Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1949.

L volební období. 2. zasedání.

216.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne 1949

o jednotných zemědělských družstvech.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ l.

(1) V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského družstevnictví a odstranění dosavadní roztříštěnosti družstevní činnosti v zemědělství jako dědictví minulosti budou zakládána na podkladě dobrovolnosti jednotná zemědělská družstva, která mají sjednotiti dosavadní různá zemědělská družstva a přinésti významný prospěch pracujícím zemědělcům. Jednotná zemědělská družstva jsou lidovými družstvy podle § 157 ústavy.

(2) Jednotné zemědělské družstvo (dále jen "jednotné družstvo") je právnickou osobou. Název jednotného družstva je "Jednotné zemědělské družstvo v..........".

§ 2.

(1) Jednotné družstvo vyvíjí veškerou činnost, která může sloužiti k plnění úkolů uvedených v § l, odst. 1. Předmětem činnosti jednotného družstva jest zejména:

a) scelování půdy,

b) mechanisace zemědělské práce, při čemž jednotné družstvo je též oprávněno uzavírat s ústředím pro mechanisaci zemědělství, národním podnikem, po případě

s jeho složkami, smlouvy o výkonu zemědělských prací pro zemědělce v obci,

c) součinnost při stanovení, rozvrhu a plnění výrobních úkolů v zemědělství, zejména uzavírání smluv o výrobě zemědělských výrobků (§ 8),

d) součinnost při stanovení, rozvrhu a plnění dodávek zemědělských výrobků, zejména uzavírání smluv o výkupu a dodávce zemědělských výrobků (§3),

e) účast při výkupu zemědělských výrobků a při opatřování zemědělských potřeb,

f) péče o zvelebení rostlinné a živočišné výroby,

g) péče o organisaci práce ke zvýšení výrobnosti zemědělství,

h) péče o zvyšování kulturní a sociální

úrovně venkova, ch) péče o ulehčení práce venkovské ženy.

(2) Vyžaduje-li to veřejný zájem, může se činnost družstva vztahovati i na nečleny v rozsahu, který určí ústřední rada družstev po schválení ministra zemědělství, a pokud jde o činnost uvedenou v odstavci l, písm. d), po schválení ministra výživy.

(3) Jednotnému družstvu nepřísluší činnost patřící k úkolům peněžních ústavů.

§ 3.

Jednotné družstvo je oprávněno sjednávati smlouvy o výrobě a smlouvy o dodávce zemědělských výrobků ke splnění úkolů stanovených jednotným hospodářským plánem; při tom jednotné družstvo zastupuje své členy, po případě i ostatní zemědělce v obci (§2, odst. 2).

§ 4.

V každé obci se založí zpravidla jen jedno jednotné družstvo. Vyžadují-li to místní poměry, může ministerstvo zemědělství po slyšení ústřední rady družstev povolit výjimku.

§ 6.

(1) Práci k založení jednotného družstva provádí přípravný výbor o 5 až 10 členech. který se ustaví z řad členů dosavadních zemědělských družstev, jakož i z ostatních zájemců pracujících v zemědělství. Přípravný výbor si zvolí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Ustavení přípravného výboru se stává pravoplatným, jakmile bylo schváleno ústřední radou družstev (jejím okresním orgánem).

(2) Skončení potřebných přípravných prací oznámí přípravný výbor ústřední radě družstev (jejímu okresnímu orgánu) a požádá ji o schválení ustavení jednotného družstva; dnem udělení tohoto schválení je jednotné družstvo ustaveno. Ustavení jednotného družstva vyhlásí přípravný výbor způsobem v obci obvyklým.

(3) Po schválení podle odstavce 2 oznámí přípravný výbor jednotné družstvo příslušnému soudu k zápisu do rejstříku. K oznámení připojí opis schvalovacího výměru a seznam členů přípravného výboru s jejich ověřenými podpisy. Podpisy členů přípravného výboru může ověřiti též místní národní výbor.

(4) Přípravný výbor svolá valnou hromadu, která zvolí orgány družstva předepsané stanovami. Až do volby těchto orgánů vykonává jejich působnost přípravný výbor. O ověřování podpisů členů představenstva platí ustanovení odstavce 3, věty druhé.

§ 6.

(1) Tam, kde je v obci jedno družstvo, vykonávající některou činnost uvedenou v § 2, odst. l, přetvoří se toto družstvo v jednotné družstvo způsobem uvedeným v § 5.

(2) Tam, kde je v obci více než jedno družstvo, vykonávající činnost uvedenou v § 2, odst. l, splynou tato družstva v jednotné družstvo způsobem uvedeným v § 5.

(3) Veškerá práva a závazky dosavadních družstev přejdou na jednotné družstvo bez likvidace. Vypořádání závazků družstev, jež byla přetvořena v jednotné družstvo nebo s ním splynula, může upraviti ministr zemědělství nařízením.

(4) Ustanovení odstavců l a 2 se nevztahují na družstva spotřební, řemeslnická, živnostenská a bytová.

(5) Při oznámení jednotného družstva vzniklého podle odstavce l nebo 2 k zápisu do rejstříku oznámí přípravný výbor zároveň výmaz družstva, jež bylo v jednotné družstvo přetvořeno, nebo družstev, jež v jednotné družstvo splynula.

§ 7.

(1) členem jednotného družstva se může stát dobrovolně každý pracující zemědělec nebo osoba pracující ve prospěch zemědělství.

(2) Ustavením jednotného družstva podle § 6, odst. l a 2 stávají se členové dosavadních družstev členy jednotného družstva bez členské přihlášky, pokud do 14 dnů ode dne vyhlášení vzniku jednotného družstva neoznámili své vystoupení z jednotného družstva.

§ 8.

V době ode dne počátku účinnosti tohoto zákona až do dne ustavení jednotného družstva v obci mohou družstva vykonávající činnost uvedenou v § 2, odst. l vykonávati ji pouze v mezích běžného hospodaření.

§ 9.

(1) Podrobnější předpisy o působnosti jednotného družstva, zejména o složení a působnosti jeho orgánů, o nabývání a pozbývání členství, jakož i o způsobu jeho hospodaření, obsahují stanovy.

(2) Vzorné stanovy jednotného družstvu vydá ústřední rada družstev se schválením ministra zemědělství.

§ 10.

(1) Jednotná družstva jsou členem ústřední rady družstev, v níž tvoří zvláštní odbor, spravovaný 9členným správním sborem.

(2) Předsedu a místopředsedu, jakož i ostatní členy správního sboru jmenuje a odvolává ústřední rada družstev se schválením ministra zemědělství. Funkce ve správním sboru je čestná, členové však mají nárok na náhradu skutečných nákladů, spojených s výkonem funkce.

(3) Ministerstvo zemědělství je oprávněno vysílati ke všem jednáním ve správním sboru svého zástupce.

(4) činnost a způsob jednání správního sboru upraví jednací řád, který vydá Ústřední rada družstev se schválením ministerstva zemědělství.

§ 11.

(1) Ministerstvo zemědělství podporuje činnost jednotných družstev a vykonává dozor nad jejich činností.

(2) Podrobnější předpisy k provedení zákona může vydati ministr zemědělství nařízením.

§ 12.

Právní jednání, písemnosti, úřední úkony, kterých je třeba k založení jednotného družstva, po případě k přetvoření nebo splynutí dosavadních družstev v jednotné družstvo, jsou osvobozeny od poplatků a dávek.

§ 13.

(1) Pro jednotné družstvo neplatí ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z.,

o výdělkových a hospodářských společenstvech, a zák. čl. XXXVII/1875, o obchodním zákonu. (2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na ústavy lidového peněžnictví (zákon ze dne 20. července 1948, č. 181 Sb., o organisaci peněžnictví).

§ 14.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Požadavkem sjednocení a zjednodušení zemědělského družstevnictví zabývalo se již programové prohlášení vlády ze dne 17. června 1948 a formulovalo jej takto: "Také podnikání lidového družstevnictví, zejména pak družstevnictví zemědělskému, připadne při naší cestě k socialismu důležitý úkol. Proto bude přikročeno k jeho zjednodušení a praktickému sjednocení vybudováním jednotných, universálních družstev, kterým připadnou nové vyšší úkoly. "

Dnešní stav zemědělského družstevnictví poskytuje obraz naprosté roztříštěnosti. Podle stavu ke dni 31. prosince 1948 je v Československu celkem 14. 247 zemědělských družstev nejrůznějších typů. Vezmeme-li v úvahu jenom zemědělská družstva, která působí přímo na vesnici (nikoliv tedy družstva skladištní, mlékařská a pod., která mají větší obvod působnosti a zvláštní úkoly v distribuci a výživě), jeví se nám roztříštěnost zemědělského družstevnictví v těchto číslech:

Druh družstva: Počet na území ČSR:

1. strojní a elektrárenská... 7. 201

2. chovatelská....... 21

3. dobytkářská....... 45

4. drůbežnická....... 5

5. včelařská........ 2

6. zelinářská....... 29

7. ovocnářská....... 31

8. vinařská........ 10

9. ovocnářsko-vinařská.... 16

10. semenářská....... 10

11. šlechtitelská...... 5

12. čekankářská...... 31

13. rybářská........ 21

14. mlýnská a pekárenská.... 46

15. prádelní........ 1. 275

16. vodovodní....... 42

17. lihovarská....... 485

18. kulturní........ 105

Z tohoto přehledu vyplývá, že jsou obce, kde působí několik zemědělských družstev různého druhu, a naproti tomu jsou opět obce, kde žádné družstvo neexistuje. Celá řada družstev, jsou to zejména četná družstva strojní, nevyhovuje při tom ještě ani dnes požadavkům, které jsou na zemědělské družstevnictví kladeny, neboť sestává z malého okruhu osob a je ve skutečnosti ovládána jedním nebo několika zámožnými jedinci v obci, kteří jich využívají ve svůj prospěch a k hospodářskému ovládání druhých. Mnoho elektrárenských družstev nemá již zpravidla důvod k další existenci, neboť splnila již účel elektrisace, pro který byla založena. Z přehledu je dále zřejmo, že existují v malém počtu ojedinělá družstva speciálního typu (družstva chovatelská, dobytkářská, drůbežnická, zelinářská a pod. ). Družstva tato mají s hlediska hospodářského veliký význam, jejich malý počet je však důkazem, že dosavadní roztříštěnost zemědělského družstevnictví neposkytovala vhodnou základnu k organisovanému a masovému rozšíření těchto družstev a rozvinutí jejich činnosti.

Roztříštěnost zemědělského družstevnictví byla také vážnou překážkou s hlediska pracovního. Vedla k plýtvání sil činovníků, k jejich zatěžování kumulací funkcí, což vedlo nakonec při pracovním zatížení zemědělců k tomu, že nebylo možno pro všechna tato družstva vytvořiti kvalifikované a spolehlivé činovnické kádry, zejména z řad drobných a středních rolníků. Tak stávalo se často, že rolník byl někdy členem i 5 nebo i více různých družstev, což rozhodně myšlence družstevní spolupráce nebylo na prospěch.

Třeba vzíti v úvahu i okolnost, že mnohá družstva různých typů vyvíjela činnost, která svou povahou nebo prostředky, jichž používala pro svou činnost a splnění svých účelů (na př. různé prostředky mechanisační), vzájemně u těchto různých typů družstev souvisela nebo se doplňovala.

Za takového stavu nebylo možno očekávat, že úkoly zemědělské politiky, mezi něž patří zvýšení zemědělské výroby, racionalisace zemědělství a zvýšení jeho výrobnosti, by mohly být úspěšně s pomocí takto roztříštěného a chaoticky vyrostlého družstevního hnutí plněny.

Je proto prvním předpokladem, aby zemědělské družstevnictví mohlo splnit své úkoly, jeho zjednodušení a sjednocení. Sjednocením různorodých zemědělských družstev v jednotná zemědělská družstva zajistí se jednak účast nejširších vrstev drobného a středního rolnictva na společné a všestranně rozvinuté družstevní činnosti, jednak účelná a vhodná koordinace jednotlivých pracovních a zejména výrobních úseků jejich činnosti, dále zainteresování družstevníků na řešení společných úkolů a tím i jejich snazší realisace a možnost lepšího vybudování potřebných činovnických a členských kádrů, jakož i účinnější propagace družstevnictví a společného řešení úkolů v nejširších masách našeho rolnictva. Jednotná zemědělská družstva se stanou tak vý-

znamným činitelem zemědělské politiky a účinným nástrojem pomoci drobnému a střednímu rolníku. Jednotná zemědělská družstva budou budována rychle, bez složitých formalit a za masové a demokratické účasti širokých lidových vrstev. K tomu účelu je třeba zvláštního zákona, jehož osnova se předkládá k ústavnímu projednání. Konečně se podotýká, že, kde podle osnovy je příslušné ministerstvo zemědělství, bude, pokud by byla dotčena též působnost jiných ministerstev, postupovati v součinnosti s nimi. Pokud jde o Inářská družstva, bude ministerstvo zemědělství postupovati v dohodě s ministerstvem průmyslu. Smlouvy o výrobě a dodávce zemědělských výrobků podle vládních nařízení č. 6/1949 Sb. a č. 7/1949 Sb. se netýkají statků vojenské správy, pro které výrobní a dodávkové úkoly jsou stanoveny příslušnými ministerstvy přímo v dohodě s ministerstvem národní obrany. Proto uvedené statky nebudou při stanovení zmíněných úkolů- -jednotným družstvem zastupovány.

Jednotlivá ustanovení zákona nevyžadují bližšího odůvodnění. Provedení zákona si nevyžádá zvýšených nákladů ze státní pokladny.

V Praze dne 8. února 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr zemědělství: J. Ďuriš v. r.

Statni tiskárna v Praze. — 676-49


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP