Středa 25. října 1950

Přítomni:

Předseda dr John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, Komzala, dr Polanský, dr Procházka, Valo, David, Žiak.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády Fierlinger, dr Ševčík; ministr-předseda Státního úřadu plánovacího dr Dolanský, ministři arm. gen. dr Čepička, Kopřiva, dr Rais, Kopecký, Kliment, Krajčír, dr inž. Šlechta, dr Neuman, Plojhar, dr Šrobár.

Předseda NÚKÚ dr Friedmann.

255 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstkové dr Ramajzl, dr Rattinger.

Pořad

49. schůze Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na středu dne 25. října 1950 na 9.30 hod.

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 509) občanského zákoníka (tisk 519).

2. Zpráva výboru ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 510) o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) (tlač 520).

3. Zpráva výborů hospodářského a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 511), kterým se mění a doplňuje zákon o národních dopravních podnicích (tisk 517).

4. Společná zpráva výborů hospodářského a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 508) o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby (tisk 516).

5. Zpráva výboru hospodářského o vládním návrhu zákona (tisk 518), kterým se mění a doplňuje zákon o Československé poště, národním podniku.

6. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 512) o upravování vysvětlivek k celnímu sazebníku.

7. Zpráva výboru sociálně-politického a zdravotnického a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 515) o jednorázovém mimořádném přídavku za rok 1950 k důchodům z národního pojištění a k zaopatřovacím požitkům válečných poškozenců.

8. Zpráva výboru sociálně-politického a zdravotnického k vládnímu návrhu zákona (tisk 514) o placené dovolené na zotavenou v roce 1951.

9. Doplňovací volba členů výborů Národního shromáždění.

Předseda (zvoní): Zahajuji 49. schůzi Národního shromáždění.

Paní a pánové! (Poslanci povstávají.)

Dne 27. září t. r. zemřel v Brně místopředseda a dlouholetý poslanec Národního shromáždění RČS Ferdinand Richter. Vzpomínajíce v dnešní schůzi památky zesnulého uvědomujeme si, jak bohatý a činorodý byl jeho život. Můžeme s úctou konstatovat, že Ferd. Richter byl upřímný vlastenec, že byl pokrokový člověk a že ve všech rozhodujících dobách stál poctivě a přesvědčeně na straně našeho pracujícího lidu. Tak tomu bylo v době prvé světové války, kdy byl aktivním účastníkem boje proti Rakousko-Uhersku; tak tomu bylo v době Mnichova, kdy jasně a rozhodně vystoupil proti politice kapitulantství a zrady, a tak tomu bylo i v únoru 1948, kdy se opět postavil proti zrádným a pučistickým záměrům reakce naší i zahraniční. Dovolte, abych připomenul jenom tyto dvě věci.

Ani po mnichovské kapitulaci nepřihlížel Ferd. Richter nečinně k hanebné záplavě temna, jež tehdy zavalila naši zrazenou vlast. Stal se významným účastníkem boje našeho lidu za nové osvobození a organisoval zejména moravský odboj. Byl zatčen v Praze ve svém ilegálním bytě a odsouzen k trestu smrti. Vytrpěl hrůzy fašistického mučení opravdu až na samé jejich dno, i když později mu byl trest smrti přeměněn, tak jako ostatním, na 15 let žaláře.

Ferd. Richter byl upřímným obdivovatelem Sovětského svazu. Miloval tuto zemi socialismu, jež mu byla v nejtěžších dobách nejenom oporou, ale vždy také bezpečnou jistotou osvobození našich národů. A Ferd. Richter byl prvý z koaličních poslanců předmnichovské republiky, který se na půdě našeho Národního shromáždění domáhal uznání Sovětského svazu de jure.

Je jistě velmi nesnadné shrnouti v několika málo větách mnohotvárný život muže tak aktivního, jako byl Ferd. Richter. Snad se nám to přece jenom podaří, když si připomeneme jeho slova, která řekl při prvém výročí naší Ústavy 9. května. Tehdy zdůraznil, že naše nová československá ústava je realisací velkých myšlenek, které už od jednoho století hýbají myslemi lidstva, toužícího po lepším životě pro všechny, toužícího po životě důstojném a spravedlivém, a především pro každého pracujícího člověka důstojném a spravedlivém. Jsou to ty velké myšlenky - řekl tehdy dále - jež neseny proletariátem Sovětského svazu rozbily myšlenky i hmotný kapitalistický krunýř, dusící celý svět, a jež došly převtělení ve skutečnost ve státním zřízení Svazu SSR. l naše ústava má své kořeny v této události - pokračoval - a že se tyto kořeny mohly v našem prostoru uchytit a vyrůst v strom, nesoucí dobré plody - i to bylo umožněno pomocí, kterou nám v době pro nás osudové přinesli bratři z východu, vrátivší nám ztracenou svobodu.

Pro celý život, pro jeho velkou životní práci zachová Národní shromáždění RČS svého místopředsedu a poslance v čestné paměti.

Děkuji Vám. (Poslanci usedají.)

Národní shromáždění svoláno k podzimnímu zasedání.

Sděluji, že došel dopis pana předsedy vlády ze dne 24. října 1950, jímž se oznamuje, že pan president republiky prohlásil rozhodnutím ze dne 23. října 1950 jarní zasedání Národního shromáždění za skončené dnem 25. října 1950.

Dále došel dopis pana předsedy vlády ze dne 24. října 1950, kterým oznamuje, že pan president republiky svolal rozhodnutím ze dne 23. října 1950 Národní shromáždění k podzimnímu zasedání do Prahy na den 25. října 1950.

Vzdání se mandátů.

Sděluji, že posl. Bedřich Klein oznámil přípisem ze dne 26. srpna 1950, že se vzdal svého poslaneckého mandátu. (Č. j. 112 6/9-50-S.)

Dále sděluji, že posl. dr Stanislav Palát přípisem ze dne 2. října 1950 oznámil, že se vzdal svého poslaneckého mandátu (č. j. 112 3/ 10-50-B).

Denní pořad.

Užší předsednictvo se usneslo dne 19. října 1950 na návrhu denního pořadu, který byl již členům NS rozeslán.

Užší předsednictvo se dále usneslo, aby byly na pořad dnešní schůze dány ještě tyto body:

5. Zpráva výboru hospodářského o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o Československé poště, národním podniku (tisk 524).

6. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona o upravování vysvětlivek k celnímu sazebníku (tisk 521).

7. Zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o jednorázovém mimořádném přídavku za rok 1950 k důchodům z národního pojištění a k zaopatřovacím požitkům válečných poškozenců (tisk 523).

8. Zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického k vládnímu návrhu zákona o placené dovolené na zotavenou v roce 1951 (tisk 522).

9. Doplňovací volba členů výborů Národního shromáždění.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu? (Nebyly.)

Námitek není. Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Navržený pořad je tedy schválen.

*

Přistoupíme k projednávání prvého bodu denního pořadu, jímž je

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu občanského zákoníka (tisk 519).

Podle usnesení užšího předsednictva navrhuji, aby jednání o této předloze se sloučilo s jednáním o druhém bodu denního pořadu, jímž je

2. Zpráva výboru ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákona o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) (tlač 520).

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení těchto bodů pořadu? (Nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Dávám slovo zpravodaji k vládnímu návrhu občanského zákoníka, posl. dr Bartuškovi.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci!

Vláda republiky Československé předkládá Národnímu shromáždění návrh občanského zákoníka ke schválení. Plní tak úkol nejen závažný a obtížný, ale také úkol skutečně významného státního dosahu. A tento význam tkví především v tom, že nový občanský zákoník je vítězstvím pracujícího lidu vedeného dělnickou třídou i na poli práva a právní vědy, že nový občanský zákoník je obecným vyjádřením vůle pracujícího lidu, který ukáže v řeči právních norem všechny ekonomické podmínky a přednosti nové, vznikající naší společnosti. Jeho význam tkví dále v tom, že jím odstraňujeme právní dualismus a zavádíme jednotné občanské právo na celém území republiky. A konečně: nový občanský zákoník je dílem, které doprovodí naše národy na dosud nejšťastnějším úseku jejich dějin - při budování socialismu.

V dějinách lidské společnosti je spojen vývoj občanského práva s vývojem hospodářství vyrábějícího zboží. Občanské právo má nejblíže k hospodářské základně. A poněvadž právo vůbec musí odpovídat hospodářské základně, je jasné, že právě v této oblasti hospodářský vývoj neustále láme vžité a ustálené právní normy, láme celou soustavu práva a přizpůsobuje ji zájmům hospodářské základny. A proto pracujícímu lidu u nás od květnové revoluce 1945, především však od vítězného února 1948 bylo jasné, že zásadní změny politické, velké revoluční změny v hospodářské základně státu a změny ve společenském životě vůbec nemohou zůstat bez výrazu v oblasti právního řádu, zejména v oblasti práva občanského.

Lidově demokratický stát, kde státní a politickou moc si pod vedením své dělnické třídy v čele s KSČ vydobyl pracující lid, kde velké revoluční změny v hospodářské základně státu způsobily změny třídní struktury naší společnosti a vzájemného poměru třídních sil a vytvořily zcela nové vztahy mezi lidmi, nemůže se řídit právní úpravou, která dobře hověla nejen vykořisťovatelským třídám první republiky, ale i vrstvám feudálních a kapitalistických vykořisťovatelů z dob apoštolských císařů rakousko-uherské monarchie.

Právo a stát se nedá od sebe oddělit. Souvisí spolu a vznikají současně. Proto bylo třeba nové právní úpravy, vztahující se na zcela nové společenské poměry, upravující zcela nový typ společenského vlastnictví, upravující zcela nové vztahy mezi lidmi, kde pracovní síla, člověk, nejcennější kapitál lidské společnosti, přestává být zbožím. Proto bylo třeba odstranit starou vykořisťovatelskou právní úpravu, proto boj proti buržoasii od r. 1945 a boj proti pokusům o obnovu kapitalismu byl také bojem proti buržoasnímu právu, bojem za lidově demokratický řád.

Které jsou hlavní zásady nového občanského zákoníka, z nichž se vyšlo při kodifikačních pracích, vidíme-li souvislost nového občanského zákoníka s celkovou politickou, hospodářskou a sociální strukturou lidově demokratické republiky, s dosavadním právním vývojem a s jeho další tendencí? Za prvé je to nový typ vlastnictví, socialistické vlastnictví, které se stává základem a páteří nového občanského práva. Za druhé je to nový obsah občanských práv a občansko-právních vztahů, tak odlišný za socialismu od kapitalismu. Jeden z hlavních pilířů občanského zákoníka je tedy obsah občanských práv a občansko-právních vztahů, s nimiž především se budu v tomto referátě podrobně zabývat.

Občanská práva jsou vždy bezprostředním výrazem ekonomických vztahů společnosti. Proto také základní občanská práva a jejich pravý obsah vyplývají z třídní struktury společnosti a z třídní povahy státu jako politické organisace společnosti. Lze proto učiniti závěr, že v normách občanského práva vykořisťovatelských společností jsou v tom nebo onom stupni obecné rysy, vyjadřující obecné podmínky výroby a směny zboží v celém průběhu jejího vývoje. Starý občanský zákoník, který dnes definitivně pochováváme, byl tvořen v době, kdy v Rakousku-Uhersku se drala k moci nová buržoasie proti vládnoucí třídě feudálů. Sahá tedy svými kořeny do dob Marie Terezie, slouží po celé století vládnoucí šlechtě a buržoasní absolutistické habsburské monarchii a stává se věrným pomocníkem a třídním nástrojem v rukou české buržoasie. Není náhodou, že česká buržoasie mohla převzít a po celou dobu první republiky používat tohoto zákona, vytvořeného pro despotickou éru rakouského císařství. Není také náhodou, že když se jednalo o novelisaci tohoto zákona v parlamentě první republiky, nenašel se kromě komunistických poslanců ani jediný, který by k němu zaujal kritické stanovisko, ba naopak, všichni tak zvaní demokraté jej chválili a vynášeli do nebes. Tak na př. posl. Ostrý, jeden z tehdejších měšťáckých politiků, prohlašuje: "Je nesporné, že občanský zákon z r. 1811 je vcelku důkladné velké dílo. Uvážíme-li, že bylo děláno před 125 lety a může-li dnes demokratická republika celou hlavní část ustanovení tohoto zákona přijmout do svého vlastního občanského zákoníka, je jistě chvalitebné, že v této době bylo tak veliké dílo uděláno." Mohla-li demokratická Československá prvá republika přijmout za svůj zákon, který byl svého času vytvořen pro rámec a potřebu rakouského císařství, pak nám to ukazuje na jednu skutečnost: že ustanovení tohoto zákona, že jeho třídní obsah byl takový, aby sloužily vládnoucí třídě, třídě vykořisťovatelů proti vykořisťovaným i v období prvé republiky. A na této skutečnosti se v podstatě nic nezměnilo, stejně jako se nezměnilo nic podstatného na občansko-právních vztazích v údobí císařské monarchie a demokratické prvé republiky. Společenský vykořisťovatelský řád zůstává nezměněn a změnilo-li se něco, pak jen to, že místo kapitalistických vykořisťovatelů, halících se původně do knížecích a baronských titulů, nastoupili vykořisťovatelé, zahalení do demokratických a republikánských frásí se zlepšenými a zmodernisovanými formami vykořisťování. A proto mohl starý občanský zákon zůstat i nadále věrným služebníkem staronových pánů za první republiky. § 1 starého občanského zákona stanoví: "Souhrnné zákony, které upravují práva i povinnosti občanů ve státě, tvoří jeho občanské právo." Jinými slovy říká, že občanský zákoník se zabývá právy a povinnostmi mezi občany. Opírajíc se o toto ustanovení tvrdila buržoasie, že starý občanský zákon byl nadtřídní, poněvadž prý upravuje nejen práva všech občanů bez rozdílu, ale také povinnosti z těchto jednání vzešlé jsou prý stejně závazné jak pro bohaté, tak pro chudé. Podvádět a klamat drobný pracující lid bylo a je specifickou vlastností vykořisťovatelů. A to provádí buržoasie na všech úsecích lidského počínání, tedy i na úseku práva. A je naším úkolem, abychom odhalili, jakých podvodů se dopouštěla buržoasie na zájmech pracujících právě na úseku občanského práva, jak pod rouškou vzletných frází, a snôšky paragrafů prováděla své bezuzdné vykořisťování, abychom v pravém světle ukázali všechna ta vychvalovaná občanská práva a občanské svobody, o nichž buržoasie tak ráda hovoří.

Buržoasie při každé příležitosti zdůrazňuje, jak široká občanská práva jsou přiznána každému bez rozdílu. Vyzdvihuje naprostou rovnost mezi občany a z toho vyplývající svobodu a volnost v jednání a podnikání, což prý umožňuje každému bez rozdílu zařídit si svůj život po svém. Ať bohatý či chudý, ať pán či sluha, ať průmyslník, dělník, rolník či úředník, všichni mají stejná práva a stejné možnosti. Prostě každý je strůjcem svého osudu, svého štěstí, říká buržoasie.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP