Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1961

III. volební období

43

Vládní návrh

Zákon

ze dne...................1961

o organisaci soudů

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Hlava první

Soustava soudů a hlavní zásady jejich organizace a činnosti

§ 1

Soustava soudů

(1) Soudnictví vykonávají volené a nezávislé lidové soudy: Nejvyšší soud, krajské a okresní soudy, vojenské soudy (vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy), jakož i místní lidové soudy.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud, působnost okresních soudů vykonávají původní soudy.

Úkoly soudů

§ 2

(1) Soudy jsou povolány chránit:

a) socialistický stát, jeho společenské zřízení a vztahy ke světové socialistické soustavě,

b) politická, osobní, rodinná, pracovní, sociální, bytová, majetková a jiná práva a zákonem chráněné zájmy občanů,

c) práva a zákonem chráněné zájmy státních, družstevních a jiných společenských a hospodářských organizací,

d) bojeschopnost ozbrojených sil i ozbrojených sborů a kázeň a pořádek v nich stanovený.

(2) Svou činností soudy vychovávají občany k oddanosti k vlasti, k věci socialismu a komunismu, k zachovávání zákonů a jiných právních předpisů, k ochraně socialistického vlastnictví, k dodržování pracovní kázně, k úctě k právům, cti a vážností spoluobčanů, k plnění povinností, které jim ukládá obrana vlasti, k čestnému plnění všech povinností ke státu a společnosti a k zachovávání všech pravidel socialistického soužití.

(3) Při ukládání trestu (opatření) mají soudy na zřeteli nejen potrestání pachatele trestného činu nebo provinění, nýbrž i jeho polepšení a převýchovu.

(4) Soudy upozorňují orgány a organizace na nedostatky, které zjistily v jejich činnosti. Orgány a organizace jsou povinny na tato upozornění odpovídat a sdělovat, co učinily k odstranění zjištěných nedostatků.

§ 3

(1) Soudy plní své úkoly zejména tím:

a) že rozhodují o právech a zákonem chráněných zájmech občanů a socialistických organizací,

b) že ukládají osobám, které se dopustily trestného činu (provinění) zákonem stanovené tresty (opatření).

(2) Soudy provádějí mezi občany výchovnou činnost směřující k propagaci socialistického právního řádu a k prohlubování socialistického právního vědomí pracujících.

Základní zásady organizace a činnosti soudů

§ 4

(1) Soudnictví se vykonává za široké účasti pracujícího lidu: Při plnění svých úkolů postupují soudy v úzké součinnosti s jinými státními orgány, zejména s národními výbory a s dobrovolnými společenskými organizacemi pracujících a usilují o to, aby do boje proti porušování socialistického právního řádu byly zapojeny nejširší vrstvy občanů.

(2) V soudním řízení mohou vystupovat též zástupci dobrovolných společenských organizací, zejména jako společenští žalobci nebo společenští obhájci.

§ 5

(1) Soudy rozhodu jí zásadně ve sborech (senáty, presidium, plénum).

(2) Senáty Nejvyššího soudu, krajských, okresních a vojenských soudit se skládají jednak ze soudců, kteří svou funkci vykonávají jako své povolání, jednak ze soudců, kteří svou funkci vykonávají vedle svého zaměstnání. Obojí soudci jsou si při rozhodování rovni.

§ 6

Soudnictví se zpravidla vykonává ve dvou stupních.

§ 7

Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině právním řádem Československé socialistické republiky. Jsou povinni řídit se zákony a jinými právními předpisy a vykládat je v souladu s socialistickým právním vědomím.

§ 8

(1) Všichni občané jsou si před zákonem i před soudem rovni.

(2) Každý občan může před soudem jednat ve své mateřštině.

§ 9

(1) Jednání před všemi soudy je zásadně ústní a veřejné. Veřejnost muže být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

(2) Rozsudky se vyhlašují jménem republiky a vždy veřejně.

§ 10

(1) V řízení postupují soudy tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, a při svém rozhodování z něho vycházejí.

(2) Při projednávání protispolečenských činů mohou soudy ukládat jen tresty (opatření) stanovené zákonem a za činy v zákoně uvedené.

§ 11

Obviněnému se zajišťuje právo obhajoby včetně práva volit si obhájce.

§ 12

Účast advokátů v soudním řízení

Při obhajobě občanů i při poskytování jiné právní pomoci občanům a socialistickým organizacím působí advokáti sdružení v advokátních poradnách.

§ 13

Účast prokurátorů v soudním řízení

Prokurátoři se podle ustanovení soudních řádů a jiných právních předpisů účastní řízení před soudy a dozírají na zákonnost postupu a rozhodnutí soudů i na zákonnost výkonu soudních rozhodnutí.

Hlava druhá

Organizace a činnost soudů

§ 14

Místní lidové soudy

(1) Místní lidová soudy se skládají z předsedy soudu, jeho zástupce a ostatních soudců místního lidového soudu, všichni soudci místních lidových soudů vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání.

(2) Místní lidové soudy se ustavují v obcích a na pracovištích.

(3) Rozsah pravomoci místních lidových soudů, způsob, jak se zřizují, jejich volební období i zásady jejich organizace a jednání stanoví zvláštní zákon.

Okresní soudy

§ 15

(1) Okresní soud se skládá z předsedy soudu, z náměstka (náměstků) předsedy soudu a dalších soudců.

(2) Okresní soud rozhoduje v senátech.

(3) Senáty okresního soudu se skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.

§ 16

(1) Okresní soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech, v nichž zákon nestanoví příslušnost soudu jiného.

(2) Okresní soudy rozhodují:

a) o odvoláních podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů a o stížnostech podaných proti rozhodnutím státních notářství,

b) o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím místních lidových soudů.

(3) Okresní soudy dále rozhodují o opravných prostředcích, popřípadě provádějí řízení v dalších věcech, kde to stanoví zvláštní předpisy.

(4) Okresní soudy dále sledují rozhodování místních lidových soudů a pomáhají zajišťovat jednotnost rozhodování o proviněních.

§ 17

(1) Předseda okresního soudu:

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů okresního soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím místních lidových soudů,

d) organizuje a řídí práci soudu,

e) vykonává státní správu okresního soudu, zejména zabezpečuje jeho řádný chod po stránce osobní, hospodářské a finanční a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků okresního soudu.

(2) Předsedu okresního soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy okresního soudu.

Krajské soudy

§ 18

(1) Krajský soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.

(2) Krajský soud rozhoduje v senátech a v presidiu.

(3) Senáty krajského soudu se skládají:

a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud prvního stupně,

b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li krajský soud jako soud druhého stupně,

c) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

§ 19

(1) Krajské soudy dozírají na soudní činnost všech soudů ve svém obvodu tím, že:

a) sledují rozhodování všech soudů ve svém obvodu a pečují o jeho jednotnost,

b) rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly okresní soudy jako soudy prvního stupně,

c) rozhodují o stížnostech pro porušení zákona podaných krajským prokurátorem nebo předsedou krajského soudu proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy podle zákona rozhodují s konečnou platností, s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále proti pravomocným rozhodnutím státních notářství.

(2) Jako soudy prvního stupně rozhodují krajské soudy ve věcech stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.

§ 20

(1) Presidium krajského soudu se skládá z předsedy krajského soudu, jeho náměstků a dalších dvou soudců z povolání. Platně se může usnášet za přítomnosti většiny svých členů.

(2) Presidium krajského soudu:

a) projednává otázky dozoru krajského soudu nad soudní činností všech soudů, které působí v obvodu krajského soudu,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů a státních notářství.

(3) O stížnostech pro porušení zákona rozhoduje presidium krajského soudu v neveřejném zasedání, tohoto zasedáni se povinně účastní krajský prokurátor.

§ 21

(1) Předseda krajského soudu:

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů krajského soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) řídí práci presidia krajského soudu a předsedá mu,

d) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních soudů ve věcech, v nichž tyto soudy podle zákona rozhodují s konečnou platností, s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále proti pravomocným rozhodnutím státních notářství,

e) ustanovuje ze soudců z povolání krajského soudu dva stálé členy presidia krajského soudu a předsedy senátů krajského soudu,

f) organizuje a řídí práci krajského soudu,

g) vykonává státní správu krajského soudu, zejména zajišťuje jeho řádný chod po stránce osobni, hospodářské a finanční, pečuje o politickou a odbornou výchovů soudců a ostatních pracovníků krajského soudu a řídí a kontroluje výkon státní správy u okresních soudů.

(2) Předsedu krajského soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy krajského soudu.

Vojenské soudy

§ 22

(1) Vojenský obvodový soud a vyšší vojenský soud se skládá z náčelníka, popřípadě jeho zástupce, a dalších soudců.

(2) Vojenské soudy rozhodují v senátech.

(3) Senáty vojenského obvodového soudu s skládají ze soudce z povolání a dvou soudců.

(4) Senáty vyššího vojenského soudu se skládají:

a) ze soudce z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud prvního stupně,

b) ze tří soudců z povolání a dvou soudců, rozhoduje-li vyšší vojenský soud jako soud druhého stupně,

c) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

§ 23

(1) Vojenské soudy projednávají trestné činy příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených sborů, válečných zajatců, popřípadě i jiných osob, u nichž to stanoví zákon.

(2) Věci uvedené v odstavci 1 projednávají jako soudy prvního stupně vojenské obvodové soudy, nejsou-li pro jejich projednání podle zákona příslušné vyšší vojenské soudy.

(3) Vyšší vojenské soudy dozírají na soudní činnost všech vojenských obvodových soudů ve svém obvodu tím:

a) že sleduji rozhodování vojenských obvodových soudů a pečují o jeho jednotnost,

b) že rozhodují jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly vojenské obvodové soudy jako soudy prvního stupně.

(4) Jako soudy prvního stupně rozhodují vyšší vojenské soudy ve věcech stanovených zákonem nebo přikázaných jim Nejvyšším soudem.

§ 24

(1) Náčelník vojenského soudu:

a) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

b) sleduje rozhodování všech senátů vojenského soudu a zajišťuje jednotnost jejich rozhodování,

c) organizuje a řídí práci vojenského soudu,

d) pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků vojenského soudu,

e) plní další povinnosti, které jsou dány jeho vojenským služebním poměrem.

(2) Náčelník vyššího vojenského soudu mimoto zajišťuje organizaci dozoru vyššího vojenského soudu na soudní činnost všech vojenských obvodových soudy v jeho obvodu.

Nejvyšší soud

§ 25

(1) Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, jeho náměstků a dalších soudců.

(2) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech, v presidiu a v plénu.

(3) Senáty Nejvyššího soudu se skládají:

a) rozhoduje-li Nejvyšší soud jako soud druhého stupně, ze tří soudců z povolání a dvou soudců,

b) v ostatních případech ze tří soudců z povolání.

§ 26

Nejvyšší soud je nejvyšším soudním orgánem dozírajícím na soudní činnost všech ostatních soudů. Nejvyšší soud zejména:

a) zajišťuje jednotný výklad a jednotné užívání zákonů a jiných právních předpisů, zejména vydáváním směrnic pro jejich správný výklad,

b) rozhoduje jako soud druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly jako soudy prvního stupně krajské soudy a vyšší vojenské soudy,

c) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů a Nejvyššího soudu, s výjimkou věcí. V nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona a dále s výjimkou věcí, v nichž jsou pro rozhodnutí o stížnostech pro porušení zákona příslušné krajské soudy,

d) sleduje a zobecňuje soudní činnost.

§ 27

Nejvyšší soud muže za podmínek stanovených soudními řády na návrh předsedy Nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora věc příslušnému soudu odejmout a přikázat ji k projednání a rozhodnutí soudu jinému.

§ 28

(1) Soudci z povolání Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti trestní, občanskoprávní a vojenské kolegium. Předsedy kolegií jsou náměstkové předsedy Nejvyššího soudu.

(2) Předsedové kolegii organizují činnost kolegií a podávají plénu Nejvyššího soudu zprávy o jejich činnosti.

§ 29

(1) Presidium Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a dalších tří soudců z povolání, které určuje předseda Nejvyššího soudu po jednom z každého kolegia. Presidium se může platně usnášet za přítomnosti většiny svých členů.

(2) Presidium Nejvyššího soudu zejména:

a) připravuje podklady pro jednání pléna Nejvyššího soudu,

b) projednává otázky dozoru Nejvyššího soudu, krajských soudů a vyšších vojenských soudů na činnost ostatních soudů,

c) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátů Nejvyššího soudu, nerozhodne-li se předložit takovou stížnost k rozhodnutí plénu Nejvyššího soudu.

(3) Zasedání presidia Nejvyššího soudu jsou neveřejná, mohou se jich však účastnit generální prokurátor a ministr spravedlnosti. Generální prokurátor se účastní zasedání presidia Nejvyššího soudu povinně, jedná-li o stížnosti pro porušení zákona, jakož i v jiných případech, v nichž to stanoví zákon.

§ 30

(1) Plénum Nejvyššího soudu se skládá z předsedy Nejvyššího soudu, jeho náměstků a ostatních soudců z povolání Nejvyššího soudu. Platně se může usnášet za přítomnosti nejméně dvou třetin všech soudců z povolání Nejvyššího soudu.

(2) Plénum Nejvyššího soudu zejména:

a) vydává k zajištění jednotného výkladu a jednotného užívání zákonů a jiných právních předpisů směrnice pro jejich správný výklad,

b) rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona postoupených mu k projednání a rozhodnutí presidiem Nejvyššího soudu,

c) projednává zprávy předsedů kolegií Nejvyššího soudu o činnosti těchto kolegií.

(3) Zasedání pléna Nejvyššího soudu jsou neveřejná, mohou se jich však účastnit generální prokurátor, ministr spravedlnosti a s poradním hlasem předsedové krajských soudů a náčelníci vyšších vojenských soudů. Generální prokurátor se účastní zasedání pléna Nejvyššího soudu povinně, jedná-li o stížnosti pro porušení zákona.

(4) Plénum Nejvyššího soudu se svolává nejméně jednou za tři měsíce.

§ 31

(1) Předseda Nejvyššího soudu:

a) zajišťuje jednotnost v rozhodování Nejvyššího soudu,

b) může předsedat kterémukoli soudnímu senátu,

c) svolává plénum a presidium Nejvyššího soudu, předsedá jim a stanoví pořad jejich jednání,

d) může podávat stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím okresních, vojenských obvodových, krajských a vyšších vojenských soudů a Nejvyššího soudu s výjimkou věcí, v nichž tyto soudy rozhodly o stížnosti pro porušení zákona, a dále s výjimkou věcí, v nichž jsou pro rozhodnutí o stížnostech pro porušení zákona příslušné krajské soudy,

e) ustanovuje ze zvolených soudců z povolání Nejvyššího soudu tři stálé členy presidia Nejvyššího soudu a předsedy senátů Nejvyššího soudu, s výjimkou předsedů senátů vojenského kolegia Nejvyššího soudu,

f) organizuje a řídí práci Nejvyššího soudu,

g) vykonává státní správu Nejvyššího soudu, zejména zajišťuje řádný chod soudu po stránce osobní, hospodářské a finanční, a pečuje o politickou a odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků Nejvyššího soudu, s výjimkou vojenského kolegia Nejvyššího soudu.

(2) Předsedu Nejvyššího soudu zastupuje v jeho nepřítomnosti náměstek předsedy Nejvyššího soudu.

§ 32

Plénum Nejvyššího soudu se usnáší na jednacím řádu, který stanoví podrobnosti o organizaci práce u Nejvyššího soudu.

§ 33

Sídla a obvody okresních, krajských a vojenských soudů

(1) Sídla a obvody okresních a krajských soudů se shodují se sídly a obvody okresních a krajských národních výborů.

(2) Ministr spravedlnosti může stanovit, že věci určitého druhu z obvodu několika okresních národních výborů bude vyřizovat jeden okresní soud.

(3) Vojenské obvodové soudy a vyšší vojenské soudy zřizuje a zrušuje president republiky, který také stanoví jejich sídla, obvody a příslušnost.

§ 34

Jednání mimo sídlo soudu

Ke zvýšení výchovného účinku soudního jednání mohou soudy projednávat jednotlivé věci přímo na závodech nebo v jiných místech mimo své sídlo. Vojenské soudy je mohou projednávat u jednotek ozbrojených sil a ozbrojených sborů.

Hlava třetí

Volby soudců

§ 35

Volební období

(1) Soudci Nejvyššího soudu, krajských a okresních soudů jsou voleni na dobu čtyř let.

(2) Soudci vojenských soudů a soudci vojenského kolegia Nejvyššího soudu jsou voleni na dobu, ho kterou vykonávají vojenskou činnou službu nebo po kterou jsou příslušníky ozbrojených sborů, nejdéle však na dobu čtyř let.

§ 36

Předpoklady pro volbu

(1) Soudcem z povolání může být zvolen každý občan Československé socialistické republiky, který je oddán socialistickému zřízení, je občansky bezúhonný, má právo volit do zastupitelských sborů, v den volby dosáhl věku 23 let a má potřebné odborné znalosti.

(2) Soudcem může být zvolen každý občan Československé socialistické republiky, který je oddán socialistickému zřízení, je občansky bezúhonný, má právo volit do zastupitelských sborů a v den volby dosáhl věku 21 let.

(3) Soudcem vojenského soudu a vojenského kolegia Nejvyššího soudu může být zvolen zletilý občan Československé socialistické republiky, který je oddán socialistickému zřízení, je občansky bezúhonný, má právo volit do zastupitelských sborů a koná vojenskou činnou službu nebo je příslušníkem ozbrojených sborů, jde-li o soudce z povolání, musí mít hodnost důstojníka (generála) a potřebné odborné znalosti.

§ 37

Počet soudců

(1) Počet soudců z povolání u okresních a krajských soudů i u Nejvyššího soudu stanoví ministr spravedlnosti.

(2) Počet soudců z povolání u vojenských obvodových soudů, vyšších vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu stanoví ministr spravedlnosti v dohodě s ministrem národní obrany.

(3) Počet ostatních soudců stanoví předsedové (náčelníci) soudů. Náčelníci vyšších vojenských soudů stanoví počet těchto soudců i u jednotlivých vojenských obvodových soudů. Pro každý senát okresního a vojenského obvodového sodu se volí 40-60 soudců.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP