Čtvrtek 16. května 1946

(Začátek schůze v 9 hod. 33 min.)

Přítomni:

Předseda Josef David.

Místopředsedové Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé Smejkal, Klokoč.

184 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Pořad

53. schůze Prozatímního Národního shromáždění republiky Československé,

svolané na čtvrtek dne 16. května 1946 na 9. hod.

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 438), kterým se doplňují ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 13.8 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti (tisk 444).

2. Zpráva výborů ústavně-právního a soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 228) o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce (tisk 430).

3. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 344) o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku (tisk 425).

4. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 333) o zmocnění ke sjednávání zahraničních úvěrů (tisk 441).

5. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 291) o procesních opatřeních v soudních řízeních pro některé nároky z doby nesvobody (tisk 422).

6. Zpráva výborů branného a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 347) o doplnění a změně dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců (tisk 421).

7. Zpráva výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 403) o studiu statisticko-pojistném (tisk 426).

8. Zpráva výborů sociálně-politického, branného, ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 404), jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů (tisk 427).

9. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 399) o úpravě celního sazebníku v době přechodné (tisk 428).

10. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 126) o uplatnění nároků o neplatnosti majetkových převodů a majetkově právních jednání z doby nesvobody.

11. Zpráva výborů sociálně-politického a zemědělského o vládním návrhu zákona (tisk 362) o zajištění pracovních sil pro zemědělskou výrobu v rámci národní výstavby státu (tisk 443).

12. Zpráva výborů zahraničního, průmyslu a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 345), kterým se předkládá Prozatímnímu Národnímu shromáždění ke schválení podle § 64, odst. 1 ústavní listiny republiky Československé dohoda o Evropské uhelné organisaci (tisk 446).

13. Zpráva výboru průmyslu o vládním návrhu zákona (tisk 437) o jednotné organisaci podnikového početnictví (tisk 445).

14. Zpráva výborů sociálně-politického a rozpočtového o návrhu posl. Jury, Pavláska, Hodinové-Spurné a Součka (tisk 255) na vydání zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona ze dne 19. prosince 1934, č. 279 Sb., o započítání vojenské služby v některých služebních poměrech (tisk 440).

15. Zpráva výborů sociálně politického a rozpočtového o návrhu posl. Jury, Štětky, Hodinové-Spurné a Součka na vydání zákona (tisk 273) o výměře výslužného státních zaměstnanců (tisk 442).

16. Zpráva výborů sociálně-politického, ústavně-právního a rozpočtového (podle § 35 jedn. řádu) o návrhu posl. Zápotockého, Erbana, Vandrovce, Vojance, Dvorína, Weisse a druhů (tisk 249) na vydání zákona o jednotné odborové organisaci.

17. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 179) o úpravě některých otázek týkajících se notářství.

18. Zpráva výboru zemědělského (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 420) o úpravě zemědělských pachtovních poměrů.

Předseda Josef David zahájil schůzi v 9 hod. 33 min.

Sdělení předsednictva.

Dovolenou

podle § 2, odst. 4 jedn. řádu na včerejší a dnešní schůzi dal předseda posl. K. Procházkovi.

Změny ve výborech.

Klub poslanců komunistickej strany Slovenska vyslal do výboru ústavně-právního posl. Ondruška za posl. Holdoše, do výboru zemědělského posl. Lietavce za posl. Babeje.

Rozdané tisky.

Zprávy:

výboru soc.-politického a zemědělského o vládním návrhu zákona (tisk 362) o zajištění pracovních sil pro zemědělskou výrobu v rámci národní výstavby státu (tisk 443),

výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 438), kterým se doplňují ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti (tisk 444),

výboru průmyslu o vládním návrhu zákona (tisk 437) o jednotné organisaci podnikového početnictví (tisk 445),

výborů zahraničního, průmyslu a rozpočtového o vládním návrhu (tisk 345), kterým se předkládá Prozatímnímu Národnímu shromáždění ke schválení podle § 64, odst. 1 ústavní listiny republiky Československé dohoda o Evropské uhelné organisaci (tisk 446),

výborů soc.-politického, rozpočtového a ústavně-právního o návrhu posl. Zápotockého, Erbana, Vandrovce, Vojance, Dvorína, Weisse a druhů (tisk 249) na vydání zákona o jednotné odborové organisaci (tisk 447),

výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 126) o uplatnění nároků z neplatnosti majetkových převodů a majetkově-právních jednání z doby nesvobody (tisk 448),

výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 179) o úpravě některých otázek týkajících se notářství (tisk 449).

Předseda: Nyní přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu:

1. Zpráva výboru ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 438), kterým se doplňují ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. Října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti.

Zpravodajem je za omluveného posl. dr Bureše posl. Koucký. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Koucký: Slavná sněmovno!

Vládní návrh zákona, kterým se doplňují ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti, sleduje velmi důležitý cíl: zabránit tomu, aby z důvodů v podstatně technických neušli spravedlivému trestu ti provinilci proti národní cti, proti nimž nemohlo být dosud zahájeno příslušné řízení, a aby tak nebylo ohroženo důsledné provedení národní očisty.

Vzhledem k tomu, že promlčecí lhůta pro přečiny proti národní cti ve zdrcující většině případů končí dnem 26. května 1946 a že tudíž nejpozději do tohoto dne by mělo býti zahájeno trestní řízení, ukázalo se nutným jisté doplnění dekretu o národní cti.

Vládní návrh vycházel původně z názoru, že většina případů, které by mohly uniknout, bude okresním národním výborům postoupena mimořádnými lidovými soudy, případně veřejnými žalobci, nebude-li v těchto případech shledán důvod pro potrestání podle dekretu o lidových soudech. Ukázalo se však, že je tu ještě celá řada jiných, velmi závažných případů, které je nutno zachytit. Je zde na př. veliký materiál o 300.000 občanů, kteří za okupace žádali o německou státní příslušnost, jimž však nebylo vyhověno. Tento listinný materiál byl objeven asi před krátkou dobou. A bylo naprosto vyloučeno, aby byl zpracován a aby byla podána příslušná trestní oznámení. Jsou tu dále obsáhlé kartotéky členů různých fašistických organisací atd., v nichž je stav obdobný. Potrestání by unikla i jasná provinění proti národní cti, která by vyšla i z jiných úředních aktů, která jsou již dnes k disposici, najevo teprve po 26. květnu. Jsou to především ty případy u trestních nalézacích komisí, kdy teprve v průběhu trestního řízení vyjde najevo, že provinění se dopustil někdo jiný než ten, kdo byl původně obviněn.

Proto ústavně-právní výbor znovu formuloval čl. 1 vládního návrhu tak, aby všechny zmíněné případy mohly býti podle dekretu o národní cti potrestány.

Na druhé straně bylo ovšem jasné, že nejen není možno tento dekret v plném znění prostě na neurčitou dobu prodloužit, ale že vůbec je nutno možnost zahájení řízení nějak časově omezit. Ústavně-právní výbor stanovil jako konečné datum k zahájení řízení konec platnosti velkého retribučního dekretu, která bude ovšem proti dnešnímu stavu skoro s jistotou prodloužena. V případě, že by platnost dekretu o lidových soudech nebyla prodloužena, je nutno zahájit řízení podle dekretu o národní cti do konce r. 1946.

Stylisace přijatá ústavně-právním výborem zaručuje, že nedostatek, který měl dekret o národní cti v přílišném omezení jeho časové platnosti - celou řadu týdnů i měsíců trvalo, než se řízení u okresních národních výborů, které bylo u nás tak převratným novem, vůbec zaběhlo - že tento nedostatek, který ve svých důsledcích by mohl velmi vážně ohrozit průběh národního očistného procesu, ve většině případů je odstraněn.

Vzhledem k tomu, že Prozatímní Národní shromáždění má dnes projednat ještě dlouhou řadu velmi důležitých osnov, není možno, podrobněji osvětlit veliký význam navrhovaného doplňku pro náš celý národní život, avšak nutnost důsledného provedení očisty jistě není nutno zdůrazňovat.

Proto prosím, aby plénum sněmovny předložený návrh schválilo ve znění přijatém ústavně právním výborem. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 články, nadpis a úvodní formuli. Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se doplňují ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 138 Sb., o trestání některých provinění proti národní cti (tisk 444).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Koucký: Nikoliv.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání druhého odstavce pořadu, jímž je

2. Zpráva výborů soc.-politického a ústavně-právního (podle § 35 jedn. řádu) o vládním návrhu zákona (tisk 228) o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce.

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. Kazimour. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Kazimour: Slavná sněmovno!

Zákon o úpravě pracovních poměrů dotčených důsledky národní revoluce je nutný proto, aby byly právně upraveny a podloženy činy, jimiž se projevila spravedlivá touha národa po odčinění křivd a touha po odplatě za činnost kolaborantů v závodech, a to v době, kdy se lid osvobozoval, jednal a nemohl čekati na vydání přesného výnosu. Nositelem hnutí za očistu závodů od zrádců, kolaborantů, lidí svázaných úzce s okupantským režimem a neuznávajících plná sociální práva člověka, byly organisace zaměstnanců v závodech. Někdy šlo o zásahy zaměstnavatele, schválené zaměstnaneckou organisací, někdy šlo též o zásahy veřejných orgánů v revolučním období.

Těmito zásahy byli někteří zaměstnanci postavení mimo podnik, když se jejich další setrvání na místě ukázalo nežádoucím a ohrožujícím chod a rozvoj závodu a spolupráci s ostatními zaměstnanci.

Zákon, který nyní upravuje právně tyto poměry, rozeznává tři kategorie případů. Především ony případy, kdy jde o zásahy vůči zaměstnancům, proti kterým bylo důvodné podezření z činů trestních podle dekretu čís. 16/1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, a kteří byli nebo budou podle tohoto dekretu odsouzeni. Pracovně právní otázky pro tuto kategorii osob se upravují jiným zákonem. Zde zásah byl bezesporný a plně opodstatněný.

Mimoto do kategorie těchto případů, kdy zákon uznává pracovní poměr za zrušený po právu v den jeho faktického skončení, patří i ony případy, kdy bylo důvodné podezření proti zaměstnanci z činů trestních podle dekretu č. 1 6/1945 nebo kdy jiným chováním vzbudil proti sobě odpor takový, že nebylo lze spravedlivě požadovat od ostatních spoluzaměstnanců, aby s onou osobou nadále spolupracovali. Jde tedy o případy, kdy další účastí zaměstnance je ohrožen chod závodu a tím zájmy našeho hospodářství. Vždy musí jít o odpor převážné většiny zaměstnanců, nikoli o postoj několika málo jedinců.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP