Čtvrtek 11. prosince 1958

(Začátek schůze v 10 hod. 03 min.)

Přítomni:

Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná, dr. Polanský, Fiala, Žiak

První tajemník ÚV KSS Bacílek, náměstek předsedy vlády Kopecký, náměstkyně předsedy vlády inž. Jankovcová; ministři dr. inž. Šlechta, Bakuľa, David, Ďuriš, Krosnář, Machačová, Uher, Beran, Jonáš, dr. Kahuda, gen pluk. Lomský, dr. Neuman, Ouzký, Pospíšil, dr. Vlasák.

328 poslanců podle prezenční listiny.

Z Kanceláře NS: vedoucí Kanceláře NS Kováčik.


Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji 28. schůzi Národního shromáždění.

Mám smutnou povinnost oznámit vám, že dne 2. prosince zemřel poslanec Národního shromáždění soudruh Alois Málek. Odešel v něm soudruh, který hned při založení strany vstoupil jako krejčovský tovaryš do jejích řad. V roce 1926 odjel do Sovětského svazu budovat družstvo Interhelpo a pracoval tam v oděvním průmyslu až do svého návratu do osvobozené Československé republiky. Po svém návratu se dal plně do služeb budování naší lidově demokratické republiky a pracoval na místech nejodpovědnějších, dokud ho těžká choroba nevyrvala z našeho středu. Uctěme nyní památku soudruha, který celý svůj bohatý a plodný život věnoval komunistické straně a budování socialismu v Sovětském svazu i v naší vlasti. (Poslanci povstávají.)

Děkuji.

Dovolte mi nyní, abych vám sdělil pořad dnešní schůze, jak jej užší předsednictvo navrhuje a jak byl členům Národního shromáždění též rozeslán:

1. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského o návrhu, jimž vláda předkládá Národnímu shromáždění podle § 62 ústavy státní závěrečný účet Republiky československé za rok 1957 ke schválení;

2. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu návrhu zákona o úpravě finančního plánování a finančního hospodaření národních podniků a ostatních hospodářských organizací státního socialistického sektoru;

3. Společná zpráva výborů zahraničního a ústavně právního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Dohoda mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou o vypořádání nevyřízených majetkových otázek, podepsaná v Praze dne 29. března 1958;

4. Společná zpráva výborů ústavně právního a zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Smlouva mezi Československou republikou a Rumunskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsaná v Praze dne 25. října 1958;

5. Společná zpráva výborů zahraničního a ústavně právního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Republiky československé k projevu souhlasu Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, podepsaná v New Yorku dne 10. června 1958.

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy s navrženým pořadem schůze souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění schválilo denní pořad.

Přistoupíme k projednávání prvního bodu denního pořadu, kterým je

1. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského o návrhu, jímž vláda předkládá Národnímu shromáždění podle § 62 ústavy statní závěrečný účet Republiky československé za rok 1957 ke schválení (tisk 278).

Zpravodajem je poslanec Tymeš, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudruzi a soudružky!

Státní závěrečný účet za rok 1957, který vláda předkládá Národnímu shromáždění k projednání, hodnotil rozpočtový a hospodářský výbor NS za účasti předsedů všech výborů Národního shromáždění jako dobrou a radostnou bilanci. Rozpočtový a hospodářský výbor zkoumal zejména výsledky plnění státního rozpočtu, jak jsme hospodařili a jakých výsledků dosahujeme v socialistické výstavbě. Členové rozpočtového a hospodářského výboru NS srovnávali zkušenosti a poznatky z minulého roku se současnými problémy i s novými úkoly, které pro nás vyplývají z usnesení XI. sjezdu KSČ o dovršení socialistické výstavby v naší zemi.

V roce 1957 zaznamenáváme další rozvoj našeho národního hospodářství, další mohutný rozmach výrobních sil, což znovu potvrzuje, že naše hospodářství má zdravé kořeny a stále se rozvíjí po vzestupné linii. Ani v nejsilnějších kapitalistických zemích nemohou předložit parlamentům tak radostnou bilanci minulého roku, jakou nám předkládá naše vláda. Velké úspěchy v rozvoji národního hospodářství jsme dosáhli především v důsledku rychlého zvyšování produktivity práce, která vzrostla místo plánovaných 5,3 % o 5,9 %.

Příznivé výsledky plnění plánu a dobrého hospodaření se projevily ve státním rozpočtu, který je základním finančním plánem státu. Státní rozpočet je úzce spojen se všemi články národního hospodářství a zobrazuje se v něm hospodaření každého podniku.

Celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu v roce 1957 překročily 100 miliard korun. To nejlépe ukazuje hospodářský rozmach a sílu naší země. Rozpočtové hospodaření končí přebytkem 754 mil. Kčs. I když přebytek je menší než přebytky minulých let, nijak to neznamená, že jsme hospodařili hůře než v minulosti. Je to proto, že lépe plánujeme a rozpočtujeme, že zdroje a potřeby společnosti byly ve zdravé rovnováze, že jsme vytvořené statky proporcionálně rozdělovali mezi obyvatelstvo a národní hospodářství a zvýšili nejen životní úroveň lidu, ale také posílili další rozvoj výroby v souladu s vytvořenými zdroji. Přesto stále ještě nemůžeme být zcela spokojeni. Část přebytků státního rozpočtu se dosahuje tím, že se neplní plánované úkoly. Naší snahou musí být, aby z plánovaných příjmů se splnily všechny plánované úkoly a přebytky ve státním rozpočtu se překračovaly v důsledku úspor a stálého zlevňování a zvyšování výroby.

Přesto, že plnění státního rozpočtu v roce 1957 bylo vcelku úspěšné, nebylo ještě využito všech rezerv v našem národním hospodářství pro zvýšení jeho efektivnosti. Rozpočtový a hospodářsky výbor NS jednal ve schůzi konané dne 21. listopadu 1958 za účasti ministra financí s. Ďuriše především o tom, jak překonávat zejména ty nedostatky v našem hospodářství, které se stále opakují. Výbor vysoko oceňuje novou soustavu řízení, plánování a financování národního hospodářství, která vejde v platnost dne 1. ledna 1959 a která vytváří nutné předpoklady pro další zlepšování hospodaření a odhalování rezerv na všech úsecích našeho hospodářství. Již průběh prací při sestavování státního plánu a rozpočtu na rok 1959 ukazuje, že nové metody plánování a financování, založené na nejširším využití aktivity a iniciativy pracujících, znamenají veliký kvalitativní pokrok pro rozvoj národního hospodářství. Pozornost pracujících je správně stále více zaměřována na ekonomickou stránku výroby, na růst produktivity práce a snižování vlastních nákladů, na úsporu materiálu jako na hlavní zdroje růstu životní úrovně pracujících, jak to zdůrazňuje dopis ÚV KSČ všem pracujícím.

Uvedu jeden příklad ze soutěže za největší úspory materiálu ve strojírenství, k níž dali podnět zaměstnanci Královopolské strojírny. Tato soutěž přinesla našemu hospodářství velmi cenné hodnoty, neboť jen v Brněnském kraji se dosáhlo úspory 11 000 tun různých kovů.

V souvislosti s tím má velký význam vytváření nejlepších podmínek pro uplatnění socialistické zásady odměňování za práci v závislosti na dosahovaných výsledcích.

Významnou součást nových opatření k zvýšení ekonomické účinnosti řízení národního hospodářství tvoří opatření na úseku finančního hospodaření. Prohlubuje se zejména pravomoc a odpovědnost podniků a vyšších výrobně hospodářských jednotek při finančním hospodaření. Část finančních prostředků, které podniky vytvářejí, bude jim ponechávána jako vlastní finanční zdroj k financování především podnikové investiční výstavby a vlastních oběžných prostředků. Čím lépe bude podnik hospodařit, čím více finančních zdrojů bude vytvářet, tím více prostředků bude mít i sám k dispozici. Tím bude vytvářena zainteresovanost podniků na dobrých výsledcích hospodaření.

Vedle široké decentralizace však nové zásady finančního hospodaření zdůrazňují povinnosti podniků vůči celému národnímu hospodářství. To se projevuje zejména v tom, ze podnikům budou stanoveny určité úkoly, které musí splnit, např. odvody ze zisku. Velkým kladem nové metodiky finančního hospodaření je právě účinné spojení ústředního - centrálního finančního hospodaření s finančním hospodařením podniků a organizací.

V souvislosti se zvýšením plánovitosti v národním hospodářství roste podstatně i význam a úloha finančních plánů a mezi nimi i státního rozpočtu. Finanční plány, které budou sestavovány v pětiletých a ročních obdobích, se stanou významnými nástroji řízení hospodářství. V pětiletých finančních plánech budou obsaženy dlouhodobé normativy podnikové zainteresovanosti - podíl z přírůstku zisku a podíl z odpisů, čímž tyto finanční plány budou určovat významné proporce v rozvoji podniků. V ročních finančních plánech budou řešeny významné otázky forem financování a vztahu podniků a organizací k státnímu rozpočtu.

Poněvadž tempo růstu průmyslové výroby je letos největší za posledních 6 let a také úspory na vlastních nákladech a zlepšený vývoj tvorby zisku jsou známkou dalšího růstu hospodárnosti, jsou zde všechny předpoklady pro další mohutný rozvoj průmyslové výroby v příštích letech. XI. sjezd KSČ svým historickým usnesením o dovršení socialistické výstavby nesmírně podnít iniciativu všech pracujících. Jen v Brněnském kraji bylo v přípravě plánu na rok 1959 zpevněno anebo nově uzavřeno 730 celopodnikových a celozávodních závazků. Navíc bude letos na Brněnsku vyrobeno zboží v hodnotě přes 330 miliónů korun.

Průběh diskuse k dopisu ÚV KSČ ukazuje, že naši lidé si plně uvědomují, že na výrobě především závisí další tempo růstu životní úrovně lidu. Lidé ukazují na nedostatky v našem hospodářství a jak je možno je rychle překonávat. Pochopitelně v stejném duchu probíhalo také projednávání Státního závěrečného účtu za rok 1957 v rozpočtovém a hospodářském výboru NS.

Rozpočtový a hospodářský výbor NS vedle kladů, které v našem hospodářství převažují, ukázal i na nedostatky řízení v průmyslu i zemědělství, na nedostatky v dopravě, místním hospodářství, ve zdravotnictví, školství, a zkoumal také výdaje na sociální potřeby občanstva. Členové rozpočtového výboru kritizovali, že v některých závodech není věnována dostatečná péče kvalitě našich výrobků, že zavádění nové techniky je pomalé a že zejména ministerstva nedostatečně se starají o to, aby dobré zkušenosti a nové metody se rozšířily rychle do všech závodů. Soudruh poslanec Čermák uváděl příklad z Leninových závodů v Plzni, kde ve slévárně postavili za několik tisíc korun jednoduchou násepku, čímž zvýšili produktivitu práce zhruba o 30 %. Když nedávno byl v Dvoře Králové, zjistil, že v tamní slévárně o tom nic nevěděli. A Dvůr Králové je od Plzně několik kilometrů.

Kritizovány byly také nedostatky v investiční výstavbě, zejména značné rozdíly ve výrobních nákladech jednotlivých stavebních podniků a disproporce v plnění jednotlivých úkolů na nejdůležitějších úsecích výstavby. Členové rozpočtového a hospodářského výboru navštívili v tomto roce Ústecko a Ostravsko a přesvědčili se, jak nesplnění některých důležitých úkolů v krajích se soustředěnou investiční výstavbou působí těžko překonatelné obtíže.

Velkým nedostatkem je, že se proti roku 1956 nezlepšila státní bytová výstavba, neboť bylo dáno do užívání o 323 bytových jednotek méně než v roce 1956. Rozpočtový a hospodářský výbor vítá proto rozhodnutí ÚV KSČ o zvýšení bytové výstavby. Upozorňuje současně na to, že rostou výdaje státu nejen na bytovou výstavbu, ale také na udržování domů. Hospodaření domovních správ, které spravovaly v roce 1957 411 000 bytů, skončilo ztrátou 734 miliónů korun, tj. průměrně přispívá stát na nájemné v 1 bytě 1786 Kčs. Kromě toho na opravy těchto domů se vydalo 519 miliónů korun. Přitom v mnohých místech domovní majetek se nešetří, staré domy se včas neopravují a vznikají tak národnímu hospodářství značné ztráty.

V roce 1957 stoupl spolu s provedenou decentralizací význam hospodaření národních výborů. Národní výbory mají nyní velkou pravomoc a ovšem i odpovědnost v řízení velké části národního hospodářství. Zkušenosti ukazují, že decentralizace vede k zvýšení ekonomické úrovně pracovníků národních výborů, že z národních výborů se stávají lepší hospodáři, že úkoly národních výborů jsou nyní řešeny i z hlediska efektivity navrhovaných opatření. To vede k tomu, že místní problémy jsou nyní více než dříve v souladu se zájmy celého národního hospodářství.

Rozpočtové výdaje národních výborů činily v roce 1957 28 590 miliónů korun, tj. 28,3 % celkových rozpočtových výdajů. Vlastní příjmy národních výborů činily v roce 1957 5301 miliónů korun. Rozdíl, tj. 23 289 miliónů korun, byl národním výborům kryt podíly na celostátních příjmech a přímými dotacemi z ústředního rozpočtu. Výdaje národních výborů byly kryty vlastními příjmy z 18,5 %. Vedle dobrých zkušeností a výsledků práce národních výborů je třeba zdůraznit, že výsledky hospodaření některých podniků řízených národními výbory jsou nepříznivé. To není jen věc hospodárská a finanční, ale také politická. Vítáme proto, že podle zásad schválených vládou a podle nového rozpočtového řádu národních výborů budou prováděny v podnicích roční komplexní rozbory za účasti pracujících, výkonných orgánů národních výborů i pobočky Státní banky. To nesporně bude mít vliv na zlepšení hospodaření podniků řízených národními výbory.

Členové Národního shromáždění mohou ve spolupráci s národními výbory velmi mnoho vykonat pro zlepšení práce národních výborů na všech úsecích jejich bohaté činnosti.

Zvlášť velké úkoly mají národní výbory v zemědělství. I když v zemědělství jsme dosáhli v roce 1957 velkého politického úspěchu - podstatného posílení socialistického sektoru, celkové výsledky hospodaření jsou neuspokojivé. Přitom výsledky hospodaření dobrých JZD ukazují, že plánované úkoly v zemědělství je možno splnit a zvyšovat produktivitu zemědělské práce.

V zemědělství pracuje nyní asi polovina předválečného počtu pracovníků. Na výsledky hospodaření JZD má značný vliv také práce STS. Je třeba říci, že práce STS se lepší. Ovšem příklady z Brněnska a jiných krajů ukazují, že výsledky by mohly být lepší než vykazujeme v celostátním přehledu.

Jsou obecně známy velmi dobré výsledky práce STS Horní Heršpice v Brněnském kraji, která již po šesté získala vysoké vyznamenání - Rudý prapor vlády a ÚRO.

Uvedu příklad ze svého volebního obvodu: V STS Velká Biteš, která již v roce 1955 se řadila mezi nejlepší stanice v Brněnském kraji, se od roku 1954 do roku 1957 výkon na jednoho pracovníka zvýšil o 232,7 %.

Na zvýšení výkonů mělo vliv dobré využití pásových traktorů hlavně ve dvou směnách a rozsáhlé zapojení ve špičkových pracích členů JZD, a to jak traktoristů, mlátičkářů, pomocníků na kombajnech, tak také ostatních pomocných pracovníků na strojích STS. Dále k tomu nemalou měrou přispěla socialistická soutěž, která byla hodnocena na podkladě uzavřených osobních účtů úspor i podnikového chozrasčotu. Tím také byla rozvinuta široká kampa o snižování vlastních nákladů a dosahování úspor na šetření pohonných hmot, oprav strojů apod. Směrnice k druhému pětiletému plánu ukládají snížit náklady na provoz STS o 23 % oproti roku 1955. STS Velká Bíteš na své ekonomické konferenci se vsak zavázala, že snížení nákladů o stanovené procento dosáhne již za 3 roky - v roce 1958. Náklady STS Velká Bíteš činily za rok 1955 na 1 Ć ha 133,81 Kčs a již v roce 1957 dosáhla STS nákladů podstatně nižších, kde náklad na 1 Ć hektar činil 103,72 Kčs, tedy o 30,09 korun méně, což odpovídá snížení o 22,49 %; tedy za dva roky snížila STS náklady o 22,5 %, takže zbývá do splnění pětiletého plánu na úseku hospodaření splnit pouze 0,5 %, což bude do konce pětiletky ještě dále překročeno.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP