Úterý 30. srpna 1955

(Začátek schůze v 9 hod. 35 min.)

Přítomni:

Předseda Fierlinger.

Místopředsedové Valo, Hodinová-Spurná, A. Fiala, Žiak.

Předseda vlády Široký, první tajemník ÚV KSČ Novotný, první náměstek předsedy vlády dr Dolanský, první náměstek předsedy vlády a ministr národní obrany gen. arm. dr Čepička, první tajemník ÚV KSS Bacílek, náměstek předsedy vlády Kopecký, náměstkyně předsedy vlády inž. Jankovcová, náměstek předsedy vlády dr Škoda, ministři Barák, inž. Šimůnek, dr Kyselý, dr inž. Šlechta, David, Krajčír, Krosnář, Machačová, akademik Nejedlý, Poláček, Štoll, Uher, Jonáš, Smida, dr Bartuška, R. Dvořák, dr Kahuda, Pospíšil.

333 poslanců podle presenční listiny.

Z Kanceláře NS: vedoucí odboru dr Vácha.

(President republiky Antonín Zápotocký doprovázen místopředsedou NS Valo vstupuje do presidentské lóže. - Shromáždění povstává a vítá presidenta dlouhotrvajícím bouřlivým potleskem. - Shromáždění usedá.)

Předseda (zvoní): Zahajuji 8. schůzi Národního shromáždění.

Jménem Národního shromáždění republiky Československé vítám mezi námi co nejsrdečněji presidenta republiky Československé soudruha Antonína Zápotockého. (Dlouhotrvající potlesk.)

Sděluji, že Národnímu shromáždění došel přípis předsedy vlády ze dne 27. května 1955, kterým oznamuje, že president republiky svým rozhodnutím ze dne 25. května 1955 prohlásil podle § 49 ústavy třetí zasedání Národního shromáždění za skončené.

Dále došel Národnímu shromáždění přípis předsedy vlády ze dne 24. srpna 1955, kterým oznamuje, že president republiky svým rozhodnutím ze dne 23. srpna 1955 svolal podle § 49 odst. 3 ústavy Národní shromáždění ke čtvrtému - mimořádnému - zasedání na den 30. srpna 1955 do Prahy.

Sděluji, že dne 5. června t. r. zemřel poslanec Ludvík Mítek a dne 22. července ministr pracovních sil poslanec Václav Nosek.

Prosím, abychom jejich památku uctili krátkou vzpomínkou. (Poslanci povstávají.)

Děkuji. (Poslanci usedají.)

Podle usnesení vlády republiky Československé ze dne 20. července tohoto roku byla podle § 48 zákona č. 27 Sbírky z roku 1954 o volbách do Národního shromáždění stanovena doplňovací volba nového poslance Národního shromáždění za volební obvod č. 237-Vsetín na neděli dne 7. srpna 1955.

V této doplňovací volbě byl zvolen poslancem Národního shromáždění poslanec Vladimír Houser.

Žádám nyní předsedu mandátového výboru posl. Vodičku, aby podal Národnímu shromáždění zprávu o ověření poslaneckého mandátu poslance Housera.

Zpravodaj posl. Vodička: Slavná sněmovno!

Byl jsem pověřen úkolem, abych podal plenu Národního shromáždění zprávu o jednání mandátového výboru, který se sešel dnes ráno k ověření platnosti volby nově zvoleného poslance Národního shromáždění Vladimíra Housera.

Doplňovací volba ve volebním obvodu č. 237-Vsetín byla stanovena vládním usnesením ze dne 20. července 1955 na den 7. srpna 1955. Kandidátem Národní fronty pro tuto volbu byl navržen Vladimír Houser, který byl v této doplňovací volbě zvolen.

Mandátový výbor Národního shromáždění prozkoumal tyto dokumenty: Prohlášení kandidáta, kterým přijímá svou kandidaturu, zápis obvodní volební komise o registraci kandidáta, zápis obvodní volební komise o sčítání hlasů a konečně zápis ústřední volební komise pro doplňovací volby do Národního shromáždění. Mandátový výbor zjistil, že doplňovací volby ve volebním obvodu č. 237-Vsetín byly provedeny v plném souhlasu s ústavním zákonem o volbách do Národního shromáždění a o volbách do Slovenské národní rady a se zákonem a volbách do Národního shromáždění. Mandátovému výboru nedošly žádné zprávy nebo stížnosti na porušení zákonných ustanovení o volbách do Národního shromáždění.

Mandátový výbor doporučuje proto plenu Národního shromáždění toto usnesení:

Doplňovací volba poslance Národního shromáždění Vladimíra Housera byla provedena za plného souhlasu se zákonnými předpisy o volbách do Národního shromáždění a není důvodu pro zrušení její platnosti. Národní shromáždění ověřuje proto podle § 50 zákona čís. 27/1954 Sb. o volbách do Národního shromáždění platnost volby posl. Vladimíra Housera. (Souhlas.)

Předseda: Slyšeli jste zprávu mandátového výboru.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak jej přednesl předseda mandátového výboru posl. Vodička, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění schválilo usnesení navržené mandátovým výborem a ověřilo tak platnost volby poslance Vladimíra Housera.

Protože se poslanec Vladimír Houser dostavil do dnešní schůze, přistoupíme nyní ke slibu podle § 42 ústavy, a to tím způsobem, že bude předem přečten ústavou předepsaný poslanecký slib, poslanec Houser ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji".

Žádám o přečtení slibovací formule a jmenovaného poslance žádám, aby ke mně přistoupil vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Vedoucí odboru Kanceláře NS dr Vácha (čte): "Slibuji, že budu věren republice Československé a jejímu lidově demokratickému zřízení. Budu zachovávat zákony a svůj mandát vykonávat podle nejlepšího vědomí a svědomí k prospěchu lidu a státu."

Posl. Houser (podávaje předsedovi ruku): Slibuji. (Poslanci usedají.)

Předseda: Předsednictvu Národního shromáždění došel dále přípis předsedy vlády ze dne 31. května, kterým oznámil, že v souvislosti se zřízením ministerstev paliv a energetiky pověřil president republiky rozhodnutím ze dne 30. května 1955 ministra Josefa Jonáše řízením ministerstva paliv a současně jmenoval dr Františka Vlasáka, náměstka ministra-předsedy Státního úřadu plánovacího, ministrem a pověřil ho řízením ministerstva energetiky.

Podle denního pořadu usneseného užším předsednictvem Národního shromáždění dne 24. srpna 1955, kterým byl členům Národního shromáždění rozeslán, navrhuje užší předsednictvo tento pořad:

1. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 30), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Státní smlouva o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska k vyslovení souhlasu s přístupem Československé republiky k této smlouvě (tisk 31);

2. Zpráva výboru zdravotního k vládnímu návrhu zákona (tisk 29) o československých lázních a zřídlech (tisk 32);

3. Zpráva výboru rozpočtového a hospodářského

k vládnímu nařízení č. 30 Sbírky ze dne 10. června 1955, o vládním výboru pro výzkum a mírové využití atomové energie a o Ústavu jaderné fysiky, a

k vládnímu nařízení č. 33 Sbírky ze dne 28. května 1955, o hospodářských smlouvách (tisk 33).

Obě vládní nařízení byla vydána podle § 15 odst. 1 zákona č. 12 Sbírky z roku 1955, o státním plánu rozvoje národního hospodářství republiky Československé na rok 1955.

Jsou proti tomuto pořadu nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s navrženým pořadem schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. - To je většina.

Tím Národní shromáždění schválilo pořad schůze.

*

Přistoupíme tedy k projednávání prvního bodu schváleného pořadu, kterým je

1. Zpráva výboru zahraničního k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Státní smlouva o obnovení nezávislého a demokratického Rakouska k vyslovení souhlasu s přístupem Československé republiky k této smlouvě (tisk 31).

Zpravodajem je poslanec Bouček.

O slovo se přihlásil předseda vlády Viliam Široký. Prosím soudruha předsedu vlády, aby se ujal slova.

Predseda vlády V. Široký (uvítaný potleskom): Vážené Národné zhromaždenie, súdružky a súdruhovia, drahí priatelia!

Vláda republiky Československej predkladá vám na základe svojho uznesenia zo dňa 10. augusta t. r. na prerokovanie a schválenie návrh na prístup Československa k Štátnej zmluve o obnovení nezávislého a demokratického Rakúska. Zmluva bola dňa 15. mája 1955 podpísaná vo Viedni ministrami zahraničných vecí Sväzu sovietskych socialistických republík, Spojeného kráľovstva Veľkej Británie a Severného Írska, Spojených štátov amerických a Francúzska na jednej strane a ministrom zahraničných vecí Rakúskej spolkovej republiky na strane druhej. Uložením všetkých ratifikačných listín u vlády Sväzu sovietskych socialistických republík nadobudla zmluva dňa 27. júla t. r. účinnosť. Zmluva vo svojom 37. článku stanoví, že okrem signatárov môže k zmluve pristúpiť každý člen Organizácie spojených národov, ktorý bol vo vojnovom stave s Nemeckom a mal ku dňu 7. mája 1945 právne postavenie spojeného národa. Vychádzajúc z mimoriadneho záujmu, ktorý má naša republika na vyriešení otázky Rakúska ako jeho bezprostredný sused, a taktiež z veľkého významu uzavretia štátnej zmluvy pre vec mieru a bezpečnosti v Európe i vo svete, uzniesla sa vláda pristúpiť k Štátnej zmluve o obnovení nezávislého a demokratického Rakúska a podniknúť potrebné ústavné kroky na jej schválenie a ratifikáciu.

Národnému zhromaždeniu predložená zmluva je dokument veľkej medzinárodnej dôležitosti. Po dlhé roky bola rakúska otázka na zozname otvorených medzinárodných problémov, ktoré kalili ovzdušie v Európe a boli zdrojom nedôvery medzi národmi. Napriek zvrchovanému záujmu rakúskeho ľudu a úprimným snahám pokojamilovných národov nemohlo rokovanie o rakúskej otázke po dlhý čas dospieť k úspešnému koncu. Veľká mierová iniciatíva Sovietskeho sväzu, na základe ktorej došlo v apríli t. r. k priamym rokovaniam medzi sovietskou a rakúskou vládnou delegáciou, odstránila konečne všetky prekážky a rakúska otázka mohla sa zapísať do iného zoznamu, do zoznamu pozitívnych výsledkov mierového rokovania a vzájomného porozumenia medzi štátmi. Bol to jeden z významných výsledkov pevného odhodlania a úprimnej vôle sovietskej vlády - v duchu svojej dôslednej leninskej politiky mieru - dosiahnuť zmiernenie napätia a obnovenie dôvery medzi štátmi. Tento výsledok bol umožnený tým, že sovietska vláda pristupovala k riešeniu rakúskej otázky nie z hľadiska politiky blokov, ale z hľadiska nezávislosti a zvrchovanosti Rakúska, z hľadiska záujmov a potrieb jeho ľudu, z hľadiska mieru, bezpečnosti a priateľstva medzi národmi v Európe. Rakúska vláda plne súhlasila s uplatnením týchto zásad a tri západné mocnosti tiež prejavili ochotu a dobrú vôľu dosiahnuť na základe výsledkov moskovských rokovaní urýchlenie dohody a podpísať výsledný dokument.

Štátna zmluva obnovuje Rakúsko ako slobodný, nezávislý a demokratický štát a dáva mu tak dôstojné, úplne rovnoprávne postavenie medzi ostatnými európskymi krajinami. Vytvára zároveň všetky potrebné predpoklady pre ďalší rozvoj Rakúskej spolkovej republiky ako suverénneho štátu, pre rozvoj jeho priateľských mierových stykov s ostatnými štátmi.

Tieto ciele majú na zreteli aj príslušné hospodárske ustanovenia zmluvy. Veľkorysá úprava jednotlivých dôležitých hospodárskych otázok dáva Rakúsku perspektívu priaznivého hospodárskeho rozvoja. Od Rakúska nebudú požadované reparácie a až na malé výnimky prechádza bývalý nemecký majetok na rakúskom území do rúk rakúskeho štátu. Okrem toho sa Rakúsku dostáva opravdu veľkodušných podmienok pri odovzdaní tohto majetku Sovietskym sväzom. Na základe rokovaní s vládou Sovietskeho sväzu sa Rakúsko prakticky prvý raz vo svojich dejinách stáva skutočným vlastníkom svojich naftových zdrojov a podnikov, ktoré boli predtým v rukách zahraničných firiem nástrojom podkopávania jeho nezávislosti. Rakúsko vstupuje do svojho nového života ako štát s pevnými hospodárskymi základmi, ktoré mu dávajú nádejné predpoklady pre ďalší rozvoj ako samostatného, nezávislého štátu.

Obzvlášť veľký a ďalekosiahly význam má vyriešenie dôležitej otázky postavenia Rakúska v Európe. Vývin v uplynulých rokoch jasne a presvedčivo dokázal, že rakúsku otázku nemožno riešiť na platforme zostrovania medzinárodných vzťahov a povestnej politiky "z pozície sily", na platforme rozdeľovania Európy na vojenské bloky a účasti Rakúska v týchto blokoch, na platforme jeho zapojenia do vojenských plánov týchto blokov. Naopak. Akékoľvek podobné snahy viedli vždy a jedine k ďalšiemu zvýšeniu ťažkostí pri riešení rakúskej otázky, k vytvoreniu nových prekážok. Pri rokovaniach medzi sovietskou a rakúskou vládnou delegáciou v Moskve sa potvrdilo, že je jediná cesta, ktorá môže viesť k vyriešeniu rakúskej otázky a ktorá je súčasne v plnom súlade so záujmami a potrebami rakúskeho ľudu: cesta, ktorá by riešila rakúsky problém v súlade so záujmom posilnenia veci mieru a bezpečnosti v Európe, cesta neúčasti Rakúska vo vojenských blokoch a zoskupeniach. Memorandum o výsledkoch sovietsko-rakúskych rokovaní vyjadruje závažné vyhlásenie rakúskej vlády, že sa Rakúsko nezúčastní žiadneho vojenského zoskupenia a že nedovolí budovanie cudzích vojenských základní na svojom území. Sovietsky sväz vyhlásil v tomto dokumente svoju plnú ochotu rešpektovať neutralitu Rakúska a podielať sa na zárukách celistvosti a nedotknuteľnosti jeho územia. Na základe toho bola na schôdzi ministrov zahraničných vecí štyroch mocností dosiahnutá zásadná dohoda o tom, že všetky štyri veľmoci budú neutralitu Rakúska rešpektovať. Napokon i Rakúsko samotné zakotvilo svoju trvalú neutralitu v ústavnom zákone. Toto ustanovenie štátnej zmluvy má bezpochyby veľký význam nielen pre Rakúsko, ale pre celý ďalší vývin v Európe i vo svete. Spolu s príslušnými vyhláseniami a záväzkami rieši postavenie Rakúska v súlade so životnými záujmami jeho ľudu na mieri a bezpečnosti krajiny. Znemožňuje jeho zaťahovanie do akýchkoľvek dobrodružstiev a súčasne znemožňuje využívanie rakúskeho územia pre cudzie vojenské záujmy. Neutralizácia vytvára takto z Rakúska dôležitý článok mierového usporiadania Európy.

Dôležitým rysom štátnej zmluvy z hľadiska celoeurópskej bezpečnosti je skutočnosť, že jej ustanovenia sú v plnom súlade s úsilím národov znemožniť obnovu nemeckého militarizmu a zabrániť opätovnému uskutočneniu jeho plánov. Štátna zmluva o obnovení nezávislého a demokratického Rakúska vychádza veľmi realisticky z poučení minulosti, a to tak pokiaľ ide o tradičné ciele, ako aj o metódy prenikania a expanzie nemeckého militarizmu. Štátna zmluva obsahuje nielen zákaz anšlusu, ale i účinné opatrenia na jeho faktické znemožnenie. Obsahuje jasné ustanovenie o zákaze všetkých organizácií fašistickej povahy, Rakúsko sa zaväzuje pokračovať v úsilí o vyhladenie všetkých stôp nacizmu z politického, hospodárskeho a kultúrneho života. Štátna zmluva ďalej obsahuje výslovný zákaz bývalým členom nacistických organizácií a príslušníkom niektorých iných skupín, ktoré pomáhali nacizmu, slúžiť v rakúskych branných silách Rakúsko nesmie používať ani vyrábať vojnový materiál a techniku nemeckého pôvodu či konštrukcie, zaväzuje sa plne spolupracovať v úsilí, aby Nemecku bolo znemožnené podnikať mimo územia Nemecka akékoľvek opatrenia súvisiace s militarizáciou. Československá vláda plne oceňuje význam tohto ustanovenia pre bezpečnosť našej republiky, ktorá ako sused Rakúska v prvom rade niesla v minulosti dôsledky násilného zneužitia Rakúska pre záujmy nemeckého militarizmu. Vyriešenie otázky obnovenia Rakúska ako nezávislého a demokratického štátu vychádza takto z vôle a želania národov účinnými prostriedkami spoločne čeliť nebezpečenstvu obnovy nemeckého militarizmu. Československá vláda súdi, že je nanajvýš žiadúce dôsledne uplatňovať toto hľadisko i pri riešení iných európskych otázok a najmä samotnej otázky Nemecka.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP