Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1949.

I. volební období. 3. zasedání.

356.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1949

o zřízení vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§1.

Od počátku studijního roku 1949/50 se zřizuje v Praze vysoká škola politických a hospodářských věd.

§2.

(1) Vysoká škola politických a hospodářských věd v Praze má tři fakulty: hospodářskou, politicko-diplomatickou a společenských nauk.

(2) Je oprávněna udíleti akademické hodnosti.

(3) Její statut vydá ministr školství, věd a umění nařízením.

(4) Studijní a zkušební plány stanoví, jakož i studijní a zkušební řády vydá ministerstvo školství, věd a umění v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

§3.

Vysoká škola politická a sociální v Praze, vysoká škola věd hospodářských (vysoká škola obchodní) v Praze a yysoká škola sociální v Brně se ruší postupně od počátku studijního roku 1949/50 počínajíc prvním ročníkem.

§4.

(1) Vláda může překládat profesory vysokých škol uvedených v § 3 na jiné vysoké školy (fakulty) nebo je převádět do jiného oboru veřejné správy.

(2) Ministr školství, věd a umění může slučovat akademické úřady vysokých škol uvedených v § 3, po případě je včleňovat v akademické úřady jiných vysokých škol (fakult) nebo je jinak organisovati.

§5.

Ministr školství, věd a umění učiní opatření, aby dosavadní posluchači vysokých škol, které se podle tohoto zákona ruší, mohli dokončiti započatá studia, nejpozději však do konce studijního roku 1952/53, nebo přestoupiti na jiné vysoké školy (fakulty).

§ 6.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr školství, věd a umění v dohodě s ministrem financí.

Důvodová zpráva.

I. Pro zřízení vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze je nutné voliti formu zákona hledíc k ustanovení zákona ze dne 19. ledna 1922, č. 28 Sb., o zřizování a zařizování vysokých škol.

II. Navrhovaným zákonem se zřizuje vysoká škola politických a hospodářských věd, při čemž se zároveň postupně (t. j. počínajíc prvním ročníkem od studijního roku 1949/50) ruší dosavadní vysoká škola politická a sociální v Praze (s fakultou politickou, novinářskou a sociální), dále dosavadní vysoká škola věd hospodářských (vysoká škola obchodní) v Praze a vysoká škola sociální v Brně; formálně rušenou politickou a novinářskou fakultu vysoké školy politické a sociální a vysokou školu věd hospodářských (vysokou školu obchodní) však nahradí v jejich funkcích fakulta politicko-diplomatická a fakulta společenských nauk, resp. hospodářská fakulta nové vysoké školy politických a hospodářských věd; jediné se zrušuje úplně sociální fakulta vysoké školy politické a sociální v Praze a vysoká škola sociální v Brně, ježto vysoké školy sociální svým širokým a různorodým zaměřením se odchýlily od svého poslání a mimo to sociální péče v pojetí, jak se podávala, ztrácí svůj význam ve státě socialistickém či k socialismu směřujícím; to, co dříve náleželo do

sociální péče, nachází své místo ve výkladě správního práva a sociální politiky (péče o pracující, péče o práce neschopné, pro stáří nebo pro ztrátu pracovní možnosti, mají zmizeti pathologické zjevy sociální a pod. ).

Nová vysoká škola začne svou činnost počátkem studijního roku 1949/50 počínajíc prvním ročníkem; studentům dosavadní vysoké školy politické a sociální v Praze, vysoké školy věd hospodářských (vysoké školy obchodní) v Praze a vysoké školy sociální v Brně se umožňuje, aby mohli dokončiti započatá studia v docházejících ročnících a poskytuje se jim další rok k vykonání závěrečných zkoušek (viz § 5).

III. Vysoká škola politická a sociální v Praze byla zřízena dekretem presidenta republiky ze dne 26. X. 1945, č. 140 Sb., od počátku studijního roku 1945/46 s třemi odděleními (fakultami) politickým, novinářským a sociálním.

Vysoká škola věd hospodářských, dříve se nazývala vysokou školou obchodní v Praze, vznikla podle zákona ze dne 23. VII. 1919, jako vysoká škola s tříletou dobou trvání studia počátkem studijního roku 1919/20. Později škola byla reorganizována zákonem ze dne 18. VI. 1929, č. 103 Sb., při čemž byla včleněna do svazku českého vysokého učení technického v Praze a studijní doba rozšířena na 4 roky.

škola byla charakteru komerčně technického. Označení vysoká škola věd hospodářských vzniklo v důsledku únorových událostí a ministerstvo školství, věd a umění chtějíc vyhovět přání obou složek vysoké školy, profesorů a studentů, vzalo nový název spontánně vzniklý na vědomí.

Vysoká škola sociální v Brně pak byla zřízena zákonem ze dne 24. VI. 1947, č. 124 Sb.

IV. Studium na nové vysoké škole politických a hospodářských věd bude čtyřleté, jak je obvyklé na vysokých školách. Počítá se přibližně každým rokem se vstupem asi 1000 studentů do L ročníku, takže při obvyklém zmenšování počtu studentů zkouškami průběhem studia možno počítati na této vysoké škole přibližně asi s 3. 500 až 3. 800 studenty ve všech čtyřech ročnících. Zachovává se možnost přístupu studentům na novou vysokou školu bez zkoušky dospělosti, po případě bez vzdělání na vyšší střední škole; tato zásada jest však přechodnou a odpadne, jakmile zevšeobecní studium na školách III. stupně. Přijímání studentů bude regulováno přijímacími zkouškami.

Vysoká škola věd politických a hospodářských bude míti tři fakulty: hospodářskou, politicko-diplomatickou a společenských nauk.

Úkolem fakulty hospodářské bude vychovávat vedoucí pracovníky v průmyslu, ve finanční správě, v oboru práce a soc. péče, v obchodu, organisační pracovníky průmyslových a obchodních podniků. Ježto převezme funkci dosavadní vysoké školy věd hospodářských (vysoké školy obchodní) v Praze, bude nejčetněji navštěvována. Bude specialisovaná do několika odvětví, na př. plánování, podnikové hospodářství, finančnictví, obchod a pod.

Politicko-diplomatická fakulta bude vychovávat pracovníky pro veřejnou a diplomatickou (konsulární) službu.

Fakulta společenských nauk pak obstará výchovu novinářů (tisk, tisková kancelář, rozhlas a pod. ) a pak je určena pro výchovu učitelů marxismu-leninismu.

Celkové studium bude rozděleno na dvě části, při čemž první dvouročí bude společné pro všechny studenty, aby se seznámili se základními politickými a hospodářskými znalostmi, dále s historií, zeměpisem, znalostmi kulturními, jazykovými. Další dvouročí bude specialisované podle uvedených fakult. Tam dále se prohloubí politické vědomosti studentů a dostane se jim hlubších vědomostí v určitém speciálním oboru.

V. Po stránce rozpočtové se poznamenává, že zřízením nové vysoké školy nevznikne žádný vyšší rozpočtový náklad, poněvadž někteří profesoři budou jmenováni teprve v budoucnu,

jak se získají potřební odborníci, které bude možno povolati jako profesory na novou vysokou školu. Jinak se setrvává při stavu dosud na vysoké škole politické v Praze obvyklém, t. j. při suplování přednášek odborníky. Vzniklé náklady budou v běžném roce kryty v rámci povolených úvěrů. Po věcné stránce si nevyžádá nová vysoká škola žádné vetší zvýšení nákladů, ježto na místě dosavadních pěti fakult roztříštěných do tří vysokých škol, budou fungovati tři fakulty nové vysoké školy v Praze.

Zvláštní část

K jednotlivým paragrafům osnovy se poznamenává:

K§2:

Ve 2. odstavci se uvádí, že škola je oprávněna udíleti akademické hodnosti; tím je míněna hodnost doktora politických, po případě hospodářských věd.

3. odst.: Statut vysoké školy bude vydán nařízením ministra školství, věd a umění podle ustanovení § 90 ústavy.

4. odst.: Studijním plánem se rozumí výpočet předmětů a počtem hodin, které student je povinen na vysoké škole poslouchati v tom kterém studijním roce. Zkušebním plánem je seznam zkoušek, kterým je student povinen se podrobiti v pevně stanovených zkušebních termínech. Studijní řád obsahuje ustanovení o tom, kdo se může dát zapsati, jak budou uspořádány přednášky, cvičení atd.; zkušební řád pak obsahuje formální předpisy o konání zkoušek, podmínky připuštění, známkování, jednání zkušební komise a pod.

K §4,

odst. 2: Ustanovením tímto se poskytuje ministru školství, věd a umění možnost sloučiti po případě obě pražské likvidující vysoké školy, t. j. vysokou školu politickou a sociální v Praze a vysokou školu věd hospodářských (vysokou školu obchodní) v Praze nebo včleniti likvidující školu do některé jiné vysoké školy (př. v Brně).

K§ 5:

Ustanovení toto bývá obvyklým při změně studií, že se poskytuje studentům, kteří započali studia na dosavadním učilišti, možnost ukončiti je do určité doby. Studentům dosavadních prvních ročníků zrušených škol poskytují se tři roky na odposlouchání přednášek podle dosavadních studijních řádů a další jeden rok k dokončení předepsaných zkoušek (do konce studijního roku 1952/53).

K § 6:

Zákon provede ministr školství, věd a umění v dohodě s ministrem financí, poněvadž podle

ustanovení odst. l, § 4 bude nezbytná součinnost ministerstva financí při případném převodu profesorů zrušených vysokých škol do jiných oborů veřejné správy.

V Praze dne 11. října 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr školství, věd a uměni:

Dr. Zdeněk Nejedlý v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 4800-49.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP