Pondělí 11. července 1960

Podle § 54 odstavce 2 Ústavy 9. května je třeba k platnosti ústavního zákona, aby pro něj hlasovaly nejméně tři pětiny všech poslanců.

Zjišťuji, že je přítomno 298 poslanců, tedy více než ústavou požadovaná třípětinová většina. Národní shromáždění je proto způsobilé usnášet se na ústavním zákoně.

Kdo souhlasí s celým návrhem ústavního zákona Ústavy Československé socialistické republiky a to ve znění předložené zprávy dočasného výboru pro projednání návrhu ústavy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně přijalo novou Ústavu Československé socialistické republiky. (Dlouhotrvající bouřlivý potlesk. - Poslanci povstávají. - Volání "Ať žije KSČ!" Zaznívá československá státní hymna. - Poslanci usedají.)

Prosím soudruha presidenta republiky a soudruha předsedu vlády, aby se se mnou odebrali do přilehlého sálu k podpisu schválené ústavy.

Prosím poslance Národního shromáždění, aby zůstali na svých místech.

(President republiky a předseda vlády odcházejí s předsedou Národního shromáždění k podpisu ústavy.)

Dalším bodem denního pořadu, který ještě dnes budeme projednávat, je

3. Zpráva dočasného výboru pro projednání návrhu ústavy k vládnímu návrhu zákona o sloučení některých ministerstev, o převedení řízení vodního hospodářství do působnosti ministerstva zemědělství a o změně názvu ministerstva stavebnictví (tisk 6) (tisk 9).

Zpravodajem je poslanec Čermák, dávám mu slovo.

Posl. Čermák: Vážený soudruhu presidente, vážené soudružky, soudruzi poslanci!

Vláda předložila Národnímu shromáždění návrh zákona o sloučení některých ministerstev, o převedení řízení vodního hospodářství do působnosti ministerstva zemědělství a o změně názvu ministerstva stavebnictví.

Jde o další krok směřující ke zjednodušení soustavy ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy, o jedno z dalších významných opatření, které je dokladem soustavného a cílevědomého úsilí naší Komunistické strany Československa při vytváření správné a účinné soustavy řízení národního hospodářství a kulturní výstavby.

Připomeňme si v této souvislosti alespoň některá významnější opatření na tomto úseku uskutečňovaná počínajíc druhým pololetím roku 1956, na základě směrnic přijatých na druhé celostátní konferenci strany v roce 1956 a směrnic XI. sjezdu strany.

V tomto období byla provedena řada opatření k uplatnění nových principů řízení národního hospodářství. Došlo k podstatnému zvýšení pravomoci a odpovědnosti výrobních hospodářských jednotek i k zvýšení pravomoci a odpovědnosti národních výborů. Společným cílem všech těchto opatření je další prohlubování socialistické demokracie, posílení principů demokratického centralismu, snaha po ustavičném zdokonalování řídící práce, všestranně se opírající o zkušenosti a iniciativu pracujících.

Postupné rozšiřování rozsahu pravomoci výrobních hospodářských jednotek i národních výborů vytvářelo předpoklady k významným změnám i v činnosti ministerstev a ostatních ústředních úřadů řídících jednotlivé úseky hospodářské a kulturní výstavby země. Vytvářelo předpoklady zejména k tomu, aby se těžiště činnosti ministerstev a ústředních úřadů přenášelo do oblasti řešení zásadních otázek, do rozpracovávání zásadních koncepcí a perspektiv jednotlivých resortů, aby se ústřední instituce zbavovaly vyřizování nadměrného množství tzv. operativních záležitostí.

Toto cílevědomé úsilí o zdokonalování metod a stylu práce ministerstev zároveň umožňovalo, aby se ministerstva stávala menšími, avšak účelněji organizovanými útvary, a umožňovala i slučování některých centrálních úřadů tam, kde to bylo na místě, zejména pak tam, kde šlo o otázky zvlášť spolu souvisící a vyžadující velmi úzké koordinace.

Připomeňme si, že například v roce 1956, poté, kdy ústřední výbor naší strany orientoval pozornost všech státních orgánů ke zvýšení efektivnosti při řízení národního hospodářství, přikročila vláda republiky ke zrušení ministerstev státních statků, lesů a dřevařského průmyslu, ministerstva výkupu a ministerstva kultury.

Agenda zrušených ministerstev - pokud bylo vůbec účelné ji zachovat - byla svěřena resortům s příbuznou problematikou. Tehdy dále došlo ke zrušení Státního úřadu pro věci církevní, k přičlenění Státní dřevařské inspekce k ministerstvu státní kontroly a k řadě dalších opatření. V roce 1957 bylo zrušeno ministerstvo pracovních sil, v roce 1958 došlo ke zrušení ministerstva místního hospodářství a v souvislosti s tím, že odpovědnost za občanskou a bytovou výstavbu byla svěřena národním výborům, byla zrušena Ústřední správa pro bytovou a občanskou výstavbu.

Zvýšení pravomoci výrobních a hospodářských jednotek umožnilo, aby v roce 1958 došlo ke sloučení dvou strojírenských ministerstev v ministerstvo všeobecného strojírenství, což nesporně přineslo lepší předpoklady k zvládnutí složitých otázek v řízení strojírenské výroby.

Jako jedno z posledních významných opatření možno uvést zrušení Státního výboru pro výstavbu, provedené k 1. květnu letošního roku, které bylo umožněno zejména tím, že na základě usnesení dubnového zasedání ústředního výboru KSČ byla rozšířena pravomoc krajských národních výborů na ekonomicky krajně důležitém úseku oblastního plánování.

Po vyčlenění ústředního řízení vodního hospodářství z ministerstva energetiky bude účelné spojit řízení energetiky s řízením průmyslu paliv. Tím bude zabezpečena komplexnost řízení těchto úzce spolu souvisících odvětví.

Rychlý rozvoj moderní techniky v dopravě nezbytně vyžaduje řešit otázku dalšího rozvoje dopravy v úzké souvislosti s rozvojem nejnovější techniky spojů. Půjde o to zejména soustředit všechny síly na výzkumu a vývoji nejmodernějších spojových prostředků. Proto bude účelné sloučit řízení obou resortů do jediného ministerstva.

Vedle těchto hlavních opatření přináší vládní návrh zákona některé další změny. Jde zejména o změnu názvu ministerstva stavebnictví, které se má napříště nazývat ministerstvo výstavby, což lépe vyjadřuje jeho nynější náplň práce; do působnosti ministerstva stavebnictví přešly po zrušení Státního výboru pro výstavbu některé další úkoly, zejména na úseku typizace stavební výroby, a jiné.

Konečně vládní návrh zákona řeší otázku vedení Státního výboru pro rozvoj techniky. Vládní návrh vychází z toho, že problémy rychlého rozvoje techniky náleží k nejdůležitějším úkolům celé vlády. Proto půjde o to, aby Státní výbor pro rozvoj techniky pod vedením vlády pružně a v úzké soudružské spolupráci s resorty plnil své vysoce náročné úkoly. Protože řešení rozvoje techniky nemá povahu resortního úkolu, není potřebí, aby v čele Státního výboru byl člen vlády.

Pokud jde o právní stránku, třeba uvést, že vláda navrhuje, aby uvedené změny v soustavě ministerstev byly řešeny zákonem. To je v plném souladu s novou socialistickou ústavou, podle níž náleží Národnímu shromáždění, aby zákonem zřizovalo ministerstva a určovalo jejich působnost.

Pokračuje v této linii, rozhodl ústřední výbor na svém zasedání dne 7. července t. r. i o změnách v ústředním řízení některých úseků národního hospodářství.

Jde především o řízení vodního hospodářství, které se dotýká - jak to opětovně zdůraznil ve svém referátě na celostátní konferenci strany soudruh Novotný - nejen rozvoje našeho zemědělství, nejen celého národního hospodářství, ale i života celé společnosti. Dosud byl význam vodních toků posuzován především z hlediska jejich využití jako zdroje energie, což bylo pochopitelné, uvážíme-li, jak naléhavé bylo řešení rozvoje naší energetické základny pro celou ekonomiku země. Proto bylo řízení vodního hospodářství spojeno s řízením energetiky, proto byla bývalá Ústřední správa vodního hospodářství přičleněna k ministerstvu energetiky. V poslední době však stále naléhavěji vystupuje do popředí problém vodního hospodářství v celé své šíři jako problém cílevědomého hospodaření s vodním bohatstvím naší země. Proto v návrhu třetího pětiletého plánu je zpracována zásadní změna v koncepci rozvoje vodohospodářských zařízení, která tkví v tom, že se nejen významně zvyšují prostředky určené na výstavbu vodních nádrží a ostatních vodohospodářských zařízení, ale i v tom, že se určují na výstavbu vodních nádrží a zařízení pro víceúčelové použití vody. Společenský význam vodního hospodářství se obráží také v tom, že na jeho rozvoj bude během třetí pětiletky použito dvakrát více investičních prostředků než v druhém pětiletém plánu. Předním úkolem je zabezpečit náležitý vodní režim v půdě, což je jeden ze základních předpokladů podstatného a trvalého zvýšení zemědělské výroby. Zároveň jde o to zabezpečit potřeby energetiky, rostoucí potřeby průmyslové výroby, dopravy a na neposledním místě i prudce rostoucí potřeby obyvatelstva. Protože pak dnes při využití vody spočívá těžiště ve využití pro potřeby zemědělské výroby, je účelné přiřadit celý komplex problémů rozvoje vodního hospodářství k řízení zemědělské výroby.

Dočasný výbor projednal na své schůzi dne 9. července t. r. návrh zákona o sloučení některých ministerstev, o převedení řízení vodního hospodářství do působnosti ministerstva zemědělství a o změně názvu ministerstva stavebnictví a pověřil mne, abych přijetí zákona doporučil plénu Národního shromáždění ke schválení.

Předseda Fierlinger:

Hlásí se někdo do rozpravy? (Nikdo.)

Do rozpravy se nikdo nehlásí, můžeme proto přistoupit k hlasování.

Nebude-li mít Národní shromáždění námitky, dám hlasovat o vládním návrhu zákona najednou podle předložené zprávy dočasného výboru.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nikdo.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona o sloučení některých ministerstev, o převedení řízení vodního hospodářství do působnosti ministerstva zemědělství a o změně názvu ministerstva stavebnictví, a to podle předložené zprávy dočasného výboru pro projednání návrhu ústavy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění tento vládní návrh zákona jednomyslně schválilo.

Přerušuji nyní schůzi. K pokračování ve schůzi se sejdeme zítra ráno v 9 hodin opět ve Vladislavském sále na Pražském hradě.

(Schůze přerušena v 18.00 hod.)




Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP