Sobota 2. listopadu 1918

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1935.

IV. volební období. 1. zasedání.

60.

Návrh

poslanců Hodinové-Spurné, Dvořáka, Krosnáře a soudruhů

na vydání zákona o zlevnění chleba, mouky, cukru, tuku, uhlí a na bezplatný
příděl topiva a cukru nezaměstnaným.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Zákon

ze dne................................................................... 1935

o zlevnění životních prostředků a bezplatném přídělu nezaměstnaným.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Nejvyšší cena bílého chleba žitného se sta-
noví v drobném na Kč 1'50 za 1 kg. Ceny
mouky chlebové ve velkém upraví se úměrně
této ceně.

§ 2.

Nejvyšší cena mouky pšeničné hrubé sta-
noví se v drobném na Kč 2'50, pšeničné mou-
ky hladké nulky na Kč 2'40, pšeničné č. 1 na
Kč 2'10 za 1 kg. Nejvyšší cena ostatních
druhů pšeničné mouky bude snížena úměrně
podle cen druhů nejpřednějších. Nejvyšší
cena mouky ve velkém je o 25 haléřů za 1 kg
nižší, než v drobném.

§ 3.

Nejvyšší cena cukru stanoví se v drobném
na Kč 2'80, ve velkém na Kč 2'60 za 1 kg,


2

základ krystal. Nejvyšší ceny ostatních druhů
cukru jsou odstupňovány podle dosavadních
zvyklostí, vedených zřetelem k vyžadovaným
technickým manipulacím.

Státní daň z cukru snižuje se na Kč 90'-
za 100 kg. Daň z obratu z cukru snižuje se

o polovinu.

§ 4.

Nejvyšší cena vepřového sádla v drobném
stanoví se na Kč 8'-, másla na Kč 14'- za

1 kg. Je-li třeba máslo nebo sádlo dovážeti,
povoluje se na žádost bezcelný dovoz pro li-
dové vrstvy.

§ 5.

Kartel majitelů uhelných podniků a dřevař-
ský syndikát jsou povinny snížiti ceny všech
druhů uhlí pro domácí spotřebu a pro malo-
živnostníky a palivového dříví o 30 procent.
Daň z uhlí snižuje se na polovinu.

§ 6.

Kartel majitelů cukrovarů je povinen po-
skytnouti bezplatně nezaměstnaným 1000 va-
gónů rafinovaného cukru ročně. Tento příděl
jest osvobozen od daní a dopravného.

§ 7.

Kartel majitelů uhelných podniků a dře-
vařský syndikát jsou povinny poskytnouti
ročně nezaměstnaným 10 milionů centů uhlí
a 1 milion kubických metrů palivového dříví.
Tento příděl jest osvobozen od daní a pře-
pravného.

§ 8.

Obilní monopolní společnost je povinna ze
svých prostředků a zásob poskytnouti neza-
městnaným bezplatně 5 kg chleba týdně pro
svobodného a 3 kg chleba týdně pro každého
dalšího člena rodiny. Náklady spojené s do-
pravou obilí, jeho semletím a vypékáním
chleba uhradí se z prostředků státních.

§ 9.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlá-
šení. Současně pozbývají platnosti všechna
zákonná ustanovení jemu odporující. Prove-
dení se ukládá celé vládě.


3

Odůvodnění.

Hlad zachvacuje široké vrstvy obyvatel-
stva. Téměř milion nezaměstnaných, s pří-
slušníky rodin skoro 3 miliony lidí, hladoví
a mrzne. I podle úředních údajů je ohro-
ženo v Československu 300. 000 dětí na vý-
živě. Značná část dělníků nezaměstnaných,
malozemědělců, malých živnostníků a zří-
zenců žije v bídě.

Lid trpí nedostatkem životních potřeb
a jejich nesnesitelnou drahotou. Případy
smrti z hladu se množí. Naproti tomu zá-
soby životních potřeb rostou. Za účelem
udržení, nebo zvyšování cen ničí se úmy-
slně obrovské zásoby obilí a cukru.

Kupní síla obyvatelstva během posled-
ních let velmi podstatně klesla. Pracovní
důchod osob, zaměstnaných v soukromých
podnicích, byl snížen za posledních pět let

o 51 procent (z 35'6 miliardy na 18'3 mi-
liardy), s veřejnými zaměstnanci ze 45'6
miliardy na 28 miliard. Dělníci, zřízenci, za-
městnanci, malí úředníci, maloživnostníci,
malorolníci byli zkráceni na svých důcho-
dech během několika let o 30-70 procent.
Naproti tomu však ceny nejdůležitějších
životních potřeb buďto nepoklesly úměrně
k sníženým důchodům, nebo jsou udržo-
vány na staré výši, anebo byly dokonce

i zvýšeny. Mzdy a platy dělníků a. malých
úředníků, příjmy maloživnostníků a malo-
rolníků klesly, 3-4krát více než ceny život-
ních potřeb. Kromě toho statisíce neza-
městnaných zůstaly bez výdělku vůbec.

Za tohoto stavu došlo k uzákonění obil-
ního monopolu a k zdražení hlavní denní
stravy milionů pracujících: chleba až o 40
procent, mouky pšeničné o 15-20 procent.
Cena cukru zůstala přes snížení pracovních
důchodů nezměněna, stejně tak i cena uhlí.
U sádla došlo k zdražení až o 40 procent,
u luštěnin rovněž.

Každý o tom ví, že se ničí obilí, zatím co
lid hladoví - a každý lidsky cítící člověk
tuto nehoráznou skutečnost odsuzuje - že
se ničí cukr, zatím co lid sladí sacharinem.

Každý o tom ví, že snížení mezd a dů-
chodů pracovních nenásledovalo snížení cen
životních, potřeb, což způsobilo poklesnutí
kupní síly, pokles spotřeby životních pro-
středků, zejména mouky, chleba, sádla,
cukru atd., ohromné zásoby obilí, mouky
a nesnesitelný stav životní úrovně pracu-

jícího obyvatelstva. Každý o tom ví, avšak
vláda, která se nazývá demokratickou, ne-
činí ničeho. Nečiní ničeho proti zdražovate-
lům, proti ničení obilí a cukru, které jsou
dnes statisícům nedostupné. Nečiní ničeho,
aby velké zásoby obilí a cukru byly rozdě-
leny hladovějícím, místo aby byly sou-
stavně ničeny. Vláda ústy ministerského
předsedy Malypetra několikráte slíbila uči-
niti opatření k "posílení schopnosti spotře-
bitele, k větší spotřebě statků". Několikráte
slíbila, že se "nesmí dít nic bez zřetele k tře-
tímu činiteli, t. j. ke. spotřebiteli". Vláda
neuskutečnila však z těchto slibů ničeho.
Naopak, zvyšuje spotřební daně a cla, která
dále zdražují životní potřeby a ještě více
zhoršují stav spotřebitele, a ustavuje mono-
polní společnosti, zvyšující ceny lidových
prostředků.

A při tom nikdo nemůže popřít, že je
zde dostatek životních prostředků, že není
třeba, aby lidé umírali hladem, že není
třeba, aby statisíce hladověly a měly nedo-
statek životních prostředků, že není třeba,
aby několik jednotlivců hromadilo milio-
nové zisky, zatím co milionům obyvatelů
jsou životní prostředky nedostupné pro vy-
sokou cenu. Prostředky k potírání hladu
zda jsou, stejně tak jako cesty k tomu, aby
miliony obyvatel mohly konsumovat tolik,
kolik ke své výživě. nezbytně potřebují.
Avšak příslušná opatření k tomu se nečiní.
Nečiní se přes to, že jsou milionům oby-
vatel tak jasná, jednoduchá, proveditelná
a samozřejmá. Nečiní se proto, že ohrožují
na ziscích několik desítek kapitalistů, kar-
telářů a organisací, jež se podílejí na zis-
cích monopolů. Mluví se a píše o obrovských
zásobách obilí, jež se kazí, o cukru, jenž se
ničí, ale nepodniká se ničeho, aby tyto
zjevy, obyvatelstvo pobuřující, byly odstra-
něny.

700 kartelů a monopoly, jež diktují dnes
ceny všech životních potřeb a mají výsadní
postavení, vysoké spotřební daně a cla, ničí
pracujícího konsumenta, ochuzeného níz-
kými důchody a zbídačeného nezaměstna-
ností. Spotřebitelé a nezaměstnaní jsou po-
bouřeni vysokými zisky kartelářských spo-
lečností, milionovými platy ředitelů kartelů,
vysokými dividendami těchto společností,
jejich umělými odpisy z titulu stabilisač-
ních bilancí, ničením životních potřeb, vy-


4

vážením cukru a uhlí do zahraničí pod cenu
atd. Cukrovarníci vydělali na tuzemské ceně
cukru za posledních pět let 3. 700, 000. 000
Kč. Zisky cukrovarů každoročně stoupají.
Dividendy akcionářů rovněž. Mnohé cukro-
vary poskytují svým akcionářům velké dary
ve farmě několikanásobného zvyšování je-
jích akcií.

Při tom však kartely odmítají každý po-
žadavek za snížení cen. Před více než rokem
byl přijat zákon o kartelech, o kterém pro-
hlasovaly vládní strany, že skoncuje se
zdražovatelskou politikou kartelů, avšak
kartely pokračují ve své zdražovatelské
politice nerušené, ještě s větším úsilím a
výsledkem, nežli tomu bylo před vydáním
zmíněného zákona. Politika vlády, politika
kartelů, monopolů a syndikátů způsobila
nynější katastrofu spotřebitelů a nezaměst-
naných. Povinností vlády, kartelů, mono-
polů a syndikátů jest, postarati se o ne-
zaměstnané a jejich děti, přispět ke zvý-
šení nákupní schopnosti obyvatelstva zlev-
něním cen životních prostředků.

Podle úředních výkazů zkazilo se v po-
slední době 830 vagónů obilí. Zkáza dalších
tisíců vagonů obilí bylá obyvatelstva
pravděpodobné zatajena. V Bratislavě hrozí
zkáza 7000 vagónům pšenice, dovezené po
žních z Jugoslávie. Obilí ze staré sklizně
stačí ještě téměř na dva měsíce. Odbyt
mouky poklesl v posledním půlroce o 20
procent. Z nové sklizně, přes loňské zprávy
o nedostatku obilí, zbude následkem po-
kleslé nákupní schopnosti cca 40. 000 va-
gonů obilí.

Zkušenosti poslední doby ukazují, že tak
zvané přebytečné obílí propadne zkáze, ne-
bude-li rozděleno nezaměstnaným. Na roz-
dílu mezi výkupní a prodejní cenou obilí,
na pravidelně měsíčně zvyšovaných příplat-
cích za ceny obilí, na poplatcích za dovoz
kukuřice a na její ceně, na poplatcích za
šrotování atd. získá obilní společnost sta-
miliony. Z jejích prostředků nechť je roz-
děleno obilí nezaměstnaným.

Počítá se, že na 5000 vagonů cukru z loň-
ské kampaně cukerní nebude odbytu. Tomu
se odpomáhá denaturováním cukru a jeho
odprodejem pro dobytek za 60 KČ za 1 q.
Jen za měsíc říjen 1934 až leden 1935 bylo
znečištěno pro dobytek 1414 vagónů cukru.
Pro obyvatelstvo je proto docela jasné a
jednoduché, že je možno snížit cenu cukru
na 3 Kč za 1 kg; když jeho výrobní cena

činí 1 30 Kč. že je možno rozděliti tisíce
vagónů cukru nezaměstnaným, když cukro-
varníci se zásobami nevědí si rady.

Cena uhlí ve velkém je téměř 12 kráte
vyšší než před válkou,, ačkoliv mzdy a platy
pracujících jsou nejvýše 6-7krát Vyšší.
Maloobchodní ceny uhlí jsou 15-20 krát
vyšší než před válkou. Zatížení hornické
mzdy v jednom centu uhlí činilo v ostrav-
sko-karvfeském revíru v roce 1921 Kč 10'01,
v roce 1934 však pouze Kč 2'30, ačkoliv
ceny uhlí přes to nebyly sníženy.

Majetek pěti největších uhelných společ-
ností v Československa zvýšil se stabilisač-
ními bilancemi od roku 1926 o 1. 500, 000, 000
Kč mimo obrovské odpisy, které tyto spo-
lečnosti rok od roku provádějí. Zásoby uhlí,
jež leží na haldách a na něž není odbytu,
činí ke konci roku 1936 460. 000 tun. Jenom
skupina Weinmantiovy společnosti vyká-
zala za rok 1932 vzestup hrubého zisku
z 15'7 milionů na 23 miliony Kč. Při tom
zvýšila odpisy z 8, 6 milionů Kč na 16, 7 mi-
lionů KČ. Mnohé společností uhelné zvýšily
svým akcionářům akcie až dvacetkráte.

Statisíce kubických metrů dříví leží la-
dem, zatím co lidé mrznou.

Náš návrh opírá se o vůli pracujícího
lidu. 1, 120. 000 občanů všech politických
směrů dalo to najevo v petiční akci svými
podpisy, stejně jako svými usneseními 504
obecních zastupitelstev, 150 osazenstev zá-
vodu a několik set dělnických organisací
sociálně -demokratických, národně-sociál-
ních a komunistických jednotlivými depu-
tacemi k okresním úřadům atd. Tohoto vý-
sledku bylo dosaženo během 3 týdnů přes
zásahy úřadů, které se snažily zabrzditi
petiční akci porušováním petičního práva
občanů, ačkoliv podobné akci Baťově nebylo
kladeno nejmenších překážek. Náš návrh
opírá se o usnesení protidrahotních projevů
spotřebitelů, nezaměstnaných, žen a o živý
souhlas pracujícího obyvatelstva tohoto
státu: dělníků, malozemědělců, drobných
živnostníků, malých úředníků.

Náš návrh vyjadřuje tedy v každém
směru přání a úsilí všeho pracujícího lidu.
Jde o záchranu milionů lidí před katastro-
fou hladu.

Provedením našeho návrhář ušly by státní
pokladně tyto příjmy:

Snížená daň z cukru, zrušená daň z pří-
dělu cukru nezaměstnaným, doprava tohoto
přídělu, zrušení cla na dovážené sádlo a


máslo, snížení daně z uhlí, dovozné za bez-
platný příděl topiva nezaměstnaným, zru-
šení daně z tohoto přídělu, dovozné na obilí
pro nezaměstnané. Dále vznikly by státní
pokladně výdaje za vymílání obilí a za vy-
pékání chleba. Tyto výdaje činily by celkem
cca jednu miliardu Kč.

Navrhujeme, aby se tyto ušlé příjmy na-
hradily mimořádnou dávkou bank, které
mají ladem ležící finanční prostředky, pře-
sahující 100 milionů Kč (na př. živnobanka
má takových ladem ležících prostředků na
1. 500, 000. 000 Kč) a 25%ním odpisem ze
stabilizačních fondů akciových společností.

Po stránce formální navrhujeme, aby tento'návrh byl přikázán výboru zá-
sobovacímu, výboru sociálně-politickému, ústavně-práv-
nímu a rozpočtovému k projednáni ve lhůtě 14 dnů.

V Praze dne 9. července 1935.

Hodinová-Spurná, Dvořák, Krosnář,

Synek, Zápotocký, Schmidke, Vodička, Török, Kosík, Beaer, Ktiment, Bruno Köhler,
Nepomucký, Klíma, Sliwka, Široký, Šverma, Kopřiva, Slánský, dr Clementis, Vallo.

Státní tiskárna v Praze - 3842-35.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP