Čtvrtek 25. března 1948

Myslím, že se teď musíme přičinit, abychom za změněných poměrů napravili, co ještě dnes napravit lze: aby zde nebyl pocit křivdy a nespravedlivosti a aby se dostalo spravedlivé odplaty těm, kteří zradili a kteří jim pomáhali. Já bych to chtěl ne snad pro spravedlnost samu, ale z důvodů výchovných. Nám musí dnes záležet na tom, aby i pro budoucnost věděli všichni lidé, že za zradu na národu a státu se neplatí, a aby i viděli, že chytračení a uhýbání se nestává hrdinstvím (Potlesk) a že nesmějí nikdy lidé, kteří skutečně splnili svou povinnost, trpět za ty, kteří zradili. (Hlučný potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní):

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je ukončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 1 posl. dr. Haimovi.

Zpravodajca posl. dr. Haim: Navrhuje sa, aby článok 1, § 1, lit. b) navrhovanej osnovy bol prijatý v tomto zmenenom znení:

"Článek 1, § 1, lit. b): Mimořádný lidový soud soudí ve 3členných senátech složených z předsedy, jimž je soudce z povolání, a ze dvou soudců z lidu. Skončilo-li však předchozí řízení (čl. 2, § 2) rozsudkem, soudí mimořádný lidový soud v senátech 5členných, složených z předsedy, jimž je soudce z povolání, a ze čtyř soudců z lidu.

K usnesením, pro něž se podle § 29 retribučního dekretu vyžaduje při 5členných senátech alespoň 4 hlasů, je při 3členných senátech třeba jednomyslnosti."

Táto zmena v osnove sa navrhuje preto, aby pri vynášaní najťažších trestov podža zákona o retribučnom dekréte v záujme humanity bola zachovaná zásada jednomysežnosti pri trojčlenných senátoch, aby teda dvaja žudia z trojčlenných senátov, alebo traja žudia z päťčlenných senátov nerozhodovali o trestoch smrti.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji k odst. 2, p. posl. dr. Jelínkovi.

Zpravodaj posl. dr. Jelínek: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Vykonáme nyní oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov. Ústavodárné Národní shromáždění je způsobilé se usnášeti.

Budeme hlasovati o prvém odstavci pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona, jimž se obnovuje účinnost retribučního dekretu a nařízení o lidovém soudnictví a mění některá jejich ustanovení (tisk 1109).

Zpravodajem je posl. dr. Haim. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodajca posl. dr. Haim: Nie sú.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 články, 2 paragrafy článku I, 3 paragrafy čl. II, 2 paragrafy článku III, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž byl podán pozměňovací návrh posl. dr. Bartušky, dr. Haima, dr. Jelínka, dr. Buriana, dr. Johna, dr. Hobzy, dr. Kokeše, dr. Štefánika, dr. Špánika, dr. Bunži, dr. Chytila a druhů, míním dáti hlasovati takto: nejprve o osnově zákona v úpravě právě uvedeného návrhu; nebude-li přijata, o osnově zákona podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti přednesenému způsobu hlasování? (Nebyly.)

Nejsou. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedla.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 články, 2 paragrafy článku I, 3 paragrafy článku II, 2 paragrafy článku III, nadpisem zákona a úvodní formulí v úpravě návrhu posl. dr. Bartušky, dr. Haima, dr. Jelínka, dr. Buriana, dr. Johna, dr. Hobzy, dr. Kokeše, dr. Štefánika, dr. Špánika, dr. Bunži, dr. Chytila a druhů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona v úpravě výše zmíněného návrhu.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Budeme hlasovati o druhém odstavci pořadu.

Ad 2. Hlasování o osnově zákona o revisi trestního řízení v některých případech provinění proti národní cti (tisk 1108).

Zpravodajem je posl. dr. Jelínek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Jelínek: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 7 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 7 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jimž je

3. Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona (tisk 1092) o trestní ochraně proti požárům (tisk 1107).

Zpravodajem je posl. dr. Hobza. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hobza: Pane předsedo, paní a pánové!

V poslední době byla naše veřejnost svědkem toho, že značně vzrostl počet požárů, kterými byly zničeny mnohamilionové hodnoty. Většinou nešlo o požáry způsobené úmyslně, nýbrž o požáry zaviněné nedbalostí. V našem dosud platném právu je trestní ochrana proti způsobení požárů, zejména požárů z nedbalosti, a proti způsobení nebezpečí požárů naprosto nedostatečná. Nejhůř je tomu v našich historických zemích, kde platí dosud zastaralé předpisy trestního zákona z r. 1852. v letech 1939 a 1941 byly sice vydány v tomto směru nové normy, ty však jsou jakožto normy okupační vyloučeny z používání, takže jsme v právní oblasti české odkázáni pouze na zastaralé předpisy trestního zákona z r. 1852, které platí dále. Poněkud lepší poměry jsou v právní oblasti slovenské, avšak i tam se setkáváme s příliš mírnými tresty. Ani v oboru vojenského trestního práva nemůžeme býti s dosavadní úpravou spokojeni. Proto přichází ministerstvo spravedlnosti s právě projednávaným vládním návrhem, aby celá otázka trestní ochrany proti požárům byla upravena nově a jednotně pro celé území naší republiky, a to i pro obor trestního práva vojenského.

V jednotlivostech možno uvésti toto:

Podle § 1 osnovy vymezuje se přesně pojem žhářství, a to tak, že tu jde o dvě skutkové podstaty. První záleží v úmyslném způsobení požáru na cizím majetku; druhá ve způsobení požáru na vlastním majetku s úmyslem vydati lidi v nebezpečí smrti nebo těžkého poškození těla nebo zdraví, nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu, nebo konečně s úmyslem ohroziti tím zájem národního celku. Podle tohoto ustanovení jde o zločin, a tedy jen o jednání úmyslné.

Osnova nepodává obsáhlý výpočet věcí, které mohou býti předmětem žhářství. Vyžaduje výslovně způsobení požáru, tedy takového ohně, jimž se majetek vydává zkáze ve velkém rozsahu, resp. může vyústiti v oheň tak velkého rozsahu. Po subjektivní stránce předpokládá se podle projednávané osnovy v tomto prvém případě žhářství úmysl pachatelův směřující k tomu, aby výsledkem jeho činnosti byl požár na cizím majetku. Nerozhoduje však, zda činnost sama byla vykonána na cizím majetku. Spadá sem tedy i založení ohně na vlastním majetku, bylo-li pachatelovým úmyslem, aby požár nastal na majetku cizím nebo také na majetku cizím.

Osnova rozeznává celou stupnici deliktů, kvalifikovanějších a jednodušších, podle čehož se řídí také výše trestu. Za zvláště kvalifikovaný případ prohlašuje osnova spáchání činu za okolností, kdy požáru bylo těžko čeliti, na př. v době noční, v době velkého mrazu nebo prudkého větru a pod.

V osnově je pamatováno i na případy tak zvané pyromanie, t. j. vyskytujícího se sklonu ke žhářství u některých zatížených osob. V takových případech se pachatelé prozrazují tím, že se dopustili žhářství v krátké době opětovně.

Osnova přesně rozeznává kvalifikované případy tohoto trestného činu při spolčení k páchání žhářství, při spáchání trestného činu v době branné pohotovosti státu a vůbec proti zájmům obrany státu. Je samozřejmé, že nepostihuje osnova pouze dokonané trestné činy, nýbrž také už i přípravné jednání ke žhářství. Instituce účinné lítosti je v osnově ponechána.

Zvláštní skupina trestných činů se týká pouhé nedbalosti. Podle osnovy stačí pro trestnost i pouhé způsobení nebezpečí požáru. Osnova řeší i takové případy, kdy jde o pouhé opominutí pomoci k odvrácení jeho zmírnění přímo hrozícího nebezpečí požáru. Osnova vychází totiž ze zcela správné zásady, že by bylo krajně asociální, kdyby občan lhostejně a nečinně přihlížel k těžkému nebezpečí, jakému jsou vydáni jeho spoluobčané hrozícím požárem.

Konečně nutno uvésti, že osnova podřazuje pod pojem ohrožení požárem i ničení a poškození zařízení sloužících k odvrácení nebo ke zmenšení nebezpečí požáru a jednání, kterým se takové zařízení činí neupotřebitelným.

Na závěr musím vyzvednouti jednu důležitou novinku v projednávaném zákoně, že totiž za určitých uvedených podmínek se v osnově dává možnost uložiti v rozsudku nebo v nálezu jako vedlejší trest ztrátu živnostenského oprávnění, a to buď na čas nebo navždy.

Lze jen poděkovati ministerstvu spravedlnosti, že s touto novou a jednotnou trestní ochranou proti požárům přichází, a proto právní výbor přijal osnovu zákona jednomyslně beze změny, pouze s malou tiskovou opravou - v § 8 v bodu 3, kde nahradil slovo "poručí" správným slovem "poruší".

Proto doporučuji jakožto zpravodaj právního výboru i plenu sněmovny, aby tento vládní návrh zákona přijalo ve znění usneseném ve výboru právním.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme proto k hlasováni. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Hobza: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Osnova má 14 paragrafů, nadpisy dílů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 14 paragrafy, nadpisy dílů, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Nebude-li námitek, přistoupíme nyní k projednávání odstavce 5 a dalších. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Přistoupíme k projednávání pátého odstavce pořadu jimž je

5. Zpráva výboru soc.-zdravotníckeho a rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tlač 1065) o sjednotení niektorých predpisov vo verejnoprávnom sociálnom poistení (tlač 1101).

Zpravodajem za výbor soc. zdravotnický je posl. Komzala. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Komzala: Slávna snemovňa, panie a páni!

Zákon o sjednotení niektorých predpisov vo verejnoprávnom sociálnom poistení týka sa Slovenska a je jedným z tých zákonov, ktoré upravujú pomery na Slovensku a pomery v českých krajinách na rovnakú úroveň. Povedal by som, že je to zákon, ktorý uskutočňuje v praxi opäť na jednom úseku zásady rovnosti medzi národom českým a slovenským. Je všeobecne známe, že všetky rozdiely medzi Slovákmi a Čechmi v minulosti maly v podstate svoje korene v hospodárskej odlišnosti obidvoch polovín nášho štátu, z čoho vyplývajú aj všetky rozdielnosti spoločenské a politické, ktoré boly nakoniec tak rafinovane zneužité nastupujúcim fašizmom na konci prvej republiky, nielen na škodu štátu, ale aj obidvoch našich národov. V sociálnom poistení ukázala sa táto nerovnosť najmä tým, že na hospodársky zaostalejšom Slovensku s pomerne malým priemyslom, ktorý bol ako slabšia súčiastka v kapitalistickom zriadení za prvej republiky ešte odbúravaný, bol počet pracovných príležitostí menší, takže slovenskí pracujúci vykazovali v minulosti menšiu zamestnanosť a mali preto kratšiu dobu poistenia, ktorá vplývala na výšku sociálnych dôchodkov. Ďalej boly mzdy na Slovensku v minulosti na nižšej úrovni, lebo bolo pomerne málo kvalifikovaných robotníkov, a zamestnanci v požnohospodárstve, zle platení a teda poistení v najnižších triedach, činili ďaleko väčšie percento poistencov, než tomu bolo v českých zemiach. Poistné triedy, ktoré sú smerodajné pri určovaní zvyšovacích čiastok v dôchodkovom poistení, boly nižšie ako v Čechách a na Morave.

K tomu prišla ešte doba neslobody a v českých zemiach a na Slovensku sa vyvíjalo sociálne poistenie rôznym smerom, a to v Čechách a na Morave na vyššiu úroveň dávok, ako tomu bolo na Slovensku. To ovšem neznamená, že by fašizmus bol mal českého robotníka radšej ako slovenského, ale iba to, že nemecká vojnová výroba bola nútená pripustiť v Čechách isté zlepšenia v dávkach sociálneho poistenia a isté zvýšenie príspevkov na toto poistenie. Tým sa stalo, že sadzby poistného v sociálnom poistení a účasť štátu na úhrade jeho dávok sú v českých zemiach vyššie ako na Slovensku. Tento stav je nielen nežiadúci, ale aj v rozpore so zásadami jednotne vedeného hospodárstva v obnovenej republike a mal byť už po oslobodení odstránený. O to sme sa už čiastočne pokúsili vydaním zákonov č. 156, 157 a 158 Sb. z r. 1945, ktoré prispeli v značnej miere k sníženiu týchto rozdielov, najmä zavedením rovnakých mzdových tried a pevných prídavkov k dôchodkom. V nemocenskom poistení je to najmä zákon č. 158/45 Sb., ktorý zunifikoval nemocenské poistenie tak územne, ako aj čo do druhu v miere, ktorú možno považovať na prechodnú dobu pred zavedením národného poistenia za uspokojujúcu. Neboly však odstránené zásadné rozdiele v poistení dôchodkovom, vzniklé rozdielnym vývojom po roku 1938. Tieto rozdiely sú tým vážnejšie, že dávky dôchodkového poistenia určujú životnú úroveň dôchodcu alebo jeho pozostalým na dlhú dobu, často doživotne. Rozdiely v poistnom sú zase nežiadúce i s hžadiska politiky cenovej a mzdovej, a preto pripravila vláda návrh tohto zákona, ktorý prejednal sociálne zdravotnícky výbor ÚNS a ktorý dnes predkladáme plénu ÚNS na schválenie. Ako je tento zákon potrebný, to nám ozrejmí niekožko čísel.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP