Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.

IV. volební období. 6. zasedání.

1199.

Interpelace:

I. posl. Klímy min. financí o stíhání daňových defraudantů,

K. posl. Sogla min. vnitra, že státní policejní úřad v Mikulově neprávem rozkázal vyvěsiti
vlajky,

III. posl. dr Jillyho min. vnitra a min. spravedlnosti, jak státní zastupitelství v Jihlavě vy-
konává censuru časopisu »Mährischer Grenzbote*,

IV. posl. F. Nitsche min. vnitra a min. zemědělství o poklescích okresního úřadu ve Frývaldo-
vě proti jazykovému zákonu,

V. posl. inž. Peschky min. průmyslu, obchodu a živnosti, že Československý exportní ústav
v Praze porušuje jazykové právo,

VI. posl. Wollnera min. sociální péče, že se porušují práva menšin nedodržováním jazykové-
ho zákonodárství,

VII. posl. Obrlíka min. vnitra o neoprávněném odpírání pohraničních průkazů v četných pří-
padech,

VIII. posl. inž. Karmasina min. vnitra o zákazu schůzí Německého kulturního svazu,

IX. posl. dr Hodiny předsedovi vlády, min. vnitra a min. školství a národní osvěty o uklá-
dání trestů na svobodě A. Dohnalovi, protože jeho děti nedocházejí do české menšinové
školy ve Vratěníně,

X. posl. Axmanna min. spravedlnosti a min. vnitra o nepravidelnostech u obecního úřadu ve
Skleném, okres Staré Město,

XI. posl. dr Eichholze min. vnitra a min. spravedlnosti o nezákonné konfiskační praksi stát-
ních bezpečnostních úřadů,

XII. posl. Jäkla min. železnic, aby byly zřízeny závory na okresní silnici z Frýdlantu do Hej-
nic-Lázní Libverdy u nádraží mildenavského,

XIII. posl. G. Böhma min. vnitra a min. sociální péče, že se protahuje vyřízení dozorčí stíž-
nosti proti úřadování starosty v Nejdku,

XIV. posl. Döllinga min. spravedlnosti a min. sociální péče, že některé podniky v Kolíně překá-
žejí volbám závodních výborů.


2

1199/I.

Interpelace

poslance E. Klímy

ministrovi financi

o stiháni daňových defraudantů.

Brněnská veřejnost je vzrušena daňovými
defraudacemi. Jde především o valutové podvo-
dy a daňové defraudace fy Plaček a spol. Dosa-
vadní průběh aféry vyvolává ve veřejnosti oba-
vy, že úřady nepostupují s náležitou rázností.
Úřední zpráva byla vydána až po důrazných pro-
testech veřejnosti a zatčeni společníci firmy byli
propuštěni na svobodu.

Nespokojenost veřejnosti se právem obrací
proti zamlčování kapitalistických daňových de-
fraudací, které za dnešní napjaté situace jsou
dvojnásob odsouzeníhodné. V Brně je známa řada
velikých daňových defraudací z posledních let,
není však znám ani jediný případ opravdu ener-
gického zákroku proti kapitalistickým rozvratní-
kům.

Již 27. května 1936 podána byla ve sněmov-
ně naše interpelace o daňových defraudacích fir-
my Baťa a brněnských kapitalistů. V interpelaci
se pravilo, že

»firma Baťa investuje stamiliony Kč do cizi-
ny k zřízeni svých nových závodů a vymy-
ká se zdejšímu zdanění těchto kapitálů.
»U Bati byly zjištěny daňové nepořádky ta-
kového rozsahu, že by jen dodatky na da-
ních výdělkových musely obnášeti desetimi-
liony Kč, nehledě ani k trestům zodpověd-
ných funkcionářů této akciové společnosti.

Mimo to bylo poukázáno na firmu Konrád
Vichr.

Pan ministr financí ve své odpovědi, datova-
né 31. srpna 1936, uvedl, že úřední šetření ještě
trvá a že dle jeho výsledků budou učiněna všech-
na odůvodněná opatření.

Skutečný stav však neodpovídá tomuto uji-
štění.

U firmy Vichr byla zjištěna daňová defrau-
dace téměř jednoho milionu Kč. Ministerstvo však
přistoupilo na vyrovnání obnosem 300. 000. - Kč.

Ze by bylo podniknuto něco proti firmě Baťa.
není vůbec známo.

Podepsaní se táží:

1. Jsou panu ministru známy tyto případy
nemístně měkkého postupu proti daňovým defrau-
dantům?

2. Co hodlá pan ministr podniknout, aby po-
dobné případy se nemohly opakovati?

3. Co bude v uvedených případech ještě pod-
niknuto?

V Praze, dne 7. ledna 1938.

Klíma,

Vodička, Borkaňuk, Schenk, Kopecký, B. Köhler,
Zápotocký, Vallo, Procházka, Kosík, Zupka, Ko-
přiva, Kliment, Šverma, Beuer, Hodinová-Spurná,
Šliwka, dr Clementis, Nepomucký, Machačová-
Dostálová, Široký.

1199/II (překlad).

Interpelace

poslance A. Sogla
ministrovi vnitra,

že státní policejní úřad v Mikulově ne-
právem rozkázal vyvěsiti vlajky.

Ačkoliv ministerská rada, která se zabývala
otázkou vyvěšení vlajek dne 28. října 1937, na-
řídila, že se dne 28. října 1937 mají vyvěsiti
vlajky jen na veřejných budovách, nařídil státní
policejní úřad v Mikulově i soukromníkům v ob-
cích mikulovského okresu, aby dne 28. října vy-
věsili vlajky na svých domech a toto vyvěšení
vlajek vynucoval také nátlakem četnictva, které
hrozilo obyvatelům, že nevyvěsí-li vlajky, budou
trestáni pokutou až do 5000 Kč. Jinojazyčné obce
mikulovského okresu nebyly však ozdobeny vlaj-
kami.

Nehledě k tomu, že to jest porušeni zásady
rovnosti, nařizuje-li se jen obyvatelstvu němec-
kých obcí, aby dne 28. října vyvěsilo vlajky, za-
tím co obyvatelstvo jinojazyčných obcí tohoto
rozkazu nedostane, jest nařízení státního policej-
ního úřadu v Mikulově porušením zásady svobo-
dy myšleni a svědomí, která jest stanovena v
ústavní listině. Mimo to mikulovský státní poli-
cejní úřad také tímto příkazem vyvěsiti vlajky
překročil svou pravomoc, neboť vydávati před-
pisy o vyvěšování vlajek jest vyhrazeno okres-
ním úřadům a nepatří k oboru působnosti pře-
nesenému na statni policejní úřady.

Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti výše vytýka-
nou věc vyšetřiti?


5

2. Jest pan ministr ochoten naříditi mikulov-
skému státnímu policejnímu úřadu, aby nepřekra-
čoval svou pravomoc a zachovával ústavně zaru-
čená práva státních občanů?

V Praze, dne 27. prosince 1937.

Sogl,

Knöchel, Birke, Jäkel, Kundt, Nickerl, Knorre,

Hirte, Fischer, Rösler, E. Köhler, Illing, Hollube, dr Jilly, Gruber, inž. Karmasin, Inž. Richter, inž.

Künzel, Jobst, G. Böhm, Sandner.

1199/III (překlad).

Interpelace

poslance dr T. Jillyho

ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti,

jak státní zastupitelství v Jihlavě vyko-
nává censuru časopisu »Mährischer
Grenzbote«.

Státní zastupitelství v Jihlavě vykonává tis-
kovou censuru tak, že skoro ani jediné číslo ča-
sopisu »Mährischer Grenzbote*, jenž vychází v
Jihlavě a jehož hlavním redaktorem jest Gustav
Rippl, neujde zabavení. Články, které bez závady
vyšly v jiných časopisech v Cechách nebo na
Moravě, jsou zabavovány, jakmile se objeví v
časopise »Mährischer Grenzbote«.

Tak zabavilo jihlavské státní zastupitelství
číslo 119 časopisu »Mährischer Grenzbote* ze dne
14. října 1937 pro článek »Schodek ve státním
hospodářství. Žádná zahraniční půjčka, za to da-
ně a domácí úvěry. Tento článek obsahuje úřed-
ní zprávu československé tiskové kanceláře, kte-
rá vyšla ve všech německých a českých novinách.
V časopise »Mährischer Grenzbote« byla však
zabavena. Toto zabavení bylo potvrzeno nálezem
jihlavského okresního jako tiskového soudu ze
dne 16. října 1937.

Dne 18. října 1937 bylo zase zabaveno číslo
121 časopisu »Mährischer Grenzbote«, a to pro
článek »Posl. Frank: »Státní koncepce z r. 1918
musí býti revidována. Tento článek vyšel o den
dříve v č. 287 časopisu »Morgenpost«, jejž vydává
Bedřich Irrgang v Brně a v č. 42 časopisu »Mon-
tag-Morgen«, jejž rovněž vydává Bedřich Irrgang
v Brně, úplně bez závady.

Takovým provozováním censury se nepřímo
ruší zásada tiskové svobody, stanovená ústavní
listinou, neboť nutným důsledkem ostré censurní
prakse v Jihlavě proti censurní praksi jiných stát-
ních zastupitelstev musí býti, že existence tohoto

časopisu jest vážně ohrožena četnými konfiska-
cemi a hospodářskými ztrátami s nimi spojenými.

Tážeme se tedy pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti,
proč jihlavské státní zastupitelství zabavuje člán-
ky, které mohly vyjíti v jiných časopisech a ne-
byly zabaveny?

2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
časopis »Mahrischer Grenzbote* byl od nynějška,
pokud jde o vykonávání censury, postaven na ro-
ven ostatním časopisům?

V Praze, dne 27. prosince 1937.

Dr Jilly,

Knöchel, Illing, Sogl, Birke, Hollube, Jäkel, Jobst,

Obrlík, Axmann, Nickerl, Hirte, Rösler, Gruber,

Inž. Richter, dr Eichholz, inž. Karmasin, dr Kell-

ner, F. Nitsch, Knorre, E. Köhler, Fischer.

1199/IV (překlad).

Interpelace

poslance F. Nitsche

ministrovi vnitra
a ministrovi zemědělství

o poklescích okresního úřadu ve Frýval-
dově proti jazykovému zákonu.

Okresní úřad ve Frývaldově výměrem ze dne
19. června 1937, č. 173/396-X, nařídil předsedovi
I. komise pro chov zemědělských domácích zví-
řat, panu Otovi Weidlichovi v Dolní Lipové, aby
úřední korespondenci s okresním nebo zemským
úřadem vedl podle ustanovení § 1, odst. 2, bod 1,
jazykového zákona a podle čl. 1, písm. 7 jazy-
kového nařízení v českém jazyku, poněvadž prý
komise pro chov dobytka dlužno považovati za
státní úřady a nikoliv za strany.

Předsedovi komise pro chov dobytka, panu
Otovi Weidlichovi, se tedy ukládá, aby od ny-
nějška užíval v korespondenci s frývaldovským
okresním úřadem (přípisy, hlášení, podávání
zpráv, opatřování žádostí doložkami atd. ) jen
státního jazyka.

Tento výměr podepsal okresní hejtman
Kozlík.

Tento výměr odporuje zákonu a to z těchto
důvodů: Jazykové nařízeni ze dne 3. února 1926
neplatí pro obor ministerstva zemědělství, nýbrž
jen pro obor ministerstva vnitra, spravedlnosti,
financí, průmyslu, obchodu a živností, veřejných
prací a veřejného zdravotnictví a tělesné výcho-


4

vy a pro veřejnoprávní korporace těmto minister-
stvům podřízené, jakož i pro úřady místní samo-
správy. § 1, odst. 2, bod 1 jazykového záko-
na nelze rovněž užiti, poněvadž komise podle zá-
kona č. 169/1924 Sb. z. a n. jsou zájmová sdru-
ženi, ale naprosto nikoliv úřady.

Interpelanti táži se tedy pana ministra vnitra
a pana ministra zemědělství:

1. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby
zmíněný výměr frývaldovského okresního úřadu
byl zrušen?

2. Jaká opatření učiní páni ministři, aby se
takové poklesky proti jazykovému zákonu příště
neopakovaly?

V Praze, dne 27. prosince 1937.

Franz Nitsch,

Hollube, Birke, Knöchel, Jäkel, Nickerl, Axmann,

Illing, Jobst, E. Köhler, Sogl, Fischer, Knorre,

dr Eichholz, dr Jilly, Obrlik, inž. Karmasin,

Gruber, Rösler, Hirte, dr Hodina.

1199/V (překlad).

Interpelace

posl. inž. E. Peschky
ministrovi průmyslu, obchodu a živnosti,

že Československý exportní ústav
v Praze porušuje jazykové právo.

Československý exportní ústav odpovídá na
všechny dotazy jen čistě česky a to i tehdy,
když jde o německý dotaz. Všechny formuláře
a přípisy se vydávají jen v českém jazyku. Od
této zásady udělal Československý exportní ústav
výjimku svým dopisem ze dne 16. října 1937, kte-
rým vyzval německé vývozce v německém jazy-
ku, aby odbírali »Knihovnu praktického vývoz-
ce«, kus po 5 Kč.

Z toho jest zřejmo, že Československý ex-
portní ústav umí německy jen tehdy, když mu
jde o to, aby vývozcům něco prodal a dále, že
má i vývozce rozděleně podle národnosti, kdežto
jinak Československý exportní ústav nezná žád-
ných jazykových práv.

Interpelanti táží se tedy pana ministra:

1. Ví pan ministr, že Československý export-
ní ústav jedná jen česky i s německými vývozci?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby Čes-
koslovenský exportní ústav s německými vývozci
jednal německy?

V Praze, dne 27. prosince 1937.

Inž. Peschka,

Rösler, E. Köhler, Fischer, Axmann, Gruber, F.

Nitsch, Hirte, Jobst, Nickerl, Knorre, Birke,

dr Eichholz, inž. Karmasin, Obrlík, dr Jilly, dr

Kellner, Illing, Jäkel, Knöchel, Hollube.

1199/VI (překlad).

Interpelace

poslance G. Wollnera
ministrovi sociální péče,

že se porušují práva menšin nedodržová-
ním jazykového zákonodárství.

V říjnu 1937 se dostalo interpelantům do ru-
kou 63 přípisů ministerstva sociální péče z let
1936 a 1937 z obci okresů chebského, loketského,
falknovského, karlovarského a jáchymovského,
a to jednojazyčně českých, které byly doručeny
německým stranám na jejich německy napsaná
podání. Jsou to výměry týkající se stavebních
podpor podle zákona č. 45/1930 Sb. z. a n., které
udílí ministerstvo sociální péče v dohodě s mini-
sterstvem financí a s ministerstvem veřejných
prací těm, kdož se o podporu ucházejí.

Interpelanti táží se tedy pana ministra soci-
ální péče:

1. Jest pan ministr ochoten vysvětliti, proč
výše uvedené výměry byly vydány jen jednoja-
zyčně česky?

2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se taková
porušení jazykového práva příště neopakovala?

V Praze, dne 27. prosince 1937.

Wollner,

Illing, Hollube, Axmann, E. Köhler, Gruber, Jäkel,

Rösler, Hirte, Knorre, Jobst, Nickerl, Birke, F.

Nitsch, dr Eichholz, Fischer, Inž. Karmasin, dr

Jilly, Knöchel, Obrlík, Franz Němec.


B

1199/VII (překlad).

Interpelace

poslance G. Obrlíka
ministrovi vnitra

o neoprávněném odpírání pohraničních
průkazů v četných případech.

Interpelantům byla podána zpráva o četných
případech, v nichž státní policejní úřady nebo čet-
nické stanice žadatelům odepřely vydati pohra-
niční průkazy s naprosto nicotným a nezákoni-
tým odůvodněním. Jde - jak je zřejmo z jedno-
tlivých vylíčených případů - o nezávislé a míst-
ně odlišné úřady, takže vytýkaná odepření nelze
považovati za ojedinělé zjevy. Interpelanti vidí
naopak v těchto zjevech příznačné účinky du-
ševního zaujetí úřednictva státní bezpečnostní
služby ministrovi podřízeného, které nemá pocho-
pení pro zájmy sudetskoněmeckého obyvatelstva
a často jest jim nepřátelské.

Interpelanti musí tedy jakoukoliv nápravu v
jednotlivých případech potud považovati za ne-
postačitelné příštipkaření, dokud pan ministr ja-
ko nejvyšší instance veškeré státní bezpečnostní
služby nevydá všem svým podřízeným nižším
úřadům a jednotlivým osobám jasné směrnice,
které by sudetskoněmeckým obyvatelům tohoto
státu nejen zaručovaly přesné dodržování plat-
ných zákonů, které by i v osobním poměru měly
pro ně pochopení.

1. Eduard Günther, úředník v Liberci. Mlýn-
ská ul. 17, zažádal u libereckého policejního ře-
ditelství o vydání cestovního pasu do všech evrop-
ských států na dobu 5 let, což mu bylo výměrem
ze dne 23. července 1937, č. 43556/36 podle § 7.
odst. d zákona č. 55/1928 Sb. z. a n. odepřeno s
odůvodněním, že prý byl členem politické stra-
ny právoplatně rozpuštěné pro činnost státu ne-
přátelskou, ve které měl až do jejího rozpuštění
vedoucí místo. Jest prý tedy odůvodněno pode-
zření, že by jeho cestami do ciziny mohly býti
ohroženy důležité zájmy státní bezpečnosti. Jeho
odvolání, které včas podal proti tomuto výměnu
zemskému úřadu v Praze, nebylo rovněž vyho-
věno, naopak výměrem ze dne 18. května 1937,
č. 10. 320/1/1936, odd. 20a, bylo potvrzeno rozhod-
nutí I. stolice. Eduard Günther nebyl nikdy čle-
nem rozpuštěné německé národně socialistické
strany dělnické, jak to tvrdí výměr zemského ú-
řadu.

2. Pekařský pomocník František Sclnnidt z
Válče č. 67, okres Žlutice, požádal žlutický okres-
ní úřad o vydání cestovního pasu. Jeho žádost
byla však výměrem tohoto úřadu ze dne 9. srpna
1937. č. 6/229 s dovoláním se § 7 zákona č. 55/1928
Sb. z. a n., zamítnuta. Proti tomuto výměru podal

František Schmidt odvolání zemskému úřadu v
Praze, které však i tento úřad zamítl s tímto
odůvodněním:

Pozorováním bezpečnostních úřadů a »Va-
ším vlastním« doznáním jest prokázáno, že jste
byl členěni německé národně socialistické strany
dělnické, kterou úřady rozpustily pro činnost
státu nepřátelskou, jest tedy odůvodněna obava,
že byste svou cestou do ciziny mohl ohroziti
vážné zájmy státní bezpečnosti. K vývodům od-
volání se poznamenává, že svým členstvím ve
zmíněné straně jste souhlasil s činností státu ne-
přátelskou, že jste neprojevil změnu svého smýš-
lení a že ani úřadům není možno takovou změnu
prokázati. *

V tomto odůvodnění nebylo poukázáno na
zvláštní okolnosti, z nichž by bylo zřejmo, že se
smýšlení žadatele nezměnilo: to však byl úřad
povinen učiniti.

3. Josef Wolf, číšník v Českém Wiesenthalu
č. 68. zažádal dne 20. června 1936 u jáchymovské-
ho okresního úřadu o vydání pohraničního prů-
kazu, který mu byl však výměrem tohoto úřadu
ze dne 12. září 1936. č. 293/1936, odepřen. Odvo-
lání k zemskému úřadu v Praze, proti tomu včas
podané, bylo zamítnuto výměrem tohoto úřadu
ze dne 28. listopadu 1936, 9348/3 ai 1936, odd. 20,
s odůvodněním, že vydání pohraničního průkazu
jest se zřetelem na ustanovení čl. I vyhlášky
ministerstva vnitra ze dne 27. dubna 1928, č. 66
Sb. z. a n., záležitostí svobodného uznání úřadu,
neomezenou žádným správním předpisem. Josef
Wolf jest svým povoláním číšník a již po léta
bez místa. Přes nejhorlivější námahu nebylo mu
do dneška možno najíti nějaké místo v Českoslo-
vensku. Potřeboval pohraničního průkazu k na-
stoupení místa v sousedním Sasku. Wolf jest úpl-
ně odkázán na sebe sama. neboť ho jeho rodiče
nemohou vydržovati. Ale přes to se mu až do
dneška odpíralo vydání pohraničního průkazu

4. Rovněž číšníkovi Ludvíku Kreisslovi ze
Stolzenhainu č. 50 bylo výměrem státní policejní
expositury v Božím Daru ze dne 12. května 1937,
č. 1177/37 odepřeno vydati pohraniční průkaz s
odůvodněním. »že nutnost průkazu není dostateč-
ně prokázána. Ludvík Kreissl jest ženat a otcem
jednoho dítka a nemůže nikde dostati místo jako
číšník. V blízkém lázeňském místě Oberwieseu-
thalu v Sasku by mohl Kreissl kdykoliv dostati
zaměstnání jako číšník, což se mu však znemož-
ňuje tím, že se mu nevydává pohraniční průkaz.

5. Josefu Kreisslovi z Českého Wiesenthalu
č. 178, který má bolesti v noze a chtěl se dáti
ozařovati v blízkém šaškem Wiesenthalu, bylo
rovněž odepřeno vydati pohraniční průkaz výmě-
rem státního policejního úřadu v Božím Daru ze
dne 25. srpna 1933. č. 2444/37. Odůvodnění toho-
to úřadu zní, »že nutnost průkazu nebyla dosta-
tečně prokázána«. Proti tomu budiž konstatová-
no, - a o tom policejní úřad v Božím Daru jistě
ví - že cesta do saského Wiesenthalu trvá nej-
dóle 5 až 10 minut, kdežto Karlovy Vary jsou
vzdáleny asi 30 km, a že se tedy očekává od Jo-


6

sefa Kreissla, že se svou chorou nohou urazí 30
km, aby se mohl dáti ozařovati.

6. František Weiss z Českého Wiesenthalu
č. 103 jest vedoucím pobočky továrny na ruka-
vičky a má tedy často obchodně co dělati v Ně-
mecku. Přes to mu státní policejní expositura v
Božím Daru výměrem ze dne 28. dubna 1937, č.
805/37 odepřela vydati pohraniční průkaz.

7. Slečně Anně Behrové z Českého Wiesen-
thalu odepřel státní policejní úřad v Božím Daru
vydati pohraniční průkaz svým výměrem č. 762
/37 s odůvodněním, že by její cesty do ciziny
mohly ohroziti důležité státní zájmy. Anna Beh-
rová jest 10 let nepřetržitě zaměstnána v továr-
ně na papírové zboží v obci Haminer Unter-
Wiesenthal v Sasku, musí se z tohoto výdělku
úplně živiti a nyní, když jí bylo odepřeno vy-
dati pohraniční průkaz, jest zde docela bez mož-
nosti výdělku, vydána všane bídě a nouzi.

8. Rovněž Leopoldu Liebaldovi z Českého
Wiesenthalu odepřela státní policejní expositura
v Božím Daru výměrem ze dne 13. července 1937,
č. 1780/37, vydati pohraniční průkaz.

9. Šelma Franková z Nového Města pod
Smrkem, Schillerova ulice, požádala státní poli-
cejní exposituru v Novém Městě o vydáni pohra-
ničního průkazu a svou žádost odůvodnila tím.
že chce občas navštíviti svého syna a své sestry
v sousedních německých pohraničních obcích. Její
žádost byla zamítnuta s poznámkou, že nemá ná-
roku na vydání pohraničního průkazu. Na její ná-
mitky jí řekli, aby si opatřila cestovní pas nebo
požádala o vydání denního průkazu. Poněvadž
Šelma Franková je dělnice se skrovným výděl-
kem, není jí naprosto možno opatřiti si denní prů-
kaz nebo dokonce cestovní pas. Na zakročení
posl. F. Hollube u policejního ředitele v Novém
Městě pod Smrkem slíbil mu tento, že se to na-
praví. Ale do dneška nemá Šelma Franková po-
hraničního průkazu.

10. Antonín Hermsdörfer, hostinský v Českém
Jiřetíně. okres mostecký, požádal četnickou sta-
nici v českém Jiřetíné již po druhé o vydání po-
hraničního průkazu a svou žádost odůvodňoval
tím, že průkaz potřebuje, aby se podrobil ošetře-
ní zubním lékařem v šaškem pohraničním místě.
Velitel stanice, vrchní strážmistr Šoupal, odepřel
mu potvrditi tento průkaz proto, že průkaz do-
stávají prý jen pohraniční obyvatelé, kteří mají
pole v Německu, a že v Horním Litvínově jest
zubní lékař, ačkoliv i jeho vlastní ženu ošetřo-
val říšskoněmecký zubní lékař. Dále prohlásil
vrchní strážmistr Šoupal, že by byl tento prů-
kaz spíše vydal, kdyby byl Hermsdörfer proti ně-
mu nepodal stížnost.

Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti co nejpodrob-
něji vyšetřiti vytýkanou věc ve všech jednotli-
vých případech?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby pro-
vinilé orgány státní bezpečnostní správy byly ve
všech případech pohnány k odpovědnosti?

3. Jest pan ministr ochoten naříditi ve všech
vylíčených případech jejich spravedlivé a záko-
nu odpovídající projednání?

4. Jest pan ministr ochoten uvésti interpe-
lantům vhodné záruky, které by příště zabránily,
aby se takové případy jako vytýkané neopako-
valy?

V Praze, dne 27. prosince 1937.

Obrlík,

Nickerl, Gruber, Fischer, Birke, Axmann, Knorre,

Illing. Sogl, F. Nitsch, Hollube, Jäkel, Rösler.

inž. Richter, Inž. Karmasin, Hirte, dr Eichholz, dr

Jilly, Knöchel, Jobst, E. Köhler.

1199 VIII (překlad).

Interpelace

poslance inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra

o zákazu schůzi Německého kulturního
svazu.

Ačkoliv se zákaz schůzí, jejž vydala minister-
ská rada po teplických událostech, podle přesné-
ho znění nařízení vztahoval jen na konání politi-
ckých schůzi, považovaly některé okresní úřady
za vhodno užíti tohoto zákazu k tomu, aby za-
kázaly i schůze Německého kulturního svazu.

Tak bylo okresnímu svazu Německého kultur-
ního svazu v Bratislavě výměrem okresního úřa-
du v Šamoríně ze dne 25. listopadu 1937, číslo
15326/37. zakázáno uspořádati dne 30. listopadu
1937 členskou schůzi v Mostě n. O. s odůvod-
něním, že by se členské schůze mohlo zneužíti
jako schůze politické a že by touto schůzí mohl
býti velmi vážně ohrožen veřejný klid a po-
řádek.

Rovněž místní skupině Německého kulturního
svazu v Křenově bylo výměrem okresního úřadu
v Moravské Třebové ze dne 16. listopadu 1937,
č. j. 41672/1/VII-16, zakázáno konati veřejnou
agitační schůzi proto, že podle vládního usnesení
jsou politické schůze zakázány a že se pořádáním
agitační schůze má zřejmě nahraditi taková poli-
tická schůze. Tento zákaz byl odůvodněn oním již
dostatečně známým dekretem dvorní kanceláře ze
dne 6. ledna 1836, jímž se zásadně vydávají po-
kyny o policejním dohledu nad kočujícími herci,
provazolezci, hudebníky, gymnastickými umělci
atd., jehož citace již sama sebou připomíná dobu
oněch proslulých metternichovských policejních
metod.

Německý kulturní svaz je spolek naprosto
nepolitický a na programu obou schůzí vůbec ani


7

nebylo jednání o nějakých politických událostech
a nebylo třeba se ho obávati.

Že zákazu schůzí vydaného ministerskou ra-
dou bylo užito na členské schůze Německého kul-
turního svazu, mohlo se státi jen proto, aby se
oběma skupinám Německého kulturního svazu
znemožnilo konati členské schůze.

Tážeme se tedy pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti co nejpodrob-
něji vyšetřiti oba výše vylíčené zákazy schůzí
v Mostě n. O. a v Křenově?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi okresním
úřadům, aby schůze Německého kulturního svazu
nepovažovaly za schůze politické a aby Němec-
kému kulturnímu svazu při konání jeho členských
schůzí nečinily žádných překážek?

V Praze, dne 27. prosince 1937.

Ing. Karmasin,

Hollube, Illing, Birke, Fischer, Jäkel, Knorre,
Knöchel, Jobst, F. Nitsch, Axmann, Nickerl,
dr Eichholz, Gruber, inž. Richter, inž. Künzel,
dr Kellner, Obrlík, Kundt, dr Jilly, E. Köhler.

1199/IX (překlad).

interpelace

poslance dr F. Hodiny

předsedovi vlády,

ministrovi vnitra

a ministrovi školství a národní osvěty

o ukládáni trestů na svobodě A. Dohnalo-
vi, protože jeho děti nedocházejí do české
menšinové školy ve Vratěníně.

Antonín Dohnal žije již přes 20 let mezi Němci
a živil se tam jako zemědělský dělník. Později
se oženil s německou dívkou, z kteréhožto man-
želství se mu pak narodily děti. Děti dosáhly vě-
ku školou povinného a chodily do německé školy
ve Vratěníně. Loni na podzim dostal Dohnal roz-
kaz, aby za všech okolností dal své děti do čes-
ké menšinové školy ve Vratěníně. Proti tomu po-
dal Dohnal námitky a ukazoval, že se považuje
za Němce, že se již při dvou soupisech lidu při-
hlásil k německé národnosti a že tato německá
přihláška byla přes úřední odpor při odvolání
také uznána, takže tedy jeho rodina je německá
a děti musejí býti tedy vychovány německy.

V této věci byl dne 5. října podán dotaz
na presidenta zemské školní rady pro Cechy, na
který do dneška nedošla odpověď. V tomto do-

tazu se praví: Antoniu Dohnal neposílá již od
vánoc své dvě děti do školy, poněvadž byly z
německé školy vyloučeny a správce německé ško-
ly je nesmí již pod osobní odpovědností přijmou-
ti. Děti by se měly ihned začíti učiti v české
škole.

Za celou touto věcí vězí »Národní jednota«
a jako její zástupce podal majetník zbytkového
statku Smejkal úřadu návrh, aby Dohnalovi byly
děti odebrány, poslány do bývalé domovské obce
Dohnalovy a tam se zřetelem k příslušnosti pěs-
tounů české národnosti - zapsány do české
školy.

Od vánoc 1936 se Dohnal zdráhá posílati děti
do české školy. Náhle se projevivši nátlak na ně-
mecké nebo ze smíšených manželství pocházející
děti se začal po zřízení české menšinové měšťan-
ské školy v Lubnici. Aby měšťanská škola měla
přiměřený počet žactva, byly menšinovým ško-
lám odňaty veškeré děti, pokud to jen poněkud
bylo možné. Poněvadž nyní proto chyběli žáci
v menšinových školách, musily právě všechny
dosažitelné děti býti donuceny choditi do menši-
nové školy. Dohnal odolával nátlaku. Byly mu
uloženy peněžní tresty a pro nedobytnost pro-
měněny v tresty na svobodě. Poněvadž děti v
určené době zase nepřišly do české školy, byl
Dohnalovi znovu uložen trest na svobodě. Dohnal
byl vsazen do vězení a když odpykával svůj
trest, byl mu - poněvadž nebyla dodržena ani
nová lhůta ke vstupu do menšinové školy - ulo-
žen nový trest na svobodě. Toto prodlužování
trestu vězení se opakovalo, poněvadž Dohnal
vždy, než odpykal dříve uložený trest, byl již
zase znovu potrestán, takže dnes mu bylo úhrnem
vyměřeno asi padesát dní vězení. Co se zatím
stane z dětí, které byly takto připraveny o ži-
vitele rodiny, o to se nadřízený úřad nestará.

Tento případ znovu ukazuje, jak všechna slo-
va odpovědných českých politických vůdců urče-
ná pro veřejnost zůstávají právě jen slovy a že
nikdo nepomýšlí na to, aby ve všech důležitých
věcech nastal spravedlivý poměr. V tomto pří-
padě jde o řešení otázky, ke které národnosti
mají patřiti děti ze smíšených manželství. Od pře-
vratu reklamují, žádají a nutí české soukromé
kruhy, poloúřední a úřední místa rodiče v tako-
vých smíšených manželstvích, aby děti za kaž-
dých okolností posílali do české školy, nebo v
německém území do české menšinové školy. A
přece nemá o této otázce rozhodovati nikdo jiný,
než sami rodiče dítěte. V malém školském zá-
koně se sice praví, že národnost dětí ze smíše-
ných manželství se určuje podle národnosti živite-
le rodiny nebo podle mateřského jazyka. Samo
znění již zde ukazuje, že se při sepisování do-
slovného znění zákona pomýšlelo na to, aby se
zde vytvořil pružný pojem, který by bylo lze
potom podle daných poměrů vykládati ve pro-
spěch českého národa.

Skutečně byly všechny takové děti ze smí-
šených manželství stále a dokonce při použití
násilných opatření nejen připočítávány k české-
mu národu, nýbrž do něho i převedeny, zcela


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP