Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1962

III. volební období

76

Vládní návrh

Zákon

ze dne............1962

o myslivosti

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

Myslivost jako odvětví zemědělské a lesní výroby zajišťuje podle potřeb socialistické společnosti v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství řádný chov, zušlechťování, ochranu a lov zvěře, jakož i hospodářské zužitkování ulovené zvěře. Péče o plánovité zvelebování myslivosti je v zájmu celé naší společnosti. Socialistické společenské zřízení vytváří podmínky, aby se co největší okruh pracujících podílel na řízení myslivosti a na výkonu práva myslivosti.

ČÁST PRVÁ

Právo myslivostí a účast pracujících na řízení myslivosti a výkonu práva myslivosti

§ 2

Právo myslivosti je oprávnění a povinnost zvěř plánovitě chovat, zušlechťovat, chránit, lovit (chytat, stíhat, střílet nebo jinak usmrcovati ulovenou nebo zhaslou zvěř si přivlastňovat a sbírat vejce zvěře pernaté a shozy paroží, jakož i oprávnění užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.

§ 3

(1) Československý myslivecký svaz je dobrovolnou společenskou organizací; sdružují se v něm jako v jediné celostátní myslivecké organizaci všichni českoslovenští občané, kteří vykonávají právo myslivosti. Členy Československého mysliveckého svazu mohou být i ti, kteří nevykonávají právo myslivosti, povolí-li to ústřední výbor Československého mysliveckého svazu.

(2) Činnost Československého mysliveckého svazu a práva a povinnosti jeho členů se řídí stanovami, které schvaluje ministerstvo zemědělství, lesního a vodního, hospodářství.

(3) Československý myslivecký svaz se účastní na řízení myslivosti podle ustanovení tohoto zákona, provádí zkoušky z myslivosti podle zkušebního řádu vydaného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může pověřit Československý myslivecký svaz dalšími úkoly na úseku myslivosti.

§ 4

(1) Pracující z měst a venkova, kteří mají platné lovecké lístky, mohou vytvářet myslivecká sdružení k tomu, aby společné vykonávali v honitbách právo myslivosti. Myslivecké sdružení je socialistickou organizací.

(2) Stanovy mysliveckého sdružení musí být předem schváleny okresním národním výborem, který také dozírá na jejich dodržování a na činnost mysliveckého sdružení. Členství ve dvou nebo více mysliveckých sdruženích není dovoleno. Dozor na hospodaření mysliveckého sdružení, zejména na plnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu vykonává též Československý myslivecký svaz.

(3) Vzorové stanovy mysliveckých sdružení vydalo ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem.

ČÁST DRUHÁ

Honitby, obory a samostatné bažantnice

§ 5

Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které okresní národní výbor uznal za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici.

§ 6

(1) Okresní národní výbor uzná za honitbu souvislé honební pozemky, které má ve správě nebo užívání socialistická organizace, pokud mají výměru alespoň 500 ha.

(2) Sousedi-li souvislé honební pozemky, které jsou ve správě nebo užívání různých socialistických organizací, přičemž pozemky žádné z těchto organizací nedosahují výměry 500 ha, mitře okresní národní výbor sloučit tyto honební pozemky a uznat je za honitbu, jestliže takto sloučené honební pozemky dosáhnou výměry alespoň 500 ha a vytvoří-li se tím podmínky pro řádné myslivecké hospodaření.

(3) Okresní národní výbor uznat za honitbu též souvislé honební pozemky, které mají ve správě nebo užívání odborné školy, na kterých jsou vychováváni myslivci z povoláni, nebo ústavy pro výzkum zvěře, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření.

(4) Honební pozemky ve správě nebo užívání socialistické organizace, které nedosahují výměry potřebné pro uznání honitby a jichž se nepoužije k vytvoření honitby podle odstavců 2 nebo 3, přičlení okresní národní výbor k sousední honitbě; přitom zpravidla přičlení honební pozemky ve správě nebo užíváni státní organizace k honitbě státní organizace a honební pozemky ve správě nebo užívání jednotného zemědělského družstva k honitbě jednotného zemědělského družstva, pokud zásady řádné péče o myslivost nevyžadují jiné přičlenění těchto pozemků.

(5) Honební pozemky, které nejsou ve správě nebo užívání socialistické organizace, přičlení okresní národní výbor k sousedním honitbám.

(6) Při uznávání honiteb provede okresní národní výbor současně jejich zaokrouhlení tak, aby honitba odpovídala zásadám řádného mysliveckého hospodaření a aby se její hranice pokud možno kryly s přírodními hranicemi.

§ 7

Okresní národní výbor může uznat za oboru souvislá honební pozemky, které má ve správě nebo užívání socialistická organizace, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně vybíhat.

§ 8

Okresní národní výbor může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve správě nebo užívání státní organizace spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzívní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní národní výbor současně o přičlenění přilehlých cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu.

§ 9

Souvislé jsou pozemky tehdy, lze-li se dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku. Cesty, silnice, železniční tratě, přirozené a umělé vodní toky a nádrže noho úzké pozemkové pruhy, na nichž výkon práva myslivosti podle zásad řádného mysliveckého hospodaření není možný, nepřerušují souvislost pozemků; leží-li ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými.

§ 10

Nehonebními pozemky jsou pozemky zastavěné, nádvoří, dvory, zahrady a školky řádně ohrazené, náměstí, návsi, tržiště, ulice, cesty a parky uvnitř zastavěných ploch, železniční tratě, nádraží, silnice a hřbitovy. Jiné pozemky mine z důvodu bezpečnostních prohlásit za nehonební okresní národní výbor nebo z důvodů vojenských ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

§11

Právo myslivosti přísluší socialistické organizaci, která má ve správě nebo užívání největší výměru z honebních pozemků, jež byly určeny za honitbu nebo oboru; právo myslivosti v samostatné bažantnici přísluší státní organizaci, která o její uznání požádala.

§ 12

Socialistická organizace, jejíž honební pozemky ve výměře větní než 50 ha byly začleněny do honitby nebo samostatné bažantnice jiné socialistické organizace (§ 6 odst. 2, 4 a 6 a § 8), má nárok vůči této organizaci na poměrnou část úplaty za postoupení výkonu práva myslivosti. To platí obdobně v případě, kdy k postoupení výkonu práva myslivosti nedošlo. Nedojde-li o tom mezi organizacemi k dohodě, rozhodne okresní národní výbor.

§ 13

(1) O uznání honiteb, obor a samostatných bažantnic (dále jen "honitby") rozhoduje po projednání s Československým mysliveckým svazem okresní národní výbor, v jehož obvodě leží honební pozemky. Jestliže honební pozemky leží v obvodech nice okresních národních výborů rozhoduje o uznáni honitby okresní národní výbor, v jehož obvodě leží největší část honebních pozemků, a to vždy v dohodě s ostatními zúčastněnými národními výbory. Takové dohody je třeba i v případě, týká-lise zaokrouhlení nebo přičlenění honebních pozemků náležejících k honitbě, o jejímž uznání rozhoduje jiný okresní národní výbor.

(2) V rozhodnutí o uznání honitby uvede okresní národní výbor zároveň socialistickou organizaci, které přísluší v honitbě právo myslivosti.

(3) Okresní národní výbor zařadí jednotlivé honitby do jakostních tříd. Jakostní třídy stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednáni s Československým mysliveckým svazem.

ČÁST TŘETÍ

Využití práva myslivosti

§ 14

Socialistické organizace postoupí výkon práva myslivosti za úplatu mysliveckému sdružení nebo státní organizaci lesního hospodářství v oboru působnosti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Státní organizace může též vykoná vat právo myslivosti na vlastní účet.

§15

(1) Státní organizace a myslivecká sdružení, které vykonávají v honitbě právo myslivosti (v dalším "uživatel honitby"), jsou povinny spravovat honitbu s péčí socialistického hospodáře a ustanovit k tomu kvalifikovaného mysliveckého hospodáře. Kvalifikaci mysliveckých hospodářů, jejich povinnosti a oprávnění upraví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem.

(2) Mysliveckého hospodáře schvaluje okresní národní výbor k návrhu uživatele honitby; před schválením si vyžádá vyjádření Československého mysliveckému svazu. Schválenému mysliveckému hospodáři vydá okresní národní výbor průkaz o oprávnění vykonávat tuto funkci.

§ 16

(1) Smlouva o postoupení výkonu práva myslivosti musí být uzavřena písemně na dobu 10 let. K platností této smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním národním výhorem.

(2) Jedno myslivecké sdružení smí uzavřít smlouvu o postoupení výkonu práva myslivostí jen v jedné honitby. Výjimky může ve zvlášť odůvodněných případech povolit okresní národní výbor na doporučení krajského výboru Československého mysliveckého svazu.

(3) Myslivecké sdružení nesmí postoupit jinému výkon práva myslivosti v honitbě, ani v její části.

(4) Smlouva a postoupení výkonu práva myslivosti zaniká:

a) uplynutím doby,

b) zánikem honitby,

c) zánikem mysliveckého sdružení,

d) výpovědí jedné ze smluvních stran pro nedodržení podmínek smlouvy, popřípadě dohodou těchto stran schválenými okresním národním výborem,

e) rozhodnutím okresního národního výboru o zrušení smlouvy v případě, že uživatel honitby porušuje hrubě nebo opětovně předpisy o myslivostí nebo zásady řádného mysliveckého hospodaření a nezjedná ve lhůtě stanovené okresním národním výborem nápravu,

f) rozhodnutím o vyhrazení výkonu práva myslivosti podle § 18 odst. 1.

§ 17

(1) Přejde-li právo myslivosti, jehož výkon je smlouvou postoupen, na jinou socialistickou organizaci, vstupuje tím tato organizace do smlouvy o postoupení výkonu práva myslivosti na místo dosavadní organizace; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 12.

(2) Změny uznaných honiteb, ve kterých je výkon práva myslivosti smlouvou postoupen, lze provádět jen po zániku této smlouvy.

§ 18

(1) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může z důvodu obecného zájmu, a jde-li o zájem ochrany přírody v dohodě s ministerstvem školství a kultury, omezit nebo zakázat výkon práva myslivosti v některých honitbách, stanovit podmínky jeho výkonu a vydat pokyny pro schvalování plánu mysliveckého hospodařeni o lovu v takových honitbách, popřípadě zřídit v nich rezervace pro zvěř a učinit opatření k zajištění péče o ně. Z uvedených důvodů může si ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství vyhradit v některých honitbách za úplatu výkon práva myslivosti a pověřit jím některou státní organizaci.

(2) Uživatel honitby může žádat, aby okresní národní výbor část honitby, v niž jsou výjimečně vhodné podmínky pro intenzívní chov bažantí, prohlásil za uznanou bažantnici; při uznávání této bažantnice může okresní národní výbor přičlenit k honitbě cizí honební pozemky v rozsahu nutném pro zajištění úspěšného chovu bažantů. O náhradě socialistické organizaci, která má ve správě nebo užívání takto přičleněné honební pozemky, platí obdobně ustanovení § 12.

ČÁST ČTVRTÁ

Zvěř

§ 19

(1) Zvěří podle tohoto zákona se rozumí:

a) zvěř užitková:

srstnatá: jelen (příslušníci rodu Cervus), daněk skvrnitý (Dama dama L.), srnec obecný (Capreolus capreolus L.), jelenec (příslušníci rodu Odocoileus), los evropský (Alces alces L.), kamzík horský (Rupicapra rupicapra L.), kozorožec horský (Capra ibex L.), koza bezoárová (Capra aegagrus Erxleben), muflon (Ovis musimon Pall.), prase divoké (Sus scrofa L.), svišť horský (Marmota marmota L.), zajíc polní (Lepus europaeus Pall.), králík divoký (Oryctolagus cuniculus L.),

pernatá: drop velký (Otis tarda L.), tetřev hlušec (Tetrao urogallus L.), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix L.), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia L.), krocan divoký (Melaagris gallopavo L.), bažant (příslušníci rodu Phasianus, Syrmaticus, Chrysolophus, Gennaeus), koroptev polní (Perdix perdix L.), hřivnáč (Columba palumbus L.), doupňák (Columba oenas L.), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto Fr.), hrdlička divoká (Streptopelia tortur L.), sluka lesní (Scolopax rusticola L.), bekasina otavní (Capella gallinago L.), kvíčala (Turdus pilaris L.), lyska černá (Fulica atra L.), husa (příslušníci rodu Anser), berneška (příslušníci rodu Branta), kachny (příslušníci podčeledi Annatinae),

b) zvěř škodná:

srstnatá: medvěd brtník (Ursus arctos L.), rys ostrovid (Lyru lyru L.), kočka divoká (Felis silvestris Schreb.), vlk (Canis lupus L.), liška obecná (vulpes vulpes L.), kuna lesní (Martes martes L.), kuna skalní (Martes foina Erxl.), mývalovec kuní (Nyctereutes procyonoidaes Gray ), tchoř tmavý (Putorius putorius L.), tchoř světlý (Putorius eversmanní Less.), lasice hranostaj (Mustela erminea L.), lasice kolčava (Mustela nivalis L.), vydra říční (Lutra Iutra L.), jezevec lesní (Meles meles L.), veverka obecná (Sciurus vulgaris L.), ondatra pižmová (Ondatra zibethica L.),

pernatá: orel (příslušníci rodu Aquila), orlovec říční (pandion haliaetus L.), jestřáb lesní (Astur gentilis L.), krahujec obecný (Accipiter nisus L.), poštolky (Cerchneis B.), pochop (Circs aeruginosus L.), pilich (Circus cyaneus L.), moták lužní (Circus pygargus L.), káně lesní (Buteo buteo L.), káně rousná (Buteo lagopus Pont.), výr velký (Bubo bubo L.), sovy (příslušníci čeledi Strigidae), volavka popelavá (Ardea cinerea L.), kormorán velký (Phalacrocorax carto L.), roháč (Podiceps cristatu, L.), racek chechtavý (Larus ridibundus L.), vrána obecná (Corone corone L.), havran polní (Trypanocorax frugilegus L.), straka obecná (Piva pita L.), sojka obecná (Garrulus glandarius L.), kavka obecná (Colceus monedula L.).

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může spolu s ministerstvem školství a kultury a po projednání s Československým mysliveckým svazem měnit výpočet zvěře.

(3) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství dbá ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem, aby v přírodě zůstaly zachovány veškeré druhy zvěře. K tomu účelu činí v dohodě s ministerstvem školství a kultury a po projednání s Československým mysliveckým svazem potřebná opatření.

ČÁST PÁTÁ

Ochrana myslivosti

§ 20

(1) Ochranou myslivosti se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy, zejména před strádáním, škodlivými zásahy lidí, škodnou zvěří a škodlivými zvířaty a ochrana mysliveckých zařízení.

(2) Zajištěni řádně ochrany myslivosti je povinností každého uživatele honitby; v rámci této povinností je uživatel honitby též povinen pro každých jejích 500 ha ustanovit mysliveckou straž. Mysliveckou stráží může být jen ten, kdo má platný lovecký lístek; schvaluje ji k návrhu uživatele honitby okresní národní výbor, který ji též vezme do slibu. Myslivecká stráž je povinna nosit při výkonu své činnosti služební odznak se státním znakem.

§ 21

(1) Myslivecká stráž je oprávněna zejména:

a) zadržet osoby, které přistihne se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou vyzbrojí v honitbě nebo při neoprávněném výkonu práva myslivosti anebo při činu tímto zákonem zakázaném a zjistit jejich totožnost. V takových případech je zejména oprávněna odebrat přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytati nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř, popřípadě i loveckého psa a fretku, vykázat je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdat je orgánu veřejně bezpečnosti. Přistižené osoby jsou povinny uposlechnout. Odebrané zbraně a nástroje odevzdá myslivecká stráž neprodlené orgánu veřejné bezpečnosti;

b) usmrcovat v honitbě psy, kteří mimo vliv svého vedoucího a ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu hledají nebo pronásledují zvěř anebo se k ní plíží. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m a na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, vojenské a služební, pokud jako takoví jsou k rozeznání a pokud se při výkonu služby nebo při výcviku vzdálí z vlivu svého vedoucího jen přechodně;

c) usmrcovat kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větši než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu nebo pokud je ve vzdálenosti kratší než 200 m přistihne při pytlačení;

d) lovit v honitbě škodnou zvěř (§ 19 odst. 1 písm. b) a hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy, kočky a v bažantnicích ježky).

(2) Oprávnění podle odstavce 1 písm. b) až d) přísluší též členům mysliveckých sdružení a uživatel honitby je může přenést i na loveckého hosta.

(3) Vlastníkům psů a koček je zakázáno nechat je volně pobíhat v honitbě. V případě jejich usmrcení muže vlastník požadovat náhradu škody jen tehdy, dokáže-li, že k jejich usmrcení nedošlo za okolností uvedených v odstavci 1 písm. b) až d).

§ 22

(1) Při obhospodařování pozemků jsou jejich uživatelé povinni dbát o to, aby nebyly způsobovány zbytečné škody na zvěři. Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny, trávu, plevel a suchý rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živo ploty a křoviny. Výjimky muže povolit místní národní výbor.

(2) Na žádost uživatele honitby může okresní národní výbor, zejména v době hnízdění a kladení mláďat, omezit vstup do honitby nebo jejích částí.

§ 23

(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé poledních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to okresní národní výbor na jejich žádost povolí.

(2) Uživatel honitby je povinen zřizovat krmelce a zásypy, jakož i vhodné úkryty pro zvěř ve volném poli a v době nouze, zejména v zimě, zvěř přikrmovat.

(3) Zjistí-li okresní národní výbor, že zvěř trpí hladem zaviněním uživatele honitby, a nezjedná-li uživatel honitby na výzvu okresního národního výboru okamžitou nápravu, nařídí okresní národní výbor krmení zvěře na jeho náklad.

ČÁST SEDMÁ

Myslivecké hospodaření a lov a jejich plánování

§ 24

(1) Uživatel honitby je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě a zajistit v něm provedení lovu (včetně odchytu) zvěře v rozsahu a druzích, který pro honitbu vyplývá z rozpisu celostátního plánu lovu (včetně odchytu) stanoveného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

(2) Plán mysliveckého hospodaření a lovu schvaluje okresní národní výbor.

(3) Směrnice pro vypracování a schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v honitbách vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství po projednání s Československým mysliveckým svazem.

§ 25

(1) Uživatel honitby je povinen zajistit splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu schváleného okresním národním výborem. Jestliže uživatel honitby bez vážných důvodů plán neplní, může okresní národní výbor zajistit splnění plánu na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů ponechány uživateli.

(2) Myslivecký hospodář je povinen vést záznamy o hospodaření v honitbě a podávat hlášení pro statistické účely.

§ 26

Dobu lovu jednotlivých druhů zvěře, popřípadě její hájení stanoví ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem školství a kultury a po projednáni s Československým mysliveckým svazem.

§ 27

(1) Uživatel honitby je povinen sledovat a dohledávat zvěř postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky, je však povinen o tom předem zpravit mysliveckého hospodáře cizí honitby, který se může sledování a dohledávání zvěře zúčastnit; stejně tak je povinen o tom předem zpravit uživatele nehonebních pozemků. Zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla.

(2) Zvěř zhaslá nebo padlá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby.

§ 28

Uživatel honitby je povinen používat při výkonu právo myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Bližší pokyny o používání takových psů, o jejich kvalifikaci a počtu pro jednotlivé honitby vydá po projednání s československým mysliveckým svazem ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

§ 29

(1) Je-li v zájmu zemědělské nebo lesní výroby anebo v zájmu mysliveckého hospodaření třeba, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, může okresní národní výbor po projednání s Československým mysliveckým svazem povolit, popřípadě uložit uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nevyhoví-li uživatel honitby takovému příkazu, může jej okresní národní výbor dát provést na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů odevzdány uživateli honitby. Taková úprava se provede v rámci plánu lovu (odchytu) zvěře stanoveného pro obvod okresního národního výboru.

(2) Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře v době hájení pro účely vědecké, povoluje takový lov ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství, a jde-li o vzácné nebo na bytí ohrožené druhy zvěře v dohodě s ministerstvem školství a kultury.

(3) Okresní Národní výbor může povolit z důvodu obecného zájmu odchyt zvěře i v době hájení.

(4) Okresní národní výbor může po projednání s Československým mysliveckým svazem povolit v době hájení mimořádný lov poraněné zvěře a lov zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů; ulovená zvěř se započítává do plánu mysliveckého hospodaření a lovu stanoveného pro tuto honitbu.

(5) Vznikne-li potřeba omezit stavy některého druhu zvěře na nehonebních pozemcích, povoluje lov na těchto pozemcích na žádost jejich uživatelů okresní národní výbor. Provedením lovu pověří okresní národní výbor podle návrhu Československého mysliveckého svazu osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám.

§ 30

(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu práva myslivosti, ochrany zvěře a ochrany přírody zejména se zakazuje:

a) lovit zvěř způsobem, jimž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem; myslivecky hospodář a myslivecká stráž však mohou, dodrží-li předpisy o používáni jedů, trávit vrány, straky a lilky fosforovým těstem nebo strychninem v uzavřených vejcích, popřípadě jiným jedem;

b) střílet na spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používat při střelbě na ni nábojnic s okrajovým zápalem nebo nábojnic kratších než 40 mm, i když jde o ránu dostřelnou;

c) střílet spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a solisk;

d) lovit zvěř kromě prasat divokých, tetřevů, tetřívků a sluk za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce;

e) lovit zvěř spárkatou na čekané ve vzdálenosti do 100 m od hranic honitby a lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od hranic cizí bažantnice;

f) chytat zvěř do ok nebo na lep;

g) používat při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných;

h) používat psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře.

(2) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může po projednání s Československým mysliveckým svazem stanovit, které další způsoby lovu jsou zakázány nebo omezeny, popřípadě může stanovit určité způsoby lovu.

ČÁST SEDMÁ

Povolenka k lovu, lovecký lístek a povinné pojištění

§ 31

(1) Kdo vykonává právo myslivosti, musí mít u sebe lovecký lístek, a jde-li o člena mysliveckého sdruženi nebo loveckého hosta, též povolenku k lovů. Tyto průkazy je povinen předložit na požádání orgánu veřejné bezpečnosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži.

(2) Povolenky klovu vydává na předepsaném tiskopise uživatel honitby. Povolenky k lovu nepotřebují myslivecký hospodář a osoby vykonávající právo myslivosti v jeho přítomnosti. Pro sbírání vajec zvěře pernaté, shozů paroží a chytání ondatry pižmové se nevyžaduje lovecký lístek a postačí povolenka k lovu. Myslivecké sdružení nesmí vydávat československým občanům povolenky k lovu za úplatu.

(3) Lovecké lístky vydává okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům, kteří nemají trvalý pobyt v Československé socialistické republice, vydává lovecký lístek okresní národní výbor, v jehož obvodu se zdržují.

(4) Druhy loveckých lístků jsou:

a) lovecký lístek pro československé občany,

b) lovecký lístek pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povoláni,

c) lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání,

d) lovecký lístek pro cizince.

(5) Bližší předpisy o vydávání a odebírání loveckých lístků, zejména o tom, komu musí nebo může být lovecký lístek odepřen, vydá ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem financí.

§ 32

(1) Českoslovenští občané i cizinci, kteří vykonávají právo myslivosti, musí být pojištěni proti následkům zákonné odpovědnosti za škody způsobené při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob bez omezení pojistných částek a za škody na věcech nejméně na částku 50 000 Kčs za jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výhradu, že pojistná ochrana odpadá v případě neopatrného chování pojištěného.

(2) Za osoby, které požívají v Československá socialistické republice diplomatických a konzulárních výsad a imunit, uzavírá pojištění ministerstvo zahraničních věcí. Diplomatické nebo konzulární průkazy vydané těmto osobám ministerstvem zahraničních věcí nahrazují lovecký lístek.

ČÁST OSMÁ

Zužitkování zvěře

§ 33

(1) Uživatel honitby smí prodávat jen zvěř, káže zvěře, zvěřinu a vejce pernaté zvěře, pocházející z jeho honitby; předpisy veterinární a hygienické zůstávají nedotčeny. Myslivecký hospodář musí vést záznamy o tom, komu, kdy a jaké množství které zvěře (zvěřiny) nebo vajec pernaté zvěře bylo dodáno.

(2) Počínaje 16. dnem doby hájení až do jejího skončení mohou zvěřinu užitkové zvěře prodávat jen podniky státního a družstevního obchodu a zpracovávat jen závody veřejného stravování a závodní jídelny.

(3) Pokud je u některých druhů zvěře doba hájení rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.

(4) Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství může zavést lístky o původu zvěře, popřípadě jiný způsob kontroly ulovené zvěře.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP