Středa 17. dubna 1957

(Začátek schůze v 10 hod. 4 min.)

Přítomni:

Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Vato, Hodinová-Spurná, dr. Polanský, A. Fiala, Žiak.

Předseda vlády Široký, první tajemník ÚV KSS Bacílek, náměstek předsedy vlády Kopecký, náměstkyně předsedy vlády ing. Jankovcová, náměstek předsedy vlády Poláček; ministři Barák, ing. Šimůnek, dr. Kyselý, dr. h. c. Plojhar, dr. ing. Šlechta, Bakula, David, Ďuriš, Kracír, Krosnár, Machačová, dr. Škoda, Uher, Beran, Jonás, Reitmajer, Bukal, Dvořák, dr. Kahuda, gen. pluk. Lomský, dr. Neuman, Ouzký, Pospíšil, ing. Púčik, dr. Vlasák.

344 poslanců podle presenční listiny.

Z Kanceláře NS: vedoucí odboru dr. Vácha.

Předseda (zvoní): Zahajuji 17. schůzi Národního shromáždění.

Než přejdeme k schválení vlastního pořadu schůze, mám smutnou povinnost oznámit vám, že nás stihla 30. března tohoto roku těžká ztráta úmrtím soudruha Josefa Pokorného. Soudruh Pokorný, který byl poslancem za volební obvod ve Slaném, byl zvolen v doplňovací volbě za zemřelého poslance soudruha Václava Noska. Nebyl tedy dlouho členem Národního shromáždění. Věnoval však všechnu svou práci, všechny své síly rozkvětu naší země.

Prosím, abychom jeho památku uctili krátkou vzpomínkou. (Poslanci povstali a chvilkou ticha uctili památku zesnulého.)

Děkuji.

Dále sděluji, že se poslaneckého mandátu vzdali poslanci Anna Nechybová a Emanuel Romančík.

Vážené Národní shromáždění!

Jedním z hlavních úkolů Národního shromáždění je každoroční projednávání státního rozpočtu, který určuje směr, jímž se v rozpočtovém roce bude ubírat rozvoj našeho národního hospodářství i kulturního života.

Užší předsednictvo Národního shromáždění usneslo se proto ve své schůzi dne 3. dubna 1957 navrhnout Národnímu shromáždění k projednání tento denní pořad, jehož návrh byl členům Národního shromáždění rozeslán:

1. Zpráva výborů rozpočtového a hospodářského, zemědělského, kulturního, zdravotního, ústavně-právního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 133) rozpočtového zákona na rok 1957 (tisk 141).

2. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského o vládním návrhu usnesení (tisk 110), jímž Národní shromáždění schvaluje podle § 62 ústavy státní závěrečný účet za rok 1955 (tisk 139).

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky (Námitky nebyly.)

Nejsou. Kdo tedy s navrženým pořadem schůze souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji, to je většina.

Tím Národní shromáždění schválilo pořad schůze.

Užší předsednictvo Národního shromáždění navrhuje, aby projednávání obou bodů schváleného pořadu bylo sloučeno.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Námitky nebyly.) Nemá.

Kdo tedy s předneseným návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji, to je většina. Projednávání obou bodů pořadu bude tedy podle návrhu sloučeno.

Dávám nyní slovo poslanci Tymešovi, zpravodaji k prvnímu bodu schváleného bodu pořadu, kterým je

1. Zpráva výborů rozpočtového a hospodářského, kulturního, zemědělského, ústavně právního, zdravotního a zahraničního o vládním návrhu rozpočtového zákona na rok 1957 (tisk 141).

Zpravodaj posl. Tymeš: Soudružky a soudruzi!

Vláda předložila Národnímu shromáždění návrh rozpočtového zákona na rok 1957 a státní rozpočet na rok 1957 později než v minulém roce. Toto zpoždění je zdůvodněno tím, že bylo nutno bedlivým prověřováním všech částí státního plánu a státního rozpočtu zabezpečit rovnováhu mezi zdroji a potřebami, aby státní rozpočet jako souhrnný finanční plán státu zabezpečoval finančními prostředky úkoly státního národohospodářského plánu.

Únorové zasedání ÚV KSČ upozornilo na vážné problémy našeho hospodářství, ohrožující dosavadní naše velké úspěchy a působící mimořádnou napjatost plánu na rok 1957. ÚV KSČ konstatoval, že narůstání záporných tendenci v našem národním hospodářství má své příčiny v nedostatečném využívání předností socialistické soustavy, což má za následek nízkou efektivnost našeho národního hospodářství.

Zajistit maximální efektivnost ve všech oblastech národního hospodářství, co nejúčelněji využít všech jeho zdrojů a zvýšit růst produktivity společenské práce, to byla hlavní myšlenka při sestavování plánu a státního rozpočtu na rok 1957. Státní rozpočet byl sestaven tak, aby se splnily úkoly vyplývající z usnesení celostátní konference KSČ a únorového zasedání ÚV strany. Zajišťuje nutnými finančními prostředky další rozvoj socialistického hospodářství a uspokojení sociálních, zdravotních a kulturních potřeb našeho lidu, jakož i jeho obranu a bezpečnost.

V návrhu rozpočtového zákona jsou proti minulým létům podstatné změny, především v důsledku vydání ústavního zákona o slovenských národních orgánech a v důsledku zvýšené pravomoci národních výborů. Také zmocnění pro vládu a ministra financí je proti minulým letům rozšířeno v zájmu větší operativnosti hospodaření.

Rozpočtový zákon je základní směrnicí pro řízení finančního hospodářství státu. Státní rozpočet zabezpečuje hospodárné splnění všech úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství a tím i zvyšování hmotné a kulturní úrovně našeho pracujícího lidu.

Objem našeho státního rozpočtu se každým rokem zvyšuje. Je to přesvědčivý doklad o stále rostoucí hospodářské síle naší země. Přesto, že loni jsme dvakrát snížili státní maloobchodní ceny - což se pochopitelně projevuje jak v příjmových, tak i ve výdajových položkách státního rozpočtu - je náš rozpočet proti loňsku vyšší o 9,5 % u příjmů a o 10,7 % u výdajů. Činí již téměř 100 miliard korun. U příjmů je to 98.240,492.000 Kčs, u výdajů 97.918,878.000 Kčs, takže se jeví přebytek 321,614.000 Kčs.

V důsledku ústavních změn se v rozpočtovém zákoně přímo v rámci státního rozpočtu stanoví rozpočet Slovenska, a to příjmy částkou 14.699,063.000 Kčs a výdaje částkou 16.849,611.000 Kčs. Výdaje převyšují příjmy o 2.149,548.000 Kčs a zvyšují se proti loňskému rozpočtu o 27 %. Příjmy se zvyšují o 11,3 %. Podíl Slovenska na celkové průmyslové výrobě republiky stoupne na 16,7 %.

Významné je ustanovení rozpočtového zákona, že Slovenská národní rada může zvýšit příjmy nad částku stanovenou ve státním rozpočtu a o tutéž částku může zvýšit také výdaje. Zvýšení pravomoci a odpovědnosti slovenských národních orgánů zvyšuje také význam rozpočtu Slovenska na úsecích řízených sborem pověřenců a při řízení slovenských krajů. Proto také výbory Národního shromáždění, projednávající státní rozpočet, doporučily vypustit v příloze č. 2 rozpočtového zákona, která obsahuje rozpočty jednotlivých krajů, rozpočty slovenských krajů jednotlivě. Doporučuje se, aby Národní shromáždění projednalo a schválilo pouze úhrny připadající na slovenské kraje vcelku, poněvadž rozpočty jednotlivých slovenských krajů bude projednávat a schvalovat Slovenská národní rada.

Všechny důležité změny v rozpočtovém zákoně, provedené v důsledku usnesení celostátní konference KSČ, vytvářejí předpoklady pro další úspěšný rozvoj iniciativy pracujícího lidu Slovenska, přinášejí uvolnění nových slovenského hospodářství a přispějí k dalšímu upevnění bratrského svazku našich národů.

Výdaje národních výborů v důsledku prováděné decentralizace se proti loňsku zvyšují o 56,8 % a činí 26.170,391.000 Kčs, to je více než čtvrtinu rozpočtových výdajů státu.

Rozsáhlou decentralizací z ústředních úřadů na národní výbory se hospodářský význam činnosti národních výborů ještě podstatně zvyšuje. Je však škoda, že decentralizace končí ze značné části u krajských národních výborů. Přenesení mnohých dalších úkolů na ONV a MNV vyžaduje pečlivou přípravu v okresech i obcích. Vyžaduje také, aby zejména v průběhu kampaně k volbám do národních výborů byli nejen kandidáti, ale také všichni voliči důkladně seznámeni s pravomocí, odpovědností a zvýšenými úkoly národních výborů, zejména při rozpočtovém hospodaření.

Národní výbory mají nyní hlavní podíl na rozpočtových výdajích v zemědělství, v místním hospodářství, v komunikacích, v autodopravě, ve vodním hospodářství, ve školství, kultuře a zdravotnictví. Na národních výborech nesmírně mnoho záleží, jak budeme plnit plánované úkoly z rozpočtových výdajů, ale také jak zajistíme příjmy pro státní rozpočet.

Je třeba říci, že některé národní výbory dosud se málo starají o státní příjmy. Přesto, že plán daní placených obyvatelstvem byl loni překročen, několik krajů plán některých daní nesplnilo. Například kraj Ústí n. L. splnil zemědělskou daň pouze na 76,02 % a kraj Kosice živnostenskou daň na 81,46 %. Plán příjmů STS byl loni splněn pouze na 87,3 %.A přece mohl být značně překročen, jak potvrzují zkušenosti z některých okresů. Například v mém volebním obvodě byl loni plán příjmů STS Velká Bíteš splněn na 226 % a za prvé čtvrtletí roku 1957 dokonce na 355 %. V Brněnském kraji byl za rok 1956 plán příjmů STS splněn téměř na 108 %. Plán je možno splnit ve všech okresech, je ovšem třeba, aby se o to také národní výbory a jejich finanční odbory dostatečně staraly.

Na úkoly zemědělství dáváme ve státním rozpočtu více než 10 miliard Kčs a je proto třeba zajistit alespoň 100 % plnění plánu příjmů STS a zemědělské daně. V tomto roce musíme dosáhnout toho, aby co nejvíce obcí si přímo vybíralo všechny daně placené obyvatelstvem.

Významným činitelem v hospodaření národních výborů jsou doplňkové rozpočty. Tyto rozpočty materiálně zainteresovávají národní výbory na plnění a překračování plánů a napomáhají další hospodářské a kulturní výstavbě nad státní plán a státní rozpočet. Do konce roku 1956 bylo národními výbory sestaveno a schváleno 6657 doplňkových dílčích rozpočtů s finančním objemem více než 170 milionů korun, což je 30krát více než v roce 1955. Největší počet doplňkových rozpočtů má kraj Brno, a to 70,2 % všech MNV v kraji, nejmenší kraj Prešov, 19,7 %.

Z iniciativy pracujících některých obcí vzniklo loni hnutí za rozvoj výroby a služeb z místních zdrojů. Byla organizována těžba a výroba na zkoušku a výsledky ukázaly, že národní výbory mohou úspěsně vést a organizovat hospodářskou činnost místního významu. Z iniciativy několika obcí vyrostlo již velké hnutí národních výborů, podniků místního hospodářství a výrobních družstev, které dosahuje velmi dobrých výsledků zejména v krajích: Hradeckém, Žilinském a Jihlavském. Toto hnutí se stalo živou školou hospodaření jak pro členy národních výborů, tak i pro obyvatelstvo a bude třeba jeho rozvíjení účinněji podporovat.

Nové úkoly a zvýšená pravomoc národních výborů jsou velkou příležitostí k tomu, abychom ještě více zvýšili zájem našeho pracujícího lidu na správě státu, na dalším rozvoji národního hospodářství. Že je to možno dosáhnout, o tom máme mnoho dokladů i z průběhu nynější volební kampaně. Například ženy na Rosicku projevily svůj zájem o zvelebení obcí tím, že samy získaly závazky na odpracování 98.000 brigádnických hodin.

Náš státní rozpočet, stejně jako nedávno schválený rozpočet Sovětského svazu a rozpočty zemí lidové demokracie, má mírový a budovatelský charakter. Přes horečné zbrojení západních kapitalistických zemí mírová politika naší země a celého mírového tábora se nemění. I u nás, tak jako v Sovětském svazu a v zemích mírového tábora, se výdaje na obranu země snižují v důsledku snížení stavu armády a dalšího zhospodárnění výdajů na obranu a bezpečnost. Ovšem události poslední doby, zejména úsilí imperialistů o vyzbrojení západního Německa a vybudování vojenských základen v Evropě vyžadují, abychom stále zvyšovali bojovou schopnost naší armády a vybavili ji nejmodernějšími zbraněmi. Vyžadují také naší zvýšenou bdělost a ostražitost.

Stále větší výdaje na zbrojení v kapitalistických státech mají za následek snižování výdajů na školství, kulturu a sociální opatření, zvyšování daní a cen. Znamenají pro mnohé kapitalistické země, které se stále více zadlužují, ještě větší závislost na amerických monopolech. Například pro Francii dosavadní tempo zbrojení a denní výdaje 1400 milionů franků na válku v Alžírsku znamenají přímo národní pohromu. Není proto divu, že francouzská vláda zoufale se doprošovala americké pomoci a že proto její závislost na amerických imperialistech je stále větší. Ovšem i po americké půjčce stav francouzského finančního hospodářství je kritický a ministerský předseda ohlašuje zavedení nových daní.

Státní rozpočty kapitalistických států, Spojené státy americké nevyjímaje, vykazují velké rozpočtové schodky. Nás rozpočet je na rozdíl od rozpočtů kapitalistických států rozpočtem vyrovnaným. Od roku 1949 máme vyrovnané rozpočty nejen na papíře, ale každý rok, jak ukazují účetní závěrky, končí naše hospodaření přebytky. Nemáme žádný vnitřní dluh a ani v cizině dluhy neděláme. Pokud máme některé zahraniční dluhy, je to neblahé dědictví po kapitalismu.

Stále rostoucí zadlužení kapitalistických zemí postihuje pracující vrstvy. Kapitalisté dostávají ze státních půjček úroky, a placení těchto úroků se uvaluje na chudý lid. Máme o tom i vlastní zkušenosti. Také u nás za kapitalismu jsme měli nevyrovnané rozpočty, státní hospodaření končilo vysokými schodky a zadlužení státu dosáhlo takové výše, že celá čtvrtina výdajů státního rozpočtu se dávala na úrokování a úmor státního dluhu. Tato břemena ze státního dluhu přímo zatěžovala pracující lid daněmi a poplatky a lid trpěl i tím, že se omezovaly výdaje na školství, zdravotnictví a sociální potřeby.

Velký rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým hospodařením vynikne zvláště tehdy, když si uvědomíme, jak v porovnání s minulostí se ohromně zvýšila výstavba našeho hospodářství a že tuto výstavbu a přestavbu děláme z vlastních zdrojů, aniž bychom zatěžovali budoucí generace a přitom ještě dáváme tak velké částky na zdravotnictví, kulturu a sociální opatření, na jaké v předmnichovské republice nebylo ani pomyšlení.

Výdaje na hospodářství zvyšujeme každý rok a letos činí 54,3 % státního rozpočtu. Rovněž výdaje na kulturu, zdravotnictví a sociální opatření stoupají každým rokem a činí letos 32,6 % státního rozpočtu. Přitom je důležité, že příjmy na výdaje státního rozpočtu získáváme téměř z 87 % od socialistického sektoru, zatímco daně a dávky obyvatelstva činí necelých 11 % státních příjmů.

Náš rozpočet je rozpočtem hospodářsky silného a zdravého státu. Je to rozpočet, se kterým hrdě můžeme předstoupit před náš lid. V kapitalistických zemích si vlády netroufají přijít se státním rozpočtem před obyvatelstvo a projednávání rozpočtů v parlamentech je pro ně nepříjemnou záležitostí. Vždyť každý rozpočet kapitalistického státu přináší lidu nová břemena, a prospěch z něho má jedině kořistnická kapitalistická třída.

Naše vláda na rozdíl od vlád kapitalistických států má zájem na tom, aby státní rozpočet se stal věcí všeho lidu a aby zejména důkladně a s největší pečlivostí byl projednán volenými zástupci občanstva. Je to naše vláda, vláda, která má plnou důvěru lidu a která proto předkládá státní rozpočet z hlediska zájmů a potřeb pracujících vrstev.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP