V roce 1948 bude opatřen větší počet bezmotorových letadel pro výcvik sportovních letců. Bude podporováno zlepšení dřívějších typů a opatřena pomocná zařízení pro provoz sportovních organisací (navijáky, transportní vozíky, dílenská zařízení atd.). Pro Slovensko počítá se s doplněním leteckého parku nákupem asi 10 kusů letadel typu Z-281 a 20 kusů větroňů různých typů.

V leteckém školení budou opatřeny přístroje a učební pomůcky pro letecká učiliště. Letečtí specialisté, u nichž bude podporováno zvýšení úrovně odborných znalostí prohloubením školení, budou vysláni do leteckých podniků a do ciziny.

V roce 1947 zúčastnilo se Československo mezinárodního trhu letadel v Greenchen ve Švýcarsku a mezinárodní letecké výstavy v Bruselu. V roce 1948 bude zajištěna účast Československa na mezinárodních leteckých výstavách ve státech slovanských, dále v Paříži, v Londýně, v Praze a budou podporovány snahy o vývoz československých výrobků.

K provozování mezinárodních leteckých tratí byly v roce 1947 sjednány další dohody s Anglií, Dánskem, Jugoslavií, Holandskem, Norskem, Švýcarskem, Tureckem a Maďarskem. Projednává se dohoda s Belgií a změna dohody se Švédskem. Dále byla sjednána dohoda o technickém a obchodním provozu mezi ČSR a SSSR. Další jednání o dohodu bylo zahájeno s Egyptem, Libanonem, Syrií, Italií, Řeckem, Finskem, Bulharskem, Irakem a Iranem.

Státní meteorologický ústav udržuje, případně zřizuje a obstarává povětrnostní služby pro zabezpečení letecké dopravy, pro vodní, zemědělské, zdravotnické, průmyslové, plánovací a jiné veřejné a hospodářské účely; sleduje vědecký pokrok v meteorologii, pěstuje meteorologické výzkumnictví a používá výsledků domácího i cizího bádání ke zvýšení úrovně povětrnostní služby; účastní se organisačních a výzkumných meteorologických prací na poli mezinárodním.

V roce 1947 rozšířila povětrnostní služba (synoptická spolu s povětrnostním zajišťováním letecké dopravy) síť hlásných stanic na 30 a zřídila informační úřadovnu letecké služby povětrnostní na dalších 3 letištích a projektuje zřízení 4 až 5 výškových (horských) stanic. Připravuje se zřízení meteorologického supercentra jakožto střediska pro zabezpečení letecké dopravy pro většinu střední Evropy. Všeobecná informační služba i zpravodajství pro zemědělství jsou rozšiřovány. Služba klimatologicko-statistická udržuje a rozmnožuje staniční síť, dosahující nyní 1300 členů; výkazy pozorovaných a měřených výsledků jsou po odborné revisi zpracovávány početně, statisticky a kartograficky pro další použití a publikace (měsíční, roční); především jsou zhodnocovány k posudkům a dobrozdáním pro účely vědecké, technické a právní, v současné době hlavně pro plánování zemědělské, regionální, letištní, vodohospodářské, osidlovací a j.; zpracovaný klimat. materiál je také podkladem činnosti speciálních služeb ústavu. Služba pro přístroje opatřuje měřicí zařízení pro všecka oddělení ústavu; obstarává a zdokonaluje jejich cejchování ve zkušebnách a udržuje provoz dílen (mechanické, hodinářské) pro konstrukce a opravy; sem náleží i provoz ústřední observatoře. Speciální služba pro zemědělskou meteorologii koná trvalé šetření o vlivu počasí na zemědělskou výrobu pomocí zvláštního zpravodajství; výsledky se ihned zpracovávají pro tisk a rozhlas. Dále přistoupila k řešení otázek a zkoušení vhodných metod v oboru rostlinné bioklimatologie; v zemědělském, zvláště geonomickém plánování, připadla této službě významná úloha při krátkodobém mikroklimatickém průzkumu a podkladových pracích (zjišťování oblastí sucha, nebezpečí mrazů ve vegetačním období a j.). Plánovacím pracím slouží i výsledky stále zdokonalované sítě fenologického pozorování (nyní 1700 stanic). Důležitou účast v plánování zaujala i speciální služba pro bioklimatologii člověka a lázeňskou meteorologii, která provádí bioklimatický průzkum oblastí měst, léčebných míst, lázní a pod.

V roce 1948 zamýšlí ústav všeobecně doplniti podklady svojí práce, hlavně doplniti různé druhy staničních sítí ve všech částech území na žádoucí stav, dále rozšířiti měřicí prostředky a metody pracovní, jakož i zpracování, zužitkování a příp. publikace výsledků. V oboru povětrnostní služby, zvláště pro zabezpečování letectví je třeba ke sledování a analyse povětrnostní situace dokončiti výstavbu hlásných stanic, a podle letošních mezinárodních ujednání opatřiti stanice novými pomůckami a návody; dále nutno zavésti i u nás jako nezbytnou pomůcku služby pravidelná měření ve vyšších vrstvách atmosféry radiosondážemi. Také klimatologicko-statistická služba bude potřebovati v některých částech území doplnění staniční sítě, aby mohla plně vyhověti zvláště různým odvětvím hospodářského i výzkumného plánování v republice (plánování urbanistické, zemědělské, krajové, tepelněhospodářské, vodohospodářské, letecké atd.). Zapojení pohraničních oblastí, provedené v tomto roce, umožňuje rozvinutí všeobecně žádané publikace výsledků v ročenkách klimatických a srážkových, jakož i soustavných prací na klimatografii ČSR. Služba přístrojová potřebuje doplnění laboratorních zařízení zkušebních, prostředků pro cejchování aktinometrická, a obnovení solárních měření v republice, dále modernisaci strojů a zařízení dílenských. Pro potřeby staničních sítí budou vydány nové návody. Dále je třeba obnoviti publikace výsledků ústřední observatoře pro zájemce tuzemské i zahraniční. Speciální služba pro zemědělskou meteorologii a fenologii projektuje různá mikroklimatické průzkumy pro účely plánovací, dále studia mikroklimatu v přízemní vrstvě vzduchové, v porostech, řešení speciálních otázek z oboru ochrany rostlin a průzkum půdního klimatu. Pro plánování je určena také značná část činnosti služby bioklimatické a lázeňsko-meteorologické, které připadne bioklimatický průzkum oblastí měst, léčeben, lázní, rekreačních středisek; bude také vyžadovati dalšího rozšíření sítě bioklimatických stanic a studií vlivu počasí na lidské zdraví.

Působnost plavební správy týká se všech záležitostí souvisejících s vodními cestami na řekách, které slouží i jiným potřebám než dopravním (elektrisace, zavodňování a j.). Je proto nutno spolupracovati s dalšími obory veřejné správy a soukromými zájemci.

Vlastní působnost spočívá ve správě zařízení sloužících jen vodní dopravě, t. j. přístavů a překladišť. Zde vykonávají plavební úřady správní agendu dotýkající se vodní dopravy a mimo provádění větších vodních staveb, které přísluší ministerstvu techniky, obstarávají udržování a veškerou správu provozu přístavů včetně skladištní a překladištní služby. V zemích českých, v přístavech Holešovice a Mělník, obstarávají překlad zboží ověření smluvní překladci, na Slovensku, v přístavech Bratislava a Komárno, je prováděn celý překlad v režii státní přístavní správy.

Bagrování říčních toků a stavební práce, mimo stavbu lodí, zůstávají nadále zařazeny v rozpočtu ministerstva techniky, které stavbu projektuje, provádí a vede v majetkové evidenci. Vodní cesty plánuje plavební správa po dohodě s ministerstvem techniky.

V roce 1947 byly provedeny plánované rekonstrukce a stavby přístavní, bylo pokračováno v doplňování přístavního zařízení, v rekonstrukci nebo vyměňování zařízení poškozeného válkou. Dále bylo pokračováno ve vyzdvihování vraků v dunajském řečišti, v rekonstrukci železničního svršku v přístavech, v instalacích elektrických jeřábů. Obnoveno a doplňováno bylo telefonní vedení na plavebních a povodňových linkách a zařízení pro signalisování a vytyčování plavebních cest. Zařízení pro označování i odstraňování plavebních překážek bylo rovněž doplněno.

Pokračováno bylo v mapování vodních cest, s přihlížením k plánovaným vodním cestám a plavebně-dopravním potřebám.

V roce 1947 bylo také pokračováno v úpravě plavebního školství, zdokonalována učňovská plavecká škola (Mělník) a pro kormidelníky a kapitány byly organisovány plavecké kursy pro pokročilé plavce.

Dokončeny byly opravy poškozených lodí, zčásti dokončeny stavby nových lodí pro oblast oderskou.

V oblasti vltavsko-labské a dunajské byly zařazeny remorkéry, čluny, motorové čluny a pramice pro výkon vytyčovací a signální služby a pro výkon služby policejní.

Vedle přípravy reorganisace plavebních podniků (přeměny dosavadních významnějších podniků na nové podniky obdobné podnikům národním) bude státní plavební správa v roce 1948 pokračovati na úkolech legislativních, zejména v práci na plavebně-policejních předpisech, přístavních řádech, na nové úpravě veřejnoprávních i soukromoprávních poměrů v plavbě vnitrozemské a na úpravě dozorčí a kontrolní služby v těchto podnicích.

Podle potřeby a vyvíjejících se poměrů mezinárodních budou připraveny i úkoly pro plavbu námořní.

Bude pokračováno v dalších technických úpravách a vystrojování říčních přístavů, pokud nebudou tyto úkoly přeneseny na překladištní a plavební podniky.

V roce 1948 budou dokončeny práce spojené s doplňováním výstroje přístavů podle plánovaného dvouletého programu i mimo dvouletý plán. Jest to zejména plánovaná dostavba 3 t elektrického jeřábu v Kolíně, rekonstrukce kolejiva v bratislavském a komárenském přístavu a zřízení dvou dalších přístavních pontonů; mimo plán pak instalace nového 4 t jeřábu pro přístav Bratislava a zřízení nové transformační stanice, dále doplnění plavebního inventáře v zemích českých i na Slovensku. Bude doplněna síť povodňových zabezpečovacích linek v zemích českých a výměna zastaralého materiálu na plavebním telefonu na Dunaji. Zajištěny budou pozemky pro stavbu úřední budovy oblastní správy plavební na Moravě a zakoupena budova pro oblastní správu v Ústí nad Labem.

Plavební školství je připravováno k dalšímu vývoji vydáním potřebných učebnic v dohodě s ministerstvem školství.

Pro dorost v plavbě námořní bude podporována potřeba odborného školení na zahraničních učilištích, zejména v odborných školách v Polsku a Jugoslavii.

V říční plavbě zahraniční bude třeba nových úprav v záležitosti československého přístavního pásma v Hamburku a ve věci mezinárodního pásma terstského.

Plavební správa zúčastní se rovněž ve větší míře než dosud činnosti ve všech komisích týkajících se vodních cest labské, oderské a dunajské, zejména v novém československo-polském dopravním komitétu.

Ministerstvo pošt obstarává nejen výsostní agendu, nýbrž i správu státních podniků Československá pošta a Poštovní spořitelna, o nichž je zevrubně pojednáno ve skupině "Státní podniky".

Na rok 1948 jsou výdaje ministerstva pošt a pověřenectva pošt preliminovány částkou 52,902.000 Kčs, která je proti částce, zařaděné do rozpočtu na rok 1947, vyšší okrouhle o 7,5 mil. Kčs v důsledku vyšší potřeby na osobní výdaje. Věcné výdaje, jež představují okrouhle 16% všech výdajů, jsou v celku nižší proti rozpočtu na rok 1947.

Veškeré výdaje ministerstva pošt (pověřenectva pošt) uhradí podle finančního zákona státní podnik Československá pošta. Jsou tedy příjmy ministerstva pošt i pověřenectva pošt preliminovány stejnými částkami jako jejich výdaje.

Úkoly a cíle sociální politiky dneška podstatně se liší od jejich úkolů v minulosti. Bylo-li dříve pečováno výlučně jen o osoby sociálně slabé, je dnes úkolem státní sociální správy pečovati o každého pracujícího občana tak, aby mohl řádně plniti uložené mu funkce v národním společenství. Dnes funkce sociální politiky se velmi přibližuje funkcím politiky hospodářské a namnoze se s nimi také prolíná, neboť pečuje významně o to, aby výrobnost národa byla co nejlépe organisována a vystupňována.

Řešení problému nedostatku pracovních sil, které je spojeno s otázkou mzdovou, řízené distribuce, školení, poradenství a konečně i zdravého bydlení stalo se podstatnou součástí sociální politiky.

Zestátnění péče o mládež umožnilo ministerstvu soc. péče plánované organisování a prohloubení této péče, zdokonalení provozu převzatých ústavů a ovšem i organisaci po stránce personální. Velký krok kupředu je učiněn i v péči poradenské a v uzákonění norem o národní mobilisaci pracovních sil. Pokračuje se v přípravě norem o národním pojištění. Některé z uvedených úkolů předpokládaly dobudování podřízených úřadů řádným vybavením osobním i věcným, v kteréžto činnosti nutno pokračovati i v roce 1948.

Pokud jde o speciální činnost jednotlivých pracovních sektorů, uvádí se toto:

Mezinárodní činnost sociální péče v roce 1947 spočívala ve styku s Mezinárodním úřadem práce a jinými mezinárodními institucemi. V roce 1947 bylo ministerstvo sociální péče zastoupeno na Mezinárodní konferenci práce v Ženevě. Z titulu členství ČSR v Mezinárodní organisaci práce bude ministerstvo sociální péče poukazovati v roce 1948 příspěvek této organisaci práce, který dosud byl hrazen z rozpočtové položky ministerstva zahraničních věcí. Bylo spolupůsobeno při přepravování pomocných zásilek, zásilek dobrovolnými organisacemi a institucemi z ciziny; tato spolupráce bude pokračovati i v roce 1948. Pomoc těchto organisací se ukázala v roce 1947 velmi vydatnou, zhruba odhadnutá hodnota pomocných zásilek činila na 624,750.000 Kčs a umožnila velmi hodnotné školní stravování 110.000 dětí po dobu šesti měsíců a další stravování 120.000 dětí v letních táborech vedle kakaové akce pro 300.000 dětí. V oboru působnosti Spojených národů třeba jmenovati činnost v rámci Sociální komise při Hospodářské a Sociální radě Spojených národů. V rámci činnosti této komise ve smyslu resoluce 58. valného shromáždění OSN provádí se akce stipendií a akce přidělování odborných poradců v oboru sociální péče. V akci první bylo do dnešního dne povoleno 14 stipendií, a to do Spojených států, Velké Britannie a Švédska. Veškeré výlohy jsou hrazeny OSN. V akci druhé byla vyslána do Československa jako expert Mrs. Gates, která především organisovala akci stipendií a pan Pickersgill, odborník na poli rehabilitace osob se sníženou pracovní způsobilostí.

V rámci mezinárodní součinnosti informují se též cizí návštěvníci a cizina o sociální politice v Československu.

Roku 1947 bylo vydáno 12 čísel Sociální revue, která v posledních pěti číslech byla rozšířena o Věstník ministerstva sociální péče. V této činnosti bude pokračováno i v roce 1948. Věstník ministerstva sociální péče bude vydáván jako časopis samostatný. V Knižnici Sociální revue bylo vydáno v roce 1947 osm publikací. Pro ministerstvo informací bylo připraveno rovněž 8 publikací. V samostatné publikační činnosti nebude v roce 1948 pravidelně pokračováno, ježto publikační činnost má býti soustředěna u ministerstva informací. V roce 1947 byly natočeny 4 filmy. Roku 1948 budou natočeny ve spolupráci s ministerstvem informací alespoň 4 filmy. V roce 1947 pořádalo ministerstvo 3 výstavy, účastnilo se pěti výstav; v roce 1948 plánuje se 1 výstava pojízdná a účast na 3 výstavách.

Na Slovensku vydává pověřenectvo sociální péče spolu s pověřenectvem zdravotnictví měsíčník "Zdravý národ" a v r. 1947 vydalo současně se státním plánovacím a statistickým úřadem v Bratislavě brožuru o studiu na vysokých školách. Stejnou brožuru připravuje pro absolventy měšťanských a nižších středních škol o zaměstnáních, které vyžadují absolvování učňovského poměru.

V oboru legislativním prováděla se připomínková řízení o osnovách, rozesílaných jinými ministerstvy počítajíc v to též návrhy vládních usnesení a vedla se evidence a koordinace resortní legislativní činnosti. V rámci vládního programu projednávala se osnova zákona o ústřední radě družstev a o odborných svazech družstev, dále pak návrh nového družstevního zákona, jenž má nahraditi zastaralý a nedostačující zákon z r. 1873.

Vládním nař. č. 216/1946 Sb. bylo vydáno první prováděcí nařízení k dekretu č. 104/1945 Sb. o závodních a podnikových radách. Toto nařízení obsahuje zejména předpisy o volbách do závodních rad a o rozhodčích komisích při okresních úřadech ochrany práce, jakož i o ústřední rozhodčí komisi při ministerstvu sociální péče. Činnost rozhodčích komisí bude aktivována v nejbližší době a lze očekávat, že se rozvine plně v roce 1948.

Zákonem č. 144/1946 Sb. o úpravě pracovních poměrů dotčených v důsledku nár. revoluce, byly zřízeny zvláštní rozhodčí soudy a vrchní rozhodčí soudy, které jsou příslušné k rozhodování o sporech vzniklých revolučními zásahy do pracovních poměrů. Činnost rozhodčích soudů je dočasná.

I v roce 1947 - dokud nedojde k nové zákonné úpravě se pokračovalo v součinnosti při provádění předpisů o rozhodčích hornických soudech (č. 170/1924 Sb.) a předpisů o domácké práci podle vl. nař. č. 261/1944 Sb.

Vládním nařízením č. 120/1947 Sb. byly vydány předpisy o poskytování dovolené a placení požitků po dobu dovolené ve stavebních a vedlejších stav, živnostech v roce 1947 podle t. zv. známkového systému, jejichž provádění přísluší ministerstvu sociální péče. Lze očekávat, že tato úprava bude prodloužena i na rok 1948.

Z dalších legislativních úkolů, které ministerstvo sociální péče provede, třeba uvésti zejména zákon č. 82/1947 Sb. o přechodné úpravě placené dovolené na zotavenou a zák. č. 87/1947 Sb. o některých opatřeních o provedení národní mobilisace pracovních sil, k němuž se připravují příslušné prováděcí předpisy.

Z chystaných legislativních úprav pro nejbližší dobu třeba uvésti dále zejména zákon o organisaci bezpečnostní a zdravotní služby v závodech, zákon o ochraně mateřství, zákon o podpůrných opatřeních při řízení práce, zákon o odborné přípravě k povolání. Dále se připravuje osnova zákona o úpravě pracovních a zaopatřovacích podmínek zaměstnanců národních podniků, osnova zákona o řízení práce, osnova zákona o úpravě pracovně-právních poměrů osob povolaných k výkonu vojenské služby, druhé prováděcí nařízení k dekretu č. 104/1945 Sb. o závodních a podnikových radách, osnova zákona o domácké práci a pod.

Stejnou legislativní činnost vyvíjelo i pověřenectvo sociální péče, které vedle toho podalo v četných případech připomínky k nařízením SNR, Sboru pověřenců a k usnesením Sboru pověřenců.

Cílů dvouletého hospodářského plánu podle § 9 zákona č. 192/1946 Sb. má býti dosaženo národní mobilisací pracovních sil podle zák. č. 87/1947 Sb. Potřeba pracovních sil v opomíjených povoláních a v oborech s úzkým hospodářským profilem může býti zajištěna zejména prostředky, uvedenými v § 1 zák. č. 87/1947 Sb.

Právním podkladem k opatření nedostávajících se pracovních sil je mimo uvedený zákon o mobilisaci pracovních sil nařízení č. 13/1946 Sb., dekret č. 88/1945 Sb., kromě zákona č. 29/1946 Sb. o zavedení pracovních průkazů. Spolu s těmito opatřeními bude usilováno o vzestup pracovní morálky, mimo jiné také použitím předpisů dekretu č. 89/ 1945 Sb. o vyznamenání za zásluhy o výstavbu státu. Kromě toho bude ve smyslu § 9, odst. 2, písm. h) zák. č. 192/1946 organisována jako dosud na širokém podkladě národní soutěž ve výstavbě státu. Za daných poměrů bude ještě třeba pracovních sil z řad zahraničního dělnictva, jehož číselný stav bude snižován odchodem po splnění smluvních podmínek.

Národní mobilisace pracovních sil bude prováděna především na podkladě dobrovolnosti. K tomu cíli bude používáno propagačních prostředků a využito spolupráce různých složek, které nabídly svoji pomoc. Pečuje se o plánovité začleňování dorostu do povolání se zřetelem k jeho tělesným a duševním schopnostem a k dvouletému hospodářskému plánu.

Pověřenectvo v roce 1947 zřizovalo rozhodčí komise podle vl. nař. č. 216/1946 Sb. a rozhodčí soudy podle zák. č. 143/1946 Sb., jmenovalo členy a náhradníky podle nař. č. 142/1942 Sb. n. SNR a vyhlášky č. 773/1946 Ú. v. do správních výborů při okresních úřadech ochrany práce. Regulovalo a vedlo evidenci o vystěhovalectví. Organisovalo službu živnostenské inspekce. Mimořádnou pozornost věnovalo náboru pracovních sil do zemědělství a to i do zemí českých, do stavebního průmyslu a do dolů, stejně tak jako otázkám zprůmyslnění Slovenska.

Tato činnost v roce 1947 vyplývá jednak ze všeobecného hospodářského vývoje státu v důsledku válečných a poválečných poměrů, a jednak z úkolů, vzniklých v souvislosti s plněním dvouletého plánu. Byly to především korektury úprav mzdových a platových z let 1945 a 1946, k nimž došlo po zkušenostech s těmito úpravami, jednak uplatnění zásad vládním usnesením ministru sociální péče uložených, t. j. co nejširšího použití úkolových mezd, výkonnostních platů a prémií v mzdové politice. Mimo to byla prováděna v širokém rozsahu kontrolní a revisní činnost, jíž se podařilo docíliti ve značné míře odstranění černých mezd a platů.

Těmito úkoly je také dán ráz činnosti v příštím roce, kdy tato činnost se ponese zásadně těmito směry:

1. zkonsolidováním a ucelením dosavadních mzdových a platových úprav v pevný harmonický celek,

2. důsledným uplatněním mzdového a platového systému odměny podle výkonu,

3. podporováním politiky náboru pracovních sil a pracovního dorostu vhodnými atraktivními úpravami mzdově-politickými,

4. spoluprací na splnění úkolů ostatních odborů, resp. v rámci ministerstva na splnění úkolů jiných resortů, uložených jim základními zásadami dvouletého plánu (zvýšení výroby, podpora populace a pod.), pokud se dotýkají mzdové politiky a

5. důslednou revisí a kontrolní činností za účelem odstranění posledních zbytků mzdově-politických přestupků, zejména černých mezd a platů.

Péče o bezpečnost a o ochranu zdraví zaměstnanců při práci musí býti v naší lidové republice co nejdokonalejší. Jelikož státní dozor na dodržování příslušných předpisů, jenž je svěřen inspektorátům práce, může býti jen občasný, připravilo ministerstvo osnovu zákona o bezpečnostních technicích a závodních lékařích, kteří v zastoupení zaměstnavatele budou trvale přímo v závodech a na pracovištích se starati o snížení risika práce. Návrhy nových předpisů a novelisace zastaralých předpisů, týkajících se bezpečnostních opatření na strojích a závodních zařízeních, bezpečných způsobů pracovních a výrobních pochodů, jakož i nutných opatření zdravotních, vypracuje komise pro technickou a zdravotní ochranu zaměstnanců, stanovená vlád. nař. č. 60/1929 Sb. Bude třeba též vydati zákon o inspekci práce, který by zavedl dozor na bezpečnost a hygienu práce ve všech pracovních oborech, v nichž se ohrožení života a zdraví vyskytuje. Ústavy pro pracovní lékařství budou prohlubovati studium škodlivých vlivů práce na zdraví zaměstnanců, napomáhati k určení podmínek ochrany před nemocemi z povolání a spolupůsobiti po vědecké stránce při včleňování do práce.

V oboru veřejnoprávního sociálního pojištění lze činnost ministerstva sociální péče rozvrhnouti v podstatě do tří skupin, a to:

1. příprava zákonných osnov, jež mají za účel sjednotiti předpisy veřejnoprávního sociálního pojištění a přizpůsobiti je zásadám budoucího národního pojištění a tím vytvořiti základní předpoklad pro plynulé uskutečnění tohoto pojištění,

2. příprava zákonných osnov, kterými se buduje vlastní národní pojištění,

3. sledování vzájemnostních mezistátních úmluv o sociálním pojištění a zabezpečení nároků našich občanů získaných v pojištění v cizině,

Ad 1. Sjednocování veřejnoprávního sociálního pojištění, zahájené ihned po obnovení státní svrchovanosti, pokračovalo i v roce 1947. V tom směru se poukazuje na zákon o sjednocení některých lhůt a podmínek ve veřejnoprávním důchodovém pojištění č. 18/ 1947 Sb., zákon o odškodnění nemocí z povolání č. 46/1947 Sb. a řadu unifikačních osnov, z nichž třeba uvésti zejména osnovy zákona o sjednocení některých předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění, zákona o soustředění pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a o některých dalších opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění a dvě osnovy unifikačních zákonů o úrazovém pojištění.

K celostátním unifikačním pracím nutno přičísti i novelisaci zákona o rodinných přídavcích (č. 58/1947 Sb.).

Ad 2. K etapovému uskutečnění národního pojištění byla vypracována a po schválení vládou již v roce 1946 předložena Prozatímnímu národnímu shromáždění osnova zákona o vybudování národního pojištění (organisační zákon), která však nebyla již projednávána a musela býti proto znovu předložena vládě. Kromě toho prošla již připomínkovým řízením osnova zákona o národním pojištění nemocenském, podle jehož výsledků se připravuje konečné její znění. V oboru národního pojištění důchodového bylo zatím již uskutečněno pensijní pojištění horníků (zák. č. 44/1947 Sb.). Byly však již také zahájeny přípravné práce pro uskutečnění národního důchodového pojištění všech pracujících včetně osob samostatně výdělečně činných, v jejichž rámci se zatím opatřují statistická data pro území celého státu.

Ad 3. I v roce 1947 bylo usilováno o navázání normálních styků na poli sociálního pojištění a to zvláště zajištěním praktické vzájemnosti při jeho provádění. Bylo a bude usilováno též o sjednání úmluv o sociálním pojištění. V tomto směru se poukazuje zvláště na zahájené již, avšak přerušené jednání o francouzském návrhu vzájemnostní úmluvy o sociálním pojištění a na programové prohlášení Československo-polské o otázce vzájemnostní úmluvy o sociálním pojištění. Poněvadž pak prováděná reemigrace krajanů vyžadovala nezbytně urychleného vyřešení otázky zabezpečení jejich nároků získaných v pojištění v cizině, byla otázka tato vyřešena podpůrně zákonem o uznání nároků získaných u cizích nositelů pojištění č. 17/1947 Sb., v němž byla zároveň upravena i otázka zabezpečení pojistných nároků osob, jež v době nesvobody byly nuceny pracovati v okupovaných územích a byly proto také pojištěny u cizozemských nositelů.

Shora uvedené úseky legislativní činnosti v.oboru sociálního pojištění jsou rámcovým programem této činnosti i pro rok 1948, neboť sledované úkoly jsou tak významné a dalekosáhlé jak po stránce sociálně-politické, tak i finančně-hospodářské, že je možno řešiti jen postupně. Vyvrcholením zákonných úprav bude pak ovšem uskutečnění národního pojištění, zabezpečujícího všechny pracující pro případ nemoci, úrazu, invalidity a, stáří.

V péči o mládež bylo v roce 1947 pokračováno v dokončování organisace okresních péčí o mládež a sociálních ústavů, jak v pohraničí, tak ve vnitrozemí. Zvýšená péče byla věnována krajům, které utrpěly válkou. Byly podporovány snahy o získání vhodných objektů pro úřadovny a ústavy z konfiskovaného nepřátelského majetku, a ošacovací akce. Bylo pátráno po dětech zavlečených a dbáno, aby byly zaopatřeny děti neznámého původu. Pro děti na venkově byly zakládány a trvale podporovány jak stálé útulky pro děti pracujících žen, tak i útulky zemědělské zřizované pro dobu letní.

Vydáním zákona č. 48/1947 o organisaci péče o mládež byl učiněn první krok ke zveřejnění péče o mládež. K jeho provedení byly konány všechny přípravy ideové a organisační a to nejen pedagogické, ale i hospodářsko-finanční. Do rozpočtu na rok 1948 byla již pojata veškerá péče o mládež jako péče veřejná. Zveřejnění péče o mládež umožní prohloubení této péče a zdokonalení různých ústavů pro děti jako jeslí, denních útulků, dětských domovů, zemědělských útulků, nocleháren pro dorost, domovů mladých a odborných ústavů pro tělesně nebo duševně úchylnou mládež. Při tom nebude zapomínáno ani na provádění nezbytných pomocných akcí, jako výplat státních sirotčích podpor pro děti, které nemají nároku na žádný sirotčí důchod, na vyznamenávání zasloužilých matek, na podpory potřebným novomanželům, na příspěvky na protézy a na zaopatření duševně úchylné mládeže mimo ústavní péči a pod.

Podle zákona o dvouletém hospodářském plánu č. 192/1946 Sb. má býti v letech 1947 a 1948 vybudováno 125.000 bytů. Z nich má býti podle prováděcích plánů ve stavebnictví, schválených vládou, provedeno v roce 1947 celkem 61.280 bytů, a to 31.472 obnovou (15.063 v českých zemích a 16.409 na Slovensku) a 29.808 novou výstavbou (20.479 v českých zemích a 9.329 na Slovensku). Obnova a nová výstavba zbývajících 63.720 bytů je vyhrazena pro rok 1948. Aby stavebníci měli dostatek času pro přípravy ke stavbě, zařídilo ministerstvo vše potřebné tak, aby do 15. října 1947 mohla vláda schváliti příslušné prováděcí plány pro rok 1948.

Pokud jde o obnovu objektů zničených nebo poškozených válečnými událostmi, je splnění tohoto úseku dvouletého plánu zajištěno zákonem o obnově č. 86/1946 Sb. Podle něho přísluší ministerstvu poskytovati podporu na obnovu obytných domů.

Splnění druhého úseku dvouletého plánu, t. j. nové výstavby bytů bylo nutno legislativně teprve zajistiti. Ministerstvo připravilo proto již v létě r. 1946 osnovu zákona o státní podpoře na obytné stavby, který po ústavním projednání byl vyhlášen pod č. 41/1947 Sb. K jeho provedení vydalo ministerstvo v dohodě s ministerstvy techniky a financí potřebné pokyny.

Včasné zahájení staveb bylo umožněno předběžným přejímáním státní záruky za přiměřenou zálohu na účet celkové zaručení zápůjčky. Tato akce měla úspěch a podstatně zrychlila provádění obnovy a výstavby.

Provádění bytového programu v dvouletém plánu přispěje ke zmírnění nedostatku bytů a dá nám podklady pro novou bytovou výstavbu v dalších letech. Ale již dnes je jisto, že i v budoucnosti bude nutno stavěti plánovitě, t. j. podle předem určeného programu, rozčleněného místně i časově. Základem pro určení tohoto programu bude soustavný a stálý přehled subjektivní i objektivní bytové potřeby; vedení takového přehledu chceme normativně uložiti všem větším obcím. Na přípravě osnovy příslušného zákona se pracuje.