Sobota 2. listopadu 1918

Poslanecká sněmovna N. S. R, Č. 1935.

IV. volební období. 1. zasedání

8.

Interpelace:

I. posl. Polívku, Hrušovského a druhov vláde vo veci chovania sa maďarských úradov proti
našim občanom,

II. posl. Polívku, Hrušovského a druhov vládě vo věci prekladania učitežov německých na
školy německé na Slovensku,

III. posl. Netolického, Tykala a druhů min. obchodu ve věci prodejen zboží za jednotné ceny
a zřizování továrních filiálních prodejen,

IV. posl. Siváka a druhov min. školstva a národnej osvety vo veci vybudovania technickej vy-
sokej školy na Slovensku,

V. posl. Siváka a druhov min. vnútra vo veci voličských soznamov,

VI. posl. Siváka a druhov min. zemedelstva vo veci stranického pokračovania úradu práce
pre požnohospodárskych robotníkov v Nitře,

VII. posl. Suroviaka a druhov predsedovi vlády a min. spravedlivosti ohžadom zkonfiškovania
odborového časopisu. »Hlas slovenských železničiarov« číslo 11, zo dňa 1. júna 1935,

VIII. posl Kopřivy a soudruhů vládě o zdražení uzenin a masa,

IX. posl Šaláta a druhov min. financií o nesmierne velkých pokutách, vyrabovaných finančný-
mi orgánmi na Slovensku,

X. posl. Haššíka a druhov min. vnůtra v záležitosti zneužitia úradnej moci okresným náčel-
níkom Velgosom v Michalovclaoh,

XI. posl. Zeminové, dra Patejdla, Bátkové, Mikuláše, Netolického a druhů vládě, hlavně min.
obchodu, průmyslu a živností a veř. zdravotnictví o neprovádění a sabotování kartelového
zákona,

XII. posl. Uhlíře, Tichého a druhů min, vnitra o protistátní činnosti agitátorů »Sudetendeutsche
Partei - předseda Konrád Henlein« v době voleb na Hlučínsku.


2

8/I.

Interpelácia

poslancov Vlád. Polívku, Ig. Hrušovského
a druhov

vláde

vo veci chovania sa maďarských úradov
proti našim občanom.

Dennými zprávami novinárskymi bolo ozná-
mené nasledovné:

Obyvatežstvo v okolí Parkáne vzrušené je
udalosťami, ktoré spôsobili členovia maďarskej
zpravodajskej služby z Ostrihoma na našich ob-
čanoch. Naši občania pri prestupe do Maďarska
- hoci mali pas svoj v najlepšom poriadku -
boli maďarskými úradmi zatčení a niekožko dní
väznení. V nedežu dňa 9. júna o 15. hod. zatčený
bol Bmerich Abelsberg, dva dni bol väznený v ka-
sárňach v Budapešti. Je to Maďar. Pred niekožko
dňami bola zatčená v Ostrihome dcéra maďar-
skej r. k. školy Lívia Bitterová z Parkáne. Bola
väznená 4 dni v maďarskom väzení. O istej panej
z Parkami niet zpráv po niekožko dní, hoci sa
presne vie, že prestupovala hranice do Maďarska
s riadnym pasom čsl.

Všetci zatlčení, pokiaž sa ocitli v rukách ma-
ďarskej zpravodajskej služby, vypovedajú o straš-
ných atrapách za doby pobytu vo väzení - boli
tvrde bití!!

Podpísaní úctivé sa dotazují vlády:

1. Sú jej známe uvedené prípady z našeho
pohraničia?

2. Je ochotná byť nápomocnou k ochrane na-
šeho pohraničného obyvatežstva, aby nebolo vy-
stavené sekatúram a trýzneniu v maďarských
krimináloch celkom bezdôvodne?

3. Je ochotná vymôcť si na maďarskej vláde
zadosťučinenie pre podobné trápne prípady?

V Prahe, dňa 18. júna 1935.

Polívka, Hrušovský,

dr. Neuman, Bergmann, Tichý, Tykal, Hatlna,
Ferd. Richter, Zemanova, dr. Kozák, Stejskal,
Bátková, Fiala, Uhlíř, Jenšovský, Dávid, Bábek,
dr. Patejdl, Netolický, dr. Moudrý, dr. Stránský,
Lane, Frant. Langr, Tučný.

8/II.

Interpelácia

poslancov Vlád. Polívku, I. Hrušovského
a druhov

vláde

vo veci prekladania učitežov nemeckých
na školy nemecké na Slovensku.

V ostatnej dobe stáva sa zvykom na ne-
mecké Skaly na Slovensku prikladať a ustano-
vovať nemeckých učitežov z Čiech - zo sever,
krajov od Chebu až po Liberec. Takmer všetci
títo učitelia sú zúrivými stúpencami hákovitého
kríža. Výsledky volebné v krajoch s nemeckými
menšinami to dokázaly, ako skracovali nemec-
kých občanov (Handlová, okres Kremnica, Spiš
atď. )

Kraje, kde Nemci volili takmer vždy štáto-
tvorné (čsl. soc. dem., alebo nem. soc. dem. alebo
nem. agrárnu) dnes takmer všetko je prevedene
zázračne pod vlajku Henleina. Toho mohlo byť
do istej miery Slovensko ušetrené, lebo slovenskí
Nemci nikdy nemali ničoho spoločného s český-
mi nemeckými šovinistmi.

Vždy kžudné obyvatežstvo je teraz priamo
nepriatežsky naladené - umele - proti štátu aj
všetkému československému. Ako sme sa presved-
čili, detachoyande ako aj úradné prekladanie ne-
meckých učitežov na Slovensko nie je and sym-
patické istej časti nemeckej verejnosti, lebo ne-
môžu vzájomne srásť. Má-li byť do budúcna za-
bezpečená lokálna spolupráca s nemeckou men-
šinou, nie je možné, aby bola ona popichovaná
štát. učitel, proti idei čsl. štátu a jeho demo-
kracii. Na základe skúseností nadobudnutých zo
života verejného, dotazujú sa podpísaní vlády:

1. Je jej známy skutočný stav, že sa dele-
gujú a menujú nemec. učitelia z Čiech do nemec-
kých ostrov menšinových?

2. Je ochotná zastaviť ďalšie ustanovovanie
týchto učitežov na nemec. školy na Slovensku?

3. Je ochotná palné šetriť pôsobenie už usta-
novených učitežov a znemožniť ich rozkladnú
činnosť?

V Prahe, dňa 18. júna 1935.

Polívka, Hrušovský,

dr. Neuman, Zeminová, Richter Ferd, Bátková,
Jenšovský, dr. Moudrý. dr. Stránský, Tučný,
Fiala, Stejskal, Bergmann, Hatina, Uhlíř, Dávid,
dr. Patejdl, dr. Kozák, Tichý, Netolický, Lane,
Langr Fr., Bábek.


3

8/III.

Interpelace

poslauců J. Netolického, J. Tykala
a druhů

ministru obchodu

ve věci prodejen zboží za jednotné ceny
a zřizování továrních filiálních prodejen.

Hrabivost obchodního a průmyslového kapi-
tálu používá nynější svobody výrobní i obchodní
k tomu, aby pokud možno, vytěžil co nejvíce pro
sebe, bez ohledu, jde-li přes mrtvoly svých kon-
kurentů a zanechává-li za sebou poušť místo dří-
vějšího kvetoucího hospodářského života. Nynější
hospodářská tíseň pak mu k tomu vydatně napo-
máhá.

V záležitosti prodejen zboží za jednotné ce-
ny vydán byl zákon ze dne 22. XII. 1933, č. 251
Sb. z. a n., který určuje, že tyto obchody mohou
býti zřizovány jen na zvláštní povolení, zřizování
závodů pobočných, rozšiřování dosavadních a pro-
dej nápojů v prodejnách těchto zakázán. Platnost
tohoto zákona určena na dva roky.

Stávající tyto prodejny působí zhoubně ve
svém okolí. Stalo se v poslední době, že jedna
z těchto firem, Andr a syn (Aso) chtěla utvořiti
obohodní společnost s poměrně nepatrným kapitá-
lem a ohlásila zřízení 12 obchodů zelenářských.
Na zřízení jednoho podobného obchodu a reklamu
věnovala tato firma více než činil její závodní
kapitál, což samo o sobě musí buditi zvláštní po-
zornost.

Prodeje zboží za jednotné ceny nepřináší vý-
hodné ceny, ani levnější nákup. Je nebezpečím so-
lidní výroby a obchodu. Ničí malou a střední vý-
robu i obchod a tím škodí i financím státu, když
poškozuje plátce daní a sami daně tyto nenahra-
zují. Prodeje tyto škodí celku i v jednotlivostech
a proto trvání jejich není žádoucí ani prospěšné.

Zřizování továrních filiálních prodejen je ne-
bezpečím dalším. Místo toho, aby živností a ob-
chod, strádající všeobecnou nezaměstnaností a ho-
spodářskou tísní, byly chráněny a podporovány a
tím nejen jejich existence, ale i provoz udržován,
činí se nejnověji průmyslovou tovární výrobou na
ně nezřízený útok, ohrožující některé živností v je-
jich základech, Na př. cukrářství, výroba prádla,
obchod textiliemi a pod. Proti tomuto útoku není
ochrany. Má-li tomuto, případně i dalšímu podob-
nému zlu býti Čeleno, je třeba okamžitých opa-
tření, aby -zlo toto bylo v zárodku udušeno a ne-
šířilo se dále. Mimo to i otázka správkáren obuv-
nických, krejčovských a j. Je nejvýš ztála k řešení
a nápravě.

Táží se proto podepsaní:

1. Co míní pan ministr učiniti, aby působení
prodejen zboží za jednotné ceny bylo omezováno
a likvidováno?

2. Je-li pan ministr obchodu ochoten učiniti
opatření, aby zřizování továrních filiálních prode-
jen i správkáren bylo zakázáno a dosavadní upra-
veny?

V Praze dne 18. června 1935.

Netolický, Tykal,

dr. Neuman, dr. Stránský, Ferd. Richter, Bátková,

David, Láne, Jenšovský, Babek, Hrušovský, Tučný,

Tichý, Hatina, dr. Kozák, Frant. Langr, Bergmann,

Fiala, Zeminová, dr. Patejdl Mikuláš.

8/IV.

Interpelácia

poslanca Jozefa Siváka a druhov
ministrovi školstva a národnej osvety

vo veci vybudovania technickej vysokej
školy na Slovensku.

Otázka slovenskej techniky je od štátneho
prevratu naliehavou kultúrnou potrebou Sloven-
ska. Otázka táto má už celú literatúru. Patrí ona
medzi životné otázky Slovenska.

Avšak najmä dnešné hospodárske a sociálne
pomery slovenské priamo volajú po tejto vysokej
škole, v záujme ktorej už i posial najširšia slov.
verejnosť, ako i temer všetky korporácie a inšti-
túcie slovenské vykonaly všetko a snažily sa pri-
činiť, aby pri každej príležitosti makave upozor-
nily kompetentní kruhy na neodkladnú potrebu
slovenskej techniky.

Nemienime zovrubne poukazovať dopodrobna
na všetky dôvody, ktoré hovoria aspoň za postup-
né, ale bezodkladné vybudovanie technickej vy-
sokej školy na Slovensku. Na všetko toto upozor-
nili sme už opätovne a nesčíselnekrát; považujeme
za zbytočné znova to tu pripomínať. Dôvody za
slov. techniku musia byť pánu ministrovi známe.

Keďže sa práve teraz pracuje na sostavení
štátneho rozpočtu na rok 1936, opytujeme sa zdvo-
rilé pána ministra školstva a národnej osvety, či
pri rozpočtových predprácach neušla jeho pozor-
nosti otázka postavenia slovenskej techniky a či
bude v budúcom rozpočte primeranou sumou pa-
mätané na túto inštitúciu. Ak by sa bolo azda na
slovenskú techniku zabudlo, navrhujeme, aby pán
minister školstva urobil ihneď potrebné opatrenie,
že by náklad na sriadenie slovenskej techniky do
rozpočtu pojatý bol.

V Prahe, dňa 18. júna 1935.

Sivák,

Hlinka, dr. Sokol, Bródy, Danihel, Longa. Florek,

Onderčo, dr. Tiso, Drotmý, Suroviak, Čavojský,

dr. Pružinský, Turček, Haššík, Slušný, Sidor,

Šalát, Kendra, Dembovský, dr. Wolf, Rázus.


4

8/V,

Interpelácia

poslanca Jozefa Siváka a druhov

ministrovi vnútra
vo veci voličských soznamov.

Pri posledných vožbách do Národného shro-
maždenia v jednotlivých obciach okresu prie-
vidzského nepomeru a vežký počet voličov nemohlo
použiť svojho volebného práva. Voliči a títo totiž
buďto neboli pojatí do voličských soznamov vô-
bec, ačkožvek všetkým podmienkam volebného
zákona vyhovovali, buďto ich osobné dáta boly do
soznamov mylne zavedené. Mnohí z týchto vo-
ličov ani nemohli skontrolovať, či sú do volič-
ských soznamov zavedení, lebo v čase, keď so-
znamy boly k verejnému nahliadnutiu vyložené,
nezdržiavali sa v svojej domovskej obci.

Pri vyšetrovaní príčin, pre ktoré voličia do
soznamu zapísaní neboli, sa zistilo, že voličské
soznamy boly vežmi povrchne a nedbalé sosta-
vené. A to z čiastky i preto, že v mnohých ob-
ciach súpis voličov vykonávajú obyčajné sú-
kromné osoby, ktoré nielen že nepoznajú dosta-
točne miestne pomery, ale nie sú im známe ani
zákonité opatrenia, vzťahujúce sa na voličské so-
znamy. Týmto popisovatežom voličov ide výlučne
o to, aby dostali za svoju prácu honorár; či však
voličské soznamy budú správne sostavené, na
tom nezáleží im vôbec.

Je teda zrejmé, že pri takomto súpisu voličov
obídené boly zákonité predpisy, menovite že sa
nedodržal zákon č. 75 z 31. januára 1919, Sb. z.
a n. o volebnom poriadku v obciach, a zákon č. 663
z 19. decembra 1919 Sb. z. a n, o stálych volič-
ských soznamov.

Pre to uvedené závady okolo sostavovania
voličských soznamov v okrese prievidzskom do-
volujeme si opýtať sa pána ministra vnútra, či je
náklonný nariadiť, aby sa pri súpise voličov dbalo
čo najprísnejšie zákonitych predpisov a ustano-
vení, aby totiž občania neboli svojho volebného
práva neodôvodnene pozbavovaní.

V Prahe, dňa 18. júna 1935.

Sivák,

Hlinka, Suroviak, Dembovský, Turček, Haššík,

Kendra, Rázus, dr. Welí, Bródy, Longa. Drobný.

Čavojský, Šalát, Sidor, dr. Pružinský, Slušný,

Florek, dr. Sokol, dr. Tiso, Onderčo.

8/VI.

Interpelácia

poslanca Jozefa Siváka a druhov
ministrovi zemedelstva

vo veci straníckeho pokračovania úradu

práce pre požnohospodárskych robotníkov

v Nitre.

Úradná agenda úradu práce pre požnohospo-
dárskych robotníkov v Nitre pozostáva medzi
iným i z toho, že sprostredkuje smluvny pre t. zv.
robotníckych gazdov. Pri tomto sprostredkovaní
však menovaný. úrad pokračuje tak očividne
stranícky, že so vyvoláva všeobecnú nespokoj-
nosť, ba pohoršenie v kruhoch sezonného robot-
níctva hospodárskeho.

Úrad práce totiž prikazuje smluvy len tým
robotníkom, poťažne robotníckym gazdom, ktorí
sú organizovaní v agrárnej strane a ktorí za túto
stranu 1 agitujú medzi robotníctvom. Okrem toho
pri udelovaní smluv nehžadí vôbec na hmotné po-
loženie robotníctva; neprikazuje smluvy tým, ktorí
by boli na ne najviac utisnutí, keďže sú vo vežmi
zlom položení, ale dáva kontrakty zväčša takým
gazdom, ktorí sú zámožní a nie sú odkázaný na
zárobok, že pri rozdežovaní smlúv prečo dáva
prednostenské právo úrad práce gazdom dobre
situovaným, o tom udržujú sa rozličné povesti;
pri najmenšom však je to pokračovanie aspoň len
hodne podozrivé. (Bližšie informácie hodnoverný-
mi dátami doložené by som mohol podať ne-
skoršie).

Stávajú sa i také prípady, že smluvami za-
opatrí sa celá rodina: otec, synovia, - kým iným
čežadným otcom, ani nikomu z rodiny smluvy sa
nedostane. Je to zaiste pokračovanie odsúdenia-
hodné, súce práve na to, aby beztak znepokojené
sezónne robotníctvo do krajnosti pobúrilo.

Pretože nepoznáme nariadenie, podža ktorého
pri rozdelovaní smlúv mohlo by prísť do úvahy len
to robotníctvo, ktoré je politicky organizované
v agrárnej sírane, a keďže úrad práce v Nitre pri
sprostredkovaní požnohospodárskej práce počína
si vežmi smelo stranícky, opytujeme sa pána mi-
nistra:

Či sú mu dostatočne známe neprístojnosti úra-
du práce pre požnohospodárskych robotníkov
v Nitre?

Či je ochotný nariadiť, aby menovaný úrad
pre udelovaní smlúv zachovával najprísnejšie ne-
strannosť a dával smluvy v prvom rade takým
gazdom, ktorí sú ma smluvu, rešp. práca v pravom


5

sláva smysle usnesení a to bez ohžadu na poli-
tickú příslušnost robotníctva, potažné robot,
gazdov?

V Prahe. dňa 18. júna 1935.

Sivák,

Hlinka, Kendra, Rázus, dr. Woll, Brody, Longa.

Haššík, Turček, Čavojský, Drobný, Sidor, dr. Tiso,

Onderčo, Suroviak, dr. Sokol, Florek, Slušný,

Šalát, dr. Pružinský, Danihel, Dembovský.

8/VII.
Interpelácia

poslanca Štefana Suroviaka a druhov

predsedovi vlády a
ministrovi spravodlivostí

ohžadom zkonfiškovania odborového ča-
sopisu »Hlas slovenských železničiarov«
čisto 11, zo dňa 1. júna 1935.

Do odborového časopisu N. S. 2. í. 11, zo dňa
1  júna 1935 bola daná kritika na článok Slováci
nebudou zkrácení, uverejnený v čísle 197 z roku
1935 v časopise »Lidové Noviny. V tejto kritike
boly uverejnené ten dáta o zamestnanosti Čechov
a Slovákov podža úradnej štatistiky, ba i niekožko-
krát v rôznych časopisoch uverejnené a predsa
štátne zastupitežstvo v Trenčíne pod č. TI XII.
35/35-2 zo dňa 6. júna 1935 nariadilo zhabať celý
náklad časopisu a to pre výroky už viackrát uve-
rejnené a ktoré skutočnosti odpovedajú.

Z kritizujúceho článku pod názvom »Slováci
nebudou zkrácení zhabaný bol tento odstavec:

»Že Slovákov je málo veríme, veď v školách
Slovákom-žiakom činovníkom telocvičnej jednoty
Orla robia sa ťažkosti, alebo keď niektorý dýcha
duchom slovensko-národným, povie mu profesor,
že na to môže škodiť a pre Slovákov vežmi malé
procento je pripustené k štúdiam na vysokých
školách, kým v Čechách na vysokých školách
diplomy rastú ani huby po daždi. Z tých uchádza-
čov (36) slovenských pre nedostatky formálne za-
mietli 5 a 9 vraj pre nedostatok odbornej kvali-
fikácie. Na Slováka sa vždy najdú vady. Že vraj
to neboli strojní a stavební inžinieri, ale elektro-
technickí, hutní, vodní atď, keď pri železnici po-
trebujeme i elektrotechnických inžinierov. No, ale
to sú Slováci, tých tak upotrebiť nemožno ako
ižinierov Čechov a Nemcov?! Veď my dobre
vieme, že máme trakmajstrov, ktorí majú sirársku
školu, máme prednostov, ktorí boli vyhybkármi,
ba dokonca máme aj ministra, ktorý bol truhlá-
rom. Pravda, to sú nie Slováci. Že sa nám ne-
krivdí ? V apríli t. r. podža vykázania sprostred-

kovartelem práce na Slovensku nezamestnaných
bolo 108 tisíc 391 žudí. Avšak podža prvého čísla
nového ročníka Štatistického obzoru na Sloven-
sku pri poslednom popise (žudu bolo 120 tisíc 926
Čechov, z ktorého počtu pri železnici až 14 tisíc
154 Čechov. Nekrivdí sa nám, keď v ministerstve
železníc z 589 zamestnancov máme len 3 Slová-
kov?! Keď v prezídium riaditežstva železníc ne-
máme Slováka ! Keď z 8 prednostov oddelení má-
me len 1 Slováka! A keď v košickom riaditežstve
železníc z 8 prednostov oddelení nemáme ani
jedného Slováka! Ďalej nekrivdi sa nám, keď z 32
prednostov odborov pre udržovanie železnice má-
me ten 2 Slovákov a 1 Rusína?! Z 11 prednostov
kuriareň nemáme ani jedného Slováka a konečne,
keď z 11 prednostov dielca nemí ani jeden Slovák,
nekrivdí sa nám?!

Teda, keď pri vedúcich miestach nám Slová-
kom je krivdené, ako by nebolo krivdené tomu
drobnému personálu?! Veď máme smluvných ro-
botníkov na systemizovaných miestach už 14-15
rokov pracujúcich a ešte sú nie pomocnými. Nám
Slovákom krivdí sa na všetky strany.

Keďže takýto postup štátneho zastupitežstva
v Trenčíne je asi v súvislosti so zakročením mi-
nisterstva železníc u neho, ktoré ministerstvo je
kritizované vecne dža Štatistických dát a keďže
tento postup sa nebije s ústavou našej republiky,
ktorá nám zaručuje slobodu tlače, podpísaní sa
preto pýtame páma predsedu vlády a pána ministra
spravodlivosti

1. Je pánu predsedovi vlády známa neudrža-
telná konfiškačná prax štátneho zastupitežstva
v Trenčíne?

2. Pán minister spravodlivosti čo hodlá učiniť
na zamedzenie takéhoto potlačovania slobody
tlače?

3. Prečo sú konfiškované články opierajúce sa
o štatistické dáta?

V Prahe, dňa 18. júna 1935.

Suraviak,

dr. Pružinský, Šalát, Sidor, Florek, Longa, Čavoj-

sky, dr. Sokol, Turček, Haššík, Kondra, dr. Wolf,

Dembovský, Brody, Danihel, Slušný, dr. Tiso,

Rázus, Drobný, Hliška, Onderčo.

8/VIII

Interpelace

poslance Kopřivy a soudruhů
vláde ČSR.

o zdraženi uzenin a masa.

Koncem května t r. a nyní v červnu došlo
k novému zdražení uzenin a masa. Uzeniny v krát-


6

ké době stouply v ceně až o 2. 50 Kč na 1 kg
(t. j. o 10 haléřů za 1 kus při vuřtech a o 20
haléřů při párcích), maso o 2-3. 50 Kč.

Ke zdražení této nejrozšířenější potraviny do-
chází přesto, že byly sníženy mzdy dělníků a platy
malých úředníků a zřízenců na nejnižší stupeň, že
byly sníženy na nebývalou míru podpory v neza-
městnáni a životní úroveň drobných živnostníků
a malorolníků. A stalo se to přesto, že vláda opět
a opět slibovala energickou ochranu konsumentů
před zdražováním.

Nedostatkem krmiv a jejich drahotou, kterou
zavinila cenová politika obilní společností, byl loni
drobný zemědělec dohnán k překotnému odpro-
dávání dobytka pod cenou. Naproti tomu však
ceny uzenin a masa v drobném prodeji nebyly sní-
ženy podle prudkého poklesu cen živého dobyt-
ka. Drobný zemědělec dostává za dobytek nižší
a nižší oeny, ale konsument musí za maso, uzeni-
ny a sádlo platiti více a více. Zisky z této ce-
nové politiky mají velcí řezníci a velkouzenáři,
jejichž podíl při jednom kg masa se ustavičně
zvyšuje.

Nynější malé nabídky jatečného dobytka vy-
užívají velkořezníci a velkouzenáři k okamžitému
zdražení uzenářských výrobků a masa, ačkoliv je
nesporno, že skladují ještě tisíce metrických centů
masa, lacino vykoupeného. Zdražují přesto, že
ještě do nedávné doby vykupovali dobytek od
malorolníků hluboko pod cenou, cestu v drobném
vsak nesnížili a docílili tak velmi podstatné zvý-
šeni svých zisků.

Drobní konsumenti jsou nanejvýš zneklidněni
zdražovatelskou politikou, jsou pobouřeni, že ka-
pitalistická spekulace nezastavuje se ani před po-
sledním kouskem jídla vyčerpaného lidu. Neza-
městnaností, nízkými mzdami a drahotou životních
potřeb zbídačení drobní konsumenti volají po nej-
ostřejším zákroku proti zdražovatelům, -po zlevně-
ní potravin, po zlepšení své nesnesitelné úrovně,
po splnění slibů, jež jim byly před volbami dá-
vány.

Politické úřady neučinily tu nic na ochranu
konsumentů, ačkoliv jim vládní nařízení ze dne
23. února 1934, Sb. z. a n. č.. 27 a vládní naří-
zení čís. 180/34 umožňuje zakročovati proti zdra-
žovatelům a bdíti nad tím, aby životní potřeby ne-
byly bezdůvodně zdražovány. Na poslední anketě
o ceně uzenářských výrobků souhlasil zástupce
ministerstva vnitra dokonce se zvýšením cen uze-
nářských výrobků. Námitka, že vzestup cen je
zaviněn nedostatkem jatečného dobytka, není o-
podstatnělá, neboť tomuto nedostatku možno od-
pomoci dovozem dobytka ze zahraničí.

Ptáme se proto vlády ČSR:

1. Je ochotna učiniti neprodleně rázná opatře-
ni proti zdražení uzenin, zejména podle vládního
nařízení ze dne 23. února 1934 o opatřeních proti
bezdůvodnému zdražování. Sb. z. a n. č. 27 a
vládního nařízení č. 180/34?

2. Je ochotna zemským a okresním úřadům
přikázati, aby neprodlené donutily velkouzenáře

ke snížení cen uzenin na původní výši a aby žád-
ným způsobem nepřipouštěly zvýšení cen uzenin
a masa?

3. Je vláda ochotna zakročiti co nejostřeji proti
všem velkouzanářským zdražovatelům?

V Praze dne 19. června 1935.

Kopřiva,

Synek, Zápotocký, Vodička, Beuer, Šliwka, Má-
chačová, Šverma, B. Köhler, Hodinová-Spurná,
Nepomucký, Široký, dr. Clementis, Klima, Vallo,
Kosík, Slánský, Schmidke, Török, Dvořák, Kliment.

8/IX.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta a druhov
ministrovi financií

o nesmierne vežkých pokutách, vyrubova-
ných finančnými orgánmi na Slovensku.

Finančné orgány na Slovensku vyrubujú ne-
smjerne vežké pokuty za rôzne priestupky. Neza-
stávame sa skutočných previnilcov v tom smysle,
že by vôbec neboli pokutovaní, ak sa dopustili
trestných činov. Vieme, že škodcov Štátu treba
trestami donucovať k rešpektovaniu zákonných
predpisov.

Ale pri tom nemožno nechať bez slova cho-
robné zjavy, keď finančné orgány - snáď len
preto, aby sa štátnym rozpočtom na pokutách pre-
liminovaná 60milionová príjmová položka nejak
sohnala - vrhajú sa na rôznych previnilcov na
Slovensku takou krudelitou, že ich majetkové chcú
takmer úplne zničiť.

Ako krikžavý príklad dravosti finančných
orgánov uvádzame nasledovné dáta:

U Jozefa Kmettyho,. mlynára v Detve (okres
Zvolen) pri revízii jeho obchodných kníh bola zisti-
la finančná komisia, že poskytoval okolitým rožní-
kom 3-4000 Kč pôžičky ma zmenky, ktoré nevy-
plňoval a neobnovoval podža predpisov. Štát bol
ním ukrivďovaný na príjmoch z odpredaju zmeniek
a snáď i na iných daniach.

Jozef Kmetty, mlynár, bol finančnými orgán-
mi trestaný viacstotisícovou pokutou za tieto prie-
stupky. Je jeho vecou, ako sa dohodne s finančný-
mi orgánmi v tejto záležitostí.

Podpísaní interpelanti sa hlavne pozastavujú
nad tým, že finančné orgány vyrúbily aj Kmetty-
ovým dlžníkom pokuty a to tak vežké, že ak ich
v plnej miere budú musieť zaplatiť, vyjdú úplne
na vnivoč. Každá zmenka totiž - i keď na ňu ten


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP