Čtvrtek 9. července 1959

2. den - čtvrtek 9. července 1959

(Schůze opět zahájena v 9 hod. 01 min.)

Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji přerušenou 33. schůzi Národního shromáždění.

Budeme pokračovat v projednávání schváleného denního pořadu.

Užší předsednictvo Národního shromáždění navrhuje, aby k vládnímu návrhu zákona o jednotných zemědělských družstvech, k vládnímu návrhu zákona o výkupu zemědělských výrobků, k vládnímu návrhu zákona o zemědělské dani a k vládnímu návrhu o ochraně zemědělského půdního fondu byla provedena společná rozprava.

Má někdo jiný návrh? (Nikdo.)

Nemá.

Kdo tedy souhlasí s návrhem, aby rozprava k uvedeným bodům pořadu byla sloučena, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Rozprava bude tedy podle návrhu sloučena.

Žádám o přednesení zpravodajské zprávy k třináctému bodu pořadu, kterým je

13. Společná zpráva výboru zemědělského a výboru ústavně právního k vládnímu návrhu zákona o jednotných zemědělských družstvech (tisk 345).

Zpravodajem je poslanec Borůvka, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Josef Borůvka: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi poslanci!

Události historického významu a dosahu, které člověk osobně prožije, vždycky hlouběji domýšlí a doceňuje až po uplynutí určité doby. Dnes, pravda, musí stačit i krátký časový odstup, v jehož průběhu jsme společně ve skutky proměnili smělé plány a rozhodnutí

zrozená v bouřlivé době života naší generace. Ale právě proto ukazuje velikost naší společné práce a je také měřítkem etap cesty k cíli dovršení socialistické výstavby naší vlasti.

Takové myšlenky nás vždycky napadají, když je nám uloženo projednat, zdůvodnit a stručně vysvětlit nutnost schválení různých zákonů, které v rychlém tempu naší výstavby se ukazují naléhavě potřebné. Je to celá řada zákonů, které byly před několika léty smělé a nové, a jsou dnes už překonány cílevědomou a usilovnou prací našeho lidu, který tím nejen udává a stále zrychluje tempo výstavby.

Tak je tomu i dnes s projednávaným zákonem o jednotných zemědělských družstvech. Jeho předchůdce stejného jména byl projednán a schválen v našem Národním shromáždění před deseti lety.

My všichni jsme vlastně skutečnou živou kronikou záznamů, jejich uvádění do života. A to nejen ve svých vzpomínkách, ale jistě každému z nás žije, rozvíjí a roste denně před očima nový neklidný, stále se měnící život v jednotném zemědělském družstvu, kterému pomáhal na svět a které co živ bude, bude považovat za část svého já, za kus svého života. A máme-li tyto pocity, pak směle tvrdím, že všichni svou práci na vesnici i se všemi možnými chybami jsme dělali a děláme poctivě a dobře. .

Jen ještě jedno mi dovolte pro srovnání. Položím otázku. Která kdy generace, co snad jich žilo v dějinách lidstva, měla nejen štěstí, ale také nesmírně odpovědný, obtížný, obrovský historický úkol nejen prožít, ale rozbourat starý řád a současně stavět dvě epochy, dva nové společenské řády dějin lidstva, jako generace naše. (Potlesk.) Byla to tato naše generace, která po vítězství Sovětské armády nad německým fašismem v roce 1945 svrhla panství kapitalistů a únorem 1948 tuto epochu starého řádu vlastně uzavřela.

IX. sjezd strany v roce 1949 vytyčil cestu druhé etapy - budování socialismu. Právě před rokem bylo řečeno z tribuny XI. sjezdu strany, že v krátké době výstavbu socialismu v naší vlasti dovršíme. A president republiky s. Novotný, když na letošním IV. všeodborovém sjezdu hovořil o perspektivách, které i nám a celému světu dal XXI. sjezd KSSS, řekl, že se už i nám v současné době v naší zemi rodí výhonky komunistické společnosti pod rukama.

To znamená, že i dnes projednávané zákony, jako souhrn linie dané XI. sjezdem a formulované přesně zasedáním ÚV KSČ nesou v sobě nejen zásady dovršení socialistické výstavby, ale co více, už i rašící perspektivy a výhonky - mládí a budoucnosti lidstva - komunismu. (Potlesk.)

Tak je tomu i s předlohou vládního návrhu zákona o jednotných zemědělských družstev, který nyní projednáváme. Všude v naší zemi je mnoho změn. Nikde ze starého pořádku nezůstal vlastně kámen na kameni. Nic nezůstalo netknuto. Nikde však přece nebylo tolik od základu nového, převratného, radostného i bolestného, jako na naší vesnici v zemědělské výrobě a vůbec celém jejím životě společenském a kulturním.

Obsah zákona věrně odráží tyto změny a je shrnutím poctivé práce a zkušeností nastřádaných za dobu deseti let budování zemědělské družstevní velkovýroby v naší zemi.

Je dále výsledkem uplatňování základních zásad, pro které nám byly, jsou a budou příkladem zkušenosti a vývoj družstevní velkovýroby sovětských kolchozů - zejména jejich ekonomiky, mechanizace zemědělských prací, zavádění nových forem technologie, rostlinné a živočišné výroby a co hlavního, opatření týkající se péče o člověka, pracujícího v nových formách a novém prostředí zemědělské velkovýroby.

Návrh zákona vyjadřuje nejen současný stav a stupeň rozvoje JZD v naší republice, ale, a to je rozhodující, ukazuje perspektivu rozmachu družstevní zemědělské výroby, zejména nyní po březnovém a červnovém zasedání ústředního výboru KSČ, který se otázkami zemědělství podrobně zabýval. Zákon vyjadřuje historické změny ve vývoji socialistických výrobních vztahů a společenských poměrů, ke kterým došlo zejména od roku 1957. Uvážíme-li, že je to rozmezí jenom necelých tří let, dojdeme k závěru, jaký to dějinný, revoluční a bouřlivý kvas a přelom probíhá na naší vesnici.

V březnu 1957 bylo v naší republice 8016 JZD se 2 236 558 ha zemědělské půdy, v nichž pracovalo 395 251 členů a v březnu 1959 již v 11 518 družstvech na více než 4 382 000 ha zemědělské půdy pracuje přes 872 000 družstevních rolníků.

Na naší vesnici vznikla tím z gruntu nová situace. Socialistické výrobní vztahy získaly rozhodující převahu. Výsledky hospodaření převážné většiny našich družstev podávají přesvědčivý důkaz o přednostech družstevní socialistické zemědělské výroby, zejména pokud jde o výši produktivity práce na jednoho pracujícího člena s porovnáním množství půdy, která na něho v průměru připadá.

Proto do dějin výstavby naší vlasti vstoupila skutečnost, že o polovinu méně lidí v zemědělské výrobě proti roku 1937 dosáhlo za aktivní pomoci dělnické třídy v současné době výše výroby předválečné a v mnoha plodinách i v živočišné produkci ji ještě značně překročilo. (Potlesk.)

Průměrná spotřeba s požadavky na jednoho obyvatele v naší zemi však prudce roste. Je to perspektiva pro rozvoj zemědělské výroby proto velmi dobrá a trvalá.

Všechny tyto skutečnosti ukazují, jak se dále formuje a roste nová třída družstevních rolníků. Jak se stále upevňuje svazek dělníků a rolníků dvou spřátelených tříd, tvořících základ našeho zřízení, svazek, který pod vedením dělnické třídy a její avantgardy Komunistické strany Československa je zárukou rozkvětu naší země. (Potlesk.)

Krátký úvodní rozbor současné situace ukazuje nutnost vydání nového zákona o JZD. Jeho uplatnění v praxi se musí stát účinným aktivním nástrojem při dalším rozvíjení družstev, upevňování jejich výrobních a společenských vztahů nejen pro zvýšení výroby, ale hlavně za účelem ulehčení práce, při stálém zvyšování její intenzity a produktivity práce.

Provádění zákona si nevyžádá nových ani zvýšených finančních nákladů. Zákon je rozdělen na 12 hlavních částí. V části první v §§ 1 - 7 jsou shrnuty stěžejní zásady zemědělského družstevnictví: zásada dobrovolnosti - zásada družstevní demokracie - zásada spojování zájmů družstva se zájmy jeho členů, se zájmem a potřebami společnosti a celého národního hospodářství, zásada nutnosti podřizování dílčích osobních a jiných zájmů zájmům celku, zásady plánovitosti, socialistického odměňování za práci a konečně zásada ochrany a péče o socialistické vlastnictví. Všechny tyto základní úhelné kameny stavby JZD jsou podrobněji rozvedeny v dalších částech.

Vyslovuje se zde i ujištění o všestranné pomoci státu dělnické třídy, kterou stále bude poskytovat rozvoji a zvyšování úrovně socialistického družstevního vlastnictví a výrobě. Dokladem toho jsou březnová a červnová usnesení ÚV KSČ o systému výkupu a nových cenách zemědělských výrobků a ohromné částky na investice melioračních a zavlažovacích prací do roku 1975. Je to dále snížení cen zemědělských strojů a náhradních součástek a snížení cen elektrické energie od 1. 7. letošního roku.

Část druhá zahrnuje §§ 8 - 16. Hovoří se zde o vzniku a založení družstva. V každé obci se má zpravidla založit jen jedno družstvo. Ve výjimečných případech, jako je rozsáhlost obce, odloučenost osady apod. svěřuje zákon rozhodnutí radě ONV. Důležité však je ustanovení, že musí být slyšen orgán MNV, který může lépe posoudit situaci na základě zevrubné znalosti místních poměrů.

Zákon určuje název družstva. Přitom ponechává možnost symbolických a čestných označení, jako v poslední době používání název JZD obránců míru, nebo Bulharsko-československého přátelství apod. v desítkách dalších družstev.

Další zásadou části druhé jsou stanovy družstev. Jak známo, stanovy JZD projednávají a doplňují celostátní sjezdy JZD. Zákon ukládá družstvům do 6 měsíců od vyhlášení stanov sjezdem vypracovat si vlastní stanovy družstva, jakož i povinnosti orgánů národních výborů při jejich schvalování, ale zejména pak pomoci při uvádění do života.

Hlavní činností družstva je zemědělská velkovýroba. Zákon ukládá povinnost vedení družstva vypracovat dlouhodobé a celoroční výrobní plány, které vyplývají z úkolů a potřeb státního plánu rozvoje národního hospodářství a podle přírodních a ekonomických podmínek výrobního zaměření družstev. Stejně ukládá povinnost vést předepsanou prvotní a účetní evidenci, předkládat výkazy a provádět ekonomické rozbory svého hospodářství.

Zamyslíme-li se nad těmito dvěma větami a posoudíme-li současnou situaci v družstvech uvidíme, co nás všechny čeká houževnaté a trpělivé práce. Vždyť nejde jen o evidenci i sledování vlastních nákladů, třeba dobře prováděnou účetním JZD. Jde přece o to, jak se s těmito zajímavými čísly bude pracovat mezi členy družstva. Zejména nyní po zavedení jednotných cen, je důležité, aby evidence a sledování vzestupu nebo poklesu výroby - výše vlastních nákladů, byla podkladem zdravého soutěžení ve všech těchto ukazatelích uvnitř JZD i dále pak družstev mezi sebou.

Musí být nezbytnou součástí naší agitace, získávající zájem členů nejen o práci a individuální odměnu za svůj výkon, ale zájem o výsledky hospodaření JZD jako celku. V současné době se vytvořily vhodné podmínky pro podchycení a organizování vlasteneckého hnutí mezi členy JZD za zvýšení výroby v r. 1960 jako základu pro rozvoj výroby ve třetí pětiletce. Dále zákon upravuje a do správných mezí vkládá rozsah přidružené výroby, kterou mohou družstva provozovat. Zakazuje takovou přidruženou výrobu, která neprospívá přímo výstavbě a rozvoji družstev. Jsou to některé živnosti oprav hromosvodů, kostelních věží anebo stavby továrních komínů, různé speditérské snahy apod., které si jména JZD za určitou odměnu doslova vypůjčily.

Za vším tím se kryjí lidé, kteří za málo práce chtějí hodně peněz, k zemědělské výrobě mají poměr valacha k hříběti a uvedli mnohdy dobré jméno a dobrou práci většiny JZD v naší republice do pomluv a špatného světla. V posledním § 16 druhé části se v několika větách nazvaných - v záhlaví - péče o družstevníky, hovoří o druhé protikladné části výroby - totiž co za tu všechnu starost a práci ve svém družstvu budou členové mít.

Až budeme na schůzích vysvětlovat obsah nového zákona, věnujme této části velkou pozornost. Zaslouží si ji proto, že právě v ní se rodí ony výhonky příští komunistické společnosti, pokud jde o péči o člověka, která je cílem a náplní veškerého našeho snažení. Jde v tomto případě o rozvíjení péče, o společná zařízení - péče o matku, dítě, pracující ženy, přestárlé členy, dále o politickou a odbornou výchovu - výchovu učňů a mládeže - prostě o ty zásady, které budou naprosto převládat v příští společnosti před úzkými zájmy jednotlivce. (Potlesk.)

Část třetí v §§ 17 - 22 pojednává o činnosti orgánů družstva, o úkolech členské schůze, představenstva, předsedy družstva a činnosti revizní komise. V hlavních zásadách jsou práva a povinnosti těchto orgánů družstva poslancům jistě známy. Upozorňuji přesto na tři závažné otázky, které se musí stát předmětem našeho zájmu a řešení.

Běží za prvé o tzv. silné jedince v družstvech, kteří považují jak vesnickou organizaci strany, tak i MNV a stejně i orgány družstva a dodržování zásad demokratického centralismu a družstevní demokracie pro sebe za formální záležitost. Mnohdy i za těchto okolností družstvo prosperuje a my jsme také mnohdy jako odpovědní funkcionáři se stavem spokojeni. Dokonce mu i poklepeme na rameno se slovy, že je to správný chlap nebo pašák. Zapomínáme, že dříve či později se nutně ocitne i ten nejlepší a nejobětavější funkcionář v izolaci, protože nedbání zásad kolektivního vedení a rozhodování, na kterých stojí celé naše zřízení, vede určitě ke špatným koncům.

Druhou věcí je přezíravý postoj mužů k ženám v družstvech. Dávají se jim nejtěžší práce. Proč nebyly použity prosekávače na cukrovku? Proto, že to ženy udělají. Ošetření a příprava půdy odstraňování pýřavky, plevele, které mohou provádět stroje, ženy udělají. Je proto nutné změnit celý poměr k ženám, radit se s nimi, postupně je pro vedení v organizaci družstva získávat. (Potlesk.)

Třetí věc je osobní příklad, zejména funkcionářů. Uplatňovat vedoucí úlohu strany, prosazovat demokratický centralismus a vnitrodemokracii - se musí stát osobním příkladem. Máme již řadu dobrých družstev. V poslední době jde zejména o získávání mládeže do družstev, zejména pokud jde právě o děti funkcionářů. Jde také o práci žen funkcionářů, které hledají mnohdy práci i mimo vesnici, což nepůsobí dobrým příkladem.

Část čtvrtá v §§ 23 - 26 hovoří o sdružování pozemků, združstevňování ostatních výrobních prostředků. Vlastnictví půdy zůstává i nadále zachováno. Zachováno zůstává i používání záhumenků. Důležitá jsou ustanovení o sdružování ostatních výrobních prostředků. Za upozornění stojí využívám stávajících hospodářských budov na volná ustájení prasat a mladého dobytka, jak se už ve všech krajích všude osvědčilo.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP