Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1936.

IV. volební období. 3. zasedání.

555.
Odpovědi:

L min. vnitra na interp. posl. Jobsta o protizákonných opomenutích prachatického okresního
úřadu (tisk 352/VIII),

II. min. vnitra na interp. posl. Beuera, že českokameničtí četníci ztýrali mladistvého dělníka
Hünigena (tisk 388/X),

III. min. vnitra na interp. posl. Esterházyho o liknavém vyřizování odvolání podaného ve věci
jazykové praxe města Košic (tisk 352/III),

IV. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dr. Szüllö o bezodkladném obsazení a rozší-
ření maďarské stolice na universitách v Praze a v Bratislavě (tisk 352/IV),

V. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. Špačka o zřízení samostatné politické obce No-
vého Vrbna z osady Nové Vrbno, politické obce Jerlochovic v politickém okrese Nový Jičín
na Moravě (tisk 362/VI),

VI. min. sociální péče a vnitra na interp. posl. Stejskala, že v textilních závodech v Jihlavě se
systematicky porušuje zákon o osmihodinné době pracovní (tisk 341/XIII).

555/I (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci poslance A. Jobsta

o protizákonných opomenutích pracha-
tického okresního úřadu (tisk 352/VIII).

Okresní úřad v Prachaticích nezakročil proti
spolku »Národní Jednota Pošumavská«, místní
odbor v Prachaticích, ježto podle jeho názoru ne-
bylo zde dostatečného podkladu k opatření podle
§ 25 spolkového zákona. Věc se projednává nyní
u zemského úřadu v Praze, který po skončeném
řízení potřebné zařídí.

Úřední opatření ve věci spolků Bund der
Deutschen v Jihlavě a v Mostě budou přezkou-
mána postupem instančním.

V Praze dne 16. června 1936.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

555/II (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci poslance Beuera,

že českokameničti četníci ztýrali

mladistvého dělníka Hünigena

(tisk 388/X).

Dne 12. února 1936 rozpustila hlídka četnické
stanice v České Kamenici pro nedostatek přede-
psaných náležitostí důvěrnou schůzi, konanou
v hostinci Josefa Wenzela, a vyzvala svolavatele
Viléma Böhma z Horní Kamenice i neznámého
řečníka, aby šli s ní k výslechu k okresnímu úřa-
du. Řečník úmyslně protahoval odchod a na opě-
tovné vyzvání podotkl, že má dosti času. Když
chtěl velitel hlídky nahlédnouti do listiny, ležící
na stole, v domnění, že jest to presenční listina,
vytrhl mu ji řečník prudce z ruky a uschoval
v kapse.


2

Na okresním úřadě byl svolavatel schůze
Böhm po zjištění potřebných dat propuštěn. Řečník
ser vykázal legitimací bývalého redaktora Rote
Fahne Gerharda Hünigena z Varnsdorfe. Ježto
bylo nutno tuto okolnost prověřiti telefonickým
dotazem ve Varnsdorfu, byl odveden na četnickou
stanici a po potvrzení osobních dat rovněž pro-
puštěn.

Šetřením nebylo prokázáno, že by četníci, vy-
slýchající Hünigena, byli užili urážejících slov ne-
bo tělesného násilí vůči němu. Hünigen sňal k do-
tazu četníka sám Dimitrovův odznak s klopy ka-
bátu, ukázal jej četnictvu a pak si jej opět na
kabát upevnil. Zákazem návratu do České Ka-
menice mu nebylo rovněž vyhrožováno.

Nemám proto z podnětu interpelace důvodu
k nějakému opatření.

V Praze dne 9. června 1936.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

555/III (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra
na Interpelaci poslance Esterházyho

o liknavém vyřizováni odvoláni podané-
ho ve věci jazykové praxe města Košic
(tisk 352/III).

Odvolání v interpelaci zmíněné bylo zem-
ským úřadem v Bratislavě mezitím již vyřízeno.
Je sice pravda, že rozhodnuti bylo vydáno se
značným opožděním, nicméně neshledávám důvo-
du k žádanému zakročení, neboť jazyková praxe
města Košic schválená napadeným usnesením
městského zastupitelstva musela bez ohledu na
vyřízení odvolání nastati nezbytně již tehdy, jak-
mile došlo úřední sdělení o výsledcích sčítání lidu.
Nemohla tedy z odkladu vyřízení vzniknouti věc-
ná újma.

V Praze dne 16. června 1936.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

555/IV (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance dr Szüllöho

o bezodkladném obsazeni a rozšíření ma-
ďarské stolice na universitách v Praze a
v Bratislavě (tisk 352/IV).

O řádné obsazeni a vybudování stolic maďar-
ské filologie na filosofických fakultách Karlovy
university v Praze a university Komenského v
Bratislavě bylo velmi dobře postaráno jmenová-
ním PhDr Pavla Bujnáka mimořádným (rozhodnu-
tím presidenta republiky ze dne 30. června 1929)
a později řádným (rozhodnutím presidenta repu-
bliky ze dne 31. března 1931) profesorem maďar-
ské filologie na filosofické fakultě university Ko-
menského v Bratislavě; jemu bylo svěřeno též
suplováni příslušné stolice na filosofické fakultě
university Karlovy v Praze. Jeho předčasná smrt
dne 12. listopadu 1933 bohužel znemožnila tnu vy-
chovati vědecký dorost, který pro rozvoj každé
vědecké discipliny a pro otázku nástupnictví jest
nezbytně nutný. Jedině z tohoto důvodu zůstaly
po jeho smrti obě stolice neobsazeny a jsou suplo-
vány v rozsahu, odpovídajícím učebné povinnosti
řádného vysokoškolského profesora, t. j. v roz-
sahu 5 hodin přednášek a 2 hodin seminárních cvi-
čení osobami, které jazyk maďarský plně ovláda-
jí; poněvadž se však jejich činnost nese jiným
směrem, nepočítá se s nimi při otázce znovuob-
sazení stolic.

Pokud se týče užívání jazyka při státních
zkouškách z jazyka maďarského, řídí se examiná-
toři platnými předpisy.

Seminární dotace jest na obou universitách zcela
přiměřena počtu studujících a nelze její výši
srovnávati s dotací na př. semináře pro slovan-
skou filologii, určené pro potřebu samostatných
devíti seminárních oddělení na universitě pražské
a pěti samostatných seminárních oddělení na uni-
versitě bratislavské.

Za daných okolností nutno vyčkati, až fakulty
předloží návrh na znovuobsazení stolice. Jest
odůvodněna naděje, že bude v blízké době k dis-
posici aspoň jeden kandidát, který by svou vě-
deckou erudicí vyhověl plně významu řečené
stolice.

V Praze dne 18. června 1936.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.


3

555/V.

Odpověď

ministra vnitra a
ministra spravedlnosti

na interpelaci poslance Jaromíra Špačka

o zřízeni samostatné politické obce Nové-
ho Vrbna z osady Nové Vrbno politické
obce Jerlochovic v politickém okrese
Nový Jičín na Moravě (tisk 362 VI).

Osada Nové Vrbno v politickém okrese novo-
jičinském a soudním okrese fulneckém má 286 ha
plošné výměry a 85 obyvatelů, nesouvisí territori-
álně s ostatním územím obce Jerlochovic: byla
moravskou enklávou, jsouc obklopena územím
obcí, jež patřily k bývalému Slezsku.

Morava a Slezsko byly sice organisačním zá-
konem č. 125/1927 Sb. z. a n. (§ 9) s účinností od
1. prosince 1928 sloučeny v jednu zemi Moravsko-
slezskou, avšak význam moravských enkláv ne-
byl tím úplně setřen.

V bývalých moravských enklávách platí i na-
dále zemské zákony moravské, kdežto na území
býv. Slezska zemské zákony slezské, pokud ovšem
nebyly novějšími zákony zrušeny nebo unifiko-
vány. K takovým původním a dosud platným zá-
konům patří zejména i moravské a slezské obecní
zřízení, jež v §§ 2 až 4 jednají o územních
změnách obcí. Tyto předpisy nedoznaly organi-
sačním zákonem žádných změn v inaterielním
ohledu ani v místní platnosti.

Poněvadž pak podle § 4 moravského resp.
slezského obecního ztížení nemohlo dojíti ke
změnám hranic obce moravské s obcí slezskou
nebo naopak, nelze takových změn provésti ani
po sloučení Moravy a Slezska v jednu zemi, zvlá-
ště když materiální podmínky a předpoklady obou
obecních zřízení pro uskutečnění těchto změn ne-
jsou totožné.

Osadu Nové Vrbno nelze tudíž za dosavadní-
ho právního stavu připojiti správním aktem k býv.
slezské obci Větřkovicím, nehledíc ani k tomu, že
z moci úřední nelze vůbec změny hranic obec-
ních prováděti a že ze zúčastněných obcí ani
z řad poplatníků osady nebylo k tomu úřadům
správním dáno dosud žádného podnětu.

Rozluku obce, pro niž platí moravské obecní
zřízení, lze podle výslovného předpisu jeho § 3
uskutečniti toliko zákonem. Správním aktem nelze
tudíž z osady Nového Vrbna utvořiti novou sa-
mostatnou obec, které se její obyvatelé domáhají
již od r. 1923.

Pokud pak osada tato zůstává součástí obce
Jerlochovic, nelze ji vyloučiti z politického okre-
su novojičínského resp. soudního okresu fulnecké-

ho a připojiti k politickému okresu opavskému
resp. soudnímu okresu vítkovskému.

Obtíže, které nynější stav způsobuje obyva-
telstvu osady, bude možno odstraniti teprve po
nové úpravě předpisů o územních změnách obcí.

V Praze dne 16. června 1936.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.

555/VI.

Odpověď

ministra sociální péče
a ministra vnitra

na interpelaci poslance Josefa Stejskala,

že v textilních závodech v Jihlavě se
systematicky porušuje zákon o osmihodi-
nové době pracovní (tisk 341 XIII).

Proti podnikům pletarského průmyslu, za-
stoupeným v obvodu města Jihlavy 9 továrnami
a 4 menšími závody, bylo v poslední době něko-
likráte zakročeno živnostenským inspektorátem
v Jihlavě pro nezákonnou práci přes čas a práci
žen v sobotu po 2 hodině odpolední.

Roku 1935 došly živnostenskému inspektorátu
3 stížnosti na 3 pletařské závody, z nichž ve dvou
byla konaným šetřením zjištěna svémocná práce
přes čas.

V letních měsících roku 1935 bylo zaměstná-
no veškeré textilní dělnictvo, takže poptávka po
dělnictvu z tohoto oboru byla větší než nabídka.
V důsledku toho musely firmy tehdy sáhnouti ku
prác přes čas, aby neztratily těžce získané za-
hraniční trhy. Tehdejší případy oznámených pře-
stupků zákona č. 91/1918 Sb. z. a n. okresní úřad
z uvedených důvodů posuzoval mírněji, zvláště
také se zřetelem k tomu. že běželo o udržení
cenných trhů zahraničních, což jeví příznivé dů-
sledky v zaměstnanosti textilního dělnictva v Ji-
hlavě do dnes. Přes to byly nadřízenými úřady
podniknuty patřičné kroky, aby byl sjednán zá-
konný stav v jihlavských závodech tohoto prů-
myslového odvětví.

Na další stížnosti odborových organisací děl-
nických do překračování zákonné pracovní doby,


4

provedl živnostenský inspektorát ve Znojmě v ú-
noru 1936 opětně šetření na místě samém a za-
kročil proti 8 firmám udáním u okresního úřadu
v Jihlavě, který vybídl, na popud živnostenského
inspektorátu, správy všech pletarských závodů
v Jihlavě písemně, aby dodržovaly zákonnou pra-
covní dobu s doložením, že její svémocné pře-
kračování bude přísně trestáno.

Okresnímu úřadu v Jihlavě došla udání živ-
nostenského inspektorátu ve Znojmě na firmy
Gabriel Kärger, Otto Adam a Louis Seidner, Fi-
scher a Ősterreicher, Fürst a Hausner, Bloudek,
Trieta, Atmanspacher a Emil Seidner v Jihlavě
pro přestupky zákona o osmihodinové době pra-
covní. Trestní řízení bylo již ve všech případech
provedeno a uvedeným firmám uloženy pokuty
po 200 Kč. Spočívá tedy tvrzení interpelace, že
tyto firmy byly pro přestupek zákona č. 91/1918
Sb. z. a n., spáchaný v měsíci lednu 1936, resp.
v měsíci prosinci 1935, potrestány pokutami od
10-50 Kč, na nepřesné informaci.

Údaj, že u firmy Gabriel Kärger v Jihlavě
klesl počet dělnictva v lednu 1936 ze 217 na 145,
neshoduje se s předloženými platebními výměry
okresní nemocenské pojišťovny v Jihlavě, podle
něhož zaměstnávala firma

v době od 25. listopadu do 31. prosince 1935:
220 dělníků,

v době od 1. ledna do 2. února 1936:
203 dělníky,

v době od 3. února 1936 do 1. března 1936:
207 dělníků.

Firma Adam a Seidner vysadila dne 26. pro-
since 1935 51 dělníka. Skutečnost tato jest zjevem
sezónním, každoročně o Vánocích se opakujícím.
V té době firma končí sezónu a po dobu 14
dnů až 1 měsíce se pracuje pouze na zhotovování
nových vzorků, k čemuž jest třeba toliko omeze-
ného počtu starých a zapracovaných dělníků. Po-
stupně od polovice ledna 1936 přijímala firma vy-
sazené dělníky po 10 až 15 zpět podle došlých
zakázek, takže koncem února 1936 byli všichni
vysazeni dělníci opět do práce přijati.

Z uvedeného vyplývá, že živnostenský inspek-
torát ve Znojmě i okresní úřad v Jihlavě sle-
dují pracovní poměry v dotčených závodech s plnou
pozorností a neváhají užíti v oboru své působ-
nosti patřičných prostředků k sjednáni nápravy.

V Praze dne 19. června 1936.

Ministr sociální péče:
Inž. Jar. Nečas, v. r.

Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.

Překlad ad 555/I.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Abgeordneten
A. Jobst,

wegen gesetzwidriger Unterlassungen

der Bezirksbehörde Prachatitz

(Druck 352/VIII).

Die Bezirksbehörde in Prachatitz ist gegen
den Verein »Národní Jednota Pošumavská, « Orts-
gruppe in Prachatitz, deshalb nicht eingeschrit-
ten, weil nach ihrer Anschauung keine genügende
Grundlage zu einer Verfügung nach § 25 des
Vereinsgesetzes vorlag. Die Angelegenheit wird
nunmehr bei der Landesbehörde in Prag behan-
delt, welche nach Abschluss des Verfahrens das
Erforderliche verfügen wird.

Die behördlichen Massnahmen in Angelegen-
heit der Vereine »Bund der Deutschen« in Iglau
und Brüx werden im Instanzenwege überprüft.

Prag, am 16. Juni 1936.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.

Překlad ad 555/II.

Antwort

des Ministers des Innern

auf die Interpellation des Abgeordneten
Beuer,

wegen Misshandlung des Jungarbeiters

Hünigen durch die Gendarmerie in Böhm.

Kamnitz (Druck 388/X).

Am 12. Februar 1936 hat eine Patrouille des
Gendarmeriepostens in Böhmisch Kamnitz die im
Gasthause des Josef Wenzel abgehaltene vertrau-
liche Versammlung wegen Mangel der vorge-
schriebenen Erfordernisse aufgelöst und hat den


5

Einberufer Wilhelm Böhm aus Ober-Kamnitz und
einen unbekannten Redner aufgefordert, sich mit
ihr zur Einvernahme zur Bezirksbehörde zu be-
geben. Der Redner hat das Weggehen absichtlich
in die Länge gezogen und hat auf die wiederholte
Aufforderung bemerkt, dass er genug Zeit habe.
Als der Kommandant der Patrouille in ein auf dem
Tische liegendes Schriftstück in der Meinung Ein-
sicht nehmen wollte, dass dies die Präsenzliste
sei, hat ihm der Redner dasselbe heftig aus der
Hand gerissen und es in der Tasche verwahrt.

Auf der Bezirksbehörde wurde der Versani-
mlungseinberufer Böhm nach Feststellung der not-
wendigen Daten entlassen. Der Redner hat sich
mit der Legitimation des ehemaligen Redakteurs
der Roten Fahne Gerhard Hünigen aus Warns-
dorf ausgewiesen. Da dieser Umstand durch eine
telephonische Anfrage in Warnsdorf beglaubigt
werden musste, wurde er auf den Gendarmerie-
posten abgeführt und nach Bestätigung der Per-
sonaldaten ebenfalls entlassen.

Durch die Erhebung wurde nicht erwiesen,
dass die Hünigen verhörenden Gendarmen beleidi-
gende Worte oder körperliche Gewalttätigkeiten
ihm gegenüber angewendet hätten. Hünigen hat
über Anfrage des Gendarmen das Dimitroff-Ab-
zeichen aus dem Rockrevers selbst herausgenom-
men, es dem Gendarmen gezeigt und sodann aber-
mals am Rocke befestigt. Mit dem Verbote der
Rückkehr nach Böhm-Kamnitz wurde ihm eben-
falls nicht gedroht.

Ich habe daher aus Anlass dieser Interpella-
tion keinen Grund zu irgendeiner Verfügung.

Prag, am 9. Juni 1936.

Der Minister des Innern:
Dr. Černý, m. p.

Překlad ad 555/ III.

Válasz

a belügyi minisztertől
Esterházy képviselő interpellációjára

Košice város nyelvhasználata ügyében
benyujtott felebbezés késedelmes elinté-
zése tárgyában (352/III. nysz. ).

Az interpellációban szóvátett felebbezés a
bratislavai országos hivatal által időközben már
elintéztetett. Igaz ugyan, hogy a határozat jelen-

tékeny késedelemmel intéztetett el, mindazonáltal
valamiféle közbelépésre okot nem találok, mint-
hogy Košice város nyelvgyakorlatának, amely a
megtámadott városi képviselőtestületi határozat
által jóvá hagyatott, feltétlenül az időben kellett
életbe lépnie, mihelyt a népszámlálás ered-
ményéről szóló hivatalos közlés beérkezett. Az
elintézés megkéséséből tehát tárgyi sérelem nem
támadhatott.

Praha, 1936. június 16.

A belügyi miniszter:
Dr. Černý s. k.

Překlad ad 555/IV.

Válasz

az iskola- és nemzetművelődésügyi
minisztertől

dr. Szüllö képviselő interpellációjára

a prahai és bratislavai tudományegyetem
magyar tanszékének haladéktalan betöl-
tése és fejlesztése tárgyában
(352/IV. nysz. ).

Bújnák Pál Phdr-nak a bratislavai Komenský-
tudományegyetem bölcsészeti karán a magyar
nyelvészet rendkívüli (a köztársasági elnök 1929.
június 30. -i határozata) majd rendes tanárává (a
köztársasági elnök 1931. március 31. -i határozata)
történt kinevezése által a prahai Károly-tudo-
mányegytem és a bratislavai Komenský-tudo-
mányegyetem bölcsészeti karai magyar nyel-
vészeti tanszékeinek betöltéséről és fejlesz-
téséről igen jól gondoskodtatott; nevezett egyút-
tal a Károly-egyetem bölcsészeti kara megfelelő
tanszékének szupleálásával is megbizatott. 1932.
november 12. -én bekövetkezett korai halála által
azonban, sajnos, oly tudományos utánpótlás fel-
nevelésében, amely minden tudományág fejlelesz-
téséhez és az utódlás kérdésének megoldásához
múlhatatlanul szükséges, megakadályoztatott. A
két tanszék egyedül az iménti okból maradt halála
után betöltetlenül, s a rendes főiskolai tanár
előadási kötelezettségének, azaz 5 órai előadás
és 2 órai szemináriumi gyakorlat terjedelmében
oly személyek által szupleáltatik, akik a magyar
nyelvet tökéletesen bírják; minthogy azonban
ezeknek tevékenysége más irányú, e személyek
a tanszék újból leendő betöltésénél számításba
nem jönnek.


6

Ami a magyar nelvszaki államvizsgák nyelvét
illeti, a vizsgálók a fenálló előírások szerint
igazodnak. A szemináriumi javdalmazás mindkét
egyetemen teljesen a hallgatók számarányához
mérten van megszabva s annak összegét pl. a
szláv nyelvészeti szeminárium javadalmazásával,
amely a prahai egyetem kilenc önálló szeminá-
riumi osztályának s a bratislavai egyetem öt
önálló osztályának szükségleteit fedezni van hi-
vatva, egybevetni nem lehet.

Az adott körülményekhez képest be kell várni
a karoknak a tanszék újból való betöltésére

irányuló javaslatát. Megokolt a remény arra,
hogy a közeli jövőben legalább egy olyan jelölt
lesz kéznél, aki tudományos felkészültségével az
illető tanszék jelentőségének teljesen meg fog
felelni.

Praha, 1936. június 18.

Az iskola- és népművelődésügyi miniszter:
Dr. Franke s. k.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP