Neprošlo opravou po digitalizaci !

Národní shromáždění republiky Československé 1948.

l volební obdobu 1. zasedání.

107.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne................................................1948

o státní mzdové politice.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně

§ 1

Zásady státní mzdové politiky.

(1) Ministerstvu sociální péče přísluší, aby vykonávalo působnost v oboru mzdové politiky podle zásad stanovených vládou v rámci jednotného hospodářského plánu, zejména aby

a) stanovilo a měnilo mzdy, jakož i jiná plnění poskytovaná v souvislosti s pracovním nebo učebním poměrem, která mají peněžitou hodnotu,

b) stanovilo a měnilo odměny, jakož i jiná plnění poskytovaná podnikatelem nebo

zprostředkovatelem domácké práce domác-

kým dělníkům a osobám postaveným jim na roven,

c) stanovilo a měnilo sazby pro ocenění naturálních požitků pro účely mzdové, •

d) zavedlo všeobecně nebo pro jednotlivé pracovní obory nebo závody úkolovou práci,

po případě práci v prémii, a stanovilo a měnilo její podmínky. (2) Opatření podle odstavce l, která mají všeobecnou povahu, činí ministerstvo sociální

péče v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a jednotnou odborovou organisací a po slyšení vrcholných zájmových organisací hospodářských a vyhlašuje je v úředním listě.

(3) Kde se v tomto zákoně mluví o pracovních nebo učebních poměrech, rozumí se tím též poměr mezi podnikatelem nebo zprostředkovatelem domácké práce a domáckými dělníky nebo osobami jim postavenými na roven.

§ 2.

Platnost ujednání učiněných před účinností zákona.

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni předložiti ministerstvu sociální péče do dvou měsíců ode dne vyhlášení tohoto zákona ke schválení ujednání o plněních uvedených v § l, odst. l, písm. a) až c), k nimž. došlo před účinností tohoto zákona v rámci smluvní volnosti stran a která nebyla dosud předložena ministerstvu sociální péče ke schválení.

(2) Nebudou-li ujednání, na něž se vztahuje odstavec l, předložena ke schválení ve lhůtě tam stanovené, pozbudou platnosti jejím uplynutím. Ujednání, která budou včas předložena ke schválení, jejichž schválení však bude odepřeno, pozbudou platnosti dnem, kdy zaměstnavateli bude doručen výměr, kterým se schválení odpírá.

l

Platnost ujednání učiněných za účinnosti zákona.

§ 3.

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni předložiti ministerstvu sociální péče ke schválení ujednaní učiněná za účinnosti tohoto zákona o některém z plnění uvedených v § l, odst. l, písm. a) až c), pokud výše dotyčného plnění není stanovena podle mzdové úpravy vydané podle tohoto zákona (§ 1) nebo podle příslušné mzdové úpravy vydané před účinností tohoto zákona (§ 19, odst. 2) nebo podle ustanovení platných kolektivních smluv. Bez tohoto schválení jsou taková ujednání od počátku neplatná.

(2) O udělení schválení podle odstavce l jest požádati do 14 dnů ode dne, kdy došlo k ujednání. Za dobu do schválení ujednání má zaměstnanec nárok na přiměřenou zálohu, kterou je zaměstnavatel povinen zúčtovati na jeho služební požitky.

§ 4.

Nedojde-li zaměstnavateli rozhodnutí, kterým se odpírá schválení ujednání, jež bylo předloženo ke schválení ministerstvu sociální péče podle ustanovení § 2, odst. l nebo § 3,

odst. l, do dvou měsíců ode dne, kdy byl podán návrh na jeho schválení, má se zato, že ujednání bylo schváleno.

§ 5. Povolení v ýj i m e k.

Ministerstvo sociální péče může v případech odůvodněných hospodářskými nebo sociálními ohledy povoliti výjimky z ustanovení mzdových úprav vydaných podle tohoto zákona (§ 1) nebo příslušných mzdových úprav vydaných před účinností tohoto zákona (§ 19, odst. 2), jakož i z ustanovení platných kolektivních smluv, pokud upravují všeobecně věci, na něž se vztahuje tento zákon.

Neplatnost ujednání

odporujících ustanovením

tohoto zákona.

§ 6.

Ujednání stran, pokud odporují ustanovením tohoto zákona nebo opatřením učiněným k jeho provedení nebo ustanovením -příslušných mzdových úprav vydaných před účinností tohoto zákona (§ 19, odst 2), jsou neplatná od svého počátku, nestanoví-li zákon jinak.

§ 7.

(1) Na místo plnění podle ujednání, jež pozbyla platnosti proto, že nebyla předložena ke schválení ministerstvu sociální péče do dvou měsíců ode dne vyhlášení tohoto zákona nebo proto, že jejich schválení bylo odepřeno (§ 2, odst. 2), nastupuje plnění podle mzdové úpravy vydané podle tohoto zákona (§ 1) nebo podle příslušné mzdové úpravy vydané před účinností tohoto zákona (§ 19, odst. 2), a to dnem následujícím po dni, v němž pozbyla platnosti.

(2) Dojde-li za účinnosti tohoto zákona k ujednání o některém z plnění uvedených v § l, odst. l, písm. a) až c) a výše dotyčného plnění není stanovena podle mzdové úpravy vydané podle tohoto zákona (§ 1) nebo podle příslušné mzdové úpravy vydané před účinností tohoto zákona (§ 19, odst. 2), a je-li toto ujednání neplatné proto, že nebylo předloženo ke schválení ministerstvu sociální péče nebo že mu bylo schválení odepřeno (§ 3) nebo že jinak odporuje zákonu (§ 6), nastupuje na místo něho plnění podle mzdové úpravy vydané podle tohoto zákona (§ 1) nebo podle příslušné mzdové úpravy vydané před účinností tohoto zákona (§ 19, odst. 2), a to ode dne počátku účinnosti tohoto zákona, nebo ode dne počátku ujednání, došlo-li k ujednání později.

(3) Nevztahuje-li se na ujednáni, o která jde, žádné z opatření mzdové úpravy vydané podle tohoto zákona (§ 1) nebo příslušné mzdové úpravy vydané před účinností tohoto zákona (§ 19, odst. 2), jest postupovati podle onoho opatření, které se vztahuje na případy dotyčnému ujednání nejpodobnější.

§8. Jednorázové odměny.

(1) Platnost, po případě použivatelnost ustanovení předpisů přiznávajících zaměstnancům nároky na jednorázové odměny, jako odměny vánoční a novoroční odměny, remunerace, bilančně, třináctý měsíční plat nebo pod. se zrušuje. Pokud se takové jednorázové odměny dosud vyplácely podle zvyklosti, zakazuje se jejich poskytování.

(2) Ustanovení smluv, služebních řádů (služebních pragmatik) nebo jiných ujednání, jimiž, se zakládají nároky na jednorázové odměny uvedené v odstavci l, pozbývají platnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

(3) Nedotčeny zůstávají nároky na jednorázové odměny přiznané platnými mzdovými vyhláškami.

§9.

Zákaz plnění nad stanovenou výši.

Zaměstnavatelé nesmějí poskytovati zaměstnancům náhradu za ušlý výdělek nebo poskytovati sociální dávky jakéhokoli druhu ve vyšší míře, než jak stanoví příslušné předpisy.

§10

Příspěvky zaměstnavatelů spolkům, fondům a zařízením ve prospěch zaměstnanců. 1

(1) Ministerstvo sociální péče vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a jednotnou odborovou organisací směrnice, jimiž se stanoví, za jakých podmínek a v jakém rozsahu smějí zaměstnavatelé poskytnouti spolkům, podpůrných fondům nebo jiným zařízením, sloužícím ke zvýšení hospodářské, sociální nebo kulturní úrovně jejich zaměstnanců, peněžní nebo věcné příspěvky, k nimž nejsou podle příslušných předpisů povinni.

(2) Spolky, podpůrné fondy nebo jiná sociální zařízení, jimž zaměstnavatelé poskytují příspěvky podle odstavce 1, smějí poskytovati podpory jen podle vlastních směrnic schválených ministerstvem sociální péče v dohodě

s jednotnou odborovou organisací nebo podle směrnic vydaných ministerstvem sociální pece v dohodě s jednotnou odborovou organisací.

(3) Ministerstvo sociální péče vyhlásí v úředním listě směrnice, které vydá podle předchozích odstavců.

Dozor nad zachováváním mzdových předpisů. § 11.

(1) Zaměstnanci ministerstva sociální péče, orgány jím pověřené a zaměstnanci úřadů ochrany práce jsou oprávněni vstupovati za účelem jednání o věcech upravených tímto zákonem do provozních místností podniků v době, kdy se v nich pracuje. Při tom isou povinni dbáti, aby provoz podniku nebyl rušen. Jsou rovněž povinni zachovávati předpisy o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního, jakož i zachovávati mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dověděli při své činnosti, zejména o obchodních a výrobních tajemstvích, a zdržeti se jakéhokoli zneužití takových tajemství. Povinnost mlčenlivosti nezaniká skončením činnosti ani skončením pracovního (služebního) poměru.

(2) Zaměstnavatelé i zaměstnanci jsou povinni na požádání předložiti k nahlédnutí ministerstvu sociální péče, úřadům ochrany práce, jakož i osobám uvedeným v odstavci l, záznamy, zprávy, knihy, doklady, statisticky a pod., pokud jejich předložení je třeba k zjištění, zda se v podniku zachovávali ustanovení tohoto zákona a opatření učiněná podle něho. Úřady a orgány uvedené v odstavci l jsou povinny umožniti, aby povinnost podle předcházející věty byla splněna takovým způsobem, aby tím neutrpěl provoz podniku.

§ 12.

(1) Ministerstvo sociální péče spolupůsobí při schvalování a organisování všech statistických šetření o mzdových poměrech.

(2) Veřejné úřady, ústavy, zájmové organisace a orgány znárodněného průmyslu, které vykonaly před vyhlášením tohoto zákona statistická šetření o mzdových poměrech, jsou povinny, pokud se tak již nestalo, sděliti do dvou měsíců po jeho vyhlášení, no případě do dvou měsíců po zjištění výsledku takových šetření, ministerstvu sociální péče a státnímu úřadu statistickému tyto výsledky.

§ 13.

Při provádění úkonů podle §§ 11 a 12 v podnicích důležitých pro obranu státu jest dbáti

ustanovení zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, ve znění předpisů jej . měnících nebo doplňujících.

Všeobecná ustanovení.

§ 14. (1) Tento zákon se nevztahuje

a) na zaměstnance státu, svazků lidové správy, ostatních veřejnoprávních korporací a církví a náboženských společností státem uznaných (recipovaných),

b) na zaměstnance ústavů, podniků, fondů a zařízení, náležejících subjektům uvedeným pod písm. a) nebo jimi spravovaných, pokud jejich platové poměry jsou upraveny zákonem ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě, platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platovým zákonem), nebo podle ustanovení uvedeného zákona vládními nařízeními nebo služebními řády podle § 210 téhož zákona, nebo dále zákonem ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb., o úpravě platů duchovenstva Církví a náboženských společností státem uznaných případně recipovaných.

(2) Tento zákon se rovněž nevztahuje na zaměstnance, pro něž platí zákon ze 'dne 24. června 1926, č. 104 Sb.. o úpravě platových a služebních poměrů učitelstva obecných a občanských škol (učitelský zákon).

(3) Ustanovení tohoto zákona se dále nevztahují na smluvní zaměstnance, jejichž platy jsou upraveny podle obdoby předpisů uvedených v odstavcích l a 2.

(4) Ujednání o platech ostatních smluvních zaměstnanců státu, pokud výše jejich služebního příjmu dosahuje služebního příjmu zaměstnanců pragmatikálních nebo v regulovaném poměru s počátečním služným platové stupnice, v níž je jmenování vyhrazeno presidentu republiky, po případě vládě, nebo tento služební příjem přesahuje, schvaluje president republiky na návrh vlády, po případě vláda na návrh podaný příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvy financí a sociální péče.

§ 15.

Úřady a orgány veřejné správy a orgány zájmových zastupitelstev zaměstnanců v závodech jsou povinny v mezích své působnosti spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

§16

Písemnosti a úřední úkony, jichž je třeba výlučně k řízení podle tohoto zákona, jsou

osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

§ 17. Trestní ustanovení.

(1) Jednání a opomenutí příčící se ustanovením § 2, odst. l, §§ 3, 9, 10, 11 nebo § 12, odst. 2 nebo opatřením vydaným podle tohoto zákona potrestají, nejde-li o čin přísněji trestný, okresní národní výbory jako správní přestupek pokutou do 100. 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří zároveň okresní národní výbor podle míry zavinění náhradní trest na svobodě do 6 měsíců. Uloží-li se oba tresty, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než 6 měsíců.

(2) Podle ustanovení odstavce l se trestá také, kdo poskytuje plnění odporující ustanovením §§ 6 nebo 8.

(3) Ustanovení odstavců l a 2 se nevztahují na orgány veřejné správy.

(4) Dopustí-li se trestného jednáni nebo opomenutí podle odstavce l nebo 2 v podniku nebo zařízení právnické osoby fysická osoba, která neodpovídá podle zákona nebo stanov za jejich správu nebo je skutečně samostatně nespravuje, trestá se podle odstavce l též fysická osoba, která odpovídá za správu podniku nebo zařízení nebo je skutečně spravuje, pokud o trestném činu věděla nebo zanedbala povinnou péči. Došlo-li k trestnému činu na podkladě správního úkonu více fysických osob odpovídajících jako sbor za správu podniku nebo zařízeni právnické osoby nebo spravující skutečně podnik nebo zařízení, jsou trestné všechny osoby, které se vyslovily pro jednání nebo opomenutí zakládající trestný čin, po případě o trestném činu podle předchozí věty věděly nebo zanedbaly povinnou péči.

Ustanovení přechodná a závěrečná. § 18.

Vláda může nařízením přenésti působnost

ministerstva sociální péče podle § 2, odst. l,

§ 3, odst. l a § 5 na úřady ochrany práce.

V takovém případě platí předpisy o řízení před

' těmito úřady.

§19.

(1) Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů o věcech upravených tímto zákonem, zejména použivatelnost vládního nařízení ze dne 21. prosince 1939,

č. 330 Sb., o státním řízení mzdové politiky, ve znění předpisů je měnících a doplňujících, vládního nařízení ze dne 7. prosince 1942, č. 404 Sb., o zajištění stability mezd a platů a pracovní morálky, zákona ze dne 29. října 1940, č. 283 Sl. z., o určování mezd (platů) a pracovních podmínek, a nařízení s mocí zákona ze dne 11. února 1942, č. 21 Sl. z., o upravování mezd (platů) a pracovních podmínek po dobu branné pohotovosti státu.

(2) Opatření učiněná podle předpisů, jejichž platnost, po případě použivatelnost se zrušuje podle odstavce l, zůstávají nedotčena.

§ 20.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

část všeobecná.

Naše nynější hospodářská soustava opírající se o dlouhodobý plán musí počítati s dvěma obtížnými a důležitými problémy. Jsou to ceny a mzdy. Jestliže však otázka tvorby cen byla již vyřešena tak, že společenská hodnota statků je určována ústředním místem (Nejvyšším úřadem cenovým) jakožto prováděcím orgánem objektivního a jednotného hospodářského plánu, je zajisté též nutno, aby také hospodářské hodnocení lidské práce bylo podle zásad stanovených vládou prováděno z jednoho ústředního místa. Jako důvod pro takovouto ústřední úpravu mzdových poměrů svědčí především ta skutečnost, že jednotná mzdová politika může sloužiti vynikajícím způsobem jednotné politice cenové, v níž tvorba cen je ovlivňována zejména výrobními náklady, k nimž jako jedna z nejvýznamnějších složek náležejí samozřejmě mzdy. Současně nelze zapomínati ani na další skutečnost, že jednotná úprava mzdových poměrů poskytuje v hospodářsky neuklidněných poměrech poválečné doby záruku, že se zabrání chaotickým mzdovým výkyvům směrem dolů i nahoru a vůbec, že se bude čeliti všem nezdravým jevům, které z oblasti mezd ovlivňují náš hospodářský život v celku. Dále jest si třeba uvědomiti, že jednotně usměrňovaná a prováděná mzdová politika umožňuje uskutečnění zásady spravedlivé odměny za práci. Právě uvedená hlediska osvětlují vznik osnovy zákona, svěřujícího provádění mzdové politiky státní a úpravu mzdových poměrů jednomu ústřednímu místu. Zmocňuje-li pak k tomu navrhovaný

zákon ministra sociální péče, resp. ministerstvo sociální péče, činí tak především z toho důvodu, že tvorba mezd je v bezprostřední souvislosti s mobilisací pracovních sil a s řízením práce vůbec, které jsou rovněž svěřeny ministru sociální péče; tak může tvorba mezd významně sloužiti uskutečňování obou uvedených úkolů. Za druhé činí tak navrhovaný zákon také proto, že ministr sociální péče, jemuž náleží bdíti nad zachováváním norem sloužících ochraně pracujícího lidu, bude pečovati o to, aby byly tvořeny mzdy sice se stálým zřetelem na sledované hospodářské a státní cíle, avšak vždy za předpokladu, že budou zachovávány základní sociální požadavky, vyjádřené zejména povinností ochrany zdraví a života pracujících.

Podle ustanovení § 27, odst. 2 ústavy (ústavní zákon č. 150/1948 Sb. ) jest státní mzdová politika řízena v dohodě s jednotnou odborovou organisací. Tato zásada je vyjádřena zejména v § l, odst. 2 a v § 10 osnovy.

Provádění navrhované osnovy zákona nebude vyžadovati žádných nových finančních nákladů ani nebude míti za následek úbytek příjmu státní pokladny.

Část zvláštní.

K § 1.

Odstavec l uvádí příkladmo, co náleží k pojmu státní mzdové politiky. V písm. a) slovy "i jiná plnění poskytovaná v souvislosti B pracovním nebo učebním poměrem" se rozumějí nejenom vychovávací příspěvky a všechny jiné

Odměny nebo požitky z pracovního nebo učebního poměru, nýbrž i ony druhy plnění, které jsou poskytovány třetími osobami, jako na př. různé druhy spropitného a pod. (v souvislosti zde. stojí i otázka jejich rozvrhování na zúčastněné osoby). Ustanovení odstavce l, písm. d) není sice zmocněním k přímým mzdovým opatřením, náleží však k pojmu státní mzdové politiky ve smyslu navrhovaného zákona.

Odstavec 2 má na mysli opatření všeobecné povahy na rozdíl od rozhodování jednotlivých konkrétních případů. Opatřeními všeobecné povahy třeba rozuměti zejména opatření vztahující se na území celého státu nebo jednotlivých zemí a krajů, po případě i menších územních obvodů, dále opatření vztahující se na některá hospodářská odvětví nebo skupiny povolání a pod. Vyhlášky — se zřetelem na požadavek jasného právního stavu — budou obsahovati příslušná ustanovení o platnosti individuálních smluv sjednaných před jejich uveřejněním.

K § 2.

Tento paragraf má svými účinky povahu t. zv. mzdové uzávěry (tzv. stop nařízení). Sleduje záměr, aby byla zachycena a přezkoušena všechna ujednaní týkající se mzdy a ostatních plnění, jak je má na mysli zákon, pokud tato plnění byla sjednána před jeho účinností v rámci smluvní volnosti stran. V odstavci 1 pod ujednáními učiněnými "v rámci smluvní volnosti stran" jest rozuměti zejména ujednání, která byla sjednána před t. zv. mzdovým stopem, t. j. 15. lednem 1942 (vládní nařízení č. 13/1942 Sb. ), jakož i ujednání učiněná no tomto dni sice na základě příslušné vyhlášky, avšak v rámci volné dohody stran vyhláškou připuštěné. K tomu příkladem je mdžno poukázati na vyhlášku ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 1. dubna 1946, č. 967 Ú. 1., o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců v obchodě (platová skupina A 5) nebo na vyhlášku téhož ministerstva, ze dne 14. března 1946, č. 795 Ú. 1., o úpravě pracovních a platových podmínek obchodních (administrativních) a technických zaměstnanců v průmyslu a živnostech (platové skupiny T5 nebo M 4). Schválilo-li však ministerstvo již řečená ujednání, nevyžaduje se k jejich platnosti nového schválení.

Platnými kolektivními smlouvami jsou míněny zejména kolektivní smlouva úředníků v cukrovarech, v lihovarech a zaměstnanců Národního divadla.

§ 18 osnovy připouští přenesení působnosti podle ustanovení tohoto paragrafu na úřady ochrany práce.

K § 3.

Tento paragraf má na mysli ujednání učiněná za účinnosti navrhovaného zákona. "Opatřeními uvedenými v § 19" ve smyslu odstavce l rozumějí se vyhlášky ministra sociální péče, po případě bývalého min. soc. a zdrav, správy, byv. min. hospodářství a práce, býv. min. ochrany práce a sociální péče a výnosy zmíněných ministerstev neuveřejněné v Úředním listě.

Přiměřenou zálohou podle odstavce 2 je třeba rozuměti takové plnění, které odpovídá obvyklému hodnocení vykonávané práce nebo které jest stanoveno se zřetelem na práci, která má býti vykonána, při čemž jako závazné vodítko pro určení zálohy v daném případě slouží existující mzdové normy, po případě jejich analogie.

I zde je možno přenesení působnosti na úřady ochrany práce podle % 18 osnovy.

K § 4.

Ustanovení tohoto paragrafu zavádí případ t. zv. fingovaného rozhodnuti (pro stranu příznivého), nerozhodl-li úřad o žádosti zamítavě do dvou měsíců ode dne jejího podáni. Toto ustanovení chrání stranu pro případ, že úřad nevyřídí z jakéhokoli důvodu včas její podání. Nebude-li úřad chtíti vyhověti žádosti podané podle § 2, odst. l nebo § 3, odst. l, bude třeba, aby během uvedené lhůty schválení dotčeného ujednání výslovně odepřel.

K § 5.

Účelem ustanovení tohoto paragrafu je odstraniti nebo zmírniti hospodářské nebo sociální tvrdosti, které by se při provádění zákona mohly vyskytnouti.

K § 6.

Prohlašuje za neplatná ujednání stran, která odporují

a) ustanovením navrhovaného zákona,

b) opatřením vydaným k jeho provedení,

c) opatřením ve věcech upravených tímto zákonem, pokud k nim došlo podle dříve platných nebo použivatelných předpisů.

Přitom ujednání jsou, neplatná od svého počátku, pokud ovšem zákon nestanoví jinak, jak tomu je na př. v § 2, odst 2.

K § 7.

Bude-li ujednáním, o kterých mluví zákon, odepřeno schválení, nebo stane-li se takové ujednání z kteréhokoliv důvodu v zákoně vyhlášeného neplatným, nestane se ovšem neplatným celé ujednání, na př. celá smlouva pracovní (služební), nýbrž pouze ta jeho část, která jedná o plněních upravených tímto zákonem. Půjde tu převážné o mzdu (plat) nebo jiná podobná plnění. V takovém případě mzda (plat) nebo jiná plnění nenastoupí podle smlouvy, nýbrž ze zákona, a to podle mzdových úprav ministerstva sociální péče. Pro případy, které nejsou výslovně upraveny mzdovými předpisy, má odstavec 3 nařízení, aby se použilo předpisů té vyhlášky, která upravuje pracovní a mzdové podmínky nejpříbuznější činnosti (nejpříbuznějšího pracovního poměru).

K §8.

Ustanovení odstavce l, věty druhé tohoto paragrafu má na mysli zejména takové případy, jaké se vyskytují v poměrech soukromých zaměstnanců (zákon č. 154/1934 Sb. ) a pod., kdy nárok na remuneraci může za-, městnanci vzniknouti i zvyklostí v zaměstnavatelově podniku a pod.

Ustanovením odstavce l zůstávají nedotčeny jednorázové odměny, na něž zaměstnanci mají nárok podle mzdových vyhlášek, vydaných před účinností tohoto zákona, na př. jednorázové odměny, poskytované zaměstnancům v zemědělství.

K § 9.

Zásadně mají ustanovení tohoto paragrafu za úkol podporovati dosažení cíle sledovaného zákona a mařiti jeho případné obcházení.

K§ 10.

účelem ustanovení odstavce l není postihnouti plnění, ke kterým je zaměstnavatel povinen podle zákona po př. stanov, nýbrž ona, ke kterým se zavázal podle smlouvy, nebo dále jiná plnění, která mají povahu dobrovolnosti.

Vedoucí myšlenkou tohoto paragrafu je zabrániti obcházení zákona, podobně jako tomu je v § 9.

K §11.

Tento paragraf zmocňuje zaměstnance ministerstva sociální péče, orgány jím pověřené — kterými je dlužno rozuměti orgány Revolučního odborového hnutí a Československého ústavu práce — a zaměstnance úřadů ochrany

práce k provádění kontrol v provozních místnostech podniků v době, kdy se v podnicích pracuje. Zákon ukládá tu kontrolním orgánům řadu povinností a omezení, mimo jiné povinnost mlčenlivosti, kterážto povinnost trvá i po skončení činnosti a to vystoupením z pracovního (služebního) poměru a klade zvláště důraz na povinnost konati šetření a žádati předložení písemností jen takovým způsobem, aby provoz podniku nebyl rušen.

K § 12.

Ustanovení tohoto paragrafu má zajistiti ministerstvu sociální péče evidenci všech statistických šetření, týkajících se mzdových poměrů, a zabezpečiti účast při schvalování a orgranisování těchto šetření, jimž je přikládán značný význam při plánování a tvorbě mezd.

Pod pojmem, ústavy" je dlužno rozuměti ústavy druhu československého ústavu práce, Ústavu účetnicko-spravovědného a pod., pod pojmem "zájmové organisace" pak především Jednotný svaz českých zemědělců, Ústřední svazy čs. průmyslu, řemesla, obchodu, peněžnictví atd.

K §13.

Pojetí tohoto paragrafu do ranový bylo nutné s hlediska obrany státu.

K §14.

Z ustanovení tohoto paragrafu vyplývá, že osnova má platiti pro všechny zaměstnance, kteří nejsou uvedeni v tomto paragrafu; zejména má platiti také pro zaměstnance národních (znárodněných) podniků.

K § 15.

účelem tohoto ustanovení je vybudovati co nejšíře a nejobjektivněji základnu pro provádění státní mzdové politiky.

v

K §16.

Osvobození od poplatků a od dávek za úřední úkony ve věcech správních má za účel usnadniti povinně předkládání ujednán] podle § 2, odst. l a podáváni žádostí o schválen! podle § 3, odst. l a jiných podání, která v podstatě slouží zájmům sledovaným zákonem. Toto hledisko dlužno zastávati v případech podání podle § 5, neboť tato podání nejsou učiněna v zájmu zaměstnavatelů,

Osvobození se nevztahuje na řízení soudní, ježto toto řízeni není řízením podle tohoto zákona:

K §17.

Obsahuje ustanovení trestní. Jako měřítko při posuzování trestnosti přestupku bude na př. okolnost, že jde o trestnou činnost velkého rozsahu či dosahu, nebo že pachatel setrvává v trestné činnosti, nebo že trestná činnost může vnésti neklid do závodu, po případě do hospodářského života vůbec a pod.

Odstavec 4 ve větě prvé chce postihnouti trestem osobu odpovídající za správu podniku i v takovém případě, kdy se tato sice sama nedopustila trestného činu, avšak věděla o trestném činu osoby třetí, nebo zanedbala povinnou péči, aby takovému činu zabránila. Ve větě třetí tohoto odstavce pak stanoví se trestnost sboru jako kolektiva v podobných trestných činech osob třetích, jak byly právě jmenovány.

Sborem ve smyslu odstavce 4 bude na př. výbor spolku, představenstvo podniku, družstva a podobného fondu nebo jiného sociálního zařízení a pod.

K §18.

Toto ustanovení umožňuje vhodná opatření decentralisační v případech uvedených v § 2, odst. 1, § 3, odst. 1 a § 5.

K §19.

Tento paragraf zrušuje dosavadní právní normy, které se týkají věcí upravených osnovou tohoto zákona. V platnosti, však zůstávají všechna opatření, která byla učiněna podle dřívějších předpisů, a to do doby, než budou změněna nebo zrušena novým opatřením uvedeným v odstavci 2.

K § 20.

Tento paragraf obsahuje doložku o účinností a o provedení. Je v souladu s ustanovením § 60, odst. 1 ústavy.

V Praze dne 5. října 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr sociální péče: Evžen Erban v. r.

*

Státní tiskárna v Praze - 5187-48


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP