Středa 31. března 1937

Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Jakubec, za výbor zahraniční sen. dr Štefánek.

Prosím pana zpravodaje sen. Jakubce, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Jakubec: Slavný senáte!

Zahraniční obchod s republikou Rakouskou stojí co do rozsahu hned za Německem na druhém místě. Bezprostřední sousedství s tímto státem, jakož i úzké hospodářské vztahy přispívají k tomu, že výměna zboží mezi oběma státy je velmi čilá, která vyžádala si velmi brzy úpravu původní obchodní dohody ze dne 4. května 1921, kterou upraven jest obchodně politický poměr mezi oběma státy a jež v oboru celně tarifním zaručuje těmto státům pouhé zacházení doložky o nejvyšších výhodách.

První dodatková úmluva sjednaná v oboru celním na podzim r. 1924, byla postupem doby přizpůsobována, jak měnící se hospodářské poměry vyžadovaly a posledně se tak stalo 22. července 1931.

Důsledky hospodářské krise dolehly na Rakousko ještě tíživěji, než ve státech jiných, protože v Rakousku měli v té době také finanční potíže vystupňované úpadkem největšího rakouského peněžního ústavu. Tyto okolnosti vedly k tomu, že snahy Rakouska po soběstačnosti se projevovaly v ochranářské politice a byly odůvodňovány vysokým pasivem obchodní bilance.

Pasivum toto činilo v r. 1930 859,3 mil. šil., v roce 1931 883,2 šil., v následujících letech postupně až do r. 1935 klesalo na 312,2 mil. šil. Největší část tohoto pasiva obchodní bilance rakouské připadlo na Československo a to v r. 1930 272,6 mil. šil., které se snížilo v r. 1935 na 99,2 mil. šilinků.

Nutno však upozorniti, že obchodní bilance československá byla sice aktivní, avšak platební bilance s tímto státem byla pro nás pasivní. Československo platí do Rakouska veliké částky za pasivní cestovní ruch, za dlužné úroky, dividendy a podíly na zisku, vyplácením úvěrů, za podpory a pense československým státním příslušníkům v Rakousku žijícím, za patenty, licence, obchodní provise a z různých jiných titulů a možno říci, že celkové aktivum z obchodní bilance v posledních letech nestačilo uhraditi pasivum z platební bilance s tímto státem, takže v posledním roku máme s Rakouskem dosti značný pasivní zůstatek platební.

Za této situace dojednávána byla mezi oběma státy dodatková úmluva, která přináší Rakousku velkou řadu dalekosáhlých úlev, na druhé straně pro Československo není v ní rovnocenných výhod. A jestliže vláda československá přes to rozhodla se sjednati tuto dodatkovou smlouvu, pak je to možno vysvětliti její úsilovnou snahou prováděti politiku hospodářského dorozumění s cizinou, zvláště pak s nejbližšími sousedy, hlavně s Rakouskem v předpokladu, že tím podstatně přispívá k celkovému ozdravení hospodářského života států středo- a východoevropských.

Předložená dodatková úmluva vyjadřuje výsledek jednání v oboru celně-tarifním a podle povahy dělí se na dvě části:

1. Všeobecná smluvní cla, jenž vypočtena jsou v přílohách A a B s příslušnými ustanoveními závěrečného protokolu.

2. Přednostní cla, v přílohách C a D s příslušnými ustanoveními závěrečného protokolu.

Dodatkovou úmluvou v první své části o všeobecných smluvních clech byly pro československý vývoz převzaty výhody, do Rakouska, které vyplývají z úmluvy z r. 1931 a bylo dosaženo dalších celních slev pro celou řadu různých druhů tkanin a krajových látek, na konfekční zboží, na sklo a nádobí a j.

Se strany československé byly pro rakouský dovoz do Československa poskytnuty nové celní výhody pro chovný dobytek, pro vlněné a pletené zboží, pro kožené zboží brašnářské, armatury, u jemného kvalitního kovového zboží, pro galanterní, radiotelegrafní a elektrotechnické potřeby a j.

V druhé části přednostních cel bylo docíleno pro Československo bezcelný vývoz do Rakouska 700 vag. krmného ječmene a 500 vag. ovsa v době od 1. května do 30. září. Pro brynzu pak bylo dosaženo přednostní clo 10 zl. K za 100 kg při ročním kontingentě 61 vagonů.

Rakousku byla přiznána výhoda přednostních cel u 150 položek českosl. celního sazebníku. Byly tím poskytnuty Rakousku veliké výhody pro vývoz do Československa, ale jsou vesměs omezeny na pevně sjednaná roční množství, která stanovena byla na podkladě dosavadních dovozních kvant s přiměřeně zvýšenou dovozní možností.

Československo si však vyhradilo možnost zrušiti okamžitě preferenční výhody tam, kde by některý československý výrobní obor vážně utrpěl neb byl ohrožen. Také na důležité zájmy dovozní třetích států byl vzal zřetel.

Dodatková úmluva jest sjednána na jeden rok a nebude-li tři měsíce před uplynutím této doby vypověděna, zůstane i nadále v platnosti. Po uplynutí jednoho roku, možno ji kdykoli vypověděti s tříměsíční lhůtou.

Dodatková úmluva je velmi obsáhlá, řeší otázky hospodářské a není vyloučeno, že mohou při realisování jejím vzniknouti potíže a aby tyto mohly býti urovnány, bylo dohodnuto ustanoviti zvláštní výbory, které by se občas scházely a tak ve stálém a bezprostředním styku projednávaly všechny otázky s touto úmluvou spojené.

Československo touto dodatkovou úmluvou přináší myšlence ozdravění hospodářských poměrů ve střední a východní Evropě velké oběti u vědomí, že zlepšená hospodářská situace Rakouska i ostatních států v oblasti evropské přinese značný prospěch i třetím státům tím, že vzrostou odbytové jejich možnosti do střední a východní Evropy. Kdyby se však ukázalo, že úmluvou nebylo dosaženo očekávaných výsledků, je pak možnost úmluvu tuto změniti nebo vypověděti.

Při sjednávání této úmluvy vyskytly se určité potíže rázu mezinárodně-právního, poněvadž některé státy, s nimiž má Československo obchodní smlouvy na zásadě nejvyšších výhod, požadovaly pro sebe tytéž výhody, které poskytnuty byly Rakousku. Bylo nutno tudíž odložiti účinnost příslušných ustanovení, až překážky budou odstraněny. Přesto některá ustanovení přílohy D byla uvedena hned v platnost.

Zároveň s dodatkovou úmluvou byla upravena otázka dovozu a vývozu zboží, která určuje postup při povolování vývozu a dovozu. Zároveň podařilo se zajistit dodávky uhlí a koksu do Rakouska v dosavadním množství, což ještě dosud nebylo závazně upraveno.

I otázka cestovního ruchu, který byl hlavně se strany Rakouska při cestách do Československa různými opatřeními brzděn, byla oběma vládami dojednána a poskytnuty úlevy pro vzájemnou návštěvu hostí. Rakousko upustilo od některých opatření, jež ztěžovaly cestování do Československa a možno očekávati, že v důsledku toho se cizinecký a turistický ruch u nás zvýší. Je k tomu ovšem také zapotřebí vhodné a účinné propagace, a vůbec řádné organisace cizineckého a turistického ruchu, pro nějž u nás máme všechny předpoklady.

Vzhledem k tomu, že dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi Československem a Rakouskem může přispěti k ozdravění hospodářských poměrů ve státech střední a východní Evropy a tím také i k hospodářskému prospěchu našeho státu, navrhuje národohospodářský výbor, který ve schůzi dne 4. listopadu tuto dohodu projednal, aby plenem senátu byla přijata schvalovací doložka tak, jak jest uvedena ve zprávě výborové a která zní:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatkovou úmluvou k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, č. 14/1921 Sb. z. a n., podepsanou dne 2. dubna 1936, se závěrečným protokole z téhož dne a s dodatkovým protokolem ze dne 9. července 1936, jež byly uvedeny v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1936, č. 233 Sb. z. a n.

Místopředseda Donát (zvoní): Za výbor zahraniční je zpravodajem pan sen. dr Štefánek. Dávám mu oslovo.

Zpravodaj sen. dr Štefánek: Slávny senát!

Náš zahraničný obchod s Rakúskom bol vždy čulý a po Nemcku je Rakúsko naše najvážnejšie trhovište. Treba si len uvedomiť, že roku 1930 obnášal náš vývoz do Rakúska bezmála 21/2 miliardy Kč, dovoz z Rakúska k nám len 1 miliardu 210 milionov 672 tisíc Kč. Napozatým v rokoch hospodárskej krízy klesala výmena tovarov, a roku 1935 obnáša dovoz už len 309 aj pol miliona, vývoz 753 milionov 736 tisíc Kč. Jednako je naša obchodná bilancia s Rakúskom silne aktivná, ovšem aktivum kleslo z 1.228,000.000 na 444,000.000 Kč. Rakúsko sa prirodzene bránilo proti tejto bilančnej pasivite a vynasnažovalo sa všemožne stať sa sebestačným. Našou snahou zasa bolo zachovať pre náš priemysel a obchod dobrého zákazníka. Pri tom nelzä zamlčať, že voči aktivnej obchodnej bilancii našej bolo nutno poukázat na pasivitu platebnej bilancie Rakúska v neprospech náš. Československo platí do Rakúska velké miliony za pasivný cestovný ruch, za dlžobné úroky, dividendy a podiely na zisku, za vyplatené úvery, za podpory penzie československých štátnych úradníkov v Rakúsku žijúcich, za patenty, licencie, obchodné provizie atd. Ako videť, výhody a nevýhody z našeho obchodného pomeru k Rakúsku sa navzájom vyrovnávajú a po dobu asi jedného roku máme s Rakúskom dosť značný pasivný zaostatok platebný.

Vzhľadom na tieto pomery boly vedené medzi našou vládou a Rakúskom vyjednávania na zmenu obchodnej dohody z 4. mája 1921, ďalej prvej dodatkovej úmluvy z roku 1924 a konečne poslednej úpravy z 22. júna 1931. Zmenené hospodárske pomery prinútily nás i Rakúsko k novej úprave minulého roku, ktorú vláda predkladá senátu ku schváleniu.

Táto nová obchodná dodatková úmluva je rozdelená na 2 čiastky: na časť všeobecnú smluvných ciel (viz prílohy A, B s príslušným ustanovením záverečného protokolu) a časť preferenčných ciel (príloha C, D a ustanovenia záverečného protokolu). Dľa novej smluvy bolo docielené pre náš vývoz do Rakúska popri výhodách z roku 1931 ešte nových colných sľav, menovite pre tieto tovary: kapusta (to sa týka zvlášť západného Slovenska), kordová priadza a látky, niektoré nábytkové predmety, látky a záclony, krajky, výšivky (zase výhoda pre slovenské výšivkárstvo a krajkárstvo) a rôzne iné textilné tovary, sklo, atd. Ja zvlášte tieto veci na oko snáď menej významné vyzvedujem, poneváč pre nás Slovákov to má veľký význam. Rakúsko získalo naproti tomu výhody pre svoj export chovného dobytka rasy pinsgavské, smrkovú kôru, vlnené a stávkové a pletené zbožie, konfekcie, niektoré papierové tovary, isté kovy a kovový tovar, ďalej isté druhy strojov atď.

V okruhu prednostného cla získava Československo bezcolnosť pre 70.000 q jačmeňa ku sošrotovaniu a pre 50.000 q ovsa v dobe od 1. mája do 30. septembra. Pre bryndzu bolo stanovené prednostné clo 10 Kč zlatých za 100 kg pre ročný kontingent 61 vagonov, čo tiež znamená pre slovenský vývoz práve sýrarský veľkú výhodu. Ďalej sa podarilo zaistiť dodávky uhlia a koksu do Rakúska v dosavádnom rozsahu. Táto otázka až dosial nebola upravená. Taktiež si úmluvou o cestovnom ruchu obe vlády poskytly úľavy pre vzájomnú návštevu hostí. Táto úmluva upravuje hlavne prídel platídiel pre cestujúcich z jedného štátu do druhého. Naproti tomu boly Rakúsku priznané preferencie u 150 položiek československého colného tarifu. Prednostné sadzby sú voskrz obmedzené na určité ročné kontingenty; pri tom sa bral náležitý ohľad na nebezpečie nadmierneho dovozu. Československo si vyhradilo právo zrušit s okamžitou platnosťou preferencie tam, kde by vážny výrobný obor československý bol konkurenciou cudzou ohrožený. Podrobný výpočet všetkých tovarov rakúskych takto protežovaných je uvedený v predlohe i s presne označeným coľným tarifom.

Dodatková úmluva platí pre jeden rok, ale môže zostať v platnosti, kým nebude aspoň 3 mesiace pred uplynutím tejto lehoty vypovedaná. Vzhladom na dôležitosť a obsiahlosť tejto hospodárskej dohody, budú sa občas schádzať zvláštne výbory, aby vyrovnaly event. ťažkosti, vzniknuvšie pri prevádzaní úmluvy.

Zahraničný výbor predebatoval a posúdil svedomite všetky výhody a nevýhody tejto dodatkovej úmluvy a usniesol sa doporučiť senátu Národného shromaždenia prijať ju v znení vládou predloženom. (Souhlas)

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Werner. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Werner (německy): Slavný senáte!

K tomuto dodatkovému návrhu k obchodní smlouvě s Rakouskem chci mluviti proto, poněvadž jsme v poslední době mohli seznati, že se obchodní styk mezi Rakouskem a Československem trvale zmenšuje. Béřeme-li v úvahu poslední leta, musíme zjistiti, že r. 1930 činil dovoz z Rakouska ještě 1.210 mil. a že r. 1935 činil již jen 309 mil. Dovoz klesl tedy asi na jednu čtvrtinu. Vývoz do Rakouska činil r. 1930 2.439 mil. a klesl r. 1935 na 753 mil., zmenšil se tedy skoro na jednu třetinu.

Po devalvaci r. 1934 nedostavilo se očekávané zvýšení obratu, ba naopak: dovoz a vývoz dále klesají. Pode statistiky našeho zahraničního obchodu činil dovoz r. 1935 309 mil., r. 1936 353 mil., o něco tedy stoupl, ale vývoz ve stejné době klesl ze 753 mil. na 716 mil., tedy výsledek pro nás nikterak příznivý. Příčinou našeho stále se zmenšujícího vývozu je soběstačnost Rakouska. I když naše obchodní bilance stále ještě vykazuje aktivum ve prospěch Československa a ještě r. 1934 činila 444 mil., zmenšuje se přece také toto aktivum následkem stoupajícího dovozu z Rakouska. R. 1935 činilo stále ještě 444 mil., naproti tomu r. 1936 již jen 363 mil. Toto aktivum proměnilo se v poslední době v aktivum pro Rakousko, hlavně následkem zvýšeného cestovního ruchu, úroků, dividendových podílů na zisku atd. Platební bilance počátkem října vykazuje rakouské aktivum 35 mil. šilinků. Naše lázeňská místa navštěvovali rakouští hosté daleko méně nežli od nás bylo vysláno návštěv do Rakouska.

Předložená dodatková úmluva s Rakouskem je velmi obsáhlé a podrobné smluvní dílo a bylo velmi na čase sjednati tuto dodatkovou úmluvu, neboť bylo tu přihlížejíc k stálému rakouskému pasivu v obchodním styku nebezpečí, že Rakousko vypoví dosavadní obchodní smlouvu. Aby tato nejistota přestala a obchodní styk s Rakouskem byl konsolidován, bylo naléhavě zapotřebí této dodatkové úmluvy. Úmluva zamýšlí dále pro jisté skupiny zboží, které hrají úlohu hlavně ve vzájemném styku, zavésti přednostní jeho projednávání. V té příčině tvoří zajisté úmluva začátek ustálení hospodářských styků středoevropských států, což pro každý zúčastněný stát znamená zvětšení jeho hospodářského prostoru.

Naléhavě bychom si přáli a doufali, že tomuto smluvnímu dílu následkem poslední devalvace koruny čsl. ve spojení s dosud neprovedenou devalvací rakouské měny nebude opětně hroziti nebezpečí výpovědi a zrušení. Také přihlížejíc k dosavadnímu aktivu v platební bilanci nebyla by takováto výpověď oprávněnou.

I kdyby jednotlivé rakouské výrobky měly býti postiženy devalvací koruny čsl., netřeba proto hned vypověděti celou úmluvu, nýbrž podle odst. 2 závěrečného protokolu ke čl. I a II bylo možno jednotlivé poměry upraviti.

Obzvláště zdůrazniti dlužno ustanovení čl. V, podle kterého se každá smluvní strana zavazuje, že pro zboží vzájemného obchodního styku nebude poskytovati vývozní premie pod jakýmkoli označením anebo v jakékoli formě. Toto ustanovení zaslouží při projednávání otázek o podpoře vývozu zvláštní pozornosti.

Další ustanovení zní: "Cla na látky, kterých se používá k výrobě nebo přípravě domácího zboží, jakož i vnitřní dávky, které zatěžují výrobu nebo přípravu stejného zboží anebo látek, jichž se použilo při jeho výrobě, mohou však býti zcela, nebo z části vráceny při vývozu onoho zboží, z něhož byly uvedené dávky zapraveny, nebo jež bylo vyrobeno z látek, z nichž byla zapravena zmíněná cla nebo dávky". Ani toto ustanovení nebrání požadavku našich vývozních kruhů po další podpoře vývozu v širším slova smyslu.

Dále máme za to, že poslední devalvace koruny nepřinesla žádné podstatné změny československého obchodního styku s Rakouskem.

Z československé vývozní statistiky zajisté nelze konstatovati zvýšení našeho vývozu do Rakouska po devalvaci koruny. Kdežto jsme totiž v posledních třech měsících r. 1935 vyvezli do Rakouska zboží za 227 mil. Kč, činil náš vývoz v posledních třech měsících r. 1936 jen 221 mil. Kč, tedy značně poklesl, uvážíme-li, že těchto 221 mil., jichž dosaženo bylo ve čtvrtém čtvrtletí 1936, představují znehodnocené koruny. Také voz textilií ve čtvrtém čtvrtletí 1936, který činil 78 mil., byl menší nežli ve čtvrtém čtvrtletí 1935, kdy činil 84 mil. Z toho je tedy patrno, že devalvace koruny nepřinesla ani pro textilní průmysl ani pro ostatní hospodářské obory oživení našeho vývozu do Rakouska. Nelze tedy počítati s tím, že se devalvací koruny změnily poměry v neprospěch Rakouska, a dlužno očekávati, že se také v tomto roce projeví přibližně vyrovnaná platební bilance s Rakouskem.

Přes všechny pochybnosti nebude přece možno vznášeti námitky proti úmluvě s Rakouskem, poněvadž úmluva jistě jest ještě lepší nežli bezesmluvní stav a poněvadž přihlížejíc k hospodářským poměrům Rakouska nelze popírati oprávněnost jeho požadavku po vyrovnané platební bilanci. (Potlesk senátorů strany sudetskoněmecké.)

Místopředseda Donát (zvoní): Rozprava je skončena.

Mají pp. zpravodajové nějaký doslov?

Zpravodaj sen. Jakubec: Nikoliv.

Zpravodaj sen. dr Štefánek: Nie.

Místopředseda Donát: Prosím, aby páni zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Tím je pořad dnešní schůze vyřízen.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně nebo telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 17 hod. 30 min.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP