Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1961

III. volební období

54

Návrh presidenta republiky,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Indonéskou republikou, podepsaná v Praze dne 29. května 1961

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Indonéskou republikou, podepsanou v Praze dne 29. května 1961.

Důvodová zpráva

Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Indonéskou republikou byla podepsána v Praze dne 29. května 1961 presidentem Československé socialistické republiky Antonínem Novotným a presidentem Indonéské republiky dr. Sukarnem na závěr jeho státní návštěvy v Československu.

Ve smlouvě jsou zakotveny hlavní zásady politiky mírového soužití a mezinárodní spolupráce a vyjádřeno odhodlání obou států přispět k jejich prosazování v mezinárodních vztazích a ve vzájemných stycích.

Smlouva se odvolává na resoluci XIII. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů o opatřeních k uplatňování a šíleni mírových a sousedských vztahů mezi státy, která byla přijata Valným shromážděním z iniciativy československé delegace.

Významným ustanovením smlouvy jsou články 1. a 2.; v nichž se oba státy zavazuji zúčastnit se všech mezinárodních aktů, jejichž cílem je zajištění světového míru a bezpečnosti, rozvíjení mírové spolupráce a úplná likvidace kolonialismu a imperialismu ve všech jeho projevech, konsultovat se o důležitých mezinárodních otázkách, týkajících se zájmu obou stran.

Smlouva obsahuje dále závazky obou zemí rozvíjet vzájemnou spolupráci na základě vzájemného respektování, svrchovanosti a nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnoprávnosti a vzájemných výhod (článek 3), a řešit případné spory výlučně mírovými prostředky (článek 4).

Smlouva klade důraz na rozvíjení spolupráce mezi Československem a Indonésií v oblasti hospodářské, kulturní a vědecko-technické (článek 5 a 6).

Smlouva o přátelství a spolupráci je mezinárodni smlouvou politickou a proto je podle článku 12 Ústavy předkládána před ratifikací k vyslovení souhlasu Národnímu shromáždění.

Sjednaná smlouva je po uzavření smluv o přátelství a spolupráci s Etiopií a Kambodžou dalším významným krokem k upevňování, a rozšiřování přátelských vztahu mezi Československou socialistickou republikou a hospodářsky méně vyvinutými zeměmi a konkrétním výrazem politiky mírového soužití a mezinárodní spolupráce.

V Praze dne 23. srpna 1961

President Československé socialistické republiky:

Novotný v. r.

SMLOUVA

o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Indonéskou republikou

President Československé socialistické republiky a president Indonéské republiky,

vedeni snahou na základě vzájemného respektování státní svrchovanosti, nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnoprávnosti a vzájemných výhod dále rozvíjet a upevňovat přátelské vztahy a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Indonéskou republikou,

pevně odhodlám přispět ke zmírnění mezinárodního napětí, vytvoření důvěry mezi státy a rozvoji mezinárodní spolupráce,

přesvědčeni o tom, že další upevňování a rozvoj přátelských vztahů a vzájemné spolupráce mezi Československem a Indonésií odpovídá zájmům lidu obou zemi,

přejíce si uskutečňovat ve svých vzájemných vztazích cíle a zásady Organizace spojených národů a rezoluce XIII. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů o opatřeních k uplatňování a šíření mírových a sousedských vztahů mezi státy,

rozhodli se uzavřít tuto Smlouvu o přátelství a spolupráci:

Článek 1

Obě smluvní strany slavnostně prohlašují, že oba státy se zúčastní všech mezinárodních aktů, jejichž cílem je zajištění světového míru a bezpečnosti, rozvíjení mírové spolupráce a úplná likvidace kolonialismu a imperialismu ve všech jeho projevech a které jsou v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů.

Článek 2

Obé smluvní strany si budou vyměňovat názory o důležitých mezinárodních otázkách, týkajících se zájmů obou stran.

Článek 3

Smluvní strany se zavazují rozvíjet své vztahy a vzájemnou spolupráci na základě vzájemného respektování svrchovanosti a nevměšování do vnitřních záležitostí, rovnoprávnosti a vzájemných výhod.

Článek 4

Smluvní strany se dohodly řešit všechny spory, jež by mezi nimi mohly vzniknout, výlučně mírovými prostředky a v souladu s ustanoveními Charty Organizace spojených národů.

Článek 5

Smluvní strany jsou přesvědčeny, že vzájemně prospěšná hospodářská spolupráce je pevným základem jejich mírových a přátelských vztahů a proto se zavazují dále upevňovat tuto spolupráci v zájmu výstavby a rozvoje obou zemí.

Článek 6

Obě smluvní strany se dohodly, že v zájmu co nejširšího poznání kulturního bohatství druhé země a stálého zvyšování technické úrovně svých hospodářství budou dále rozvíjet a podporovat vzájemné styky v oblasti školství, kultury, vědy a techniky a přispívat tak k prohlubování porozumění mezi národy obou zemí.

Článek 7

1. Tato Smlouva podléhá ratifikaci a nabude platnosti dnem výměny ratifikačních listin, k níž dojde v Djakartě v době co nejkratší.

2. Tato Smlouva se sjednává na neomezené časové období a zůstane v platnosti, pokud ji kterákoliv ze smluvních stran nevypoví písemně dvanáct měsíců předem.

Dáno v Praze dne 29. května 1961 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, indonéském a anglickém, přičemž všechna tři zněni mají stejnou platnost.

President Československé socialistické republiky

President Indonéské republiky

Antonín Novotný v. r.

Dr. Sukarno v. r.


 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP