Sobota 9. dubna 1960

(Začátek schůze v 10 hod. 2 min.)

Přítomni:

Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná, dr. Polanský, Fiala, Žiak.

Předseda vlády V. Široký, první náměstek předsedy vlády dr. Dolanský, náměstek předsedy vlády a ministr vnitra Barák, náměstek předsedy vlády a předseda Státní plánovací komise inž. Šimůnek, náměstkyně předsedy vlády inž. Jankovcová; ministři dr. Kyselý, dr. h. c. Plojhar, David, Ďuriš, Krajčír, Krosnář, Machačová, akad. Nejedlý, Poláček, Uher, Beran, Jonáš, dr. Kahuda, Reitmajer, dr. Škoda, dr. Vlasák, Brabec, inž. Černý, dr. Neuman, inž. Púčik.

347 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji 37. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že poslaneckého mandátu se vzdal poslanec Ján Zeman.

Soudružky a soudruzi!

Život v naší lidově demokratické republice ve svém prudkém a nezadržitelném vývoji dospěl již do onoho stadia, kdy velká myšlenka socialismu a socialistické demokracie plně uzrává a nabývá již konkrétní formy. Tato skutečnost nutí nás, abychom v duchu politiky KSČ, této vedoucí síly naší Národní fronty, která nás až dosud moudře a obezřetně vedla vpřed, přizpůsobili naše státní zřízení novým podmínkám doby a novým úkolům. To také vyžaduje, aby naši poslanci předstoupili znovu před své voliče, aby jim složili účty ze své dosavadní práce, tak aby nové Národní shromáždění se mohlo pak s ještě větším úspěchem věnovat velkým úkolům dobudování socialismu v naší vlasti. Úloha to neobyčejně krásná a povznášející, ale také velmi odpovědná. Proto bylo toto zasedání svoláno, aby projednalo celou řadu důležitých zákonů, které s tím souvisí.

Dovolte mi, abych vám nyní sdělil návrh pořadu dnešní schůze. Užší předsednictvo Národního shromáždění se usneslo navrhnout Národnímu shromáždění k projednání tento denní pořad, který již byl všem členům Národního shromáždění rozeslán:

1. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o územním členění státu.

2. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu ústavního zákona o změně ústavního zákona o volbách do Národního shromáždění a o volbách do Slovenské národní rady a ústavního zákona o národních výborech.

3. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon o volbách do Národního shromáždění.

4. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o volbách do národních výborů.

5. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o provedení nové územní organizace soudů.

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Přistoupíme ke schválení denního pořadu.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé usnášet se.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění schválilo denní pořad.

Prvním bodem schváleného pořadu je

1. Zpráva výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 378) o územním členění státu (tisk 383).

Zpravodajem je poslanec Chalánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Chalánek: Soudružky a soudruzi poslanci!

Byl jsem pověřen, abych vám podal zprávu o vládním návrhu zákona o novém územním členění našeho státu.

15 roků, které uplynuly od osvobození naší vlasti slavnou Sovětskou armádou a hlavně od historického únorového vítězství pracujícího lidu v roce 1948 se nesmírně změnila tvář naší země i život našeho lidu. Náš pracující lid složil v této době opravdovou zkoušku státníkovu. Navzdory všem nepřátelům našeho lidově demokratického zřízení, kteří nejedenkrát prorokovali, že bez kapitalistů a jejich přisluhovačů naše národní hospodářství zkrachuje, jsme dokázali, že to jde naopak bez nich mnohem lépe a rychleji. Dokladem toho je zkušenost, že objem našeho socialistického průmyslu je téměř čtyřnásobný oproti první buržoazní republice a že i na naší vesnici v podstatě zvítězily socialistické výrobní vztahy a životní úroveň našich pracujících je jedna z nejvyšších na světě.

Dovršujeme výstavbu socialismu a třetím pětiletým plánem se chystáme vstoupit do rozvinuté socialistické společnosti.

To vše měl na mysli ÚV KSČ, který na svém zasedání 13. a 14. ledna letošního roku projednal situaci, za níž přistupujeme k řešení nejbližších závažných ekonomických a politických úkolů.

Vládní návrh zákona o územním členění státu je první zákonnou osnovou, kterou se právě zakotvuje nová územní organizace státu podle zásad schválených ústředním výborem na tomto zasedání. Vychází se přitom z návrhů předložených z krajů a okresů, kde se k nim vyjadřovaly a na kterých se podílely všechny společenské organizace a na veřejných schůzích také všichni naši občané.

Dokončení přestavby organizace našeho státu a zvolení nových státních orgánů a nových národních výborů je nejbližším naším úkolem, který musíme dobře zajistit.

Když hovoříme o provádění nové územní organizace, nemáme na mysli, a to je třeba zdůraznit, nějakou novou "reorganizaci", ale jde o velmi závažné změny, které jsou spjaty s dosažením jedné etapy na naší cestě k socialismu a s nástupem do dalšího období, ve kterém se naše socialistická společnost bude dále rozvíjet.

Zkušenosti ukázaly, že současně s rozvojem společnosti k socialismu a komunismu je nutno stále zlepšovat a zdokonalovat také organizaci národního hospodářství i organizaci státní. Chtěl bych, soudruzi poslanci, upozornit také na to, že tento zákon stejně jako ostatní, které budeme dnes projednávat, jsou již v souladu s novou ústavou, která se připravuje a která má již socialistický charakter.

Pokud jde o národní hospodářství, byla pod vedením naší strany uskutečněna již řada významných opatření, která sledovala zvýšení účinnosti řízení národního hospodářství a prohloubení aktivní účasti pracujících na řešení problémů v socialistické výstavbě.

Je dobře známo, že byla v hospodářství řízeném ústředně na základě oborového principu řízení přebudována naše organizace průmyslu a stavebnictví, že se tato dobře osvědčila a že se zvýšila nejen produktivita práce, ale že se toto příznivě odrazilo i v celém našem národním hospodářství.

Přirozeně, že tato přestavba průmyslu a stavebnictví nutně vyvolala další potřebné změny nejen v organizaci ministerstev, ale nakonec i v celém území státu. Jak je vám jistě známo, byl zaveden nový systém plánování a financování, nový systém plánování zemědělské výroby, výkupu zemědělských produktů, nová náplň činnosti STS. Byla zvýšena pravomoc a odpovědnost národních výborů a je zaváděn nový systém školního vzdělání. Z toho je, soudružky a soudruzi poslanci, vidět, že nejde o nějakou náhodnou koncepci, ale že jde o systém všech opatření, která se úzce dotýkají našeho dalšího postupu vpřed.

Všechna tato opatření, která uvádějí do praxe směrnice vytyčené XI. sjezdem naší strany, představují ucelenou soustavu. Jejich správnost potvrzují příznivé výsledky v rozvoji celého našeho národního hospodářství. Je přirozené, že v našem národním hospodářství máme ještě některé nedostatky, zvláště v oblasti metalurgie, kde máme nedostatek váleného materiálu, i když se situace v posledních měsících zlepšila a máme také ještě potíže v našem zemědělství. V zemědělství hlavně proto, že nemáme dostatek právě těch produktů, které se nejvíce dotýkají životní úrovně pracujícího lidu.

Je vcelku logické, že po provedení všech uvedených opatření na úseku řízení národního hospodářství dostala se zákonitě na pořad i otázka zdokonalení formy státní organizace.

Život ukázal, že dosavadní státní organizace v okresech a krajích již zdaleka neodpovídá dosaženému stupni rozvoje naší společnosti. Je vcelku známo, že současné hranice okresu byly stanoveny v podstatě více než před 100 lety, tedy za podmínek rozvíjejícího se kapitalismu a za silných pozůstatků feudálního zřízení.

Původně bylo v českých zemích 128 okresů a jejich počet se pak postupně zvyšoval tak, že v současné době máme v naší republice 306 okresů a obvodů s charakterem okresů. Přitom je však nutno uvést, že máme okresy, kde žije okolo 20 000 obyvatel, ale také okresy s více jak 100 000 obyvateli.

Rozdělení státu na kraje provedené po roku 1948 bylo tehdy naprosto správné. Je však třeba vidět, že území dnešních krajů bylo tehdy převážně určováno potřebami správy státu v době, kdy se hospodářskoorganizátorská a kulturně výchovná funkce státu začala teprve rozvíjet v podmínkách přestavby národního hospodářství a v počátcích socialistické výstavby. Dnes je třeba vidět, že vývoj tuto státní organizaci již překonal a že se tato stává pomalu brzdou v další cestě vpřed.

V současné době velký počet a malý územní rozsah dosavadních okresů a krajů nevytváří dostatečný prostor pro efektivní činnost hospodářských a státních organizací. Například národní výbory dnes spravují již jednu třetinu národního hospodářství. Ale převážná část je řízená přímo z krajů nebo okresů. A je třeba říci, že ani v okresech to není valné. Ještě horší je to s místními národními výbory, které řídí jen 11 a půl procenta hospodářství spravovaného národními výbory a to zase jen MNV ve velkých obcích, to znamená, kde je přes 1000 obyvatel. Takových místních národních výborů je u nás vcelku málo. Z celkového počtu 14 803 obcí v Československu je jen 14,2 % obcí s více než 1000 obyvateli. Ostatních 85,8 % obcí, to znamená 12 700 obcí s méně než 1000 obyvateli, tedy převážná část národních výborů dnes prakticky neřídí prakticky žádné hospodářství. Z toho důvodu jsou také otázky, o nichž mohou MNV rozhodovat, přirozeně velmi omezené. Obdobně také malý rozsah území okresů zapříčiňuje proč většina hospodářství spravovaného národními výbory zůstala u krajských národních výborů a nebyla převedena na okresní a místní národní výbory.

Dále je to též otázka územního plánování, která vyžaduje nové územní uspořádání v kraji. Současná úroveň výrobních sil a nová soustava řízení národního hospodářství vytvořily totiž situaci, kdy nelze rozvoj všech odvětví národního hospodářství koordinovat jenom z jednoho centra. Dnes je nutno koordinaci rozvoje všech odvětví národního hospodářství zabezpečovat také na úrovni nižších stupňů státních a přirozeně i hospodářských orgánů.

Má-li se proto prosadit úloha okresních i krajských národních výborů v oblasti plánování a to je v dalším rozvoji nezbytně nutné, je třeba územní obvody krajů a okresů přizpůsobit alespoň přibližně územním ekonomickým oblastem, které se v průběhu budování socialismu vytvořily. To vše ukazuje, že rámec nynější územní organizace hlavně krajů a okresů se stal příliš úzkým pro využití všech možností našeho národního hospodářství a stal se rovněž příliš úzkým pro účinnější využití iniciativy pracujících a jejich pracovního elánu.

Malé území dosavadních krajů a okresů znemožňuje také, abychom mohli dále rozšiřovat pravomoc a odpovědnost NV. Proto vytváříme nové podstatně větší kraje a okresy, kde budou dány lepší politické i hospodářské podmínky rozvoji národního hospodářství a které umožní dále prohloubit účast pracujících na správě státu a řízení celého národního hospodářství.

Úkoly, které před námi stojí, bychom nemohli splnit, kdybychom pro ně nezískali naprostou většinu pracujících a to je možné jen za podmínek, že pracující ještě více uplatní svou iniciativu a vliv jak při rozhodování tak i při všech dalších otázkách řízení národního hospodářství i řízení státu. A to je právě smysl těch opatření, které provádíme. Společným jmenovatelem prováděných opatření je rozšíření vlivu a pravomoci národních výborů a to je také hlavním nástrojem k rozvíjení činorodé tvůrčí iniciativy našeho pracujícího lidu.

Při uskutečňování těchto závažných změn nejde tedy jen o samoúčelné vytváření nové územní organizace, ale to hlavní a základní je, zabezpečit, aby celá naše činnost byla v prvé řadě podřízena výrobě, to znamená práci a jejím potřebám v souladu se zájmy celé společnosti, a za druhé péči o člověka, který je hlavním činitelem a zároveň také předmětem veškerého našeho úsilí.

To současně znamená zavádění a uplatňování nových metod práce, v nichž se musí uplatnit posílení úlohy volených lidových orgánů, prohloubení účasti pracujících, další zvýšení socialistické demokracie.

Soudružky a soudruzi poslanci, v souladu s existujícími nebo plánovitě se utvářejícími ekonomickými oblastmi vytváří se v našem státě 10 krajů, k nimž přistupuje území hlavního města Prahy. Nová organizace tak zřizuje 11 území krajských ekonomických správních celků jak jsou uvedeny v § 2 a 3 vládního návrhu zákona. Při vytváření nových krajských celků bylo vycházeno nejen z politických a ekonomických hledisek, ale bylo plně respektováno i hledisko kulturní, územní, dopravní apod.

Kraje jsou vytvořeny převážně z území s obdobným nebo navazujícím hospodářským charakterem s příbuznou hospodářskou problematikou a podmínkami dalšího jejich rozvoje a s přihlédnutím k přírodním podmínkám a poloze.

Ze stejných hledisek bylo vycházeno při rozdělení krajů na 108 okresů. S 10 obvody hlavního města Prahy, které mají postavení okresů, bude v celé naší republice celkem 118 okresů. Dosud je, jak jsem již uvedl, 306 okresů včetně 16 obvodů pražských, 4 bratislavských a 17 krajských měst, které mají dosud postavení okresů. Počet okresů se tedy v nové územní organizaci sníží o 188 okresních správních celků.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP