Čtvrtek 22. listopadu 1945

(Začátek schůze ve 14 hod. 47 min.)

Přítomni:

Předseda Josef David:

Místopředsedové Gottier, Tymeš, Petr, Hodinová-Spurná, Cvinček.

Zapisovatelé Smejkal, Klokoč.

Členové vlády: předseda vlády Fierlinger; náměstkové předsedy vlády Klement Gottwald, dr Stránský, dr Šrámek, Ursíny; ministři Ďuriš, Kopecký, Majer, Masaryk, dr Nejedlý, dr Pietor, arm. gen. Svoboda, dr Šoltész; státní tajemníci dr Clementis, Lichner.

243 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře PNS: tajemník PNS dr Madar; jeho zástupci dr Záděra, dr Ramajzl.

Předseda Josef David zahájil schůzi ve 14 hod. 47 min. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

*

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu udělil předseda na týden pí posl. Trojanové; na dnešní schůzi posl. Mrázovi, Mikulášovi, Nepomuckému, Jilemnickému a Škrlantové; na včerejší a dnešní schůzi posl. Kubínovi, dr Lettrichovi; pro nemoc na tento týden, t. j. do 24. 11. 1945, posl. Švermové, Palečkovi, Kulichovi.

Změny ve výborech.

Klub poslanců čs. strany lidové vyslal do výboru zdravotnického posl. Charváta za posl. Konvalinu a do výboru osidlovacího posl. Konvalinu za posl. Charváta.

Přikázáno výborům.

výboru zásobovacímu vládní nařízení ze dne 17. května 1945, č. 6 Sb., o některých opatřeních v zásobování obyvatelstva potravinami (přípis min. vnitra ze dne 4. června 1945, č. j. A-1421-4/6-1945-I/1),

vládní nařízení ze dne 25. května 1945, č. 10 Sb., kterým se zmocňuje ministr výživy k úpravě výroby, oběhu a spotřeby potravin a poživatin (přípis min. vnitra ze dne 19. června 1945, č. j. A-1421-19/6-1945-I/1);

výboru kulturnímu vládní nařízení ze dne 25. května 1945, č. 9 Sb., o přechodných opatřeních na českých vysokých školách (přípis min. vnitra ze dne 19. června 1945, č. j. A-3120-19/6-1945-I/1);

výboru sociálně politickému vládní nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce (přípis min. vnitra ze dne 9. července 1945, č. j. A-3040-4/7-1945-I/1),

vládní nařízení ze dne 4. června 1945, č. 14 Sb., jímž se prohlašuje nepouživatelnost některých předpisů o řízení práce a o nouzové službě a zrušují se pracovní poměry, vzniklé přikázáním (nasazením) (přípis min. vnitra ze dne 7. července 1945, č. j. A-30405/7-1945-I/1),

vládní nařízení ze dne 4. června 1945, č. 15 Sb., o hlášení pracovního poměru a jeho zrušení (přípis min. vnitra ze dne 9. července 1945, č. j. A-3040-6/7-1945-I/1),

vládní nařízení ze dne 26. června 1945, č. 23 Sb., o placené dovolené pro zaměstnance v roce 1945 (přípis min. vnitra ze dne 24. července 1945, č. j. A-1120-20/7-45-I/1);

výborům sociálně politickému a zemědělskému vládní nařízení ze dne 3. srpna 1945, č. 32 Sb., o mimořádných opatřeních k zabezpečení nutných zemědělských prací v roce 1945 (přípis min. vnitra ze dne 20. srpna 1945, č. j. A-1120-20/81945);

výborům sociálně politickému a kulturnímu vládní nařízení ze dne 24. července 1945, č. 42 Sb., o poskytnutí dovolené zaměstnaným posluchačům vysokých škol (přípis min. vnitra ze dne 8. září 1945, č. j. A-1120-20/8-1945);

výboru zemědělskému vládní nařízení ze dne 31. července 1945, č. 55 Sb., kterým se zmocňuje ministr zemědělství k opatřením v zemědělské výrobě (přípis min. vnitra ze dne 14. září 1945, č. j. A-1120-14/9-1945-I/1).

Ustavení výborů.

v ustavujících schůzích dne 21. listopadu 1945 zvolily:

Výbor živnostenský: předsedou posl. Váňu, I. místopředsedou posl. Mráčka, II. místopředsedou posl. Zemana, III. místopředsedou posl. Sajala, zapisovatelem posl. Vido.

Výbor obchodu: předsedou posl. Fuska, I. místopředsedou posl. Chudého, II. místopředsedou posl. Mazúra, III. místopředsedou posl. Děda, zapisovatelem posl. Václava Davida.

Výbor průmyslu: předsedou posl. Kušika, I. místopředsedou posl. dr Kellnera, II. místopředsedou posl. Fürtha, III. místopředsedou posl. dr Kempného, zapisovatelem posl. Cíglera.

Výbor zdravotnický: předsedou posl. inž. dr Kácla, I. místopředsedou posl. dr Haviara, II. místopředsedou posl. dr Moravce, III. místopředsedou posl. Hroboňovou, zapisovatelem posl. dr Bureše.

V ustavujících schůzích dne 22. listopadu 1945 zvolily:

Výbor zemědělský: předsedou posl. inž. Kafku, I. místopředsedou posl. dr Falťana, II. místopředsedou posl. Soukupa, III. místopředsedou posl. Nepomuckého, zapisovatelem posl. inž. dr Kameníčka

Výbor branný: předsedou posl. dr Vojtěcha Erbana, I. místopředsedou posl. Vodičku, II. místopředsedou posl. Pláňovského, III. místopředsedou posl. Vičánka, zapisovatelem posl. dr Loubala.

Výbor sociálně-politický: předsedou posl. Zápotockého, I. místopředsedou posl. Langra, II. místopředsedou posl. Petra, III. místopředsedou posl. Dvorína, zapisovatelem posl. Cipro

Výbor kulturní: předsedou posl. dr Klecandu, I. místopředsedou posl. Pavláska, II. místopředsedou posl. Novomeského, III. místopředsedou posl. dr Kratochvíla, zapisovatelem dr Pišúta.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávaní prvého odstavce pořadu, jímž je:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a zahraničního o vládním návrhu ústavního zákona (tisk 4) o Zakarpatské Ukrajině a úpravě státních hranic se Svazem sovětských socialistických republik (tisk 16).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní p. posl. dr Dolanský, za výbor zahraniční p. posl. Wünsch za posl. Šlinga.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor ústavně-právní, p. posl. dr Dolanskému.

Zpravodaj posl. dr Dolanský: Vážené Národní shromáždění, paní a pánové! Ústavně právní výbor projednal vládní návrh ústavního zákona o Zakarpatské Ukrajině a o úpravě státních hranic se Svazem sovětských socialistických republik, podle kterého má Prozatímní Národní shromáždění vyslovit souhlas se smlouvou mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině ze dne 29. června 1945, jakož i s protokolem k této smlouvě. Podle §u 64, odst. 1, bod 1 ústavní listiny je třeba, aby souhlas byl dán ve formě ústavního zákona.

Smlouvou mezi ČSR a SSSR o Zakarpatské Ukrajině splnila vláda článek VII. svého košického programu z 5. dubna t. r. , ve kterém se výslovně praví: "Vláda se bude starat o to, aby byla co nejdříve vyřešena otázka Zakarpatské Ukrajiny, postavená samým obyvatelstvem této země. Vláda si přeje, aby otázka tato byla vyřešena podle demokraticky projevené vůle karpatsko-ukrajinského lidu v plném přátelství mezi Československem a Sovětským svazem, a jest přesvědčena, že tomu tak skutečně bude. Vláda učiní v tomto smyslu všechny nutné přípravy."

Při hodnocení činnosti naší prvé vlády, které jsme zde v Národním shromáždění před několika dny provedli, patří smlouva se Sovětským svazem o Zakarpatské Ukrajině na stranu aktiv, patří k oněm velikým pokrokovým činům naší národní a demokratické revoluce, na níž budujeme náš nový národní a státní život.

Této smlouvě patří, aby byla zapsána zlatým písmem do nových dějin našich národů. Neboť my oba národy, Češi a Slováci, jsme hrdi na to, že jsme se na samém prahu naší obrozené svobody tak krásným a slavným způsobem účastnili splnění staletých národních tužeb malého, po dlouhá staletí utiskovaného zakarpatského národa. Ukázali jsme, že jsme hodni oné dějinné role, kterou jsme na sebe vzali, když jsme se postavili po bok Sovětského svazu v jeho velké vlastenecké válce a v jeho světodějném zápase proti barbarství a nekulturnosti nacismu, proti německému imperialismu a prušáckému militarismu, jehož cílem ode vždy bylo zotročení a vyhlazení slovanských národů.

Vláda, která tento krok učinila, dokázala, že je opravdovou vládou, vzešlou z naší národní a demokratické revoluce, důstojnou představitelkou všeho, co je dobré, upřímně pokrokové a opravdu demokratické v našich národech. Tímto šťastným krokem jsme my Češi a Slováci dokázali před celým světem jasně, že, budujíce svou republiku jako národní stát Čechů a Slováků, jsme prosti jakéhokoliv šovinismu a že si zasluhujeme oné podpory, kterou nám náš spojenec Sovětský svaz v této věci poskytuje.

Dávajíce dobrovolně souhlas k uskutečnění staletých tužeb zakarpatsko-ukrajinského národa, dáváme tím výraz i hlubokým sympatiím, které chová náš lid k hrdinnému národně-osvobozeneckému hnutí Zakarpatské Ukrajiny.

Již koncem 9. století je Zakarpatská Ukrajina odloučena od své vlasti a stává se od té doby kořistí útlaku maďarských šlechticů, velkostatkářů, později kapitalistů i Němců. Tu začíná historie dlouhá staletí trvajícího nerovného boje zakarpatsko-ukrajinského národa proti sveřepým dobyvatelům, jež potlačují jeho jazyk, víru, obyčeje, národní kulturu a brání jeho sjednocení s velikými bratry, žijícími za karpatským hřbetem. Výsledkem tohoto krutého národního útisku je, že Zakarpatská Ukrajina zůstává až do první světové války chudou zemí hospodářsky zaostalou, s malou hustotou obyvatelstva, jež před útiskem nacionálním i sociálním odchází do ciziny.

Ale tato jinak chudá země je tím bohatší takřka nepřetržitým řetězem bojů a zápasů, povstání a partyzánských hnutí, směřujících k jednomu cíli: k národnímu osvobození ze jha okupantů a k sjednocení s velikým ukrajinským národem. Vzpomeňme jen velikého povstání r. 1514 proti panstvu a utiskovatelům, jež propuklo jako ohlas protifeudálních lidových hnutí v Evropě, zejména hnutí husitského. Vzpomeňme v dějinách Zakarpatska známého humenského povstání r. 1689, velikého národně-osvobozeneckého hnutí proti habsburské dynastii, jež začalo r. 1708, zachvátilo celý národ a trvalo 8 let. Na konci 18. století a ještě ve století 19. probouzí se i na Zakarpatské Ukrajině národně obrozenecké hnutí podobně jako u Čechů, Slováků a ostatních slovanských národů. Michal Lučkaj, spisovatel gramatiky karpatsko-ukrajinského lidového nářečí a "Historie karpatských Rusů", Jurij Venelin, nadšený hlasatel slovanské vzájemnosti, v památném r. 1848 Adolf Dobranský, jeden z největších synů svého národa, jenž na uherském sněmu zastupoval nejen svůj národ, ale i Slováky toť představitelé národně-osvobozeneckého boje zakarpatského lidu, jenž je nám Čechům a Slovákům tak blízký nejen tím, že tu zápasí o svou svobodu slovanský národ, ale i tím, že se v tomto zápase tak často střetává s týmž nepřítelem jako my: s feudalismem a s cizáckou šlechtou, s habsburskou dynastií a nakonec i s německým imperialismem.

Po první světové válce a po rozpadu rakousko-uherské monarchie tvoří se po celé Zakarpatské Ukrajině národní rady, které vyzdvihují znovu rozhodný požadavek sjednocení Zakarpatské Ukrajiny s ostatním ukrajinským národem, a r. 1919 delegáti, kteří se z celé země sešli v Chustu, tento požadavek slavnostně potvrzují. Zakarpatská Ukrajina je však na základě St. Germainského míru včleněna do svazku Československa, a i když se situace její lepší, základní požadavek, sjednocení s velkým ukrajinským národem, zůstává nerozřešen až do historické chvíle, kdy Československo a Sovětský svaz dosahují společných hranic. Tato příležitost se naskýtá v okamžiku, kdy se Sovětský svaz střetává ve velké vlastenecké válce s nacistickým vetřelcem a zotročovatelem slovanských národů.

Když se r. 1939 pod tlakem Hitlera, jenž si v Zakarpatsku připravuje nástupiště k útoku na Sovětský svaz a k porobení slovanských národů, dostává Zakarpatská Ukrajina znovu do područí Maďarska, propuká v celé zemi národně osvobozenecké a partyzánské hnutí a začíná znovu hrdinný boj zakarpatského lidu proti Němcům a Maďarům a v čele stojí hrdina zakarpatsko-ukrajinského národa, býv. člen čs. parlamentu Olexa Borkaňuk. (Potlesk.)

Po osvobození Zakarpatské Ukrajiny slavnou Rudou armádou rozvíjí se opět ve všech městech a vesnicích Zakarpatské Ukrajiny mohutné hnutí lidu za sjednocení se Sovětskou Ukrajinou. Sjezd národních výborů přijímá manifest, stvrzený statisíci podpisy zakarpatského lidu a žádající uskutečnění této staleté tužby národa. Této staleté tužbě národa vychází pak první vláda Národní fronty Čechů a Slováků vstříc tím, že uzavírá smlouvu se Sovětským svazem o Zakarpatské Ukrajině.

Bratři Ukrajinci ze Zakarpatska, vzpomínejte v dobrém oněch 20 let, které jste prožili s českým a slovenským národem ve společném státním svazku. (Potlesk.) Ústrky a křivdy, jež vás za tu dobu mnohdy postihly, byly plodem oné osudné politiky české a slovenské reakce, která zradila i naše oba národy a přivedla je na pokraj záhuby. (Potlesk.) Český a slovenský lid choval k vám vždy bratrskou lásku a vřelé sympatie, jeho tlumočníky nebyla úpadková a zbankrotělá reakce, ale výkvět a nejlepší představitelé naší národní kultury, jako Ivan Olbracht a S. K. Neumann. (Potlesk.) Souhlas, který dnes dává úplně svobodně a zplna srdce český a slovenský národ k uskutečnění vašich staletých národních tužeb, je plodem oné svobody, kterou nám i vám, jakož i všem slovanským národům přineslo vítězství Sovětského svazu a slavné Rudé armády. (Potlesk.) Zakarpatští Ukrajinci, staňte se poutem, jez ve věčném bratrství bude spojovat český a slovenský národ s velikým národem ukrajinským a utuží na věky přátelství a spojenectví Československa se Sovětským svazem. (Potlesk.)

Prosím Národní shromáždění, aby v tomto duchu schválilo vládní návrh ústavního zákona o Zakarpatské Ukrajině a o úpravě státních hranic se Svazem sovětských socialistických republik. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor zahraniční je za p. posl. Šlinga p. posl. Wünsch. Dávám mu slovo.

Posl. Wünsch: Paní a pánové! Vládní návrh ústavního zákona o Zakarpatské Ukrajině a úpravě státních hranic se Svazem sovětských socialistických republik byl v prvé schůzi zahraničního výboru, konané včera dopoledne, přijat jednomyslně a bez debaty. (Potlesk.)

Zahraniční výbor doporučuje proto slavné sněmovně, aby schválila tuto vládní osnovu, která je výrazem vůle a tužeb lidu Zakarpatské Ukrajiny a která je také výrazem bratrských vztahů Československé republiky k sovětské socialistické republice. Věříme, že přijetí této osnovy upevní věčné přátelství národů Československé republiky k národům Svazu sovětských socialistických republik. (Dlouhotrvající potlesk.)

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP