Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1960

III. volební období

19

Vládní návrh

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické

republiky k projevu souhlasu Dohoda mezi Československou republikou a Albánskou

lidovou republikou o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení spolu s Protokolem

k této Dohodě, které byly podepsány v Praze dne 30. června 1960

Návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Dohodou mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení a s Protokolem k této Dohodě podepsanými v Praze dne 30. června 1960.

Důvodová zpráva

Dne 30. června 1960 byla v Praze podepsána Dohoda mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení. Současně s Dohodou byl podepsán Protokol k Dohodě mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení, který tvoří její nedílnou část.

Pohoda, upravující vzájemná vztahy mezi oběma státy na úseku sociálního zabezpečení, vychází ze zásady teritoriality. To znamená, že každá ze smluvních stran poskytuje dávky ze sociálního pojištění podle svých předpisů občanům obou smluvních stran, žijícím na jejím území, s přihlédnutím k době zaměstnání na území obou smluvních stran.

Tato úprava, která byla již uplatněna v dohodách o sociálním zabezpečení uzavřených Československou socialistickou republikou s Německou demokratickou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou a se Sovětským svazem, zajišťuje za všech okolností poskytování dávek odpovídajících podmínkám a životním poměrům v zemi, ve které oprávněná osoba žije. Zajišťuje osobám, které přesídlí do druhé země, skutečnou rovnost v oboru sociálního zabezpečení s pracujícími této země. Také administrativně je tato úprava velmi jednoduchá a pro přesídlující osoby snadno srozumitelná.

V dohodě je pojem sociálního zabezpečení vymezen široce a zahrnuje nejen sociální zabezpečení ve smyslu čs. zákona č. 55/1956 Sb., ale i nemocenské pojištění a poskytování zdravotní péče (článek 1). Dohoda se vztahuje i na sociální zabezpečení válečných a vojenských invalidů, obětí fašismu jakož i vojenských osob včetně vojenských osob z povolání (bod I Protokolu k Dohodě). Z Dohody jsou vyňaty pouze osobní důchody a výhody poskytované poživatelům osobních důchodů (bod IV Protokolu). Dohoda se však neomezuje jen na úpravu nároků ze sociálního zabezpečení, ale stejně jako v obdobných československých dohodách s druhými státy je v ní zakotvena i spolupráce mezi orgány provádějícími Dohodu v obou smluvních státech, a to zejména výměna zkušeností, informací, materiálu, návštěvy odborníku atd. (článek 18).

 

Základní zásady dohodnuté úpravy jsou tyto:

1. Zásada stejného posuzováni občanů obou smluvních stran, která se - podobně jako v druhých československých dohodách - neomezuje jen na obor sociálního zabezpečení, ale vztahuje se i na všechny otázky pracovních vztahů vůbec (článek 2).

2. Zásada započítávání dob zaměstnání a dob jim na roveň postavených v obou smluvních státech při stanovení dávky ze sociálního zabezpečení. Přitom pro rozpadnutí, jaká doba byla získána, jsou směrodatné předpisy smluvní strany, na jejímž území byla doba získána (článek 9). Pro zhodnocení doby platí v duchu zásady teritoriality ovšem předpisy smluvní strany, na jejímž území občan žije.

3. Zásada teritoriality je uplatněna v tom smyslu, že pro provádění sociálního zabezpečení jsou směrodatné předpisy a příslušné orgány té smluvní strany, na jejímž území občan žije (článek 3).

V dalších ustanoveních Dohody je tato zásada podrobně rozvedena pro obor důchodového zabezpečení, (článek 6 a 7), nemocenského pojištění včetně přídavků na děti (článek 8) a poskytování zdravotní péče (článek 9), jakož i pro jiné formy sociálního zabezpečení, jako je ubytování v domovech důchodců, poskytování doplňkové péče apod. (článek 11)Poskytování zdravotní péče je na přání albánské strany zajištěno občanům druhé smluvní strany (např. jako turistům apod.) za stejných podmínek jako vlastním občanům bez jakýchkoliv omezení. Zvláštním dohodám zůstalo vyhrazeno pouze vysílání pacientů do léčebných zařízení druhých států. S výjimkou poskytování zdravotní péče platí zásada teritoriality jen v případech trvalého přesídlení, k němuž daly souhlas obě smluvní strany (bod II Protokolu).

4. Zásada zachování získaných nároků. Ve smyslu této zásady se při přesídlení důchodce nepřezkoumává jeho nárok na důchod a to ani pokud jde o věkovou hranici starobního důchodu. Příslušný orgán druhé smluvní strany převezme výplatu důchodu a stanoví pouze výši podle svých předpisů (článek 7).

5. Zásada upuštění od vzájemných úhrad. Ze zásady teritoriality plyne důsledně, že všechny náklady spojené s prováděním sociálního zabezpečeni podle Dohody nese smluvní strana, která poskytuje dávky, a že se neprovádí vzájemné vyúčtování (článek 12).

V dalších ustanoveních Dohody (články 13-15) se zajišťuje vzájemná pomoc příslušných orgánu obou smluvních stran při provádění Dohody, stanoví se obvyklé úlevy pro zachování lhůt a při ověřování dokladů a je dána možnost konzulárního zastupování. Vzájemný styk orgánů provádějících Dohodu se děje prostřednictvím příslušných ústředních orgánů, které si obě smluvní strany sdělí. Do působnosti těchto ústředních orgánů bude patřit i řešení všech otázek, které se vyskytnou, při provádění Dohody. Otázky jimi nevyřešené budou řešeny diplomatickou cestou (článek 16). Dohoda konečně přejímá zásadu, že ji smluvní strany budou provádět v těsné součinnosti s odborovými organizacemi svých zemí (článek 17). Tato zásada je zde obzvláště namístě, neboť v Albánii je celé sociální zabezpečení, a to jak nemocenské tak i důchodové, prováděno Ústřední radou albánských odboru.

Sjednáním Dohody byl dobudován systém smluv v oblasti sociálního zabezpečení mezi Československou socialistickou republikou a ostatními socialistickými státy v Evropě.

Dohodou jsou vzájemné styky mezi oběma zeměmi v oblasti sociálního zabezpečení postaveny na pevný smluvní základ, odpovídající bratrským vztahům a spolupráci mezi oběma socialistickými, státy.

V Praze dne 26. září 1960

Předseda vlády:

V. Široký v. r.

DOHODA

mezi

Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení

President Československé republiky a presidium Lidového shromáždění Albánské lidové republiky, vedeni přáním rozvíjet a prohlubovat přátelství a spolupráci mezi oběma státy i v oblasti sociálního zabezpečení, rozhodli se uzavřít tuto Dohodu a za tím účelem jmenovali svými zmocněnci

president Československé republiky

EVŽENA ERBANA,

předsedu Státního úřadu sociálního zabezpečení,

presidium Lidového shromáždění Albánské lidové republiky

SIRI CARCANI,

mimořádného a zplnomocněného velvyslance Albánské lidové republiky,

kteří vyměnivše si své plné moci a shledavše je v dobrém pořádku a náležitě formě, shodli se na těchto ustanoveních:

ČÁST PRVÁ

Všeobecná ustanovení

Článek 1

1. Tato Dohoda se vztahuje na všechny druhy sociálního zabezpečení, které jsou zavedeny podle právních předpisů smluvních stran.

2. Sociálním zabezpečením se rozumějí všechny druhy materiálního zabezpečení (peněžité i věcné dávky), které poskytují občanům orgány státu, družstevní a společenské organizace Československé republiky a Albánské lidové republiky ve stáří, v případě nemoci, v mateřství, při invaliditě bez ohledu na její příčiny, rodinám při ztrátě živitele aj.

Článek 2

Občané jedné smluvní strany, kteří trvale bydlí na území druhé smluvní strany jsou ve všech otázkách sociálního zabezpečení i pracovních vztahů postaveni plně na roveň občanům této smluvní strany, pokud tato Dohoda nestanoví jinak.

ČÁST DRUHÁ

Provádění sociálního zabezpečení

Článek 3

1. Při provádění sociálního zabezpečení se použije právních předpisů smluvní strany, na jejímž území občan bydlí, pokud tato Dohoda nestanoví jinak.

2. Sociální zabezpečení provádějí příslušné orgány smluvení strany, na jejímž území bydlí občan, který uplatňuje nárok na dávku.

Článek 4

Započítávání dob zaměstnání při stanovení důchodů a jiných dávek

1. Při přiznávání důchodů a jiných dávek se plně započítává doba zaměstnání na území obou smluvních stran, včetně doby zaměstnání, opravňující k přiznání důchodů za výhodnějších podmínek a ve vyšší výměře. Při tom orgány sociálního zabezpečení započítávají dobu zaměstnáni, jakož i dobu jiné jemu na roveň postavené činnosti jal ve svém, tak i ve druhém státě bez ohledu na to, jaká část požadované doby zaměstnání připadá na práci v každém z těchto států:

2. Po přesídlení do druhého státu se doba zaměstnání nepovažuje za přerušenou, jestliže pojištěnec vstoupí do zaměstnání nejpozději do šesti měsíců od vystoupení ze zaměstnání, pokud předpisy tohoto státu nejsou příznivější.

3. Započtení doby zaměstnání, pokud jde o dobu práce v každé ze smluvních stran, se provádí podle právních předpisů té smluvní strany, na jejímž území byla vykonávána práce nebo jí na roven postavená činnost.

Článek 5

Stanovení výdělku při přiznávání důchodů a jiných dávek

1. Občanům, kteří přesídlili z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a po přesídlení pracovali, vyměřují s důchody a jiné dávky z výdělku dosaženého v zaměstnání v zemi, do níž přesídlili.

2. Občanům, kteří přesídlili z území jedné smluvní strany na území druhá smluvní strany a po přesídlení nepracovali, vyměří se důchody a jiné dávky z průměrného měsíčního výdělku zaměstnanců obdobného oboru a kvalifikace ke dni přiznání důchodů nebo jiné dávky v zemi, do níž přesídlili. Stejně se postupuje při výpočtech důchodů a jiných dávek u občanů, kteří přesídlili z jedné země do druhé po přiznání důchodu nebo jiné dávky.

Přiznávání a výplata důchodů

Článek 6

Důchody přiznávají a vyplácejí orgány sociálního zabezpečení té smluvní strany, na jejímž území občané, kteří trsají nárok na důchod, trvale bydlí ke dni podání žádosti o důchod, důchody se přiznávají za podmínek a ve výši stanovené právními předpisy této smluvní strany.

Článek 7

1. Přesídlí-li důchodce z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, zastaví orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí důchod, výplatu důchodu od prvého dne měsíce následujícího po přesídlení.

2. Orgán sociálního zabezpečení smluvní strany, na jejíž území důchodce přesídlí, poskytne důchodci po jeho přesídlení důchod podle právních předpisů této smluvní strany. Nárok na důchod se nebude v takovém případě přezkoumávat, jestliže podle právních předpisů této smluvní strany je zaveden důchod téhož druhy.

3. Vrátí-li se přesídlivší důchodce na území smluvní strany, kde původně bydlil, obnoví orgán sociálního zabezpečení této smluvní strany od prvého dne měsíce následujícího po jeho návratu výplatu důchodu zastavenou podle ustanovení odstavce 1 tohoto členku.

Článek 8

Dávky při dočasné pracovní neschopnosti a jiné dávky

1. Dávky při dočasné pracovní neschopnosti, dávky na výživu a výchovu dětí, v mateřství, při narození dítěte a jiné dávky přiznávají a vyplácejí příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území občan trvale bydlí, a to podle právních předpisů, této smluvní strany. Dávky na výchovu a výživu dětí přiznávají a vyplácejí příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území děti trvale bydlí.

2. Přesídlí-li občan pobírající dávku z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany, zastaví se výplata dávky ke dni přesídlení. Příslušné orgány smluvní strany, na jejíž území občan přesídlil, přiznají v tomto případě dávku podle právních předpisů svého státu.

Článek 9

Poskytování zdravotní péče

1. Občanům jedné smluvní strany zdržujícím se na území druhé smluvní strany bude zdravotní péče poskytována za podmínek platných pro vlastní občany.

2. Podmínky pro vysílání občanů jedné smluvní strany na léčení ve zdravotnických zařízeních druhé smluvní strany upravují se zvláštními dohodami.

Článek 10

Sociální zabezpečení některých skupin pracovníky

1. Sociální zabezpečení pracovníků diplomatických, konzulárních a obchodních zastupitelstev a jiných úřadů jednoho státu, které mají své sídlo v druhém statě, se provádí podle právních předpisu vysílajícího státu, jsou-li tito pracovníci občany tohoto státu. Totéž platí pro provádění sociálního zabezpečení osob zaměstnaných u pracovníků jmenovaných úřadů, které jsou občany vysílajícího státu.

2. Sociální zabezpečení

a) pracovníků podniků dopravy pozemní, letecké, jakož i vnitrozemní a námořní plavby jednoho státu, kteří jsou vysíláni k přechodnému, nebo trvalému výkonu zaměstnání na území druhého státu (na pohraničních nebo přechodových stanicích, v přístavech, na plavidlech, na letištích apod.),

b) pracovníků jiných podniků jednoho státu vyslaných k přechodnému výkonu zaměstnání na území druhého státu, bude se provádět podle právních předpisů toho státu, v němž má sídlo správa podniku.

3. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku poskytují dávky sociálního zabezpečení příslušné orgány vysílajícího státu.

4. Pro poskytování zdravotní péče osobám uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku platí ustanovení článku 9 této Dohody.

Článek 11

Jiné formy sociálního zabezpečení

1. Občanům jedné smluvní strany, bydlícím trvale na území druhé smluvní strany, poskytnou příslušné orgány této smluvní strany nezbytnou pomoc a péči, budou-li ji potřebovat, a to za takových podmínek jako svým vlastním občanům.

2. Pomoc a péči lze poskytovat ve formě hmotné pomoci, peněžité pomoci, umístění v domovech pro staré a invalidní občany apod. V nutných případech lže poskytovat více druhů pomoci a péče současně.

Článek 12

Náklady spojené s prováděním sociálního zabezpečení Všechny náklady spojené s prováděním sociálního zabezpečení podle této dohody nese smluvní strana poskytující zabezpečení, přičemž vzájemné vyúčtování mezi smluvními stranami se neprovádí.

Článek 13

Spolupráce orgánů sociálního zabezpečení

1. Orgány sociálního zabezpečení, soudy a jiné úřady jedné smluvní strany zúčastněné na provádění sociálního zabezpečení poskytnou orgánům druhé smluvní strany bezplatně právní pomoc v témže rozsahu, jako by šlo o provádění sociálního zabezpečení ve vlastním státě. Orgány sociálního zabezpečení obou smluvních stran si vzájemně poskytnou potřebné informace o okolnostech rozborných pro přiznání důchodu nebo jiné dávky a provedou potřebná opatření za účelem zjištění těchto okolností.

2. Doklady, které budou vydány na území jedné smluvní strany ve stanovené formě nebo budou ověřeny příslušným orgánem a opatřeny úředním razítkem, se přijímají na území druhé smluvní strany bez jakéhokoliv dalšího ověření. Tyto doklady mohou být vyhotoveny v jazycích smluvních stran nebo v jazyce ruském.

Článek 14

Zachování lhůt

Žádosti, stížnosti, opravné prostředky a jiná podání, která byla předložena ve lhůtě stanovené zákonem orgánům sociálního zabezpečeni, soudům nebo jiným úřadům jedné smluvní strany, budou pokládána za včas podaná orgánům druhé smluvní strany. V těchto případech je třeba žádosti i jiná podání neprodleně zaslat ústřednímu úřadu nebo orgánu druhé smluvní strany způsobem stanoveným v článku 16 této Dohody.

Článek 15

Zastupování občanů

Při provádění této Dohody mohou pracovníci diplomatického nebo konzulárního úřadu jedné smluvní strany přímo a bez zvláštní plné moci zastupovat občany svého státu u orgánů sociálního zabezpečení, soudů a jiných úřadů druhé smluvní strany.

Článek 16

Styk orgánů provádějících sociální zabezpečení

1. Při provádění této Dohody se orgány sociálního zabezpečení smluvních stran stýkají vzájemně prostřednictvím svých ústředních úřadů a orgánů, které si smluvní strany navzájem oznámí po vstupu této Dohody v platnost.

2. Otázky, které nebudou vyřešeny ústředními úřady a orgány, budou řešeny diplomatickou cestou.

Článek 17

Spolupráce s odborovými organizacemi

Smluvní strany budou tuto Dohodu provádět v těsné spolupráci s odborovými organizacemi svých zemí.

Článek 18

Výměna zkušenosti a informací

1. Smluvní strany si budou vyměňovat zkušenosti a informace v oblasti sociálního zabezpečení.

2. Ústřední úřady a orgány smluvních stran, příslušné pro provádění sociálního zabezpečení, se budou vzájemně informovat o platných právních předpisech v oboru sociálního zabezpečení a nastalých změnách.

ČÁST TŘETÍ

Závěrečná ustanovení

Článek 19

1. Při přiznávání důchodů a jiných dávek podle této Dohody se přihlíží i k dobám zaměstnání a dobám jim na roveň postavené činnosti, které byly získány před vstupem této Dohody v platnost.

2. Ustanovení článků 6 a 7 této Dohody platí i pro případy, v nichž vznikl nárok na důchod před vstupem této Dohody v platnost.

Článek 20

1. Tato Dohoda podléhá ratifikaci, ratifikační listiny budou vyměněny co nejdříve v Tiraně. Dohody vstoupí v platnost prvním dnem měsíce následujícího po výměně ratifikačních listin.

2. Každá ze smluvních stran může vypovědět tuto Dohodu nejméně šest měsíců před uplynutím kalendářního roku. Výpověď bude platit od 1. ledna příštího roku.

3. Dojde-li k výpovědi této Dohody, budou důchody přiznané a vyplácené podle této Dohody pokládány za důchody přiznané podle právních předpisů smluvní strany, na jejímž území důchodce bydlí. Nároky vzniklé podle ustanovení této Dohody výpovědí nezanikají.

Tato Dohoda byla sepsána v Praze dne 30. června 1960 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a albánském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Z plné moci presidenta

Z plné moci presidia

Československé republiky:

Lidového shromáždění

 

Albánské lidové republiky:

E. Erban v. r.

Siri Carcani v. r.


 

 

PROTOKOL

k dohodě mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou

o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení, podepsané v Praze dne 30. června 1960

Při podpisu Dohody o sociálním zabezpečení smluvní strany prohlašují toto:

I.

K článku 1

Ustanovení Dohody se vztahují také na všechny formy sociálního zabezpečení poskytované vojenským osobám, válečným a vojenským invalidům, obětem fašismu a fašistické persekuce aj., upravené právními předpisy smluvních stran.

II.

K článkům 7 a 8

Ustanovení článku 7 a 8 Dohody bude použito tehdy, jestliže občan přesídlil nebo se navrátil natrvalo z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany se souhlasem smluvních stran. Přesídlil-li občan před účinností Dohody, předpokládá se, že souhlas byl dán, pokud z okolností nevyplývá opak.

III.

K článku 18

Výměna zkušenosti v oblasti sociálního zabezpečení se bude uskutečňovat zejména:

a) výměnou odborné literatury a periodických publikací mezi příslušnými úřady, orgány a organizacemi smluvních stran,

b) vhodným informováním veřejnosti o rozvoji a výsledcích sociálního zabezpečení druhé smluvní strany,

c) vzájemnými návštěvami odborníků,

d) výměnou informaci o výsledcích vědecké výzkumné činnosti.

IV.

Ustanovení Dohody se nevztahují na osobní důchody a na výhody poskytované poživatelům osobních důchodů.

Tento Protokol tvoří nedílnou část Dohody meze Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o spolupráci v oblasti sociálního zabezpečení.

Sepsáno v Praze dne 30. června 1960 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém a albánském, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

 

Z plné moci presidenta Československé republiky:

E. Erban v. r.

Z plné moci presidia Lidového shromáždění Albánské lidové republiky:

Siri Carcani v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP