Úterý 18. prosince 1945

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. dr Neuman, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Na návrh ministra zahraničních věcí a ministra financí předložila vláda sněmovně text dvou mezinárodních dohod obsahu finančního. Jsou to: dohoda o Mezinárodním měnovém fondu a o Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj. Tyto dvě dohody jsou doposud po mém soudu nejdalekosáhlejším pokusem na poli mezinárodní hospodářské spolupráce. Na sestavě jejich stanov zúčastnilo se 44 spojeneckých národů, které se sešly v létě 1944 na hranicích Kanady a Spojených států v malém letovisku Bretton Woods a v době poměrně krátké ukončily velmi významné dílo. Práce se tedy zúčastnily především vedoucí velmoci, mezi kterými Velká Britannie a Spojené státy byly iniciátory a Sovětský svaz vynikajícím spolupracovníkem. Konference v Bretton Woods byla ovšem toliko zakončením dlouhé práce mezinárodní, které se zúčastnily některé jiné země vedle zmíněných velmoci a mezi nimi v míře nikoliv poslední zástupci naší zahraniční vlády československé, kteří byli od samého počátku účastní tvorby stanov a neopomněli uplatňovat hlediska, na jejichž respektování má zájem naše země a jež dlužno povazovati za užitečná pro rozvoj mezinárodních styků hospodářských.

Na konferenci v Bretton Woods byli jsme zastupováni pětičlennou delegací, jejímž předsedou byl tehdejší ministr financí dr Feierabend, místopředsedou přednosta měnového odboru ministerstva financí dr Jan Viktor Mládek, členy prof. Antonín Basch, prof. Ervin Exner a přednosta hospodářské služby ve Spojených státech Josef Hanč. Přípravných prací zúčastnil se za Československo po dobu dvou let dr Mládek, při jednáních v Americe pak též prof. Basch a prof. Exner.

Považoval jsem za svou povinnost, abych se zmínil o všech těchto členech, ježto tyto dohody jsou významu mimořádného a tito pánové za svou práci si zaslouží, aby také jich bylo vzpomenuto.

Konference v Bretton Woods byla shromážděním pracovním, které nevytvořilo formální smlouvy, nýbrž vypracovalo k ní jen předpoklady ve stanovách Mezinárodního měnového fondu a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj.

Slavná sněmovno! Budiž mi dovoleno, abych se především zmínil o funkci Mezinárodního měnového fondu. Mám za svou povinnost, abych trochu obsáhleji informoval sněmovnu o obsahu velké knihy, která leží v pomocných úřadech a která podle usnesení předsednictva nebyla rozdána.

Tento Mezinárodní měnový fond představuje jakousi zásobu devis a zlata, do které přispěji jednotliví členové podle své hospodářské kapacity a z kteréžto zásoby čerpají, jestliže toho potřebují k vyrovnání přechodných schodků své platební bilance. Účelem fondu je tedy napomáhati mezinárodní měnové stabilitě tím, že pomůže členským zemím, aby přechodné schodky vyrovnaly jinak než pomocí dovozních a devisových restrikcí, jež tak účinně podvázaly mezinárodní obchod v letech třicátých, anebo pomocí měnových devalvací, které měly rovněž neblahý vliv na světový obchod, zejména jakmile je jednotlivé země počaly uplatňovati v závodním tempu. Měnová stabilita, stabilita kursů, je tudíž jedním z hlavních postulátů měnového fondu. Při tom však nejsou stabilní kursy jakýmsi samoúčelem a nejvyšším kriteriem, nýbrž pouze užitečným nástrojem světového obchodu. Vyžadují-li toho vnitřní podmínky země, může býti kurs její měny změněn. Avšak jak stanovení, tak změny kursů jsou záležitostí mezinárodní, nikoliv záležitostí jen jedné země.

Dalším úkolem fondu je umožnit, aby při stabilních kursech zavládla zde opět směnnost jedné měny na druhé, aby za korunu bylo možno obdržet na př. francouzský frank a za francouzský frank opět na př. americký dolar.

Oba tyto postuláty, stabilita a směnnost měn, jsou nesmírně důležité pro zemi závislou na mezinárodním hospodářském styku v takovém rozsahu, jako je tomu u Československa. Jsme ve své prosperitě přímo závislí na objemu svého zahraničního obchodu a tudíž i na pořádku měnovém v celém světě. Máme zájem, abychom za peníze, které vyděláme vývozem svého zboží na jeden konec světa, mohli nakoupiti zboží, jež sami potřebujeme, z jiného konce světa. A to je právě systém, o který usiluje Mezinárodní měnový fond. Je také v linii fondu uvolnit co nejvíce devisovou kontrolu. Toto jest však požadavek, který si fond klade až za další metu, a připouští se, že během prvních pěti let si mnoho zemí devisovou kontrolu ještě podrží.

Paní a pánové! Dovoluji si upozornit, že prostředky fondu budou nesmírné. Úhrnně prostředky fondu budou činiti 9 až 10. miliard dolarů; při tom československý podíl činí 125 milionů dolarů a jsme na dvanáctém místě mezi 44 národy. Největšími podílníky jsou Spojené státy, Velká Britannie a Sovětský svaz.

Jestliže se měnový fond stará o přechodné vyrovnávání schodků bilančních, je úkolem Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj dbáti o správné působení mezinárodního dlouhodobého úvěru. Vytváří se tu opět jakási zásoba devis i u banky, ze kterých bude poskytovati investiční a rekonstrukční úvěr potřebným zemím. Banka používá toliko části svých prostředků k přímým půjčkám, větší část má být určena ke garantování mezinárodních půjček. Banka tedy nemá zastoupiti veškeré kapitálové zdroje, nýbrž má podporovati správný vývoj mezinárodního úvěrování. Má pomoci překonat nedůvěru, kterou snad budou pociťovat majitelé kapitálu při žádostech o zahraniční půjčky, tím, že bude splacení půjček garantovat. Banka má dbát o to, aby byl úvěr laciný, platební podmínky realistické a únosné, aby bylo prostředků používáno správně a ke skutečnému zvelebení země, a hlavně má dbát o to, aby kapitál plynul tam, kde je ho nejvíce zapotřebí, i když by snad obchodní motivy pomoc takové zemi neodůvodňovaly. Co jest na úvěru Mezinárodní banky obzvláště oceniti, je to, že nepochází od té či oné velmoci, že je to úvěr vskutku mezinárodní, zbavený politické příchuti, jakou občas zahraniční úvěry měly a po případě ještě mají.

Obě instituce, jak fond tak banka, jsou ve svém složení reakcí na chyby, kterých se svět dopouštěl v letech mezi dvěma světovými bouřemi, jsou reakcí na dobu, kdy byl mezinárodní obchod podlamován šíleným tancem kursů, který skončil v nedokonalém pokusu o stabilisaci, jež se propadla v letech 30. opět do třesaviska devalvací a měnové nejistoty. Jsou reakcí na škrtivé devisové kontroly a autarkní politiku malých i velkých zemí, jsou reakcí na zoufalý vývoj dlouhodobého úvěru v letech 20. a 30., jsou reakcí na všechny ty zjevy, které vedle některých příčin vnitřních v jednotlivých zemích vedly k strašlivé světové krisi, která je ještě dnes v živé paměti, ke krisi let 30. Nepřeháníme, když o této hospodářské krisi řekneme, že přímo souvisela i s krisí válečnou, jež se dostavila r. 1938.

Obě dohody, paní a pánové, jsou tedy velkolepým pokusem o lepší systém mezinárodního hospodářského styku. Jsme si vědomi, že řeší pouze jeden sektor na tomto poli, t. j. sektor finanční. Mezinárodní obchod a hospodaření se surovinami jsou dvě další otázky, které nutno řešiti mezinárodní spoluprací. Toho jsou si vědomi i autoři zmíněných dohod. Jejich dílo je však předpokladem uskutečnění dokonalejšího hospodaření i na sektoru materiálním, t. j. v obchodě se sbožím a surovinami.

Jsme si také vědomi, že snad některé ustanovení projednaných stanov se časem ukáže nedostatečným nebo neuskutečnitelným. Leccos si zkušenost zkoriguje. Vcelku však lze říci, že vykonané dílo je dobré a že zejména naší zemi může přinést prospěch vskutku významný a zásadní, podaří-li se.

Slavná sněmovno! vládní návrh dohod jsme projednali v rozpočtovém výboru sněmovny, který se jednomyslně usnesl navrhnouti sněmovně, aby schválila přistoupení Československé republiky k Dohodám o Mezinárodním měnovém fondu a Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj a aby doporučila panu presidentu republiky, aby dohody ratifikoval. (Souhlas.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní):

Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme proto k hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Schvalovací usnesení má jeden odstavec a dám o něm hlasovati podle zprávy výborově. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o tomto schvalovacím usnesení bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Druhé čtení schvalovacího usnesení, kterým se schvaluji Dohody o Mezinárodním měnovém fondu a Mezinárodní bance pro obnovu a rozvoj, vypracované v červenci roku 1944 měnovou a finanční konferencí spojených národů v Bretton Woods. (tisk 52).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Bernard: Nikoli.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Nejsou.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je Prozatímní Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo toto schvalovací usnesení také ve čtení druhém.

Sdělení předsednictva.

Rozdaný tisk

mezi schůzí: vládní návrh zákona o zvýšení státního příspěvku vyživovacího (tisk 71).

Přikázáno výborům.

výborům brannému, rozpočtovému a soc.-politickému přikázán vládní návrh tisk 71.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná oznámila, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala ve středu dne 19. prosince 1945 o 15. hodině

s pořadem:

Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 12), jímž se doplňují a mění předpisy o obnovení právního pořádku (tisk 66).

(Konec schůze v 16 hod. 7 min.)

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP