňovány a uplatňovány v pětiletých a ročních plánech. Ke splnění všech úkolů vyplývajících z provádění navrhovaného zákona v roce 1962 bylo by třeba zvýšení počtu pracovníků státní měrové služby o 52 kvalifikovaných techniků a zvýšení nákladů o částku 7 133 000 Kčs. S ohledem na usnesení vlády č. 833/1960 bude projednáno uspokojení těchto požadavků v rámci rozpočtu a plánu práce. Uvedené náklady budou poměrně malé ve srovnání s přínosem, který se zajištěním jednotnosti a správnosti měřidel a měření a rozvoje měřicí techniky v národním hospodářství nutně projeví (snížení zmetkovitosti, soustavné zvyšování kvality výrobků, úspory materiálu, zvýšení bezpečnosti při práci aj.).

K jednotlivým paragrafům osnovy se uvádí:

K §§ 2, 3 a 4

Určují pojem zákonných měr. Zákonnými mírami jsou jednak jednotky základní, uvedené v § 3; jednak jednotky druhotné (§ 4), které se pro jejich značný počet a Možnost změn způsobených pokrokem vědy a techniky stanoví technickými normami. Jednotky druhotné jsou přímo nebo nepřímo odvozeny z jednotek základních. Jejich počet a druh se stanoví tak, aby byl zajištěn jednotný nejvhodnější způsob měření.

K § 5

Závaznost používání zákonných měr je nutnou podmínkou k tomu, aby se dosáhlo jednotného způsobu měření jak z důvodů vnitrostátních, tak i se zřetelem na styky se státy, které zavedly stejnou soustavu zákonných měr. Výjimka se připouští jednak při vývozu na přání odběratelů, jednak při dovozu ze států majících odlišnou soustavu zákonných měr. Užívání jiných než zákonných měr ve vědních oborech vyjmenovaných v § 5 je odůvodněno speciální povahou měření v těchto oborech.

K § 6

Změna názvu Úřadu pro normalizaci na Úřad pro normalizaci a měření je nutná proto, že dosavadní název nevyjadřuje rozšíření jeho působnosti o úkoly státní měrové služby.

Přeměna dosavadních obvodních zkušeben měr a vah na oddělení úřadu je plně odůvodněna podstatným rozšířením jejich agendy, a to zejména v oblasti státní etalonáže.

K §§ 7 a 8

Navrhovaný celostátní systém ověřováni měřidel, který je v §§ 7 a 8 vyjádřen hlavními zásadami a který bude podrobně stanoven v prováděcích předpisech, představuje v podstatě toto uspořádání:

1. Státní etalony I. třídy fyzikálních a technických jednotek a veličin budou uchovávány v ústředních laboratořích úřadu, který bude zajišťovat jejich správnost navazováním na etalony mezinárodní a ověřovat podle nich státní etalony II. třídy.

2. Státní etalony II. třídy budou uchovávány v 10 specializovaných odděleních úřadu, zřízených v jednotlivých krajích (budou přebudovány z dosavadních obvodních zkušeben měr a vah); těmito etalony se bude zajišťovat správnost hlavních pod, pikových etalonů (hlavní podniková vzorová měřidla).

3. Organizace užívající provozní měřidla budou povinny:

a) předkládat své hlavní podnikové etalony periodicky příslušnému specializovanému oddělení úřadu k úřednímu přezkoušení a ověření;

b) zajišťovat správnost provozních měřidel jejich systematickou kontrolou, tj. srovnáváním provozních měřidel s ověřenými podnikovými etalony v pravidelných lhůtách.

4. Seznam podnikových etalonů podléhajících povinnému úřednímu zkoušení a ověřování a doba platnosti jejich ověření, jakož i seznam pracovních měřidel podléhajících povinné podnikové kontrole bude vyhlášen Úřadem pro normalizaci a měření. Úřad rovněž stanoví další podrobnosti týkající se provádění kontroly měřidel.

5. Podnikům, ve kterých by pro malý počet provozních měřidel nebylo hospodárné budovat zkušební zařízení, bude umožněno zajistit správnost těchto měřidel v příslušných laboratořích úřadu nebo smluvně a za úplatu u vhodných organizací.

6. Provádění podnikových kontrol provozních měřidel, jakož i plnění ostatních povinností organizacemi bude kontrolována orgány státní měrové služby.

Uskutečnění tohoto systému představuje technicky velmi náročný úkol a vyžádá si delšího času. Do té doby, než budou ústřední i specializované laboratoře úřadu vybaveny úplnou soustavou státních etalonu, je možno využít k zajištění jednoty a správnosti měření přesných, nákladných a speciálních měřicích zařízení, kterými jsou vybaveny některé vědecké a výzkumné ústavy nebo podniky.

Tím, že bude správnost těchto zařízení pravidelně ověřována (vnitrostátně nebo mezinárodně), aby se jich mohlo použít k ověřování etalonů podnikových, bude možno splnit cíle sledované návrhem tohoto zákona ve velmi krátké době. Proto se v § 7 odst. 3 dává vedoucímu úřadu zmocnění, aby pověřoval organizace prováděním podnikových zkoušek a ověřování hlavních podnikových etalonů nahrazujících úřední zkoušky a ověření.

Pověřování organizací prováděním podnikového ověř ování hlavních podnikových etalonů bude využito i v budoucnosti jako trvalé instituce ve všech případech, kdy podnikové ověřování bude výhodnější než ověřování státní (např. ve velkých organizacích, majících mimořádně velký počet provozních měřidel určitého druhu nebo jejichž stupeň popř. způsob užívání podnikových etalonů vyžaduje velmi časté ověřování správnosti, dále v organizacích, které při svém provozu potřebují tak přesná měřicí zařízení a kvalifikované pracovníky, že budou moci bez obtíží a nákladů ověřování podnikových etalonů zajišťovat.

Pověřování organizací bude prováděno vždy v dohodě s příslušným ministerstvem nebo ústředním orgánem a zásadně na žádost organizací. Podmínkou pověření bude, aby byla zajištěna jednotnost a správnost hlavních podnikových etalonů jako při zkouškách úředních. Podnikové zkoušky budou prováděny za úplatu a bude při nich docíleno plného využití nákladných měřicích zařízení.

Správnost omezeného počtu vybraných provozních měřidel, majících mimořádný význam zejména pro správné stanovení množství a jakosti v obchodním styku k ochraně zájmů spotřebitelů, pro ochranu zdraví a bezpečnosti pracujících, bude i nadále zajišťována ověřováním prováděnými orgány státní měrové služby (např. váhy, závaží, elektroměry, plynoměry, vodoměry, měřidla na tekutiny, lékařské teploměry atd.). K dosažení mezinárodní jednoty a správnosti těchto měřidel, důležitých z hlediska veřejného zájmu, byla v roce 1955 zřízena Mezinárodní organizace pro legální metrologii, jejímž členem je též ČSSR. Tato organizace sleduje především dosažení mezinárodní jednoty o druzích měřidel, které mají podléhat úřednímu ověření, o náležitostech těchto měřidel a o jednotném způsobu jejich ověřování. ČSSR jako významný vývozce těchto měřidel má na dosažení cílů léto mezinárodní organizace mimořádný hospodářský zájem (vyvážíme např. elektroměry, plynoměry, sudy, lékařské teploměry aj. a tato měřidla jsou také součástí vyvážených strojních zařízení). V odůvodněných případech bude Úřad pro normalizaci a měření pověřovat organizace prováděním podnikových zkoušek a ověřování těchto vybraných měřidel, nahrazujících zkoušky a ověřování úřední (§ 7 odst. 3).

Pověřováním organizací prováděním podnikových zkoušek vybraných provozních měřidel je sledováno plnění důležité zásady dalšího rozvoje měrové služby stanovení usnesením vlády č. 833/1960, tj. dochovat maximální decentralizací snižování rozsahu dosavadní výkonné měrové služby a využívat tohoto snížení k rozšiřování působnosti státní měrové služby o další úkoly. Pověřování organizací k provádění podnikových zkoušek těchto měřidel bylo zavedeno vyhláškou Úřadu pro normalizaci č. 30/1960 Sb. Od poloviny roku 1960 se podařilo prováděním decentralizace snížit rozsah výkonné agendy státní měrové služby téměř o 1/4. Při provádění decentralizace byly získány cenné zkušenosti, kterých bude využito při navrhovaném pověřování organizací prováděním podnikových zkoušek hlavních podnikových etalonů.

Pověřování organizací úkoly orgánů státní měrové služby, které nebylo dosud nikde zavedeno, vzbudilo v cizině a zejména v zemích socialistického tábora značný zájem.

Zmocnění obsažené v § 7 odst. 2 umožňuje převést do působnosti ministerstev nebo jiných ústředních orgánů péči o zajištění oborů měření majících význam hlavně pro příslušné resorty, nebo dosáhne-li se při komplexním řešení uvnitř resortů efektivního zajištění jednotnosti a správnosti měření (např. zajišťování správnosti lékařských měřidel v ústavech ministerstva zdravotnictví).

Při ověřování typů měřidel se zjišťuje, zda typ měřidla, který má být hromadně vyráběn, vyhovuje svým konstrukčním provedením zásadám a požadavkům správného měření, kdežto při zkoušení a ověřování jednotlivých měřidel se zjišťuje, zda vyhovují platným měrovým předpisům.

K § 10

Ustanovení § 10 odst. 2 o pozbytí platnosti ostatních měrových předpisů je nutné proto, že náležitost měřidel, které budou stanoveny státními technickými normami, jsou v četných případech dosud upraveny zákony a vládními nařízeními.

V Praze dne 2. února 1962

Předseda vlády:

V. Široký v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP