Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1951.

I. volební období. 8. zasedáni.

595.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...........................................1951

o advokacii.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1. úkoly advokacie.

Advokacie poskytuje právní pomoc socialistickým právnickým osobám, jiným společenským organisacím, orgánům státní správy a občanům, hájí jejich zájmy v souladu se zásadou materiální pravdy a se zájmy společnosti a tím přispívá k upevňování socialistické zákonnosti.

Organisace advokacie. Advokátní poradny.

§ 2.

(1) Úkoly advokacie plní pracovní kolektivy — advokátní poradny.

(2) Advokátní poradny jsou právnické osoby.

§ 3.

Pracovní kolektiv advokátní poradny tvoří její vedoucí; advokáti, advokátní koncipienti a ostatní spolupracovníci.

§ 4.

Vedoucí advokátní poradny zastupuje poradnu navenek, řídí a organisuje její činnost tak, aby byla co nejúčelnější a něj hospodářnější, a pečuje o politický a odborný růst všech pracovníků. Za řádné plnění těchto úkolů je vedoucí advokátní poradny osobně odpověden.

§ 5.

Advokáti poskytují právní pomoc zejména udílením právních porad, sepisováním listin a zastupováním účastníků v řízení před soudy a orgány státní správy.

§ 6.

(1) Odměna za úkony právní pomoci náleží advokátní poradně.

(2) Sazby odměn za úkony právní pomoci stanoví ministr spravedlnosti nařízením.

§ 7.

Za škodu způsobenou při poskytování právní pomoci odpovídají advokát nebo jiný člen pracovního kolektivu, který škodu zavinil, a advokátní poradna rukou společnou a nerozdílnou.

§ 8.

Advokátní poradna uhrazuje všechny své potřeby zásadně z vlastních příjmů, částí svých příjmů přispívají poradny na plnění úkolů ústředí advokátních poraden.

§ 9.

(1) V místech, kde rozsah potřeby právní pomoci nevyžaduje zřízení samostatné advokátní poradny, lze zřídit pobočku advokátní poradny.

(2) Pobočka tvoří s poradnou jediný celek, a to i po stránce finanční a správní.

ústředí advokátních poraden. § 10:

Zřizuje se Ústředí advokátních poraden. Je právnickou osobou. Sídlo má v Praze.

§ 11.

Ústředí advokátních poraden (dále jen "ústředí") organisuje, řídí a kontroluje výkon advokacie a činnost advokátních poraden. Zejména

a) zřizuje advokátní poradny (pobočky advokátních poraden) a určuje jejich sídlo; přitom dbá, aby rozmístění poraden (poboček) bylo úměrné potřebě právní pomoci;

b) rozhoduje o Členství advokátů v poradně (o jejich přijetí do poradny, o jejich začlenění do jiné poradny a o zrušení členství);

c) ustanovuje vedoucí advokátních poraden a odvolávaje;

d) určuje výši příspěvků na plnění úkolů Ústředí.

§12.

(1) Orgány ústředí jsou:

a) plenární schůze vedoucích advokátních poraden a delegátů z řad ostatních členů kolektivů advokátních poraden,

b) výbor (pro Slovensko výbor oblastní), c) předseda a jeho náměstkové.

(2) Předsedu, jeho náměstky a členy výboru volí plenární schůze.

Výkon advokacie. Advokáti.

§13.

(1) Advokátem může být jen ten, kdo je občansky bezúhonný, je oddán lidově demokratickému zřízení a

a) je československým občanem,

b) má právnické vzdělání,

c) konal právní praxi po dobu aspoň dvou let,

d) složil odbornou zkoušku a

e) je členem advokátní poradny.

(2) Nedostatek náležitostí uvedených v odstavci l písm. a) až d) může ministr spravedlnosti zcela nebo zčásti prominout.

§ 14.

Advokát přijatý za člena advokátní poradny vykoná před zahájením výkonu advokacie do rukou vedoucího advokátní poradny slib:

"Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren československé republice, jejímu lidově demokratickému zřízení, jejímu presidentu a vládě, při poskytování právní pomoci a při plnění ostatních povinností budu zachovávat zákony a nařízení československé republiky, budu je vždy a všude uplatňovat v souladu s vůlí a zájmy lidu a jeho státu a v plné shodě s duchem lidové demokracie a s velikými socialistickými cíli, budu svědomitě plnit své úkoly a zachovávat mlčenlivost o věcech mi svěřených. "

§ 15.

členství advokáta v advokátní poradně zaniká

a) vystoupením z poradny,

b) zrušením členství výrokem ústředí, Vyžaduje-li to důležitý obecný zájem, zejména plánovaná potřeba pracovníků,

c) ztrátou členství kárným nálezem.

4

§ 16. (1) Každý si může zvoliti svého advokáta.

(2) Odmítnout zastupování nebo vypovědět plnou moc může advokát jen ze závažných příčin.

§ 17.

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, které mu byly svěřeny, pokud ho účastník tohoto závasku nezprostí, U soudu nebo u orgánu státní správy není povinen o těchto věcech vypovídat, ledaže jej ministr spravedlnosti z důležitého státního zájmu zprostí závazku mlčenlivosti. Povinnosti zachovávat mlčenlivost nemůže se advokát dovolávat, je-li podle ustanovení § 165 odst. 2 tr. zák. povinen oznámit trestný čin, jehož se má výpověď týkat.

(2) Obdobnou povinnost zachovávat mlčenlivost mají i ostatní členové pracovního kolektivu poradny.

§ 18.

(1) Právní poměry advokátů, zejména jejich odměny za práci, upraví podrobně ministr spravedlnosti.

(2) Advokát nesmí od účastníků přijmout žádné platy ani jiné majetkové výhody, ať jsou jakéhokoli druhu.

(3) Advokát nesmí kromě vědecké, umělecké a publicistické činnosti vykonávat žádné placené zaměstnání.

Advokátní koncipienti.

§ 19.

(1) Advokátním koncipientem může být jen ten, kdo je občansky bezúhonný, je oddán lidově demokratickému zřízení, je československým občanem a má právnické vzdělání.

(2) Požadavek československého občanství a právnického vzdělání může ministr spravedlnosti prominout.

§ 20.

Advokátní koncipienti jsou zaměstnanci advokátní poradny.

§ 21.

ústředí může advokátnímu koncipientu udělit oprávnění zastupovat advokáta při poskytování právní pomoci před okresními a krajskými soudy a orgány státní správy, a to ve všech nebo jen v některých věcech právních (substituční oprávnění).

Ustanovení kárná. § 22.

Porušení povinností vedoucího advokátní poradny a porušení povinností advokáta stíhá se kárně.

§ 23.

(1) Kárné tresty jsou:

a) důtka,

b) přísná důtka,

c) pokuta do 20. 000 Kčs,

d) ztráta členství v advokátní poradně, spojená s trvalou nebo s dočasnou nezpůsobilosti nabýt členství znovu.

(2) Uložené pokuty se vymáhají soudní exekucí a odvádějí se do státní pokladny.

§ 24.

(1) Kárné řízení pro porušení povinností vedoucího advokátní poradny a kárné řízení pro závažné porušení povinností advokáta provádí ústředí.

(2) Kárné řízení pro méně závažné porušení povinností advokáta provádí vedoucí advokátní poradny; jako kárný trest může uložit jen důtku nebo přísnou důtku.

(3) V kárném řízení jsou soudy a orgány státní správy povinny přispět potřebnou součinností.

(4) Proti kárnému nálezu vedoucího advokátní poradny lze se odvolat k ústředí; odvolání je třeba podat u vedoucího poradny do patnácti dnů ode dne doručení nálezu.

Dohlédací právo. § 25.

Ministru spravedlnosti náleží vrchní dohled na výkon advokacie a na činnost advokátních poraden a dohled na činnost Ústředí.

§ 26.

Ministr spravedlnosti zruší nebo změní usnesení a opatření ústředí, vyžaduje — li to obecný zájem; může také zastavit výkon jeho usnesení nebo opatření.

Ustanovení závěrečná.

§ 27.

Organisaci a působnost orgánů ústředí, funkční období orgánů volených a kárné řízení upraví organisační řád, který vydá ministr spravedlnosti.

§ 28.

(1) Ústřední sdružení advokátů v Praze a krajská sdružení advokátů se zrušují. Jejich práva a závazky přecházejí na Ústředí; vlastnictví k zařízení a k jinému majetku, které slouží přímo výkonu advokacie, přechází však na advokátní poradny.

(2) Likvidaci ústředního sdružení advokátů provede Ústředí; likvidaci krajských sdružení advokátů provedou dosavadní jejich orgány.

§ 29.

Porušení povinností vedoucího právní poradny nebo povinností advokáta, k nimž došlo před účinností tohoto zákona a pro která nebylo kárné řízení do 31. prosince 1951 pravomocně skončeno, stíhají se podle tohoto zákona. Kárná řízení již zahájená se zastaví a věci se postoupí ústředí.

§ 30.

Odměna, kterou je odsouzený povinen uhradit advokátní poradně za úkony právní pomoci, vykonané obhájcem ustanoveným podle § 46 odst. l tr. ř., bude vymáhána jako součást nákladů trestního řízení.

§ 81.

Soukromý výkon advokacie je vyloučen; nikdo není oprávněn poskytovat právní pomoc výdělečně.

§ 32.

Ministr spravedlnosti může vydat podrobnější předpisy k provedení tohoto zákona; zejména může stanovit zásady pro určení výše příspěvků advokátních poraden na plnění úkolů ústředí.

§ 33.

Zrušují se všechny. předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zeiména advokátní řád č. 322/1948 Sb. a nařízení ministra spravedlnosti č. 74/1949 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení advokátního řádu.

§ 34.

Organisační opatření učiněná před účinností tohoto zákona k včasnému jeho provedení ústředním sdružením advokátů v Praze nebo krajskými sdruženími advokátů, zejména rozhodnutí o členství advokátů, zůstávají, pokud neodporují tomuto zákonu, nedotčena a považují se za opatření učiněná orgány příslušnými podle tohoto zákona.

§ 35.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952; provede jej ministr spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Obecná část.

Buržoasní advokacie jako organisace třídní chránila především zájmy vládnoucí třídy, buržoasie. Chránila její práva Utvrzující panství vykořisťovatelské menšiny nad vykořisťovanou většinou. S vykořisťovatelským charakterem buržoasní advokacie souvisely způsob výběru a složení advokacie — doplňování jejich řad z představitelů buržoasie, jakož i organisace a složení jejich autonomních stavovských orgánů (u nás advokátních komor).

Za kapitalismu nebyl však advokát jen přisluhovačem kapitalistů; kapitalistickým* podnikatelem byl i on sám. Výše požadovaného honoráře, zvláště tam, kde nebyla určena úředně stanovenou nebo schválenou sazbou, zpravidla znemožňovala pracujícímu člověku, aby se ve své při a zejména, když se octl jako obžalovaný před soudem, dal zastupovat advokátem. Tak zvané "zastoupení chudých" bylo mnohdy jen chabou pomocí k tomu, aby se také "chudý" domohl svého práva.

Má-li naše advokacie plnit své úkoly v souladu s pravidly socialistického soužití, má-li úspěšně přispívat k upevňování lidově demokratického zřízení a nového právního řádu, který si dal náš lid, má-li být oporou socialistické zákonnosti, musí být přebudována.

Nahlédneme — li do právních řádů jiných států nám blízkých, vidíme, že v Sovětském svazu je advokacie vykonávána ve "sdruženích advokátů". Jednotlivá sdružení požívají práv právnické osoby. Výkon advokacie mimo tato sdružení je připuštěn jen ve výjimečných případech a je vázán na souhlas ministra spravedlnosti svazové republiky.

V Rumunské lidové republice je advokacie vykonávána výlučně v "kolektivních advokátních kancelářích", které zřizuje sbor advokátů. Sbory advokátů působí v sídle krajů (judet) a podléhají kontrole a vedení ministerstva spravedlnosti.

V Bulharské lidové republice je výkon advokacie svěřen "advokátním kolektivům". Jen v menších místech je povoleno vykonávat advokacii i nečlenům kolektivu. Advokátní kolektivy jsou právnickými osobami.

Podobně je tomu i v ostatních lidových demokraciích.

U nás byla advokacie reorganisována současně se zlidověním našeho soudnictví — zákonem č. 322/1948 Sb. Tento zákon zrušil advokátní komory, dřívější stavovské orga-

nisace advokátské, opírající se o stará zemská zřízení, a vytvořil nové organisační formy: krajská sdružení advokátů a ústřední sdružení advokátů. Výkon advokacie je vázán na členství v krajském sdružení advokátů, avšak soukromopodnikatelský charakter advokacie ještě zcela odstraněn nebyl. Advokáti sice přijaté platy zúčtovali a odváděli krajskému sdružení a toto jim periodicky rozdělovalo odměny za jejich činnost, advokáti však vykonávali advokacii i nadále individuálně ve svých vlastních kancelářích. Reforma advokacie nebyla tedy zákonem č. 322/ 1948 Sb. provedena do všech důsledků. Došlo proto během doby k dalším faktickým reformám v její organisaci, aniž bylo vyčkáno nové zákonné úpravy. Od počátku tohoto roku vznikají právní poradny, v nichž je provozována advokacie nového typu, která není již soukromokapitalistickým podnikáním. Takto vzniklé právní poradny jsou pracovními kolektivy, samostatně hospodařícími, kde už je advokát pracovníkem a nikoli podnikatelem. Veškeré příjmy za práci advokátů inkasuje poradna; hradí z nich provozní režii a vyplácí advokátům odměnu za jejich práci. Tyto poradny nespočívají však — jak už bylo naznačeno — na zákonném podkladě a nemají také právní subjektivitu. To brzdí jejich zdárný vývoj.

Za tohoto stavu věci je nezbytně nutná nová zákonná úprava, která advokacii přebuduje od základů. Instituce právních poraden se osvědčila a je také podkladem nové úpravy.

Nejdůležitější zásady návrhu nové úpravy jsou:

1. Advokacii mohou vykonávat jen advokáti, kteří jsou členy některé advokátní poradny. Soukromý výkon advokacie je vyloučen.

2. Právo volby advokáta zůstane zachováno.

3. Advokátní poradna je pracovním kolektivem, plnícím úkoly právní pomoci. Je právnickou osobou. Každá poradna je také samostatným hospodářským i administrativním celkem, který svou režii hradí zásadně z vlastních příjmů. Částí příjmů přispívá každá poradna na výdaje spojené s činností ústředí advokátních poraden. Ústředí bude také podle směrnic daných organisačním řádem odčerpávat event. přebytky poraden a poskytovat příspěvky poradnám, jejichž příjmy nebudou stačit ke krytí režie.

4. Za škodu, kterou při poskytování právní pomoci způsobí zaviněním některý advokát

nebo jiný člen pracovního kolektivu, odpovídají společně advokát (jiný člen kolektivu), který škodu zavinil, a advokátní poradna (jako právnická osoba).

5. Advokátní poradny zřizuje a jejich sídlo určuje Ústředí advokátních poraden. Přitom dbá, aby rozmístění poraden bylo úměrné potřebě právní pomoci. V místech, kde potřeba právní pomoci je menší, lze zřídit pouze pobočku advokátní poradny; pobočka tvoří s poradnou jediný celek, a to i po stránce hospodářské a správní.

6. Pracovní kolektiv advokátní poradny tvoří její vedoucí, advokáti, advokátní koncipienti a administrativní zaměstnanci.

7. Vedoucí advokátní poradny zastupuje poradnu navenek, řídí její provoz a je osobně odpověden za její řádný chod.

8. Advokátem může být jen ten, kdo je občansky bezúhonný a oddán lidově demokratickému zřízení, má právnické vzdělání a aspoň dvouletou právní praxi a byl ústředím advokátních poraden přijat za člena některé advokátní poradny.

9. Od účastníků nesmí advokát přijmout žádné platy ani jiné majetkové výhody, ať jsou jakéhokoli druhu.

10. Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, které mu budou svěřeny, pokud ho účastník tohoto závazku nezprostí.

11. Pracovní a platové poměry advokátů a vedoucích poraden* budou upraveny zvláštními předpisy. Platová úprava bude vycházet ze zásady spravedlivé odměny za vykonanou práci.

12. Výkon advokacie a činnost advokátních poraden řídí a kontroluje ústředí advokátních poraden. Vrchní dohled na výkon advokacie a na činnost advokátních poraden a dohled na činnost ústředí advokátních poraden náleží ministru spravedlnosti.

Provedením této osnovy nevzniknou státní pokladně žádné mimořádné náklady, které by nebyly rozpočtově kryty. Tím, že advokátní poradny budou napříště mít nárok na odměnu za obhajobu ustanoveným obhájcem proti zastoupenému (§ 45 odst. 1 tr. ř. ), poklesnou výdaje justiční správy. Zrušením krajských sdružení advokátů bude dosaženo dalšího zjednodušení administrativy.

Zvláštní část. K § 1:

Osnova zdůrazňuje v svém úvodním paragrafu základní politické úkoly advokacie v lidové demokracii, její poslání ve společnosti budující socialismus. Vedoucí zásada soudního řízení (ve věcech trestních i občanskoprávních) — zásada materiální pravdy — stává se základní směrnicí i pro advokacii. Povinnost přispívat k upevňování socialistické zákonnosti je mimo § 1 zdůrazněna ještě ve znění slibu advokáta (§ 14).

Právní pomoc bude ovšem poskytována bez rozdílu, zdali ten, kdo ji potřebuje, je státním občanem republiky či příslušníkem jiného státu!

K § 2:

Ani u nás nebude již advokacie činností výdělečnou. Přestane být soukromým podnikáním, úkoly advokacie budou plnit pracovní kolektivy — advokátní poradny. Jen tak bude advokacie moci plnit úkoly lidovou demokracií jí svěřené. Práce advokátů bude zkvalitněna, neboť v rámci poradny bude lze provést vhodnou dělbu práce a tím prohloubit znalosti jednotlivých advokátů v určitých právních oborech. Bude také umožněna vzájemná výměna zkušeností a usnadněno politické i odborné vedení a školení kádrů.

Advokátní poradny prohlašuje osnova za právnické osoby, t. j. za samostatné nositele občanských práv a povinností (§§ 18 a násl. obč. zák. ).

K §§ 3 a 4:

Pracovní kolektiv, osobní podklad advokátní poradny jako právnické osoby, tvoří podle § 3 osnovy vedoucí poradny, advokáti a zaměstnanci, zejména advokátní koncipienti a síly administrativní.

Funkce vedoucího je především funkcí řídící. Organisuje a rozděluje práci, dbá, aby pracovní zatížení jednotlivých advokátů a jiných členů pracovního kolektivu bylo pokud možno rovnoměrné, pečuje o školení všech pracovníků a zajišťuje jejich politický a odborný růst. Vlastní administrativu poradny nebude vykonávat; pro tyto práce má k ruce administrativní zaměstnance. Vedoucí bude vykonávat advokacii, pokud mu to řádný výkon řídící funkce dovolí. Zvláště se zdůrazňuje osobní odpovědnost vedoucího.

U některých poraden budou činni také znalci z oboru vynálezů (patentů), revisní a účetní znalci a pod. Tak tomu bude ovšem jen zcela ojediněle, jen u poradny, jejíž agenda to bude nutně vyžadovat.

K § 5:

Vlastní výkon advokacie — poskytování právní pomoci — budou advokátní poradny plnit prostřednictvím svých členů-advokátů a eventuálně i pomocí advokátních koncipientů (srv. zejména i § 21 osnovy).

Pokud jde o otázku, kdo má být v plné moci označen za zmocněnce, bylo také uvažováno o tom, zda-li by plná moc neměla znít na poradnu. Toto řešení však bylo odmítnuto. Brání mu jednak ustanovení § 43 tr. ř. (obhájcem může být jen advokát) a § 36 o. s. ř. (substituta si může zřídit jen advokát), jednak se nejeví vhodným tam, kde je zřízena jediná poradna. Nepřispělo by totiž k důvěře v advokátní poradny, kdyby tatáž poradna jako právnická osoba zastupovala obě strany v občanskoprávním řízení anebo hájila zájmy obviněného a zároveň zastupovala poškozeného v trestním řízení, nebo pod. Mimoto ukazuje zkušenost, že se dosavadní stav (podle něhož plné moci účastníků, jejichž zájmy kolidují, znějí na různé advokáty) osvědčil, a skutečnost, že leckdy šlo o členy téže poradny, nebyla důvodem k pochybnostem o objektivnosti zastupování.

K §6:

Ustanovení § 6 odst. l vyjadřuje, že odměna za úkony, právní pomoci náleží vždy advokátní poradně (nikoli advokátovi).

Tato zásada souvisí s podstatou právních poraden jako právnických osob a s vyloučením soukromého výkonu advokacie. Palmami účet bude vystavován poradnou, poradna bude věřitelem nezaplacené pohledávky na odměnu za poskytnutou právní pomoc atd., poradna bude legitimována k vymáhání takove pohledávky. Odměnou advokáta bude jeho plat od poradny. Advokáti budou — podobně jako zaměstnanci — podrobeni dani ze mzdy.

Nutná vydání spojená s obhajobou podle § 45 tr. ř. bude i nadále zálohově hradit stát; zůstanou proto (§§ 67 a 68 tr. ř. ) součástí nákladů trestního řízení. Naproti tomu pohledávka na odměnu za obhajobu a povinnost ji zaplatit budou, když obhájce byl ustanoven podle § 45 odst. l tr. ř., věcí právního poměru mezi advokátní poradnou a obviněným. Bude-li obviněný zproštěn, bude vymáhání odměny vždy věcí advokátní poradny. Bude-li obviněný, jemuž byl obhájce ustanoven podle § 45 odst. l tr. ř., odsouzen, bude v zájmu zjednodušení řízení odměna vymáhána jako součást nákladů trestního řízeni (§ 30 osnovy).

Advokátní tarif bude upraven nově. Globální paušalisace odměny za úplné vyřízení věci soudem v jedné stolici bude opuštěna, neboť tarif musí být spravedlivým měřítkem pro vyjádření odměny klienta advokátní poradně, zčásti i pro rozhodování soudů o náhradě nákladů. Advokátní úkony budou odměňovány podle sazby, stanovené nařízením ministra spravedlnosti.

K §7:

Advokát nebo jiný člen pracovního kolektivu poradny, který při poskytování právní pomoci způsobí škodu svým zaviněním, a advokátní poradna odpovídají za tuto škodu rukou společnou a nerozdílnou. Slovy,; při poskytování právní pomoci" se míří zejména na škodu, kterou by snad advokát nebo advokátní koncipient nebo jiný zaměstnanec advokátní poradny způsobil nesprávnou informací nebo radou anebo vadným zastupováním (na př. zmeškáním lhůty k opravnému prostředku, ztrátou svěřeného dokladu atd. ). Spoluodpovědnost poradny podle § 7 osnovy bude ovšem dána, jen když půjde o škodu zaviněnou a způsobenou přímo vadným úkonem právní pomoci anebo úkonem, který věcně s poskytováním právní pomoci souvisí (na př. opominutím záznamu data líčení v kalendáři), nikoli však půjde-li o nějaký úkon, který s poskytováním právní pomoci souvisí jen místně nebo časově (na př. když zaměstnanec poradny způsobí škodu sice při účasti na výkonu exekuce, avšak třebas tím, že neopatrností rozbije okno).

Spoluodpovědnost advokátní poradny za škodu zaviněnou členem jejího pracovního kolektivu přispěje k zvýšení důvěry občanstva v advokátní poradny. Napomůže také k zkvalitnění práce všech členů kolektivu a k vzájemné jejich kontrole, neboť poskytnutí náhrady škody poradnou bude mít za následek zvýšení výdajů poradny a tím nepřímo i snížení pohyblivých složek platu všech členů pracovního kolektivu. Jinaká odpovědnost advokátní poradny, advokátů a jiných členů pracovního kolektivu poradny za způsobenou škodu, zejména odpovědnost podle hlavy šestnácté občanského zákoníka, zůstává ovšem nedotčena. Nahradí-li poradna škodu za člena jejího kolektivu, bude mít proti němu postih (§ 359 obč. zák. ).

K § 8:

úkolem advokátních poraden je poskytovat právní pomoc, zaručenou občanům v ústavě a v nových kodexech. Ježto právní pomoc je v převážné většině případů honorována, budou advokátní poradny zpravidla moci krýt


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP