Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1961

III. volební období

41

Vládní návrh

Zákon

ze dne.............1961

o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Základní ustanovení

§ 1

Národní výbory zajišťují za široké účasti občanů ochranu socialistického pořádku. Dbají o to, aby budování vyspělé socialistické společnosti nebylo narušováno projevy nekázně, které ztěžují plnění úkolů státní správy, ruší veřejný pořádek nebo socialistické soužití občanů. Vychovávají občany k tomu, aby svědomitě a důsledně zachovávali zákony a ostatní předpisy, dobrovolně a odpovědně plnili své povinnosti vůči státu a společnosti a měli v úctě práva svých spoluobčanů.

§ 2

Národní výbory zajišťují socialistický pořádek především organizátorskou, výchovnou a preventivní činností, své orgány, občanské výbory i ostatní aktivy vedou k tomu, aby v jejich činnosti byly stále účinněji uplatňovány prostředky společenského působeni a výchovy a aby byly včas odstraňovány příčiny porušování socialistického pořádku, občany vychovávají k tomu, aby socialistický pořádek nejen dobrovolně dodržovali ale aby jeho dodržování i aktivně prosazovali.

§ 3

Národní výbory při zajišťování socialistického pořádku úzce spolupracují s dobrovolnými společenskými organizacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím a s československým svazem mládeže, dále s vedením podniků a závodů, orgány jednotných zemědělských i jiných lidových družstev, a pokud jde o mládež, též s rodiči a školou. Projednávají s nimi závažnější případy porušení socialistického pořádku a radí se s nimi o nejvhodnější formě nápravy. Pomáhají společenským a jiným organizacím a orgánům, aby se v jejich činnosti stále více uplatňovalo výchovné působení.

§ 4

(1) Většina občanů dobrovolně a ukázněně dodržuje socialistický pořádek. Ti, kdo jej porušují jednáním uvedeným v části prvé tohoto zákona, dopouštějí se přestupku.

(2) Národní výbor dbá, aby každý přestupek byl projednán a aby již samo projednání splnilo výchovný účel. Národní výbor sám projedná přestupek a popřípadě uloží opatření podle tohoto zákona tehdy, nestačí-li k nápravě občana výchovné působení aktivu národního výboru nebo společenské organizace, vedení podniku nebo závodu, orgánu jednotného zemědělského nebo jiného lidového družstva, školy apod.

§ 5

Kde nejsou ustaveny místní lidové soudy, projednávají národní výbory též provinění náležející do pravomoci těchto soudů, a to v rozsahu uvedeném v části druhé tohoto zákona.

Část první

Přestupky

§ 6

(1) Přestupkem je zaviněné jednání uvedené v § 7 až 19 tohoto zákona a dále zaviněné porušení povinnosti stanovené v jiném právním předpise, pokud se tím ztěžuje plnění úkolů státní správy, ruší veřejný pořádek nebo socialistické soužiti občanů, nejde-li o provinění nebo o trestný čin.

(2) Jako přestupek se takové jednání nebo porušení, povinnosti neprojedná, lze-li nápravy dosáhnout vymáháním podle jiných právních předpisů.

§ 7

Přestupku na úseku zemědělství a lesního hospodářství se dopustí ten, kdo

a) ztíží plnění plánu zemědělské nebo lesní výroby a nákupu zemědělských výrobků,

b) nedbá ochrany zemědělského půdního fondu nebo lesního fondu, zejména neoprávněně odnímá součásti těchto fondů zemědělské, popřípadě lesní výrobě,

c) nezajistí podle své povinnosti pádné obdělání zemědělské půdy,

d) zanedbá ochranu před rostlinnými nebo živočišnými škůdci nebo nákazami zvířat,

e) neplní povinnosti stanovené k ochraně myslivosti nebo rybářství.

§ 8

Přestupku proti ochraně vodního hospodářství se dopustí ten, kdo

a) nedbá podle své povinnosti ochrany vod nebo vodních děl,

b) užívá vod bez předepsaného vodohospodářského povolení nebo nedodržuje podmínky tohoto povolení.

§ 9

Přestupku na úseku výstavby se dopustí ten, kdo

a) provádí stavební práce nebo stavbu nebo jí užívá bez předepsaného povolení nebo v rozporu s povolením,

b) přes výzvu zanedbává udržování stavby nebo provádí udržovací práce bez předepsaného ohlášení,

c) nedbá vyzvání nebo rozhodnuti učiněného při výkonu státního stavebního dohledu anebo nezajišťuje podmínky pro jeho řádný výkon.

§ 10

V silniční, železniční, letecké, vodní dopravě a v oboru spojů se dopustí přestupku ten, kdo

a) poruší pravidla silničního, železničního, leteckého, plavebního nebo poštovního provozu,

b) používá dopravních prostředků, jejichž technický stav nebo hospodárnost provozu neodpovídá stanoveným podmínkám,

c) poškodí, zakryje nebo odstraní dopravní značku nebo dopravní zařízení nebo turistickou značku,

d) poškodí, znečistí nebo opotřebí nad obvyklou míru veřejnou komunikaci, její součást nebo příslušenství,

e) neplní povinnosti vyplývající z předpisů o řízení dopravy a zajišťování přepravy,

f) poruší pravidla o zřizování a provozu telekomunikačních zařízení.

§ 11

Přestupky na úseku školství, kultury a ochrany přírody se dopustí ten, kdo

a) nedbá o řádnou školní docházku dětí, o něž je povinen pečovat,

b) zničí, poškodí, neoprávněně vyveze nebo se pokusí vyvézt do ciziny kulturní památku, předmět muzejní hodnoty nebo umělecké dílo anebo kdo nesplní povinnost stanovenou k ochraně kulturní památky nebo předmětů muzejní hodnoty,

c) neoprávněně pořádá divadelní, filmové nebo jiné veřejné představeni nebo zábavu,

d) kdo poškodí chráněnou část přírody nebo neplní povinnosti stanovené k její ochraně.

§ 12

(1) Přestupku proti preventivní a léčebné péči se dopustí ten, kdo

a) přes výzvu se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení nemoci,

b) neposkytne nutnou osobní a věcnou pomoc ke splnění naléhavých úkolů preventivní a léčebné péče, ač je k tomu povinen,

c) zneužívá zdravotnických služeb svévolným způsobem nebo tak, že může ohrozit péči o jiné občany.

(2) Přestupku proti hygienické a protiepidemické péči se dopustí ten, kdo

a) neprovede opatření stanovená nebo uložená k zabezpečeni zdravého a bezpečného životního a pracovního prostředí,

b) znečišťuje, popřípadě jinak ohrožuje zdroje pitných a užitkových vod nebo nedodržuje předpisy o ochraně čistoty ovzduší anebo obtěžuje okolí nadměrným hlukem,

c) ohrozí nebo poruší hodnotnost nebo zdravotní nezávadnost poživatin nebo jiných předmětů potřeby,

d) kdo neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo přechovává jedy, látky zdraví škodlivé anebo látky radioaktivní,

e) poruší nařízená protiepidemická opatření.

§ 13

Přestupku na úseku boje proti alkoholismu se dopustí ten, kdo

a) prodá, podá nebo jinak umožni požívání alkoholických, nápojů osobám podnapilým nebo opilým,

b) nedbá vydaného zákazu čepovat, podávat nebo požívat alkoholické nápoje,

c) nepodrobí se opatřením, postihujícím ho pro nadměrné požívání alkoholických nápojů,

d) přivede se požitím alkoholických nápojů do stavu vzbuzujícího pohoršení,

e) neoprávněně vyrábí nebo dává do oběhu líh nebo éter.

§ 14

Přestupků ve finančním hospodářství se dopustí ten, kdo

a) poruší v tomto oboru kázeň, zejména rozpočtovou nebo úvěrovou,

b) nesplní svou povinnost vyplývající z devizových předpisů,

c) poruší svou povinnost řádně spolupůsobit v daňovém nebo poplatkovém řízení anebo v řízení o jiné podobné dávce.

§ 15

Přestupku v oboru zahraničního obchodu a v oboru celním se dopustí ten, kdo

a) poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží ve styku s cizinou,

b) nepřihlásí zboží k celní prohlídce,

c) nakládá nedovoleným způsobem se zbožím podléhajícím omezení podle celních předpisů.

§ 16

Přestupku proti zájmům obrany vlasti se dopustí ten, kdo nesplní povinnost stanovenou v branných předpisech a v předpisech o obraně Československé socialistické republiky.

§ 17

Přestupku proti veřejnému pořádku se dopustí ten, kdo

a) nemá předepsaný osobní průkaz nebo se jím nemůže prokázat anebo nemůže jinak věrohodně prokázat svoji totožnost, ač je k tomu povinen,

b) neoprávněně vstoupí na místa, na něž je vstup v obecném zájmu zakázán,

c) neoprávněně pobývá na území republiky nebo nedodržuje podmínky stanovené pro pobyt,

d) nedodržuje podmínky stanovené v oboru zbraní, střeliva nebo výbušin,

e) neuposlechne výzvy veřejného orgánu při výkonu jeho pravomoci,

f) zanedbá povinnosti pořadatele veřejné zábavy nebo sportovního podniku,

g) neoprávněně užívá státní vlajky, státního znaku nebo jiného státního symbolu anebo ho užívá nepřípustným způsobem.

(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo

a) náležitě nevede předepsané záznamy, evidenci nebo nepodá předepsané hlášení nebo oznámení,

b) učiní nepravdivé nebo neúplné údaje při plnění oznamovací povinnosti,

c) zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní úřední uzávěru, úřední značku, měřický znak nebo jiné měřické zařízení nebo veřejnou vyhlášku,

d) kdo uvede v oběh nebo použije v hospodářském styku měřidlo, které nevyhovuje vydaným předpisům nebo použije v hospodářském styku nedovoleného způsobu měření anebo nepoužije stanovené značky.

§ 18

Přestupku proti ochraně před požáry a jinými živelními pohromami se dopustí ten, kdo

a) nedbá opatrnosti potřebné k zabránění vzniku požáru,

b) neuposlechne upozorněni nebo příkazů uložených k odstraněni zjištěných závad, které mohou vést k požáru, nebo uložených ku zdolání živelní pohromy,

c) podle své povinnosti neposkytne potřebnou osobní nebo věcnou pomoc při zamezování nebo zdolávání požáru nebo jiné živelní pohromy.

§ 19

Přestupku proti socialistickému soužiti se dopustí, kdo drobným výtržnictvím, rušením nočního klidu, překročením uzavírací hodiny nebo drobným poškozováním majetku v socialistickém nebo osobním vlastnictví anebo jiným nepřístojným jednáním narušuje v menším rozsahu socialistické soužiti.

Projednáváni přestupků národními výbory

§ 20

(1) Místní národní výbory projednávají přestupky, jimiž byly porušeny povinnosti ve věcech, které spravují.

(2) Okresní národní výbory projednávají ostatní přestupky pokud nejsou příslušné jiné orgány podle § 31. okresní národní výbor může projednáním přestupku pověřit místní národní výbor, dosáhne-li se tím většího výchovného účinku.

(3) K projednání přestupku je místně příslušný národní výbor, v jehož obvodu k přestupku došlo. K usnadnění projednání nebo z jiných důležitých důvodů může příslušný národní výbor věc postoupit národnímu výboru, v jehož obvodu má občan bydliště nebo pracoviště.

(4) Přestupek projedná ten orgán (komise, popřípadě odbor) národního výboru, v jehož oboru působnosti k přestupku došlo. Okresní, městské a obvodní národní výbory mohou v odůvodněných případech k projednávání přestupků zřídit při svých komisích užší komise.

§ 21

(1) Národní výbor postupuje při projednáváni přestupku tak, aby byl zjištěn co nejspolehlivěji a nejúplněji skutečný stav věci. Jiné státní orgány, jsou povinny poskytnout mu při tom všestrannou pomoc a podporu.

(2) Občanu, který se přestupku dopustil, musí být dána možnost vyjádřit se k zjištěnému stavu věci i ke způsobu jeho zjištění a popřípadě navrhnout jeho doplnění. V nepřítomnosti občana se může věc projednávat jen tehdy, odmítne-li se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy.

(3) Kdo má u sebe věc důležitou pro zjištění skutečného stavu nebo věc, která může být prohlášena za propadlou nebo může být zabrána, je povinen ji na vyzvání vydat. Nevyhoví-li výzvě, může mu být odňata.

§ 22

Za přestupek neodpovídá ten, kdo se ho dopustil před dovršením 15. roku svého věku.

§ 23

(1) Podle ustanovení tohoto zákona nelze projednávat přestupky, jichž se dopustily osoby požívající diplomatických imunit a výsad nebo osobního osvobozeni.

(2) Přestupky osob podléhajících vojenské kázeňské pravomoci vyřizuji příslušní velitelé, a to podle kázeňských předpisů.

§ 24

Přestupek nelze projednat, uplynula-li od jeho spáchání doba jednoho roku.

§ 25

Za porušení povinností uložených organizacím odpovídají podle tohoto zákona osoby, které za ně jednaly neb měly jednat, popřípadě osoby, které daly k jednání příkaz.

§ 26

Nevede-li k nápravě občana samotné projednání přestupku před národním výborem, jiným státním orgánem nebo společenskou organizací, uloží národní výbor za přestupek některé z těchto opatření:

a ) napomenutí,

b) veřejnou důtku,

c) pokutu do 500 Kčs:

(2) Vedle toho může národní výbor vyslovit propadnutí věci, která náleží tomu, kdo se přestupku dopustil, a které bylo použito ke spáchání přestupku nebo která byla přestupkem získána, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku nebo jiný obecný zájem.

(3) Věc, která nepatři tomu, kdo se přestupku dopustil, mr že být zabrána, jestliže ji bylo použito ke spáchání přestupku a ohrožuje-li bezpečnost osob nebo majetku nebo mravnost. Taková věc může být zabrána i v tom případě, náleží-li tomu, kdo se přestupku dopustil, jestliže ho nelze volat k odpovědnosti.

(4) Propadnutí nebo zabrání věci nelze vyslovit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(5) Pokuty připadají státu. Vlastníkem propadlé a zabrané věci se stává stát.

§ 27

Byla-li přestupkem způsobena majetková škoda, působí národní výbor k tomu, aby byla dobrovolně nahrazena. Odepře-li občan způsobenou škodu nahradit, uloží mu národní výbor tuto povinnost. Jestliže se však národnímu výboru nepodaří zjistit přesnou výši škody nebo kdyby mu zjištění přesné výše škody činilo potíže, doporučí poškozenému, aby se obrátil se svým nárokem na náhradu škody na okresní soud.

§ 28

(1) Proti rozhodnutí orgánu národního výboru lze podat odvolání k vyššímu orgánu téhož národního výboru, a to do 15 dnů. O odvolání proti rozhodnutí, které v první stolici vydala užší komise, rozhoduje komise národního výboru, při níž je užší komise zřízena.

(2) Odvolání má vždy odkladný účinek.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP