Středa 25. května 1960

(začátek schůze v 9 hod. 35 min.)

Přítomni:

Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, dr. Polanský, Fiala, Žiak.

Předseda vlády V. Široký, první náměstek předsedy vlády dr. Dolanský, náměstek předsedy vlády Kopecký, náměstek předsedy vlády a ministr vnitra Barák, náměstek předsedy vlády a předseda Státní plánovací komise inž. Šimůnek, náměstkyně předsedy vlády inž. Jankovcová; ministři dr. h. c. Plojhar, David, Ďuriš, Krajčír, Krosnář, akad. Nejedlý, Poláček, Štrougal, Uher, Beran, Reitmajer, dr. Škoda, dr. Vlasák, Brabec, inž. Černý, dr. Neuman, Ouzký, inž. Púčik.

329 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda Fierlinger: Zahajuji 38. schůzi Národního shromáždění.

Dříve než přistoupíme k jednání, dovolte mi, drazí soudruzi a soudružky, abych vzpomenul těžkých obětí, které si na našich statečných hornících vyžádalo tragické neštěstí, k němuž došlo v minulých dnech na dole Hlubina v Ostravě. Přes všechny záchranné práce, které byly okamžitě podniknuty, vyžádala si katastrofa 54 životů našich horníků a my spolu s jejich pozůstalými a s veškerým naším pracujícím lidem se skláníme v hlubokém smutku nad jejich hroby. Vzdáváme hold těm, kteří v našem velkém boji za vybudování socialismu přinesli největší oběti. Slibujeme slavnostně, že pamětlivi těchto obětí budeme s ještě větším úsilím a s větším nadšením pracovat, aby velké cíle socialismu, za něž položili své životy, byly v co nejkratší době uskutečněny.

Čest jejich památce. (NS vyslechlo tento projev stojíc a po jeho přednesení uctilo památku mrtvých 1 min. ticha.)

Nyní dovolte mi, abych vás seznámil s pořadem dnešní schůze, který užší předsednictvo Národního shromáždění navrhuje k projednání a který byl již též všem členům Národního shromáždění rozeslán.

1. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o národních výborech.

2. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon).

3. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Dohoda mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze dne 2. prosince 1959.

4. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Smlouva mezi Československou republikou a Německou demokratickou republikou o obchodu a plavbě, podepsaná dne 25. listopadu 1959 v Berlíně.

5. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Obchodní smlouva mezi Československou republikou a Japonskem, podepsaná v Tokiu dne 15. prosince 1959.

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky?

Nejsou.

Přistoupíme k schválení denního pořadu.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo denní pořad.

Prvním bodem schváleného pořadu je

1. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o národních výborech.

Zpravodajem je poslanec Josef Zedník, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Zedník:

Soudruzi poslanci! Předkládám Národnímu shromáždění k projednání a schválení návrh zákona o národních výborech, který má tvořit ucelený právní základ pro další rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a prohloubení socialistické demokracie v jejich činnosti a výstavbě podle zásad stanovených usnesením dubnového zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Vládní návrh zákona o národních výborech je předkládán Národnímu shromáždění v době, kdy se všichni s radostí a opravdovou hrdostí ohlížíme na uplynulých 15 let, které nás dělí od osvobození Československa Sovětskou armádou. Bylo to 15 let obětavé práce všech poctivých dělníků, rolníků a pracující inteligence. Výsledky, kterých jsme v poměrně krátké době dosáhli, přesvědčivě prokazují správnost a moudrost politiky Komunistické strany Československa.

Jak jinak bychom mohli slyšet z úst prvního tajemníka ústředního výboru KSČ a presidenta republiky tuto velkou zvěst: "Socialismus v Československu zvítězil."

Tento výrok zazněl do celé země ze Španělského sálu na Pražském hradě právě u příležitosti 15. výročí našeho osvobození z místa, které bylo už tolikrát svědkem našeho národního pohnutí a povznesení. Bez této události si napříště nebudeme moci představit historii naší vlasti.

Nestačilo by ovšem, kdybychom tuto skutečnost vzali pouze na vědomí. Máme před sebou mimořádně náročný cíl, kterým je: dovršit socialistickou výstavbu, jehož dosažení předpokládá mobilizaci nejlepších tvůrčích sil národa, další upevnění morálně politické jednoty lidu a další růst socialistického uvědomění.

Vítězství socialistických výrobních vztahů v naší zemi, dosažený stupeň rozmachu výrobních sil a jejich trvalý rozvoj vyžadují dále zvýšit a prohloubit účast lidu na řízení hospodářské i kulturní výstavby a na správě státu.

Ve svém díle Stát a revoluce napsal s. Lenin: "Žádný demokratismus sám o sobě, socialismus nepřinese. Avšak v životě nebude demokratismus nikdy vzat sám o sobě, nýbrž bude vzat společně s jinými jevy, bude působit také na ekonomiku, pohánět její přeměnu, bude ovlivňován ekonomickým vývojem. To je dialektika živých dějin."

Rozšiřování a prohlubování socialistické demokracie nelze proto vidět izolovaně a samoúčelně, ale jen v souladu s dosaženým stupněm vývoje společnosti a s úkoly, které vytyčuje její vedoucí síla - Komunistická strana Československa.

Vítězství socialismu a úspěchy ve všech oblastech života podstatně ovlivňují další rozvoj naší společnosti. V důsledku zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujících a růstu jejich uvědomění roste i jejich politická aktivita.

Jednou z hlavních rozhodujících cest podchycování a usměrňování tvořivé energie a síly mas je rozvoj socialistické demokracie, to je rozšiřování účasti lidu na hospodářské a kulturní výstavbě a na správě státu, na řešení celospolečenských i místních otázek.

Za hlavní článek dalšího prohlubování a rozvíjení naší socialistické demokracie považuje KSČ a celá naše společnost národní výbory.

Národní výbory se za 15 let své existence osvědčily jako orgány státní moci a správy, jejichž prostřednictvím se mohou nejširší vrstvy pracujících soustavně a aktivně zúčastnit na řízení hospodářské a kulturní výstavby a správě veřejných záležitostí.

Národní výbory přispěly významným způsobem k vybudování socialistické společnosti, zvláště ke združstevňování vesnice a socializaci drobného a středního podnikání, jakož i k rozvoji hospodářství a kultury na svých územích a ke zvýšení životní úrovně lidu.

V boji za socialismus získaly národní výbory bohaté zkušenosti a rozšířily své spojení s pracujícími. Tato povaha národních výborů se výrazně projevuje v počtu občanů, kteří se jejich prostřednictvím účastní na správě státu. Podle výsledků voleb v roce 1957 bylo do národních výborů všech stupňů zvoleno 216 000 poslanců. Podle nové úpravy volebních obvodů pro letošní volby bylo již v zákonném termínu zaregistrováno k červnovým volbám 1411 kandidátů do KNV, 9866 do ONV a 191 131 do městských a místních národních výborů. Klad je i v tom, že oproti roku 1957, kdy bylo zvoleno jen 16,2 % žen z počtu všech kandidátů do NV, bylo pro letošní volby z celkového počtu kandidátů do NV všech stupňů zaregistrováno 21,8 % žen.

V tomto směru má dále rozhodující význam počet občanů, kteří se podílejí na práci orgánů lidové moci v té či oné formě. Vždyť je to další téměř půlmiliónový aktiv občanů, kteří se ve stálých komisích, různých poradních sborech, uličních a osadních výborech a výborech žen, podílejí na plnění úkolů NV, na řízení hospodářské a kulturní výstavby.

V posledních letech se úloha NV v životě naší země zvlášť zvýšila. Národní výbory dnes řídí a spravují na všech svých územích takřka všechny úseky života politického, hospodářského a kulturního. Názorně to dokumentuje několik základních údajů. Národní výbory spravují přes jednu třetinu základních fondů našeho národního hospodářství, ve kterém působí asi 46 % všech pracujících v naší zemi. Objem rozpočtů národních výborů se od roku 1954 zvýšil z 15 miliard v roce 1960 na 33 miliard Kčs, takže nyní představuje 32 % celostátního rozpočtu.

Autorita a vliv národních výborů však nespočívá a nemůže spočívat jen na jejich kompetenčních či mocenských oprávněních, ale především na důvěře, kterou mají mezi masami lidu, na aktivní podpoře jejich opatření pracujícími. Národní výbory jsou orgány státní moci a správy především proto, že jsou orgány samých mas lidu.

Zdůraznila-li KSČ význam národních výborů tak výrazně v usnesení ze dne 8. dubna t. r., pak tak učinila i z hlediska perspektivy jejich vývoje. Národní výbory, jak řekl první tajemník ÚV KSČ a president republiky s. A. Novotný, budou v socialistické a později v komunistické společnosti důležitým a možno říci hlavním organizačním činitelem. Jsou předobrazem a zárodkem příští komunistické samosprávy.

Přesvědčujeme se den ode dne, že s vítězstvím socialistických vztahů a s upevňováním jednoty lidu splývá a ztotožňuje se socialistický stát stále výrazněji se společností všech pracujících. Zároveň dochází k tomu, co V. I. Lenin výstižně charakterizoval jako nahrazování a vystřídání správy lidí správou věcí.

Správa uskutečňovaná lidem a za jeho stálé účasti, přestává být správou a stává se více a výrazněji jeho samosprávou. Národní výbory jsou proto nejen zárodkem příští komunistické samosprávy, ale i její školou.

Další výstavba a organizace NV, tak jak to zakotvuje předkládaný návrh zákona o organizaci národních výborů, jsou podřízeny úkolu přiblížit správu státu pracujícím a ulehčit jim maximálně tuto účast v nejrůznějších formách. V tom je celý smysl posledních opatření KSČ, která jsou v tomto směru pokračováním celé její předcházející politiky a přímo jejím dovršením v nových podmínkách.

Prvním krokem v tomto směru byla přestavba územního členění našeho státu. Bez vytvoření větších územních celků a současně i celků jiných podstatně svým charakterem nebylo by možné přikročit k dalšímu rozšiřování pravomoci a odpovědnosti NV.

Rozšířit pravomoc a odpovědnost NV znamená přiblížit řízení výroby a služeb národním výborům a proto i pracujícím. Znamená to zvýšit úlohu NV, zejména v těch článcích, které jsou se životem lidu, s problémy výroby a obcí spjaty co nejúžeji. Již sama tato skutečnost je důležitá pro zvýšení zájmu občanů o práci orgánů státní moci.

Svědectvím tohoto rostoucího zájmu a tím i správnosti opatření KSČ je pozoruhodná účast občanů na probíhajících volebních schůzích.

Návrh zákona zakotvuje dosavadní opatření k rozšiřování pravomoci a odpovědnosti NV, která byla učiněna od roku 1956 a v hlavních rysech stanoví nová další opatření, pro něž právě nové územní členění státu vytváří příznivé předpoklady.

Do působnosti NV budou např. z působnosti ministerstva potravinářského průmyslu převedeny pekárny, cukrárny, mlýny, pivovary a sladovny s výjimkou podniků celostátní důležitosti, z působnosti ministerstva spotřebního průmyslu podniky sběrných surovin a některé menší závody a provozovny, jako např. dřevozpracující a z působnosti ministerstva paliv uhelné sklady.

Zvlášť velký význam má rozšíření pravomoci a odpovědnosti NV nižších stupňů, které se provádí podle zásady, že podniky a zařízení má řídit ten NV, v jehož územním obvodu podniky převážně uspokojují potřeby obyvatel. Uplatněním této zásady bude podstatně rozšířena pravomoc a odpovědnost ONV, které se stanou hlavním článkem v soustavě NV při řízení rozvoje hospodářství a kultury.

Realizace opatření KSČ zákonem, který dnes projednáváme, bude znamenat, že v podnicích a zařízeních MNV a MěstNV stoupne počet pracovníků z 11 % na 25 %, u ONV ze 34 % na 56 %.

U KNV se sníží stav zaměstnanců v podnicích a zařízeních z 54,5 % na 19 %. To je přesvědčivý důkaz o decentralizaci přenášení úkolů směrem k lidu. V působnosti KNV zůstanou nadále jen podniky krajského významu, jako krajská sdružení národních podniků ve stavebnictví, krajské projektové ústavy, krajské podniky zemědělských a lesotechnických meliorací, krajská veterinární zařízení, krajská nakladatelství, krajské ústavy národního zdraví apod. Dále do působnosti KNV budou náležet nově převáděné podniky potravinářského průmyslu, podniky sběrných surovin a krajské podniky knižního maloobchodu.

Naproti tomu z působnosti KNV budou do působnosti ONV převedeny mnohé hospodářské a rozpočtové organizace jako státní statky, podniky místního průmyslu, podniky automobilové dopravy, správa státních silnic, správa vodohospodářských zařízení, podniky restaurací a jídelen a investorské útvary. ONV budou také mít rozhodující postavení v řízení zemědělství, rozvoje školství, kultury a zdravotnictví na území okresu.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP