Čtvrtek 3. července 1958

Budou současně nástrojem k spravedlivějšímu rozdělování velkých finančních zdrojů, které naše společnost, budující socialismus, poskytuje na sociální zabezpečení občanů v invaliditě a ve stáří.

Věřím proto, že oba shora uvedené zákony budou po jednomyslném přijetí Národním shromážděním přijaty s povděkem ohromnou většinou našeho lidu. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Hlási sa ešte niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, je teda skončená.

Pristúpime k hlasovaniu, a to tak, že budeme o každom vládnom návrhu zákona hlasovať oddelene podľa jednotlivých výborových zpráv.

Sú nejaké námietky proti tomuto spôsobu hlasovania? (Neboli.)

Nie sú.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k vládnemu návrhu zá kona o úprave dôchodkov niektorých odsúdených osôb poslancovi Františkovi Benešovi.

Zpravodaj posl. Frant. Beneš: Vzdávám se slova.

Ad 6. Hlasování o vládním návrhu zákona o úpravě důchodů některých odsouzených osob.

Podpredseda Valo: Pretože neboli podané pozmeňovacie návrhy, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona odrazu podľa zprávy výborovej. Kto súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o úprave dôchodkov niektorých odsúdených osôb v znení spoločnej zprávy výboru ústavnoprávneho a výboru zdravotného, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o úprave dôchodkov niektorých odsúdených osôb.

Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi k vládnemu návrhu zákona o niektorých zmenách v sociálnom zabezpečení poslancovi Aubrechtovi.

Zpravodaj posl. Aubrecht: Vzdávám se slova.

Ad 7. Hlasování o vládním návrhu zákona o některých změnách v sociálním zabezpečení.

Podpredseda Valo: Keďže nebol podaný nijaký pozmeňovací návrh, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona odrazu podľa výborovej zprávy.

Kto súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o niektorých zmenách v sociálnom zabezpečení v znení spoločnej zprávy výboru ústavnoprávneho a výboru zdravotného, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o niektorých zmenách v sociálnom zabezpečení.

Tým sme prerokovali šiesty a siedmy bod denného poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu ôsmeho bodu denného poriadku, ktorým je

8. Spoločná zpráva výboru ústavnoprávneho a výboru zahraničného k vládnemu návrhu zákona o úprave niektorých nárokov a záväzkov, súvisiacich so zjednotením Zakarpatskej Ukrajiny s Ukrajinskou sovietskou socialistickou republikou (tlač 241).

Zpravodajcom je poslanec Mráz, dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Mráz: Vážené soudružky a soudruzi!

Našemu Národnímu shromáždění byl předložen Vládní návrh zákona o úpravě některých nároků a závazků souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou.

Vládní návrh zákona nám byl předložen proto, že je nutno upravit právní normou důsledky vyplývající z uzavření Smlouvy o Zakarpatské Ukrajině a Dohody o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, poněvadž ani Smlouva ani Dohoda je právně neřeší.

Nám je všem známo, že po osvobození naší republiky, po vyhnání fašistických okupantů Rudou armádou, jsme uzavřeli Smlouvu se Svazem sovětských socialistických republik o tom, že území Zakarpatské Ukrajiny s převážně ukrajinským obyvatelstvem se sjednocuje s Ukrajinskou sovětskou soc. republikou. Byl to z naší strany naprosto správný a spravedlivý krok, bylo to řešení národnostní otázky na základě marx-leninských zásad.

Podle Protokolu k této Smlouvě, která nabyla účinnosti výměnou ratifikačních listin dne 30. ledna 1946, mohly si osoby české a slovenské národnosti, do té doby příslušné na území Zakarpatské Ukrajiny a optujíci pro ČSR, vzít s sebou všechen movitý majetek. Za nemovitý majetek mají dostat odškodné. Odškodněny mají být též za nemovitý majetek osoby české a slovenské národnosti, které v důsledku okupace toto území opustily, a čs. právnické osoby, které vzhledem k národnostnímu složení jejich statutárních orgánů před okupací je třeba považovat za české a slovenské.

Dohodou o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou soc. republikou, uzavřenou dne 6. července 1957 a ratifikovanou 8. ledna 1958, se řeší vzájemné vypořádání nároků mezi fysickými a právnickými osobami obou smluvních stran.

Smlouvou a Dohodou pozbyli českoslovenští občané vlastnického práva na nemovitý majetek a na některé nároky, které měli na Zakarpatské Ukrajině. Náhradu za tento majetek upravuje nám předložený zákon, po případě upraví předpisy, které budou podle tohoto zákona vydány.

Zásady, v kterých případech se náhrada poskytne, stanoví vláda a podrobnosti upraví prováděcí předpisy. Jednou ze zásad však bude, že za majetky, které by i u nás podléhaly znárodnění, výkupu podle předpisů o pozemkových reformách apod., bude se náhrada vyplácet podle stávajících našich předpisů o náhradách za takový majetek.

Za čs. fysické osoby budou považovány ty osoby, které měly ke dni 29. června 1945 československé občanství.

Podle této Dohody osoby, které optovaly pro Sovětský svaz a na jeho území také přesídlily, pozbývají práva na nemovitý majetek zanechaný na našem území a tento nemovitý majetek přešel na československý stát, a to dnem, kterým tyto osoby přesídlily. Osmým lednem 1958 přešly na čs. stát také nároky, které měly dne 29. června 1945 právnické osoby Zakarpatské Ukrajiny proti právnickým a fysickým osobám v Československu a fysické osoby Zakarpatské Ukrajiny proti čs. právnickým osobám.

Vzhledem k tomu, že dlužníci českoslovenští jsou zbaveni povinnosti plnit své závazky dosavadním věřitelům z bývalé Zakarpatské Ukrajiny a že by takto byli majetkově zvýhodněni, případně by zde mohlo dojít k obohacení, přecházejí nároky věřitelů z bývalé Zakarpatské Ukrajiny na čs. stát. Vláda však může stanovit, které plnění závazků nemusí býti ze závažných důvodů plněno. Půjde zejména o závazky státního socialistického sektoru, v zájmu zjednodušení administrativy.

Ministerstvo financí upraví podrobnosti o podmínkách, za kterých se náhrada poskytuje, jakož i o zániku nároků na náhradu. Může též v případech zvláštního zřetele hodných prominout důsledky stanovené v § 4 odst. 2 vládního nařízení č. 8/1957 Sb., o soupisu československého majetku na Zakarpatské Ukrajině. Podle tohoto vládního nařízení, nebyla-li podána přihláška nemovitého majetku podrobeného povinnému soupisu včas, ztrácel se případně nárok na odškodnění. Protože však někteří optanti přesídlili bez vlastní viny a nebo až po lhůtě stanovené k podání přihlášek a nebo jsou-li zde ještě jiné důvody, je nutno, aby nedocházelo k zbytečným tvrdostem zákona, umožnit ministerstvu financí tímto zmocněním brát na ně zřetel. Ministerstvo financí podle tohoto zákona upraví zatím jen vypořádání náhrad za rodinné domky, drobné zemědělské usedlosti a malé živnostenské provozovny. Výše těchto náhrad se hrubě odhaduje na 100 milionů Kčs. Tato částka je však kryta náhradou, kterou obdrželo Československo od Sovětského svazu. Tento zákon proto nevyžaduje změny ve státním rozpočtu. Podepsaná Smlouva o Ukrajině, jakož i Protokol k ní, stejně tak Dohoda o konečném vypořádání majetkových a finančních otázek, souvisících se sjednocením Zakarpatské Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou republikou, jsou důkazem toho, jak se dají všechny otázky mezi státy řešit mírovým jednáním. Dokazuje to dále také, že mezi zeměmi socialistického tábora takováto jednání jsou běžnou praxí. A nejen to. Dokazuje to také, že taková jednání se dějí na základě rovnoprávnosti, vzájemného respektování, bez ohledu na to, je-li partnerem malá či velká země. Tato Smlouva a Dohoda a předložený nám vládní návrh zákona nad slunce jasněji vyvracejí tvrzení revizionistů marx-leninismu o nadvládě Sovětského svazu nad zeměmi socialistického tábora a usvědčuje je ze lži. My uznáváme vedoucí úlohu Sovětského svazu, poněvadž Sovětský svaz jako první vybudoval socialismus a buduje komunismus a ochotně nám předává své bohaté nevyčerpatelné zkušenosti. My si vážíme a milujeme Sovětský svaz, poněvadž nás osvobodil od fašismu, pomáhá nám po všech stránkách, hospodářsky, politicky, ve vědě atd. budovat socialismus a poněvadž je naším ochráncem, přítelem a spojencem. Víme, že také lid Sovětského svazu si váží a miluje nás. Vážíme si a milujeme sovětský lid, protože tak houževnatě lpí na míru a neopomene jediné příležitosti k posílení míru využít, protože se stal praporečníkem míru a pokroku ve světě.

Proto věřím, že Národní shromáždění, tak jak doporučuje zahraniční a ústavně-právní výbor, schválí navrženou osnovu vládního návrhu zákona beze změny. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Hlási sa niekto do rozpravy? (Nikto.)

Do rozpravy sa nikto nehlási, pristúpime teda k hlasovaniu. Ak nebudú proti tomu námietky, dám hlasovať o celom vládnom návrhu zákona odrazu podľa predloženej spoločnej zprávy výboru ústavnoprávneho a výboru zahraničného.

Sú proti tomuto postupu nejaké námietky? (Neboli.)

Nie sú.

Kto teda súhlasí s celým vládnym návrhom zákona o úprave niektorých nárokov a záväzkov, súvisiacich so zjednotením Zakarpatskej Ukrajiny s Ukrajinskou sovietskou socialistickou republikou, v znení spoločnej zprávy výboru ústavnoprávneho a výboru zahraničného, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

Je niekto proti? (Nikto.)

Zdržal sa voľakto hlasovania? (Nikto.)

Ďakujem. - Národné zhromaždenie tým jednomyseľne schválilo vládny návrh zákona o úprave niektorých nárokov a záväzkov, súvisiacich so zjednotením Zakarpatskej Ukrajiny s Ukrajinskou sovietskou socialistickou republikou.

Tým sme prerokovali ôsmy bod denného poriadku.

Budeme prerokovávať posledný bod denného poriadku, ktorým je

9. Spoločná zpráva výboru zahraničného a výboru ústavno-právneho k vládnemu návrhu, ktorým sa predkladá Národnému zhromaždeniu Republiky československej na prejav súhlasu Úmluva o vymáhaní výživného v cudzine, podpísaná v New Yorku dňa 20. júna 1956 (tlač 238).

Zpravodajkyňou je poslankyňa Prokopová, dávam jej slovo.

Zpravodajka posl. Prokopová: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Zahraniční výbor projednal vládní návrh - tisk 231, který je předložen Národnímu shromáždění ČSR k projevu souhlasu - "Úmluvou o vymáhání výživného v cizině", podepsanou v New Yorku 20. června 1956.

Úmluva sleduje zabezpečení výživy pro osoby a zvláště děti, které jsou závislé na druhé osobě, žijící v cizím státě. Tato důležitá humánní povinnost byla předložena k řešení Mezinárodním úřadem práce i jinými mezinárodními organizacemi Hospodářské a sociální radě Organizace spojených národů.

Projednávání otázky jakým způsobem OSN nebo příslušná Hospodářská a sociální rada zabezpečí způsob řízení a vyřízení žádosti žadatelů, navrhovatelů placení v cizích státech, které je dosud velmi vleklé. Návrh byl podán již v roce 1951. V dalších zasedáních bylo rozhodnuto, aby otázka byla posouzena odbornými experty a pak teprve předložena na konferenci Hospodářské a sociální rady OSN a schválena pak na nejbližším Valném shromáždění.

Konečně v roce 1955 bylo rozhodnuto o svolání konference. Tato byla zahájena 29. května a trvala do 20. června 1956. Na konferenci bylo přítomno 32 zástupců jednotlivých států. V zastoupení svých zemí bylo přítomno dalších 9 vládních zástupců - pozorovatelů. Na této konferenci byly přítomny též různé organizace, jako Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní federace odborových svazů i Mezinárodní federace advokátek a řada dalších.

Konference 20. června 1956 schválila Úmluvu o vymáhání výživného v cizině a bylo přijato doporučení členským státům OSN, aby k ní přistoupily. Účelem Úmluvy je usnadnit a napomáhat vymáhání výživného pro osoby, které žijí na území druhého státu a mají oprávněné nároky vůči osobám, podléhajícím soudní pravomoci druhé smluvní strany. Podle Úmluvy, kterou předkládáme, všechny smluvní strany stanoví na svém území oprávněné osoby nebo orgány, které budou působit na plnění vyživovacích povinností osob, žijících na území státu, který ratifikoval Úmluvu.

Přístupem Československé republiky k Úmluvě bude úřadům usnadněna spolupráce při vymáhání výživného především s orgány těch států, s nimiž ČSR nemá v takovýchto případech smlouvu o právní pomoci. Případů vymáhání výživného ČSR v jiných státech je několik set ročně. Na příklad ve prospěch nezletilců žijících v Československé republice bylo v roce 1957 vymáháno výživné v NSR v 879 případech, Rakousku 325, Francii 50, Austrálii 54, USA 40, Anglii 28, Itálii 18, Brazílii 14 a ve Švédsku ve 3 případech. Vymáhání výživného v některých těchto státech je spojeno s obtížemi, neboť náš orgán ochrany mládeže nemá zde spolupracovníky, na které by se mohl obrátit.

Podle celkového odhadu přístupem k Úmluvě nevzniknou nám žádné finanční náklady z plnění Úmluvy. Ministerstvo financí do plánu neobchodních platů na rok 1958 dalo z titulu výživného příjem ze zemí socialistického tábora 297.000 a vydání 400.000, z kapitalistických států příjem 500.000 a vydání 1 milion.

Prozatím naše návrhy nároků vůči cizině jsou nižší než požadavky z druhých států. Přístupem k Úmluvě nebude však naše hospodářství ohroženo devisově. Naopak, může očekávat zvýšení inkasa z ciziny. Ministerstvo zahraničních věcí po dohodě s ministerstvem spravedlnosti předložilo vládě návrh Úmluvy o vymáhání výživného v cizině. Vláda návrh schválila a doporučuje přijetí Úmluvy bez výhrad, které jsou obsaženy v některých článcích předkládané Úmluvy.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP