Úterý 12. května 1959

(Začátek schůze v 9 hod. 32 min.)

Přítomni:

Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, dr. Polanský, A. Fiala, Žiak.

Předseda vlády Široký, první náměstek předsedy vlády dr. Dolanský, náměstek předsedy vlády Kopecký, náměstek předsedy vlády a ministr vnitra Barák, náměstkyně předsedy vlády inž. Jankovcová, ministři dr. Kyselý, dr. h. c. Plojhar, dr. inž. Šlechta, David, Ďuriš, Krajčír, Krosnář, Machačová, akad. Nejedlý, Uher, Beran, dr. Kahuda, dr. Škoda, Brabec, inž. Černý, dr. Neuman, Ouzký, Pospíšil.

320 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: vedoucí Kanceláře NS Kováčik.

Předseda (zvoní): Zahajuji 32. schůzi Národního shromáždění.

Užší předsednictvo Národního shromáždění se usneslo navrhnout Národnímu shromáždění k projednání tento denní pořad, který byl již členům Národního shromáždění rozeslán:

1. Společná zpráva výboru ústavně právního a výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o družstevní bytové výstavbě.

2. Společná zpráva výboru zahraničního a výboru ústavně právního o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Smlouva mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Praze dne 16. ledna 1959.

3. Zpráva výboru zahraničního o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Konzulární úmluvy mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou podepsaná v Praze dne 16. ledna 1959.

4. Společná zpráva výboru ústavně právního a výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu nařízení ze dne 6. března 1959 č. 15 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, které bylo vydáno podle § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 63/1958 Sb., o druhém pětiletém planu rozvoje národního hospodářství Republiky československé.

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Kdo tedy s navrženým pořadem schůze souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo denní pořad.

Přistoupíme k projednávání pořadu, jehož prvním bodem je

1. Společná zpráva výboru ústavně právního a výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o družstevní bytové výstavbě (tisk 311).

Zpravodajem je posl. inž. Čtvrtníček, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Čtvrtníček: Soudružky a soudruzi poslanci!

Československý lid dosáhl pod vedením komunistické strany významných úspěchů při socialistické výstavbě a při zvyšování životní úrovně. Výsledky dosažené v našem hospodářství, kultuře i vědě umožnily, aby XI. sjezd KSČ vytyčil jako jeden ze základních úkolů v dalším zvyšování životní úrovně zásadu vyřešit v podstatě do r. 1970 bytový problém.

Vyřešení tohoto náročného úkolu v tak krátké době vyžaduje mobilizovat obrovské materiálové i finanční zdroje, vyžaduje organizovat všenárodní hnutí a rozvinout vedle dosavadních forem státní a soukromé výstavby v nejširší míře nové formy bytové výstavby představované organizovanou stavební činností stavebních bytových družstev, podniků a JZD. Přitom je třeba vycházet k perspektiv komunistické společnosti a výstavbu provádět s nejvyšší efektivností tak, aby nově budovaný bytový fond odpovídal politickým i ekonomickým požadavkům společenského vývoje.

Nové formy bytové výstavby podstatně zvýší aktivní účast pracujících na výstavbě bytů, prohloubení spojení zájmů jednotlivců se zájmy společnosti a jejich vztah ke společenskému vlastnictví. Prostřednictvím hmotné zainteresovanosti zabezpečí předpoklady pro rychlou a levnou výstavbu bytů pro nejvyšší hospodárnost při jejich užívání a udržování a tím i pro snížení nájemného.

Velikost úkolu, který má být zajištěn, je patrna již z toho, že v poměrně krátké době 10 let má být realizováno 1,2 mil. bytových jednotek. Zvážíme-li skutečnost, že náš bytový fond obsahuje asi 3,9 mil. bytových jednotek, je zřejmé, že se jedná zhruba o 1/3 stávajícího bytového fondu, která má být úplně nově postavena, přičemž dosavadní bytový fond rostl a tvořil se celá desetiletí, ba staletí. A právě na tomto cíli, na velikosti úkolu, je zřejmo, jaké skvělé mety si klade naše socialistická společnost v zájmu realizace stále rostoucího uspokojování potřeb našich pracujících.

Dosavadní způsob zajišťování bytového problému pouze formou státní výstavby a výstavby individuální neumožňoval využití všech zdrojů, všech skrytých sil, nepodněcoval dostatečně iniciativu pracujících, aby byla navozena taková situace, která by urychlila a zabezpečila potřebnou výstavbu bytů. To, že jsme během 11 let realizovali celkem 450 000 bytových jednotek, je jistě obdivuhodný výkon, který žádná jiná společnost nebyla schopna vytvořit. Naše představy však mají smělejší perspektivy, perspektivy, pro které naše společnost, naše dělnická třída, naši rolníci a pracující inteligence vytvořili předpoklady, umožňující skutečně všenárodní nástup k úkolům bytové výstavby a zaručující její úspěšnou realizaci.

Důležitým opatřením majícím umožnit řádné započetí a plynulý chod jedné z forem výstavby je projednávaný vládní návrh zákona o družstevní bytové výstavbě.

Družstevní bytová výstavba umožňuje, aby se pracující v nejširší míře zapojili do řešení celonárodního úkolu výstavby bytů, majícího tak mimořádný význam pro zvyšování životní úrovně. Účast na tomto úkolu utužuje jejich vztah ke společenskému vlastnictví, podporuje jejich tvořivou iniciativu při řešení hospodářských otázek a stává se tak významným nástrojem jejich politicko-ekonomické výchovy.

Pracující se na vlastních zkušenostech přesvědčí, že je možné zlevňovat pořizování bytového fondu, snižovat náklady na jeho provoz a údržbu a tím ovlivnit výši nájemného.

Zájem družstevníků o nejhospodárnější provádění výstavby se projeví zejména v organizování brigádnické pomoci při výstavbě bytů a při výrobě stavebních hmot, zájem o technicky dokonalou výstavbu v bedlivém dozoru nad kvalitou stavebního materiálu a provedených prací. Zájem o dosažení nízkých pořizovacích a provozních nákladů povede k intenzívnímu využívání místních zdrojů stavebních hmot a k péči o hospodárné udržování a užívání bytového fondu.

Navrhovaná opatření na úseku finančního zajištění družstevní výstavby svědčí o péči a starostlivosti naší strany a vlády o to, aby tato forma výstavby byla co nejpřístupnější širokým vrstvám družstevních stavebníků, aby se stala co nejmasovější. V tomto směru se významným způsobem uplatní opatření poskytující družstvům státní subvenci ve výši 30 % stavebního nákladu a úvěrovou částku ve výši 30 % stavebního nákladu na dobu 30 let při 3 % úroku.

Vklad družstevníka, který činí 40 %, bude možno vedle finanční částky uhradit i svépomocí člena družstva o část smluvně zajištěnou osobním a věcným plněním. Kromě toho na finanční část členského podílu může Státní banka poskytnout družstevníkovi půjčku, rovněž tak podnik z podnikového fondu pracujících může svým zaměstnancům družstevníkům na tuto výstavbu půjčku poskytnout.

Závažné svým významem je opatření, že byty postavené v rámci družstevní výstavby jsou osvobozeny od domovní daně, stavební bytová družstva jsou osvobozena od důchodové daně družstev a byty v domech stavebních bytových družstev nepodléhají ustanovení o místním poplatku z bytů. Dědicové po uživateli bytu jsou osvobozeni od placení dědického poplatku z hodnoty podílu, vstoupí-li do družstva. Člen družstva může, má-li k tomu závažné důvody, převést svá práva na jinou osobu.

Nárok stavebních organizací na poskytnutí 10 % bytů pro dočasné ubytování svých zaměstnanců nevztahuje se na byty stavebních družstev stejně jako povinnost poskytovat 20 % bytů pro veřejné účely. Družstevní byty nebudou podléhat přikazovacímu právu národních výborů a nevztahují se na ně ustanovení o nadměrných bytech. Zákon zaručuje, že člen družstva nemůže dostat výpověď ze strany družstva, pokud je jeho členem, jelikož na družstevní byty se vztahuje ochrana nájemníků.

Uvedená opatření podstatně zvýhodňují družstevní bytovou výstavbu a umožňují její rychlé a žádoucí rozvinutí.

Pro tak široce založenou akci, jakou se rýsuje naše družstevní bytová výstavba, jistě bude typickým její úzké sepětí se zájmy národních výborů. Decentralizační opatření na úseku národních výborů přivyvolávají v život úzkou a bezprostřední spolupráci národních výborů a stavebních bytových družstev. Vždyť v celém organizačním a administrativně správním chodu družstevní akce, počínaje ustavením a založením družstva a konče jeho řádným chodem, svěřuje se národním výborům velmi významná úloha. Především půjde o to, aby rozmístění družstevní bytové výstavby bylo se vší odpovědností správně provedeno. Umístěním družstevní výstavby rozhodnou národní výbory netoliko o případných nárocích na veřejné investice a občanskou vybavenost, ale současně o ekonomicko provozních vztazích družstevní výstavby a stávajícího celku jako důležitého faktoru pro budoucí život obyvatel družstevního objektu. Vážnou pozornost zasluhuje respektování zásady přísného šetření úrodnou půdou. Ne nadarmo směrnice pro družstevní výstavbu vážou zvýhodnění financování na podmínku vícepodlažní zástavby. A to proto, aby právě tímto momentem bylo dosaženo úsporného a promyšleného situování zástavby a současně zajištěna maximální úspornost v nákladech na kanalizační a vodovodní síť, na silnice apod. Nízká zástavba by nesporně vedla ke značným investičním ztrátám a k promarnění celých stovek ba tisíců hektarů půdy.

Z tohoto hlediska jeví se žádoucím pro národní výbory důsledně využívat zákona o stavebních řádech, umožňujícího zástavbu proluk a ladem ležících pozemků uvnitř obcí a měst.

Pro takto situované objekty družstevní výstavby zajistí se poměrně snadněji patřičná vybavenost obchodní, službami, školami, zdravotnickými zařízeními apod. Uvedená vybavenost podle našich zkušeností sehrává velmi důležitou roli pro dosažení spokojenosti obyvatel nových objektů. Správné územní rozmístění stává se tak základním kamenem úspěšné družstevní bytové výstavby a posiluje správným využitím pozemků, vhodným zakomponováním do celku města dosažení nejefektivnějšího vztahu mezi stávající a nove realizovanou výstavbou. Při územních rozhodnutích nesmí nás mýlit skutečnost, že národní výbor je nositelem částek připadajících na výstavbu veřejných investic a občanské vybavenosti. Rozvojem družstevní bytové výstavby bude vyvolána potřeba značného množství investičních prostředků právě pro tato inženýrská a občanská zařízení. A právě na tomto úseku činnosti bude třeba, aby národní výbory byly dobrými hospodáři. Půjde o to, aby zejména v prvních letech položka družstevní bytové výstavby nebyla příliš zatížena položkou nutnou pro realizovaní inženýrských zařízení. Půjde o to, jakým technickým vtipem a technickými opatřeními dosáhnout, aby družstevní výstavba probíhala plynule s minimálními náklady na vyvolaná veřejná zařízení. Územní rozhodnutí národního výboru prověřené a konzultované s aktivem občanů a družstevníků stává se základním předpokladem úspěšného započetí stavebního díla a jeho dobré funkce.

Velmi důležitou otázkou, která se nesporně objeví při družstevní bytové výstavbě, bude otázka bytového standardu. Na tomto úseku jsou zkušenosti s dosud realizovaným bytovým fondem výstavby státní a nedobré zkušenosti způsobené přeceněním sil stavebníka z výstavby soukromé.

Bytový standard a s ním spojené vybavení bytu bezprostředně ovlivňuje náklad na výstavbu, a tím na bytovou jednotku. Družstevníci budou zainteresováni na dosažení minimálních nákladů na stavbu při optimálním rozsahu bytové jednotky a jejím vybavení.

Stanovená zásada 37 m2 obytné plochy při vhodné diferenciaci jednotlivých místností plně vyhoví dnešním a na dlouhou dobu i budoucím požadavkům na velikost a funkci jednotlivých místností bytu. Vždyť co možností se přímo nabízí při různých kombinacích obytných místností a ložnice na 37 m2 obytných ploch, kombinací jídelních koutů, obytných místností a ložnic, obytného pokoje, ložnice a tzv. půlpokoje - pracovny, takže jistě bude možno plně uspokojit požadavky i náročných obyvatel.

Samozřejmě, pouze obytná plocha netvoří podstatu bytového standardu. Je nutné si uvědomit, že nové objekty budou mít dokonalé sanitární vybavení, teplou, studenou vodu, vybavení prádelen, vestavěný nábytek, pracovní kuchyň, prostě vše, co může obyvatelům pro jejich pohodlí přinést novodobá technika. A v tom je třeba vidět poslání družstevní výstavby, že tento vysoký bytový standard zanáší do širokých vrstev našeho obyvatelstva. Bude na našich architektech a projektových organizacích, aby se důsledněji zabývali projekty družstevní výstavby a umožnili tak ve spolupráci s družstevníky realizaci moderních, pohodlných a pěkných obytných domů, umožňujících efektivní realizaci a provoz. Pokud se ceny projektů pro družstevní výstavbu týká, jevilo by se vhodným opatřením, sledující jejich nižší cenovou náročnost.

Přirozeně, že nelze hovořit o bytovém standardu bez vztahu k otázkám nových hmot, které mohou svojí kvalitou, svými vlastnostmi a především svojí cenou významně zasáhnout do díla realizace bytové výstavby. Jeví se účelným, aby cenotvorná politika v nových hmotách sledovala důsledněji ekonomické zájmy výstavby a tím napomáhala nejen vkusnějšímu a účelnějšímu vybavení moderního bytu, ale současně se stala výrazným prvkem na úseku snižování stavebních nákladů.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP