Úterý 14. prosince 1954

Zákon

Ze dne........................1954,

o jednacím řádu Národního shromáždění.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Část I.

Úvodní ustanovení.

§ 1.

(1) Jednací řád Národního shromáždění vytyčuje základní zásady jednání tohoto nejvyššího zastupitelského sboru československého lidu, stanoví práva a povinnosti poslanců lidem zvolených a lidu odpovědných a upravuje styky Národního shromáždění s vládou a navenek vůbec.

(2) Vnitřní poměry a další pravidla jednání upravuje si Národní shromáždění v rámci tohoto jednacího řádu vlastním usnesením.

Část II.

Zasedání Národního shromáždění a ustavující schůze.

§ 2.

Zasedání Národního shromáždění svolává, odročuje a prohlašuje za skončené president republiky (§ 49 ústavy).

§ 3.

Nově zvolené Národní shromáždění svolává k ustavující schůzi dosavadní předsednictvo Národního shromáždění nejpozději do čtyř týdnů ode dne voleb.

§ 4

(1) Než bude zvoleno předsednictvo Národního shromáždění, řídí ustavující schůzi věkem nejstarší poslanec.

(2) Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsedy, místopředsedů a ostatních členů předsednictva.

§ 5.

Jakmile se zvolí nové předsednictvo, ujme se nově zvolený předseda řízení schůze, přijme slib dosud předsedajícího poslance a dá provést volbu zapisovatelů a volbu mandátového výboru.

§ 6.

Předseda dřívějšího Národního shromáždění nebo některý z jeho místopředsedů podá pak zprávu o činnosti předsednictva za dobu od skončení posledního zasedání Národního shromáždění (§ 66 ústavy).

Část III.

Orgány Národního shromáždění.

§ 7.

Orgány Národního shromáždění jsou:

1. předsednictvo Národního shromáždění,

2. užší předsednictvo Národního shromáždění,

3. předseda Národního shromáždění,

4. výbory,

5. zapisovatelé.

Předsednictvo Národního shromáždění.

§ 8.

(1) Předsednictvo Národního shromáždění má 24 členů a skládá se z předsedy, místopředsedů a ostatních členů (§ 63 ústavy).

(2) Předseda a místopředsedové tvoří užší předsednictvo Národního shromáždění.

§ 9.

Předsednictvo Národního shromáždění:

1. vykonává pravomoc ve věcech vyhrazených mu ústavou (§ 46 odst. 3, § 49 odst. 3 poslední věta, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 65, § 66, § 78, § 83 odst. 2, § 84 odst. 3, § 87 odst. 2 a § 91 odst. 2 ústavy),

2. projednává vládní návrhy a podle povahy věci i návrhy a podněty své nebo výborů, nebyly-li přikázány k projednání některému výboru,

3. podává závazný výklad jednacího řádu,

4. stanoví pořadí, v jakém místopředsedové zastupují předsedu.

Užší předsednictvo Národního shromáždění.

§ 10.

Užší předsednictvo řídí ostatní práce Národního shromáždění a pečuje o jejich řádný chod, nejsou-li tyto práce vyhrazeny předsedovi Národního shromáždění, zejména:

1. přikazuje výborům vládní návrhy a podle povahy věci i ostatní návrhy a podněty, nevyhradí-li je k projednání předsednictvu nebo neprojedná-li je Národní shromáždění samo,

2. rozhoduje, zda iniciativní návrhy poslanců mají být předmětem jednání Národního shromáždění a v kladném případě je buď projedná a podá o nich zprávu Národnímu shromáždění, nebo je přikáže příslušnému výboru k projednání a k podání zprávy,

3. projednává návrhy, podněty, resoluce, petice a pod., o nichž rozhodlo, že se nestanou předmětem jednání Národního shromáždění,

4. sleduje a usměrňuje činnost výborů a poslanců a poskytuje jim všestrannou pomoc při plnění jejich úkolů,

5. určuje, kdy se Národní shromáždění sejde ke schůzi a navrhuje mu pořad schůze,

6. rozhoduje o žádostech poslanců o dovolené,

7. usnáší se na návrhu rozpočtu Národního shromáždění, o výdajích v rámci rozpočtu a o poukazovacím právu,

8. usnáší se o tisku návrhů,

9. usnáší se o organisaci Kanceláře Národního shromáždění, jakož i o jejím pracovním řádu.

Předseda Národního shromáždění.

§ 11.

Do pravomoci předsedy Národního shromáždění náleží zejména:

1. svolávat a řídit schůze Národního shromáždění a schůze předsednictva,

2. zastupovat Národní shromáždění navenek,

3. podpisovat zákony (§ 60 odst. 2 ústavy) a opatření předsednictva Národního shromáždění (§ 66 odst. 6 ústavy),

4. podávat Národnímu shromáždění zprávy o činnosti předsednictva podle § 66 odst. 7 ústavy.

Výbory.

§ 12.

(1) Národní shromáždění zřizuje tyto stálé výbory: ústavně-právní, rozpočtový a hospodářský, zahraniční, mandátový a podle potřeby další stálé výbory.

(2) K projednávání určitých otázek může Národní shromáždění zřídit výbory dočasné.

(3) Národní shromáždění stanoví počet členů jednotlivých výborů, volí je ze svého středu.

§ 13.

Výbory projednávají věci, které jim přikazuje zákon, Národní shromáždění, předsednictvo nebo užší předsednictvo, jakož i věci, jimiž se zabývají z vlastního podnětu.

Zapisovatelé.

§ 14.

Zapisovatelé odpovídají za správnost a úplnost zápisů o schůzích Národního shromáždění a pomáhají při zjišťování výsledků hlasování a při konání voleb v Národním shromáždění.

Část IV.

Jednání ve schůzích a ve výborech Národního shromáždění.

Jednání ve schůzích.

§ 15.

Předmětem jednání Národního shromáždění jsou:

1. návrhy zákonů, které vycházejí buď od vlády nebo od poslanců,

2. státní rozpočet a státní závěrečný účet,

3. státní plán rozvoje národního hospodářství republiky,

4. mezinárodní smlouvy politické a hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona,

5. vládní program, který vláda předkládá Národnímu shromáždění po svém jmenování,

6. návrhy, prohlášení a zprávy vlády a členů vlády,

7. zprávy a podněty presidenta republiky a jeho připomínky k zákonům,

8. návrhy, podněty a zprávy předsednictva, užšího předsednictva, předsedy a výborů Národního shromáždění,

9. návrhy, podněty a interpelace (dotazy) poslanců,

10. provádění voleb v Národním shromáždění.

§ 16.

(1) Národní shromáždění stanoví na návrh užšího předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Přitom může též stanovit řečnické lhůty.

(2) Zároveň může rozhodnout, že o některých bodech pořadu jednání bude vzhledem k jejich závažnosti rozprava rozdělena na rozpravu povšechnou a na rozpravu podrobnou.

§ 17.

(1) Řečníci se hlásí o slovo u předsedy, dokud není usnesen konec rozpravy nebo dokud předseda neudělí závěrečné slovo zpravodaji.

(2) Řečníkům se uděluje slovo zpravidla v pořadí jejich přihlášek.

(3) Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.

§ 18.

(1) Poslance, který se odchyluje od projednávané věci nebo porušuje pravidla nebo vážnost jednání Národního shromáždění, volá předseda k pořádku. Při opakování může mu předseda odejmout slovo, ve vážných případech jej vyloučit ze schůze.

(2) O případných námitkách proti některému z těchto opatření rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.

§ 19.

Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna alespoň třetina všech poslanců, a k platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných, pokud ústava nevyžaduje vyšší většiny

§ 20.

(1) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. Předseda dá sečíst hlasy, jsou-li pochybnosti o výsledku hlasování.

(2) Podle jmen se hlasuje v případech stanovených ústavou, jakož i v případech, v nichž se na tom Národní shromáždění usnese prostým hlasováním bez rozpravy.

§ 21.

(1) O návrzích poslanců, týkajících se způsobu a pořadí hlasování, rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.

(2) Nebylo-li takto rozhodnuto o pořadí hlasování, určí je předseda.

§ 22.

Po určení způsobu a pořadí hlasování se hlasuje o vlastním předmětu jednání, při čemž se nejprve hlasuje o pozměňovacích a doplňovacích návrzích.

§ 23.

(1) Schůze Národního shromáždění jsou zpravidla veřejné.

(2) Národní shromáždění se může na návrh svého předsedy nebo na návrh vlády nebo jejího člena prostým hlasováním bez rozpravy usnést, že schůze je neveřejná.

§ 24.

Usnesení Národního shromáždění a listiny jím vydávané podpisuje předseda a zapisovatel.

§ 25.

O každé schůzi Národního shromáždění se vyhotoví zápis a těsnopisecká zpráva. Zápis ověřuje předseda a zapisovatel.

Jednání ve výborech.

§ 26.

(1) Ustavující schůzi výboru svolává a řídí člen výboru pověřený předsedou Národního shromáždění do doby, než výbor zvolí svého předsedu.

(2) V ustavující schůzi zvolí výbor ze svého středu předsedu, místopředsedu a zapisovatele.

§ 27.

(1) Úkolem výboru je přikázané věci všestranně posoudit, využít v nejširší míře zkušeností a námětů pracujícího lidu, podat o výsledcích jednání výboru podrobnou zprávu a tak připravit řádné projednání v Národním shromáždění.

(2) Vlastní podněty předkládají výbory užšímu předsednictvu Národního shromáždění.

(3) Ve své činnosti se výbory opírají o iniciativu svých členů a o pomoc spolupracovníků (§ 29 odst. 1).

§ 28.

Výbory mohou se souhlasem užšího předsednictva vytvořit k přípravě určitých otázek komise. Složení komisí stanoví výbor tak, aby v nich bylo zajištěno všestranné posouzení přikázané otázky. Za předsedu komise určí výbor některého ze svých členů. Ostatními členy komise nemusí být členové výboru.

§ 29.

(1) Výbor může se souhlasem užšího předsednictva přibrat k poradě další spolupracovníky, a to jak poslance, kteří nejsou členy výboru, tak i jiné pracovníky, zejména vědce, odborníky, pracovníky státního a hospodářského aparátu a zástupce organisací pracujícího lidu.

(2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mohou být přítomni jednání výboru, nebylo-li prohlášeno za tajné. Mají poradní hlas.

§ 30.

Výbor si může vyžádat se souhlasem užšího předsednictva od orgánů státní správy a jiných orgánů vysvětlení, informace a posudky, jakož i jiný materiál, který potřebuje pro svá jednání. Za téhož předpokladu může provádět v oboru činnosti těchto orgánů průzkum na místě samém. Stejná oprávnění mají také jeho komise.

§ 31.

Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných. Předseda výboru se může účastnit rozpravy a činit návrhy. Návrhy lze se souhlasem předsedy podávat ústně. Jinak platí pro jednání ve výboru obdobně pravidla pro jednání ve schůzích Národního shromáždění.

§ 32.

Schůze výboru jsou neveřejné. Na návrh předsedy Národního shromáždění, vlády nebo jejího člena nebo předsedy výboru může být jednání výboru prohlášeno za tajné.

§ 33.

Výbory a jejich komise vyvíjejí činnost i v době, kdy Národní shromáždění nezasedá.

Část V.

Jednání o návrzích zákonů.

§ 34.

Návrhy zákonů může podávat vláda nebo poslanci.

§ 35.

(1) Návrhy zákonů podané poslanci nebo jednotlivým poslancem (iniciativní návrhy) musí obsahovat přesnou formulaci toho, na čem se Národní shromáždění má usnést, a musí k nim být přiložen rozpočet o jejich finančním dosahu a návrh na úhradu potřebného nákladu (§ 57 ústavy).

(2) O tom, zda iniciativní návrh má být předmětem jednání Národního shromáždění, rozhoduje užší předsednictvo. Zamítne-li užší předsednictvo iniciativní návrh, mohou poslanci (poslanec) žádat, aby návrh byl dán na pořad jednání nejbližší schůze Národního shromáždění. O takové žádosti rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.

§ 36.

Vládní návrhy zákonů a iniciativní návrhy, které se mají stát předmětem jednání Národního shromáždění, přikáže užší předsednictvo příslušnému výboru, nevyhradí-li je k projednání předsednictvu Národního shromáždění nebo neprojedná-li je Národní shromáždění samo.

§ 37.

Návrhy zákonů se vytisknou a dodají poslancům.

§ 38.

(1) Při projednávání přikázaného návrhu zákona rozhoduje výbor o tom, jakým způsobem má být přikázaný návrh zákona projednán, zda má být vzhledem k povaze návrhu zřízena komise a mají-li být přibráni k poradě další spolupracovníci.

(2) K projednávání vládního návrhu zákona je třeba pozvat do schůze výboru vždy též zástupce příslušných ústředních úřadů.

§ 39.

(1) Pro projednání návrhu zákona přikázaného výboru ustanoví předseda nebo, budou-li vzneseny námitky, výbor svým usnesením zpravodaje, který podává Národnímu shromáždění zpravidla též zprávu o výsledku jednání výboru. Při zvlášť obsáhlých návrzích zákonů lze ustanovit vedle hlavního zpravodaje i zpravodaje dílčí.

(2) Projednává-li tentýž návrh zákona několik výborů, může podat zprávu zpravodaj nebo zpravodajové, na nichž se dohodli předsedové výboru, nedohodnou-li se, určí zpravodaje předseda Národního shromáždění.

§ 40.

Jinak platí pro jednání o návrhu zákona ustanovení části IV.

Část VI.

Poslanci.

§ 41.

(1) Poslanci mají právo předkládat Národnímu shromáždění návrhy zákonů i jiné návrhy vyplývající z jejich činnosti jako zástupců lidu.

(2) Poslanci jsou oprávněni vznášet dotazy na vládu a její jednotlivé členy. Totéž právo jim přísluší vůči předsednictvu a užšímu předsednictvu Národního shromáždění. Dotazy mohou být písemné nebo ústní.

(3) Poslanci mají právo požadovat od orgánů státní správy a jiných orgánů vysvětlení potřebná pro plnění svých úkolů.

(4) Členové národních výborů a všichni občané a organisace pracujících podporují poslance v jejich činnosti a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

§ 42.

(1) Poslanci jsou povinni zúčastnit se všech jednání a prací Národního shromáždění, zvláště se zúčastnit schůzí Národního shromáždění a jeho výborů a komisí, do nichž byli zvoleni.

(2) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání nebo prací Národního shromáždění nebo jeho orgánů, musí se omluvit.

(3) Poslanec může z vážných příčin žádat o dovolenou. O udělení dovolené rozhoduje užší předsednictvo.

§ 43.

(1) Poslanci udržují nejužší spojení s pracujícími. Jsou povinni pravidelně skládat svým voličům účty ze své činnosti a podávat jim zprávy o činnosti Národního shromáždění. Zejména jsou poslanci povinni vysvětlovat voličům význam zákonů schválených Národním shromážděním a pomáhat tak, aby státní a hospodářské orgány a občané zákony zachovávali. Poslanci si ověřují v denním životě, jak jsou zákony prováděny a jak se osvědčují.

(2) Poslanci jsou povinni při své práci přihlížet k návrhům, stížnostem a přáním občanů a uplatňovat v Národním shromáždění zkušenosti získané ve styku s občany. V úzké součinnosti s národními výbory a organisacemi pracujícího lidu pomáhají provádět zákony a usnesení strany a vlády, zvláště tím, že získávají občany svých volebních obvodů pro plnění úkolů socialistické výstavby a rozvíjejí tvůrčí síly pracujících.

Krajská sdružení poslanců a rada poslanců.

§ 44.

(1) V zájmu co nejlepšího výkonu své práce sdružují se poslanci zvolení ve volebních obvodech na území téhož krajského (ústředního) národního výboru v krajské sdružení poslanců, a to bez ohledu na místo svého bydliště a pracoviště.

(2) Krajské sdružení poslanců volí ze svého středu předsednictvo, které se skládá z předsedy, jeho zástupce a tajemníka.

(3) Na schůzích krajského sdružení poslanců se projednávají směrnice pro práci poslanců v jejich volebních obvodech a v kraji a otázky koordinace jejich práce.

§ 45.

Užší předsednictvo Národního shromáždění a představitelé krajských sdružení poslanců tvoří radu poslanců Národního shromáždění. Každé krajské sdružení poslanců vysílá do rady poslanců po jednom zástupci. Užší předsednictvo může pozvat též další poslance do rady poslanců.

§ 46.

(1) Rada poslanců pomáhá užšímu předsednictvu při zajišťování řádného chodu prací v Národním shromáždění, při usměrňování práce krajských sdružení poslanců a při sledování a koordinaci činnosti poslanců ve volebních obvodech.

(2) Práci rady poslanců řídí užší předsednictvo.

(3) Schůze rady poslanců svolává a řídí předseda Národního shromáždění.

Část VII.

Styk s vládou.

§ 47.

(1) Členové vlády se mohou zúčastnit všech schůzí Národního shromáždění. Udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají, a to i k prohlášením, která nesouvisí s pořadem schůze.

(2) Člen vlády je povinen dostavit se osobně do schůze Národního shromáždění, jestliže se na tom Národní shromáždění usnese. Jinak se může dát zastoupit pracovníkem svého úřadu (§ 55 ústavy).

§ 48.

(1) Ustanovení § 47 platí obdobně i o účasti členů vlády na schůzích předsednictva Národního shromáždění a výborů.

(2) Schůzí předsednictva Národního shromáždění a výborů se mohou se souhlasem příslušného ministra zúčastnit též pověřenci. Kdykoli o to požádají, bude jim uděleno slovo ve věcech, které spadají do oboru jejich působnosti.

(3) Zástupci vyslaní členy vlády mohou se zúčastnit schůzí předsednictva Národního shromáždění a výborů a předseda jim může udělit slovo.

§ 49.

Předseda vlády i ostatní členové vlády jsou povinni odpovědět na dotazy poslanců nejpozději do 30 dnů.

Část VIII.

Kancelář Národního shromáždění.

§ 50.

(1) Pomocným orgánem Národního shromáždění a jeho předsednictva je Kancelář Národního shromáždění, která je bezprostředně podřízena předsedovi Národního shromáždění. V jejím čele je vedoucí, který má zástupce.

(2) Kancelář Národního shromáždění poskytuje všestrannou organisačně-technickou pomoc také výborům i jednotlivým poslancům při plnění jejich úkolů.

Část IX.

Ustanovení závěrečná.

§ 51.

Zákon č. 195/1949 Sb., o jednacím řádu Národního shromáždění, se zrušuje.

§ 52.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, provedou jej všichni členové vlády.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP