Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 4. zasedání.

381.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...........................................1949

o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1. Za sídlo nejvyššího soudu se stanoví Praha.

§2.

Pro veškeré řádné soudy v republice československé platí doba od 1. ledna 1950 do 31. prosince 1951 za dobu jejich nové organisace podle § 141, odst. 2 ústavy.

§3.

V dosavadních úředních titulech soudců z povolání u krajských soudů, státního soudu, nejvyššího soudu a správního soudu nahrazuje se označení "president" nebo "vicepresident" označením "předseda" nebo "náměstek předsedy".

§4.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950 s výjimkou ustanovení § 3, jež nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej předseda vlády a ministr spravedlnosti.

Důvodová zpráva.

Zákonem č. 216/1919 Sb. bylo za sídlo nejvyššího soudu stanoveno Brno. Vyhovělo se tak naléhavému požadavku centrální polohy sídla nejvyššího soudu, který dříve rozhodoval především jednak jako třetí stolice v soukromoprávních sporných a nesporných věcech, jednak jako soud zrušovací ve věcech trestních přikázaných mu trestním řádem a zákony vedlejšími.

Uvedená působnost nejvyššího soudu se však od základu změnila zákonem č. 319/48 Sb. o zlidovění soudnictví. Nejvyšší soud je v nové organisaci soudnictví povolán především k rozhodování o stížnostech pro zachování zákona, to jest pečovat o zajištění a posílení jednotnosti judikatury. Naproti tomu byla instanční příslušnost nejvyššího soudu zákonem o zlidovění soudnictví podstatně zúžena. Nyní je nejvyšší soud odvolacím soudem jen z rozsudků krajských soudů ve sporných věcech majetkového práva, v kterých jednou stranou (účastníkem) je národní podnik a ve sporech o dávky důchodového národního pojištění, dále pak z rozsudků státního soudu.

Značně zúžená instanční příslušnost nejvyššího soudu nevyžaduje již přítomnosti stran, pokud se týče jejich zástupců, v dřívějším rozsahu. V důsledku toho snížil se podstatnou měrou, pokud nezanikl vůbec, i zájem veřejnosti na centrální poloze sídla nejvyššího soudu.

Dosavadní usídlení nejvyššího soudu v Brně vykazovalo i dříve řadu nedostatků. Nejzávažnějším z nich byla obtížnost přímého a pohotového styku ressortního ústředí jak s nejvyšším soudem, tak i zejména s úřadem generálního prokurátora při něm zřízeným. Tento nedostatek je od účinnosti zákona č. 319/48 Sb. pociťován zvláště tíživě a to jak se zřetelem

k funkci generálního prokurátora, jemuž v nové organisaci soudnictví byl svěřen nanejvýš důležitý úkol být strážcem zákona, tak i vzhledem k častějším případům posudkové činnosti nejvyššího soudu, jejíž význam v době budování nového právního řádu a pro dlouhou dobu po jeho uskutečnění vysoce vzrostl. Značné obtíže vykazuje nynější usídlení nejvyššího soudu i se zřetelem k jeho funkci jako soudu odvolacího z rozsudků státního soudu v Praze.

Odpomoci vzrůstajícím nedostatkům, vyplývajícím z dosavadního ustanovení sídla nejvyššího soudu mimo hlavní město republiky, je naléhavým účelem osnovy zákona. Urychlenou disposici soudcovskými silami, jednak v rámci provedení změny sídla nejvyššího soudu, jednak i se zřetelem k případným personálním změnám souvisícím s připravovanou novou úpravou služebních poměrů soudců z povolání, zajišťuje ustanovení § 2 osnovy, jímž se doba nové organisace řádných soudů, stanovená zákonem z 18. prosince 1947, č. 222 Sb., prodlužuje o další dva roky.

Osnova zákona používá zároveň příležitosti, aby v souladu s organisaci soudů provedenou zákonem ze dne 22. prosince 1948, č. 319 Sb.,

o zlidovění soudnictví, přizpůsobila dosavadní úřední tituly soudců služebním označením podle citovaného zákona a upravila je jednotně

i u soudců státního soudu a správního soudu. Tím bude v oboru soudní služby uskutečněna snaha, aby titul "president" příslušel výhradně hlavě státu.

Provedením zákona vzejdou výlohy spojené s přestěhováním nejvyššího soudu z Brna do Prahy odhadované na 1—2, 000. 000 Kčs, které budou kryty z řádného rozpočtu na rok 1950.

V Praze dne 15. listopadu 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr spravedlnosti: Dr. Čepička v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 5796-49


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP