Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé 1947.

3. zasedání.

536.

Odpověď

ministra národní obrany

na interpelaci poslance Oskara Jeleňa (tisk 396)

ve věci zatčení kpt. NB Štefana Kubíka.

I. Trestní řízení proti kpt. NB Štefanu Kubíkovi:

Především uvádím, že jsem ihned nařídil, aby celý postup řízení o případě kpt. NB Kubíka byl přísně vyšetřen. Vyšetření provedl úřadující generální vojenský prokurátor na místě samém, t. j. u vojenského prokurátora v Košicích, kde podrobně přezkoušel nejen tento případ, nýbrž vykonal i mimořádnou dohlídku nad celou činností vojenského prokurátora v Košicích.

Na základě jeho zjištění mohu uvést o trestní věci kpt. Kubíka toto:

Celé trestní řízení proti kpt. Kubíkovi bylo zahájeno a je vedeno jen na základě trestních oznámení Povereníctva vnútra a Státního zastupitelství v Banské Bystřici.

První oznámení došlo vojenskému prokurátorovi v Košicích od Povereníctva vnútra, VI. odbor v Bratislavě pod čj. 960/46 z 29/4 1946 dne 6. května 1946, a to pro podezření ze zločinu úřední zpronevěry. Bylo proto vzhledem na ustanovení § 43 voj. tr. ř. povinností vojenského prokurátora v Košicích, aby zavedl trestní řízení. To učinil vojenský prokurátor v Košicích svým rozhodnutím ze dne 6. června 1946, kterým zavedl soudní vyhledávací řízení u vojenského soudu I. stolice v Košicích pro zločin úřední zpronevěry podle § 472a v. tr. z., při čemž kpt. Kubíka ponechal na svobodě.

Během tohoto soudního vyhledávacího řízení došlo vojenskému prokurátorovi v Košicích dne 9. září 1946 nové trestní oznámení, a to opět od Povereníctva vnútra, VI. odboru pod čj. 33/dův./46 pro podezření ze zločinu vraždy. Ještě téhož dne došlo vojenskému prokurátorovi trestní oznámení od Státního zastupitelství v Banské Bystřici, a to rovněž pro podezření z týchž trestných činů.

Na základě uvedených trestních oznámení rozšířil vojenský prokurátor v Košicích svým rozhodnutím ze dne 16. září 1946 proti kpt. Kubíkovi soudní vyhledávací řízení pro zločin vraždy podle § 413, 414:4 v. tr. z. a uvalil na kpt. Kubíka vyšetřovací vazbu z důvodů a podle ustanovení § 171 č. 2 - 4 v. tr. ř.

Vzhledem na závažnost trestných činů, z kterých byl kpt. Kubík obviněn, bylo uvalení vyšetřovací vazby odůvodněné a plně odpovídalo zákonu. To potvrdila i radní komora vojenského soudu v Košicích, která stížnost kpt. Kubíka na uvalení vyšetřovací vazby zamítla a ponechala vazbu v platnosti. Jakmile důvody vazby pominuly, vojenský prokurátor v Košicích svým rozhodnutím ze dne 17. října 1946 vazbu na kpt. Kubíka zrušil.

Podle skutečností zjištěných při vyhledávacím řízení rozšířil vojenský prokurátor ještě vyhledávací řízení proti kpt. Kubíkovi svým rozhodnutím ze dne 11. ledna 1947 pro zločin svádění ke zločinu vraždy podle § 17, 413, 414:3 v. tr. z., pro zločin krádeže a pro zločin zneužití moci úřední podle § 380 v. tr. z.

Konečně pak na základě oznámení stanice NB v Rudolticích bylo ještě soudní vyhledávací řízení proti kpt. Kubíkovi rozšířeno vojenským prokurátorem v Košicích pro podezření z nového zločinu vraždy podle § 413, 414:4 v. tr. z.

Celé vyhledávací řízení se děje od 17. října 1946 na svobodě, ježto vojenský prokurátor v Košicích neshledal důvodů k uvalení vazby.

Poněvadž jde o obvinění z tak těžkých trestných činů, které jsou předmětem soudního vyhledávacího řízení proti kpt. Kubíkovi, a poněvadž toto řízení dosud skončeno není, nemohu pochopitelně do soudního řízení zasahovat a také výsledkům trestního řízení předbíhat sdělením bližších okolností případu. Tolik však dnes již mohu uvésti, že vojenský prokurátor v Košicích bude muset pravděpodobně žalobu na kpt. Kubíka pro trestné činy výše uvedené podati vzhledem k rozporům ve svědeckých výpovědích, při čemž ovšem je jiná otázka, zda soud dojde k přesvědčení o vině kpt. Kubíka, a tu opět zdůrazňuji, že to je jen věcí soudu, na jehož rozhodnutí nesmím nikterak uplatňovat svůj vliv.

II. Trestní případ štábního strážmistra Ludovíta Mičáka:

K tomuto případu mohu na základě vyšetření úřadujícího gen. voj. prokurátora uvést toto:

Na základě udání oblastního velitelství NB v Michalovcích, čj. 1077/46, zavedl vojenský prokurátor v Košicích pod čj. 0-1930/46 soudní vyhledávací řízení na svobodě proti šstrž. Ludovítu Mičákovi pro šíření nepravdivých zpráv podle § 16 a § 18 zák. č. 50/1923 Sb. a event. pro přečin podle §§ 271, 272:i, 275 v. tr. z., kterého se měl dopustiti šstr. Mičák tím, že se v dopise zaslaném svému příteli chlubil, že je ve styku s benderovci a že poměry na východním Slovensku vzhledem k vystupování benderovců jsou velmi těžké.

10. září 1946 podal voj. prokurátor v Košicích pro uvedené činy na Mičáka žalobu.

Při hlavním přelíčení dne 18. prosince 1946 byl Mičák vojenským soudem 1. stolice v Košicích zproštěn obžaloby podle § 306:3 v. tr. ř. pro nedostatek důkazů, resp. skutkové podstaty.

Vazbu na obviněného vojenský prokurátor v Košicích neuvalil z toho důvodu, že šlo jen o přečin a že jinak neshledal tu důvodů k uvalení vazby.

III. Mjr. just. Dr. Rudolf Kadlečík:

Pokud jde o osobu vojenského prokurátora v Košicích mjr. just. JUDr. Rudolfa Kadlečíka, bylo šetřením zjištěno, že byl přijat za důstojníka justiční služby z povolání za t. zv. Slovenského státu dne 1. února 1941. Bylo však o něm známo, že je považován za osobu smýšlející československy, čehož důkazem je skutečnost, že býv. generální sekretariát HSźS dopisem čj. 17997/40/pres. jeho přijetí za aktivního důstojníka nedoporučoval.

Ve své služební činnosti za t. zv. Slovenského státu zachovával Dr. Kadlečík vždy negativní postoj k režimu. Tento postoj vyvrcholil právě za jeho působení a přidělení v poli, kde došlá trestní oznámení pro těžké zločiny politického rázu potlačoval tím, že je dal kázeňsky potrestat a nikdy neuvaloval obligatorní vyšetřovací vazbu podle tehdy platného trestního řádu. Jedním z příkladů takového postupu byl právě, jak bylo zjištěno, případ hrdiny SSSR Nálepky a jeho společníků.

Šetřením bylo zjištěno, že se přechod kpt. Nálepky a jeho společníků i jiných vojáků k partyzánům připravoval delší dobu a že o stycích s partyzány a o přípravách k přechodu věděl i tehdejší polní prokurátor Dr. Kadlečík. Dr. Kadlečík naopak svým postupem jako vojenský prokurátor umožnil a kryl přechod kpt. Nálepky a jeho společníků a vůbec styky s partyzány.

Trestní spis proti kpt. Nálepkovi nebyl nalezen a nedá se zjistit osoba, která trestní oznámení podávala. Není však pravděpodobné, že by trestní oznámení podával vojenský prokurátor, neboť vojenský prokurátor nemůže trestní oznámení podati sám, nýbrž trestní oznámení vždy podává velitel, jemuž je obviněný podřízen.

Ze spisu čj. 160.006/dôv/vel. 1943, jehož opis dal k disposici ministerstvu národní obrany p. poslanec Jeleň, není také patrna skutečnost, že by Dr. Kadlečík byl podával na kpt. Nálepku trestní oznámení. Naopak z tohoto spisu je zřejmo, že mjr. Dr. Kadlečík sám příslušnému veliteli divise navrhl, aby věc likvidoval ve vlastní velitelské působnosti kázeňským potrestáním anebo vůbec založením věci a jen v případě, když to uzná za dobré, soudem. Při tom z tohoto spisu je jasně patrno, že právě velitel divise hlásil ministerstvu národní obrany v Bratislavě, že mu Dr. Kadlečík po návratu z Bratislavy v lednu 1943 výslovně řekl, že se v Bratislavě nejeví velký zájem na tom, aby věc byla rozšířena a soudně vyřízena hlavně z politických důvodů a proto, že do věci jsou zapleteni mnozí důstojníci.

Dále bylo zjištěno, že mjr. Dr. Kadlečík za Slovenského národního povstání propustil politické vyšetřovance a trestance z vojenské věznice v Popradě a při pádu Popradu zničil trestní spisy vojenských justičních úřadů. Přesto, že nebyl příslušníkem stavovské skupiny zbraní, účastnil se bojových akcí o Poprad a po pádu Popradu přišel do Banské Bystřice. Tam vykonával funkci vojenského prokurátora až do částečného potlačení Slovenského národního povstání, kdy odešel do hor, kde utrpěl těžké omrzliny nohou, až posléze byl dne 18. listopadu 1944 Němci zajat a odvlečen do Bratislavy, později do koncentračních táborů Kaisersteinbrucku a Altenburku, kde byl osvobozen až 15. dubna 1945.

K jednotlivým dotazům interpelace uvádím toto:

ad 1. Trestní věc kpt. Kubíka vede ministerstvo národní obrany stále v patrnosti, aby nedošlo k zbytečným průtahům, při čemž ovšem podotýkám, že vzhledem k povaze věci je trestní řízení velmi rozsáhlé a také velmi obtížné, a to především z toho důvodu že svědci, kteří mají být slyšeni, jsou roztroušeni v celé oblasti republiky, ba i v zahraničí.

ad 2. Poukazuji na podrobnou zprávu o případu kpt. Kubíka uvedenou ad I odpovědi.

ad 3. V tomto bodě poukazuji na podrobnou zprávu ad III, při čemž ještě uvádím, že úřadujícím generálním vojenským prokurátorem nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly nezákonnému postupu vojenského prokurátora v Košicích.

ad 4. Pokud jde o činy souvisící s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků, učinilo ministerstvo národní obrany již minulého roku opatření, aby při provádění zákona č. 115/46 Sb. byly podle potřeby vždy předem před jakýmkoliv opatřením soudním slyšeni znalci partyzánského boje a aby v případech, v kterých vzniknou pochybnosti o užití tohoto zákonného ustanovení, byly vždy příslušné spisy předloženy ministerstvu národní obrany se zprávou, v které by byly tyto pochybnosti blíže odůvodněny.

Praha, dne 14. dubna 1947.

Ministr národní obrany:

gen. Ludvík Svoboda v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP