Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1961

III. volební období

62

Vládní návrh

Zákon

ze dne.............1961,

kterým se mění a doplňuje zákon o hospodaření s byty.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 zní:

"(1) Zdravé bydlení je jednou ze životních podmínek každého jednotlivce a tím i základní složkou životní úrovně obyvatelstva měst i venkova. Stát pečuje o zvyšování úrovně obyvateli na tomto úseku a stará se, aby se s byty správně hospodařila.

(2) Úkoly s tím spojené zajišťují především místní národní výbory, které mají nejlepší možnost hospodařit s byty na základě posouzení místních podmínek a se znalostí poměrů každého jednotlivého občana, s přihlédnutím k rozvoji národního hospodářství. Při plnění těchto úkolů vytvářejí národní výbory podmínky, aby se na provádění bytové politiky v co největším počtu podíleli pracující a společenské organizace, zejména Revoluční odborové hnutí, a aby přitom byla plně uplatněna iniciativa a aktivita občanů."

2. § 4 zní:

"Rozpočtové, hospodářské a jiné organizace socialistického sektoru (dále jen "organizace"), které mají podnikové byty (§ 77 odst. 1), vedou pro každou obec, v níž jsou tyto byty, seznamy uchazečů, kteří jsou jejich zaměstnanci a v obci trvale pracují."

3. § 6 zní:

"(1) Lidová bytová družstva (dále jen "družstva") vedou pro každou obec, v níž mají své družstevní byty, seznam uchazečů, kteří jsou členy družstva.

(2) V obcích uvedených v § 3 odst. 2 zapíše družstvo do seznamu uchazeče, kteří nemají v obci vlastního bytu, jen tehdy, jestliže jsou členy družstva a v obci trvale pracují.

(3) O stavebních bytových družstvech a bytech v jejich domech platí zvláštní předpisy.[Zákon č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě.]"

4. § 9 odst. 3 zní:

"(3) Mají-li se v časovém údobí, na něž se sestavuje pořadí, přidělovat též byty pracovníkům nezbytných služeb (§ 82 č. 2), zapíše místní národní výbor do zvláštní skupiny v místním pořadníku uchazeče, jejichž pobyt v obci je nezbytně nutný pro zajištění veřejných služeb, a to v takovém pořadí, které odpovídá významu jejich práce, a podle jejich bytové potřeby."

5. § 18 zní:

"(1) Místná národní výbor přiděluje byty uchazečům zapsaným do pořadníku, a to podle pořadí uchazečů, přihlížeje však zároveň k tomu, aby byt byl počtem i rozměry místností vzhledem k počtu příslušníků uchazečovy domácnosti i vzhledem k místním poměrům přiměřený uchazečově bytové potřebě.

(2) Osobě, jež není zapsána do pořadníku, lze přidělit náhradní byt,

1. jestliže má svůj dosavadní byt vyklidit na příkaz k vyklizení (§ 42 odst. 1) nebo na příkaz stavebního úřadu

2. byla-li o svůj byt připravena živelní pohromou:

(3) Osobě, jež není zapsána do pořadníku, lze přidělit byt,

1. jde-li při prvém přidělení o uchazeče,

a) pro něhož organizace, v které pracuje, v dohodě se závodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí provedla takové stavební úpravy, kterými se získá byt z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo nezpůsobilých k bydlení;

b) jemuž dal místní národní výbor souhlas, aby vlastním nákladem provedl takovou stavební úpravu, kterou se získal byt z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo nezpůsobilých k bydlení;

2. jde-li o osobu, již je nutno přidělit byt ve státním zájmu;

3. jde-li o osobu, která dobrovolně uvolní svůj byt. V tomto případě lze však přidělit byt nejvýše stejné hodnoty a vybavení, ale s menším úhrnem podlahové plochy obytných místností."

6. § 22 zní:

"Nedojde-li mezi nájemníkem, jemuž byl byt přidělen, a vlastníkem domu k dohodě o nájemném a vedlejších platech spojených s užíváním bytu, rozhodne o nich místní národní výbor."

7. § 24 včetně nadpisu zní:

"Seznamy volných a přidělených bytů.

(1) Místní národní výbory vedou seznamy všech nově vystavěných, zřízených a uvolněných bytu, které jsou oprávněny přidělovat. Současně s přidělením bytu vyznačí v seznamu osobu, které byl byt přidělen, datum a důvod přidělení. Byty podnikové a byty přidělené pracovníků m nezbytných služeb vedou v seznamu odděleně.

(2) Organizace a družstva vedou seznamy volných a přidělených podnikových bytů (§ 77 odst. 1) a družstevních bytů (§ 6 odst. 1 a 2).

(3) O seznamech volných a přidělených bytů platí obdobně ustanovení § 15."

8. § 25 odst. 2 č. 1 a 2 znějí:

"(2) Tato lhůta se počítá

1. u bytu, který je jeho uživatel povinen vyklidit na příkaz k vyklizení (§ 42 odst. 1), nebo u něhož byl prohlášen nájemní poměr za zrušený (§ 23), ode dne, kdy se příkaz k vyklizení nebo rozhodnutí o zrušení nájemního poměru staly vykonatelnými;

2. u bytu, u něhož jsou prováděny stavební změny nebo úpravy podle příkazu stavebního hřadu nebo s jeho souhlasem, od povolení k užívání."

9. § 27 zní:

"Přidělovací právo místního národního výboru se nevztahuje

1. nabyty vystavěné stavebními bytovými družstvy (§ 6 odst. 3);

2. na byty vystavěné v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a z jiných zdrojů, kterých je možno podle platných předpisů k tomuto účelu použít;

3. na byty vystavěné v bytové výstavbě jednotných zemědělských družstev:

4. na vojenské byty;

5. na domovnické byty;

6. na byt v rodinném domku, prohlásí-li vlastník domku místnímu národnímu výboru zároveň s ohlášením bytu nebo do 8 dnů poté, kdy se stal vykonatelným příkaz k vyklizení, že se do 15 dnů do bytu nastěhuje nebo že v této lhůtě v něm ubytuje své ženaté (vdané) dítě, nebo nejde-li o obec uvedenou v § 3 odst. 2, své rodiče."

10. § 31 zní:

"Vlastník domu může dát do užívání byt domovníkovi a sjednat s ním pracovní poměr jen se souhlasem místního národního výboru."

11. § 33 zní:

"Přivolení místního národního výboru se nevyžaduje ke směnám bytů stavebních bytových družstev (§ 6 odst. 3) a podnikových bytů vystavěných v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a jiných zdrojů, kterých je možno podle platných předpisů k tomuto účelu použít, bytů v domech jednotných zemědělských družstev, vojenských bytů a bytů ministerstva vnitra. Přivolení ke směně je však zapotřebí, je-li takovým bytem toliko jeden z bytů, jež mají být směněny."

12. § 34 zní:

"Souhlasu vlastníka domu je třeba ke směnám bytů stavebních bytových družstev, bytů vystavěných v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a z jiných zdrojů, kterých je možno k tomuto účelu použít, bytů v domech jednotných zemědělských družstev, podnikových bytí) a družstevních bytů, jakož i ke směně pronajaté části bytu vlastníka rodinného domku (§ 32 odst. 2)."

13. § 39 zní:

"(1) Ke směně vojenských bytů je třeba přivoleni náčelníka. Nevyžaduje se však souhlasu vlastníka domu.

(2) Jde-li o směnu vojenských bytů, které jsou v různých obcích, dá náčelník přivolení ke směně tehdy, jestliže směna je v souladu se zájmy plnění služebních povinnosti a odpovídá plánu ubytováni zpracovanému ministerstvem národní obrany.

(3) O právních důsledcích přivolení ke směně vojenských bytů platí obdobně ustanovení §§ 35 a 36. Rovněž ustanovení §§ 37 a 38 vztahuje se přiměřeně i na směny vojenských bytů."

14. § 43 zní:

"(1) Uživatel bytu může se z rozhodnutí místního národního výboru, kterým se vydává příkaz k vyklizení, odvolat do 15 dnů. Vlastník domu se však může odvolat jen tehdy, týká-li se příkaz k vyklizení bytu stavebního bytového družstva, bytu vystavěného v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a z jiných zdrojů, kterých je možno k tomuto účelu použít, bytu v jednotném zemědělském družstvu, podnikového bytu, vojenského bytu, bytu ministerstva vnitra nebo družstevního bytu.

(2) Odvolání z příkazu k vyklizení nelze odejmout odkladný účinek.

(3) Příkaz k vyklizení je vykonatelný jen tehdy, potvrdí-li jej okresní soud. Soud potvrdí příkaz, je-li vydán v souhlase se zákonem, jinak jej zruší.

(4) O návrzích na potvrzení příkazu k vyklizení rozhoduje soud, v jehož obvodu je sídlo místního národního výboru, který vydal příkaz."

15. § 53 odst. 2 zní:

"(2) Příkaz k vyklizení bytu lze vydat i tehdy, jestliže uživatel bytu nezaplatí místní poplatek z bytu za 6 měsíců nebo přesahuje-li dlužná částka poplatku nájemné nebo cenu užívání bytu za tři měsíce."

16. Za § 55 se vkládá § 55a, který včetně nadpisu zní:

"Vyklizení bytu ve prospěch vlastníka rodinného domku.

Místní národní výbor může vydat příkaz k vyklizeni bytu nájemníkovi, který bydlí v rodinném domku a bez řádného důvodu odmítá svůj byt uvolnit pro nastěhování vlastníka tohoto domku nebo jeho ženatého (vdaného) dítěte, ač má nájemník možnost přestěhovat se do jiného bytu, který má všechny náležitosti náhradního bytu (§ 62)."

17. § 82 zní:

"(1) Náhradní byt musí být zdravotně nezávadný, jakož i jinak způsobilý k obvyklému užívání a zdravotně vhodný a musí počtem i rozměry obytných místností být vzhledem k počtu příslušníků domácnosti příštího uživatele přiměřený jeho bytové potřebě.

(2) Osobám, které bydlí v menších než přiměřených bytech a jež jsou povinny vyklidit zaměstnanecký nebo domovnický byt proto, že bez vážných důvodů přestaly vykonávat své zaměstnání, s nímž je spojeno užívání bytu, lze přidělit náhradní byt o stejném úhrnu podlahové plochy, jako je byt, který má být vyklizen. Obdobně lze postupovat proti osobám, které jsou povinny vyklidit byt pro neplacení nájemného.

(3) Náhradní byt se přiděluje v téže obci, v jiné obci lze jej přidělit toliko v případech uvedených v §§ 49 a 58.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i o náhradních bytech při soudní exekuci vyklizením bytu (§ 556 o. s. ř.)."

18. § 65 odst. 2 zní:

"(2) jiným uživatelům, kteří jsou povinni vyklidit byt na příkaz k vyklizení, muže místní národní výbor nahradit stěhovací náklady zcela nebo zčásti, nelze-li na uživateli bytu spravedlivě požadovat, aby je hradil ze svého. Při příkazech k vyklizení vojenských bytů nebo bytů ministerstva vnitra podle § 58 hradí tyto náklady vojenská správa nebo krajská správa ministerstva vnitra. Při příkazech k vyklizení ve prospěch vlastníka rodinného domku (§ 55a) hradí stěhovací náklady osobě, která je povinna vyklidit byt, vlastník rodinného domku.

19. § 1 zní:

"(1) Národní výbor hlavního města Prahy může stanovit, že některé úkoly podle tohoto zákona bude z důvodu účelnosti sám obstarávat.

(2) Městské národní výbory v Bratislavě, Brně, Ostravě a Plzni mohou určit se souhlasem krajského národního výboru, které úkoly podle tohoto zákona budou z důvodu účelnosti obstarávat."

20. § 2 odst. 2 zní:

"(2) O odvolání z rozhodnutí náčelníka podle tohoto zákona rozhoduje náčelník příslušné krajské vojenské ubytovací a stavební správy."

21. § 77 zní:

"(1) za podnikové byty se považují byty, které dne 31. prosince 1956 byly organizace oprávněny přidělovat svým zaměstnancům, jakož i jednotlivé byty, které organizace získaly nebo získají po 31: prosinci 1956 ze státní bytové výstavby pro trvalé ubytování vlastních zaměstnanců.

(2) Ve smyslu tohoto zákona se za podnikové byty nepovažují byty vystavěné v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a jiných zdrojů, kterých je možno k tomuto účelu použít (§ 27 č. 2)."

22. § 78 odst. 1 č. 1 zní:

"(1) Vojenskými byty se rozumějí

1. všechny byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování vojáků z povolání a jednotlivé byty, které vojenská správa získává z nové bytové výstavby;"

23. § 79 zní:

"Za byty ministerstva vnitra se považují byty v obytných domech určených výhradně pro ubytování příslušníků ministerstva vnitra v činné službě a jednotlivé byty, které krajská správa získává z nové bytové výstavby."

24. § 80 zní:

"Podnikové byty, vojenské byty a byty ministerstva vnitra nepozbývají své povahy, byl-li dům předán do správy domovní správě, v těchto případech je příslušné organizaci, náčelníku nebo krajské správě zachováno právo účastníka soudního řízení v nájemních věcech. Prováděcí předpisy stanoví, která práva, jež ve věcech upravených tímto zákonem náležejí vlastníku domu, příslušejí v těchto případech, jakož i u vojenských bytů uvedených v 78 odst. 1; organizaci, náčelníku nebo krajské správě."

25. § 82 včetně nadpisu zní:

"Byty ze státní bytové výstavby.

Národní výbory hospodaří s byty ze státní bytové výstavby tak, aby státní bytová výstavba přede vším

1. napomáhala rozvoji těch odvětví a závodů, jejichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil do blízkosti pracovišť;

2. zabezpečovala ubytování pracovníků nezbytných služeb;

3. poskytovala ubytování rodinám nižších příjmových kategorií, zejména rodinám s více dětmi, v místech se zvýšenou potřebou pracovních sil pro základní průmyslová odvětví."

28. § 86 zní:

"(1) Zaměstnaneckými byty se rozumějí byty zřízené při veřejných nebo provozních budovách, jakož i byty vystavěné při provozních objektech, při zdravotnických zařízeních nebo při ústavech sociální péče a užívané ve všech případech pro ubytování zaměstnanců, kteří jsou pověřeni střežením těchto budov (objektu, ústavů a zařízení); nebo jsou z jiných služebních důvodů povinni v nich bydlet proto, že by jinak byl ohrožen provoz podniku (stavu, zařízeni), nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.

(2) V pochybnostech, zda určitý byt má povahu bytu zaměstnaneckého, rozhodne po projednání s organizací a se zavodním výborem základní organizace Revolučního odborového hnutí místní národní výbor."

27. § 87 zní:

"O bytech v budovách církví a náboženských společností a jejich složek, jakož i o bytech určených v jiných budovách pro ubytování duchovních církví a náboženských společností může místní národní výbor činit opatření podle tohoto zákona jen se souhlasem okresního národního výboru."

28. § 90 zní:

"Ústřední úřad pro věci národních výborů vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona."

Čl. II.

Vedoucí Ústředního úřadu pro věci národních výborů se zmocňuje, aby vyhlásil úplné znění zákona o hospodaření s byty, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Všeobecná část

Usnesením ústředního výboru Komunistické strany Československa ze dne 4. a 5. března 1959 k řešení bytového problému v ČSSR do roku 1970 byly stanoveny nové způsoby bytové výstavby. Nové zákonné předpisy o národních výborech rozšířily podstatně pravomoc národních výborů nižších stupňů a prohloubily účast pracujících na řešení hospodářských otázek.

Zákon č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, nevyjadřuje tyto zásadní změny, je proto nutno provést změny a doplnění tohoto zákona.

Nové způsoby bytové výstavby, zejména výstavba prováděná stavebními bytovými družstvy zřizovanými podle zákona č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě, podniková bytová výstavba z vlastních volných prostředků podniká a bytová výstavba jednotných zemědělských družstev, umožňují nejširší uplatnění iniciativy občanů a jejich přímou účast na výstavbě. Jsou proto byty vystavěné těmito novými způsoby bytové výstavby vyňaty z přidělovacího práva národních výborů:

Ustanovení o výhradě bytů, s ohledem na to, že investory státní bytové výstavby jsou nyní samy národní výbory, které také byty z nové bytové výstavby rozdělují, pozbylo svého významu. Na místo tohoto ustanovení byly do zákona pojaty zásady pro rozdělování bytů ze státní bytové výstavby. Podle těchto zásad státní bytová výstavba především napomáhá rozvoji těch odvětví a závodů, jejichž provoz je podmíněn přesídlením stálých pracovních sil. Současně zabezpečuje i ubytování pracovníků nezbytných služeb a rodin nižších příjmových kategorií, zejména rodin s více dětmi, v místech se zvýšenou potřebou pracovních sil pro základní průmyslová odvětví.

Tím se řídí nejen přidělováni bytů, ale zejména i vlastní rozdělování bytů z nové státní bytové výstavby podle potřeb resortů i jednotlivých organizací a podle potřeb místních národních výborů s ohledem na počet a bytovou potřebu uchazečů uvedených v jejich seznamech. Podle této zásady rozděluji okresní národní výbory byty do jednotlivých skupin a místa místní národní výbory byty přiděluji. Vlastní rozdělováni bytů řídí metrickými pokyny Státní plánovací komise a krajské národní výbory. Bližší podmínky pro přidělování bytů stanoví prováděcí vyhláška k tomuto zákonu.

K další podpoře účasti organizací a pracujících na zachování a rozšiřování bytového prostoru se umožňuje, aby organizace socialistického sektoru měly právo navrhnout na přidělení bytu svého zaměstnance, pro něhož mimo plán bytové výstavby zřídí byt z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo nezpůsobilých k bydlení. Nezíská-li místní národní výbor organizaci, která by byla ochotna provést takové úpravy pro některého ze svých zaměstnanců, bude mít národní výbor možnost přidělit byt tomu občanu, který si jej zřídí vlastním nákladem z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení nebo nezpůsobilých k bydlení. Tato výhoda se vztahuje v obou případech na prvé přidělení bytu.

Vlastníkům rodinných domků jsou při hospodaření s byty poskytovány mnohé výhody. Je však zpravidla velmi obtížné umožnit jim, aby se do domku nastěhovali, jestliže byty v jejich domcích jsou užívány nájemníky. Hlavní překážkou je tu nedostatek náhradních bytů. Praxe však ukázala, že i když je možno nájemníka ubytovat jinde, je řízení zbytečně zdlouhavé. Tam, kde nedojde k dobrovolné směně, je třeba, aby bylo provedeno soudní řízení. Dokonce poměrně často se vyskytly případy, kdy nájemník, ačkoliv měl možnost přestěhovat se do jiného bytu pro něj přiměřeného a někdy i lepšího, bez vážného důvodu tak neučinil. Aby bylo odstraněno zbytečné zatěžování soudů a zbytečné řízení u národních výborů, umožňuje se místním národním výborům, aby uvolnily byt pro vlastníka rodinného domku v těchto případech i bez soudního řízení.

Vyskytují se četné stížnosti na osoby, které sjednávají zaměstnanecký nebo domovnický poměr jen proto, aby získaly byt. Takové osoby se nerozpakují přijmout i velmi malé byty již s úmyslem, že jakmile přestanou vykonávat své zaměstnání, národní výbor jim přidělí větší a pro počet příslušníků jejich domácnosti přiměřený náhradní byt. Umožňuje se, aby v těch případech, kdy tyto osoby přestanou vykonávat své zaměstnání aniž by k tomu měly řádný důvod, mohl jim národní výbor přidělit jako náhradní stejně malý byt jako ten, který mají vyklidit.

Pravomoc rozhodovat v pochybnostech o povaze zaměstnaneckých bytů a rozhodovat o nájemném a vedlejších platech se přenáší z okresních národních výborů na místní národní výbory.

Další změny předpisů o hospodaření s byty, zejména změny předpisů ó přidělování bytů, jsou provedeny v návrhu nové prováděcí vyhlášky.

Provedení zákona si nevyžádá nové požadavky na státní rozpočet.

Zvláštní část

Článek I

K bodu 1 (§ 1)

Dosavadní znění bylo upraveno tak, aby odpovídalo zvýšené pravomoci národních výborů a rozšířené účasti pracujících při hospodaření s byty:

K bodu 2 (§ 4) a k bodu 3 (§ 6)

V těchto ustanoveních se vyjadřuje rozdíl mezi podnikovými byty, které organizace byly oprávněny přidělovat před působností zákona č. 67/1956 Sb. nebo které získaly po tomto datu ze státní bytové výstavby, a byty, které organizace vystavěly z vlastních volných prostředků a jiných zdrojů, kterých mohou k tomuto účelu používat. Dále se rozlišuje mezi byty lidových bytových družstev a byty stavebních bytových družstev, které jsou vyňaty z přidělovacího práva národních výborů.

K bodu 4 (9 odst. 3)

Investorství bytové výstavby bylo přeneseno na národní výbory. Výhrada bytů, kterou bylo až 20 bytů z nové bytové výstavby resortů určováno pro veřejné služby, proto již neodpovídá dnešním podmínkám a nebyla proto do návrhu převzata. Národní výbory mohou nyní samy určit počet bytů z nové bytové výstavy potřebných pro ubytování zaměstnanců veřejných služeb. Je však třeba, aby bytová situace těchto zaměstnanců byla i nadále posuzována jiným způsobem, než je posuzována bytová situace ostatních uchazečů uvedených v místním pořadníku. Budou proto jako dosud zapisováni do zvláštní skupiny pořadníku, a to především podle významu své práce posuzovaného z hlediska potřeby veřejných služeb v obci (sídlišti) a pak teprve podle bytové potřeby. (U ostatních uchazečů je tomu naopak, rozhodující je u nich na prvém místě bytová potřeba a pak teprve význam jejich práce.)

K bodu 5 (§ 18)

Pravomoc národních výborů je posílena i tím, že budou mít možnost přidělovat byty osobám nezapsaným v pořadníku v dalších hospodářsky zdůvodněných případech.

Místní národní výbory mohou vyhovět občanům, kteří jsou ochotni dát k dispozici své větší byty za byty menší. Podmínkou je, že půjde o byty stejně hodnotné, tedy o takovou nabídku, která, bude-li přijata, přinese prospěch uchazečům o byty a nikoliv jen osobě, která dává svůj byt k dispozici.

Doposud, neplně rozvinutá kapacita stavebních podniků, které jsou pověřeny prováděním stavební údržby, adaptacemi a modernizací bytového majetku, zabraňuje dokonalému využití všech objektů vhodných ke zřizování bytů a způsobuje, že nadměrný počet bytů ve starých domech je v takovém stavu, že v nich nelze dále bydlet. Ke zlepšení těchto poměrů může přispět využití volných prostředků podniků, a to zejména tam, kde prostředky podniku nestačí na plánovanou podnikovou výstavbu. Přitom bude nutné dbát toho, aby nebyly narušovány plánované úkoly organizací. Také iniciativa pracujících, bude-li jí vhodně použito, poskytne tu značnou pomoc.

Aby podniky a pracující byli na provádění takových prací zainteresováni, umožňuje se, aby organizace (mimo rozpočtové organizace) měly právo navrhnout své zaměstnance na prvé přidělení bytů, které zřídily vlastními volnými prostředky z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení. Zásada umožnit takto získání bytů mimo plánovanou bytovou výstavbu je pak dále rozvedena i pro ty případy, kdy nelze získat byt prostřednictvím organizací.

Organizace mohou takto pro své zaměstnance získávat byty s vynaložením daleko nižších nákladů, než je tomu při podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniků a jiných zdrojů, které lze k tomuto účelu použít.

V těchto případech půjde o stavební práce prováděné mimo plánovanou bytovou výstavbu, tedy jen o stavební úpravy, k nimž je zapotřebí daleku nižších finančních nákladů a značně méně stavebního materiálu, než je tomu při nové bytové výstavbě. Tyto práce nesmějí být prováděny na úkor vlastního provazu podniků. V plné míře se při nich má uplatňovat především brigádnická pomoc jak osob, pro něž se tyto byty upravují, tak ostatních zaměstnanců podniku, který tímto způsobem byty zřizuje. Navrhovat na první přidělení takto zřízeného bytu mohou podniky v součinnosti se závodní organizací Revolučního odborového hnutí svého zaměstnance, který není schopen vyřešit si sám bytovou situaci.

K bodu 7 (§ 24)

Tento způsob evidence se velmi dobře v praxi osvědčil, neboť poskytuje přehled o hospodaření s byty v obci a umožňuje občanům, aby se přesvědčili o správném a včasném vyřizování bytových záležitostí, zejména přidělování bytů.

K bodu 8 (§ 25 odst. 2 č. 2)

Poněvadž podle dnešního stavu je možno provádět stavební úpravy i jinými způsoby (např. podle zákona č. 71/1959 Sb.), vždy však s vědomím nebo souhlasem stavebního úřadu, přizpůsobuje se počátek 15denní lhůty, během níž je místní národní výbor povinen přidělit byt, tomuto stavu.

K bodu 9 (§ 27)

Lidová bytová družstva nemají nyní svou vlastní bytovou výstavbu. Pro novou družstevní bytovou výstavbu jsou zřizována stavební bytová družstva podle zákona č. 27/1959 Sb. Toto ustanovení bylo proto v tomto směru upraveno.

V souladu s usnesením ÚV KSČ ze dne 4. a 5. března 1959 je ustanovení, podle něhož přidělovací právo národních výborů se nevztahuje na byty vystavěné některou z nových forem bytové výstavby. Byty stavebních bytových družstev byly vyňaty z přidělovacího práva národních výborů, a pokud v těchto bytech bydlí členové družstva, i z ostatních ustanovení předpisů o hospodaření s byty, a to zákonem č. 27/1959 Sb.; pro úplnost a přehlednost uvádějí se zde však i tyto byty.

K bodu 10 (§ 31)

Toto ustanovení bylo upraveno tak, aby odpovídalo novým předpisům o národních výborech.

K bodu 11 (§ 33)

Výpočet bytů, k jejichž směně není třeba schválení místního národního výboru, se rozšiřuje o byty vystavěné stavebními bytovými družstvy, podniky z vlastních volných prostředků podniků a jiných zdrojů, kterých je možno k tomuto účelu použít, a byty v domech jednotných zemědělských družstev.

K bodu 12 (§ 34)

Ke směně bytů vystavěných formami bytové výstavby uvedenými v bodě 11 je třeba souhlasu vlastníka domu.

K bodu 13 (§ 39)

Vojenské byty v různých obcích je možno směnit jen v souladu s plánem ubytování zpracovaným ministerstvem národní obrany.

K bodu 14 (§ 43)

Proti příkazu k vyklizení může se v některých případech odvolat vlastník domu. Toto právo je rozšířeno i na vlastníky domů vystavěných novými druhy bytové výstavby.

K bodu 15 (§ 53 odst. 2)

Podle dosavadních předpisů nebylo možno vydat příkaz k vyklizení vlastníku soukromého domu pro neplacení místního poplatku z bytu s větší obytnou plochou. Dosavadní ustanovení zákona se upravuje tak, aby tento nedostatek byl odstraněn a aby vlastnici soukromých domů nebyli preferováni před ostatními uživateli bytů.

K bodu 16 (§ 55a)

Toto ustanovení umožňuje národním výborem, aby uvolnily byt ve prospěch vlastníka rodinného domku i bez soudního řízení. Bližší zdůvodnění je uvedeno ve všeobecné částí.

K bodu 17 (§ 62 odst. 1 a 2)

Národní výbor má povinnost přidělit osobám, jež mají vyklidit zaměstnanecký nebo domovnický byt, náhradní byt, který musí být zdravotně nezávadný, jakož i jinak způsobilý k obvyklému užívání a zdravotně vhodný. Náhradní byt musí být počtem i rozměry obytných místností vzhledem k počtu příslušníků domácnosti příštího uživatele i vzhledem k místním poměrům přiměřený jeho bytové potřebě. Správnost této zásady je nepochybná ve všech případech, kdy jsou přidělovány náhradní byty osobám, které skončily pracovní poměr z vážných důvodů (např. stáří, zdravotní stav). Nelze však pokládat za správné, aby národní výbory byly nuceny postupovat stejným způsobem při přidělování náhradních bytů osobám, které mnohdy za krátkou dobu do vstupu do zaměstnání přestanou bez vážné příčiny vykonávat práce, s nimiž je spojeno užíváni zaměstnaneckého nebo domovnického bytu, přičemž většinou jde o takové osoby, které se nerozpakovaly přijmout i velmi malé zaměstnanecké nebo domovnické byty již s tím úmyslem, že jakmile přestanou vykonávat své zaměstnání, přestěhují se do velkého, pro ně přiměřeného náhradního bytu, který jim bude národní výbor nucen přidělit. V těchto případech bude mít národní výbor možnost přidat takovým osobám jako náhradní stejně malý by jako ten, který mají vyklidit. Obdobně se bude řešit přidělování náhradních bytů i osobním, které bydli v menším než přiměřeném bytě a mají byt vyklidit proto, že neplatí nájemné.

K bodu 18 (§ 65 odst. 2)

Toto ustanovení bylo dopínáno s ohledem na novou možnost národních výboru vyklidit byt ve prospěch vlastníka rodinného domku bez soudního řízení (§ 55a), jestliže nájemník bez řádného důvodu odmítá tak učinit, ačkoliv je pro něj zajištěn náhradní byt. Je nutné, aby stěhovací náklady v těchto případech hradil vlastník rodinného domku.

K bodu 19 (§ 71)

Nově určené působnosti národních výborů bylo nutno přizpůsobit i toto ustanovení. (jmenovaným národním výborům je dána úplná volnost uvážit, zda některé úkoly podle tohoto zákona budou obstarávat samy či zda veškerou působnost na tomto úseku ponechají obvodním národním výborům.)

K bodu 20 (§ 72 odst. 2)j

V důsledku organizačních změn nemůže velitel vojenského okruhu plnit funkci odvolacího orgánu. Proto byla provedena potřebná úprava tohoto ustanovení.

K bodu 21 (§ 77)

Od doby, kdy jsou národní výbory investory státní bytové výstavby, určují v jednom obytném domě za podnikové byty i jen některé byty, podnikové byty v jednom domy příslušejí také jen jedné organizaci. Této nové skutečnosti byl přizpůsoben i pojem podnikového bytu.

Toto ustanovení zdůrazňuje též, že musí být důsledně rozlišovány podnikové byty, které přidělují místní národní výbory na návrh podniku, od bytů vystavěných podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků a z jiných zdroje, kterých lze k tomuto účelu použít, které jsou vyňaty z přidělovacího práva národních výborů.

K bodům 22 a 23 (§ 78 odst. 1. č. 1 a § 79)

Vojenská správa a krajská správa ministerstva vnitra získávají nyní z nové bytové výstavby vojenské byty a byty ministerstva vnitra, které nejsou soustředěny v jednom objektu, ale bývají rozptýleny v různých nově vystavěných domech. S ohledem na tato skutečnost byla provedena potřebná úprava obdobně jako u bytů uvedených v bodě 21.

K bodu 24 (§ 80)

Umožňuje se, aby při soudním řízení o přivolení k výpovědi z podnikového bytu, vojenského bytu nebo bytu ministerstva vnitra, který je v domě spravovaným domovní správou, byla vypovídající stranou příslušná organizace, náčelník nebo krajská správa.

K bodu 25 (§ 82)

Namísto dosavadní výhrady bytů, která převedením investorství bytové výstavby na národní výbory pozbyla svůj původní význam, byla převzata do zákona zásada o rozdělování bytů ze státní bytové výstavby z usnesení ústředního výboru Komunistické strany Československa ze 4. a 5. března 1959 k řešení bytového problému.

Podle této zásady se stanoví, jak budou nově vystavěné byty rozdělovány, tj. kolik bytů bude sloužit pro ubytování zaměstnanců jednotlivých organizací a jaký počet bude dán k dispozici pro ubytování uchazečů z místních pořadníků národních výborů. Tyto počty stanoví se zřetelem na návrhy organizací a jejich závodních výboru základních organizací Revolučního odborového hnutí okresní národní výbory po vyjádření místních národních výborů, na návrh místního národního výboru určí okresní národní výbor i počet bytů nezbytný pro ubytování pracovníků veřejných služeb.

K bodu 22 (§ 86)

O povaze zaměstnaneckých bytů budou v pochybnostech rozhodovat namísto okresních národních výborů místní národní výbory. Aby toto rozhodování bylo usnadněno, zpřesňuje se současně pojem zaměstnaneckého bytu.

K bodu 27 (§ 87)

Toto ustanovení odpovídá zvýšené pravomoci okresních národních výborů.

V Praze dne 15. září.1961.

Předseda vlády:

V. Široký v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP