Pondělí 24. září 1956

(Začátek schůze v 9 hod. 33 min.)

Přítomni:

Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná, dr Polanský, A. Fiala, Žiak.

Předseda vlády Široký, první tajemník ÚV KSČ Novotný, první náměstek předsedy vlády dr Dolanský, první tajemník ÚV KSS Bacílek; ministři Barák, ing. Šimůnek, dr Kyselý, dr h. c. Plojhar, David, Ďuriš, Krosnář, akademik Nejedlý, Tesla, Uher, Beran, Jonáš, Reitmajer, dr Kahuda, gen.-pluk. Lomský.

321 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: vedoucí kanceláře NS Kováčik.

Předseda Fierlinger (zvoní): Zahajuji 13. schůzi Národního shromáždění.

Sděluji, že došel dopis předsedy vlády ze dne 21. září 1956, kterým oznamuje, že president republiky svým rozhodnutím ze dne 20. září 1956 svolal podle § 49 ústavy Národní shromáždění k zasedání do Prahy na den 24. září 1956.

Sděluji dále, že poslankyně Jarmila Glazarová se vzdala poslaneckého mandátu.

Než přistoupíme k projednávání pořadu schůze, dovolte mi, abych mezi námi jménem Národního shromáždění republiky Československé i všeho českého a slovenského lidu co nejsrdečněji přivítal delegaci Svazové lidové skupštiny Federativní lidové republiky Jugoslavie, kterou vede předseda Lidové skupštiny Slovinska soudruh Miha Marinko. (Poslanci povstávají a vítají vzácné hosty srdečným potleskem.)

Užší předsednictvo Národního shromáždění usneslo se ve své schůzi dne 6. září 1956 navrhnout Národnímu shromáždění k projednání tento denní pořad, který byl členům Národního shromáždění rozeslán:

1. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle § 66 odst. 7 ústavy o činnosti předsednictva Národního shromáždění.

2. Společná zpráva výboru rozpočtového a hospodářského a výboru zdravotního k vládnímu návrhu zákona (tisk 77) o zkrácení pracovní doby (tisk 78).

3. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 76), kterým se mění a doplňuje zákon o vysokých školách (tisk 80).

4. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 65) o civilním letectví (letecký zákon) (tisk 81).

5. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského k vládnímu nařízení ze dne 27. dubna 1956 č. 18 Sb., o odstranění a vypořádání některých škod vyvolaných provozem báňských podniků, vydanému podle § 15 odst. 1 zákona č. 12/1955 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1955 (tisk 79).

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji, to je většina. Tím Národní shromáždění schválilo pořad schůze.

*

Přistoupíme k projednávání prvního bodu pořadu schůze, kterým je

1. Zpráva předsedy Národního shromáždění podle § 66 odst. 7 ústavy o činnosti předsednictva Národního shromáždění.

Předsednictvo Národního shromáždění projednalo ve své schůzi dne 20. září 1956 dva vládní návrhy zákonných opatření, které schválilo a usneslo se vydat jako zákonná opatření předsednictva Národního shromáždění.

Dávám nyní slovo místopředsedkyni Národního shromáždění Hodinové-Spurné, která zprávu o činnosti předsednictva přednese.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Soudružky a soudruzi poslanci!

Předsednictvo Národního shromáždění se sešlo v době od poslední plenární schůze Národního shromáždění jednou, a to dne 20. září 1956.

V této schůzi předsednictvo Národního shromáždění projednalo a schválilo předně vládní návrh zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění, kterým se mění ustanovení o mzdě zaměstnanců povolaných k službě v branné moci.

Tento vládní návrh projednal ve své schůzi dne 19. září 1956 ústavně-právní výbor, který jej po obšírné rozpravě doporučil předsednictvu Národního shromáždění ke schválení.

Podle dosavadních předpisů o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků měl zaměstnanec při nástupu vojenské služby po dobu prvních dvou týdnů nárok na plnou mzdu od zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec nastoupil vojenskou službu jinou než základní nebo náhradní, příslušela mu kromě toho po dobu dalších šesti týdnů od zaměstnavatele snížená mzda. Po uplynutí této doby, tedy celkem osmi týdnů, skončily jeho mzdové nároky bez ohledu na délku vojenské služby. Toto ustanovení v praxi nevyhovovalo, protože bylo příliš nepružné a nepočítalo s možností případného prodloužení vojenského cvičení a podobně. Proto se tato věc nově upravuje tímto zákonným opatřením a to tak, že zaměstnanec, který měl dosud nárok na sníženou mzdu od třetího do osmého týdne vojenské služby, bude mít nyní nárok na sníženou mzdu po celou dobu vojenské služby, i kdyby trvala déle než 8 týdnů.

V téže schůzi předsednictvo Národního shromáždění projednalo a schválilo vládní návrh zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění o dokumentaci investiční výstavby. Toto zákonné opatření, které před předsednictvem Národního shromáždění projednal a prodiskutoval dne 17. září 1956 rozpočtový a hospodářský výbor, sleduje, aby byla podstatně zlepšena plánovací a projektová příprava staveb a tím aby bylo umožněno splnit úkoly, které před nás investiční výstavba v druhé pětiletce staví. Ke splnění těchto úkolů je třeba, abychom v co nejkratší době dosáhli podstatného zvýšení tempa růstu investiční výstavby.

Zákonné opatření o dokumentaci investiční výstavby sleduje proto zejména dvě hlediska, a to jednak zjednodušení projektové dokumentace na míru nezbytně nutnou pro posouzení navrhovaného řešení a pro provádění a financování staveb a jednak účelnou decentralisaci schvalovacího řízení se zvýšením pravomoci ministrů, slovenských národních orgánů a orgánů národních výborů.

Zjednodušení dokumentace a decentralisace schvalovacího řízení znamená ovšem nejen zvýšení pravomoci, ale též zvýšení odpovědnosti jak schvalovacích orgánů, tak i projektových organisací.

Význam tohoto zákonného opatření spočívá v tom, že bude napříště s některými dalšími předpisy tvořit základ našich předpisů o investiční výstavbě.

Doporučuji, soudružky a soudruzi poslanci, aby Národní shromáždění obě zákonná opatření schválilo.

Předseda: Má někdo nějaké návrhy, námitky nebo připomínky k přednesené zprávě předsedy Národního shromáždění? (Nebyly.)

Nemá.

Přistoupíme tedy k hlasování. Navrhuji, abychom o těchto zákonných opatřeních hlasovali odděleně.

Má někdo nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nemá.

Budeme tedy o obou zákonných opatřeních hlasovat odděleně.

Zjišťuji, že Národní shromáždění je způsobilé se usnášet.

Kdo souhlasí se zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 20. září 1956, který se mění ustanovení o mzdě zaměstnanců povolaných k službě v branné moci, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění schválilo toto zákonné opatření.

Kdo souhlasí se zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění ze dne 20. září 1956 o dokumentaci investiční výstavby, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění schválilo toto zákonné opatření.

Tím je vyřízen první bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání druhého bodu pořadu, kterým je

2. Společná zpráva výboru rozpočtového a hospodářského a výboru zdravotního k vládnímu návrhu zákona o zkrácení pracovní doby (tisk 78).

Zpravodajem je poslanec Toman, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Toman: Vážené Národní shromáždění!

Radostný je život dělníků, rolníků a pracující inteligence v táboře míru a socialismu, protože je podložen mírovým budováním národního hospodářství přinášejícím blahobyt a klid.

A proto, zatím co v různých koutech světa kapitalisté hrozí zbraněmi, aby se národy podvolily jejich diktátu, zatím co koloniální národy bojují o svou svobodu, zatím co pracující v kapitalistických zemích stávkami snaží se uhájit holé živobytí, předkládám vám z pověření rozpočtového a hospodářského výboru a výboru zdravotního vládní návrh zákona o zkrácení pracovní doby platný od 1. října 1956.

Jestliže v prvním odstavci tohoto navrženého zákona se praví, že rozvoj výrobních sil a zvýšení produktivity práce umožňují přistoupit ke krácení pracovní doby jako k jedné z forem zvyšování životní úrovně pracujících, pak musíme mít na mysli, že jen pod cílevědomým vedením Komunistické strany Československa a vlády Národní fronty docílili naši pracující tak pronikavých úspěchů, jež umožňují toto zákonné opatření.

Zatím co v kapitalistických státech dochází při zkracování pracovní doby ke snižování výdělků, případně ke stoupání cen životních potřeb, krátí se u nás pracovní doba při zachování dosavadní úrovně výdělků a vytvářejí se naopak předpoklady pro to, aby dalším zvyšováním produktivity práce mohly i výdělky u nás dále stoupat. Zkrácení pracovní doby při zachování dosavadních výdělků je novým důkazem předností lidově demokratického zřízení.

Vývoj našeho národního hospodářství vyznačující se trvale vzestupnou tendencí růstu průmyslové výroby a soustavným růstem produktivity práce, jakož i dosavadní průběh příprav zkrácení pracovní doby ukazují, že toto opatření se uskuteční na zcela reálném podkladě, zvláště přihlédneme-li pečlivě k návrhům a připomínkám našich pracujících.

Naši pracující diskutovali živě o tomto usnesení červnové celostátní konference KSČ, neboť jsou si dobře vědomi toho, že podobná opatření v kapitalistických státech nemohou od svých vlád a parlamentů očekávat. Vždyť dodnes řada kapitalistických vlád v čele se Spojenými státy americkými, Velkou Britannií, Západním Německem nepodepsaly dosud ani washingtonskou konvenci z roku 1919 o 8hodinovém pracovním dnu. Nám je to zcela pochopitelné, neb mohou prodlužovat nebo zkracovat pracovní dobu podle přání a potřeb svých průmyslníků a bank, bez ohledu, zda to vyvolává nezaměstnanost nebo bezohledné vykořisťování.

U nás za první republiky byl uzákoněn 48hodinový pracovní týden, avšak jsme většinou pamětníci toho, jak tento zákon byl dodržován. Těžkým přečinem bylo, když zaměstnanec se osmělil dodržovat zákonnou pracovní dobu. Nejmírnějším trestem bylo napomenutí, když ne přeložení na horší práci. Ba dokonce byl mnohde propuštěn i ze zaměstnání, vždyť bohužel za dveřmi čekalo dost jiných, kteří byli ochotni - jsouce k tomu donuceni dlouhotrvající nezaměstnaností - pracovat za diktovaných podmínek. Na druhé straně pak byl zákon porušován libovolným vysazováním z práce na určitou dobu, když to zaměstnavatelé potřebovali.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP