Středa 16. března 1938

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Langr, dr Markovič, Košek, Sivák, Vávra, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Bergmann.

217 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři inž. Dostálek, inž. Nečas.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Místopředseda dr Markovič zahájil schůzi ve 14 hod. 14 min. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolenou

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdržel na dnešní den posl. dr Novotný.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo se usneslo vyloučiti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o včerejší 139. schůzi sněmovny projev hrubě urážlivý z řeči posl. Franka.

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Pristúpime k prejednávaniu prvého odstavca poriadku, ktorým je:

1. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 1251), jímž se mění zákon ze dne 1. června 1932, č. 99 Sb. z. a n., o odškodnění nemocí z povolání (tisk 1268).

Zpravodajcom je pí. posl. Kirpalová.

Budeme pokračovať v rozprave, započatej vo včerajšej 139. schôdzi snemovne.

Lehota rečnícka je 30 minút.

Prihlásení sú ešte rečníci na strane "pro" pp. posl. Katz, Stejskal.

Dávam slovo prvému rečníkovi, p. posl. Katzovi.

Posl. Katz (německy): Slavná sněmovno!

Předložený návrh zákona, jímž bude novelován zákon č. 99/1932 Sb. z. a n. o odškodnění nemocí z povolání, vychází sice zčásti vstříc požadavkům jáchymovských horníků, ale nijak je nesplňuje úplně anebo uspokojivě. Již po léta vedou tito horníci tuhý a houževnatý boj o zvýšenou bezpečnost svého života a o zlepšení svých zaopatřovacích požitků. Poukázali jsme s tohoto místa opětně na tragický osud horníků z radiových dolů a nejen to, nýbrž pokusili jsme se také, pokud stačily naše síly, jim pomoci. Budiž zde poukázáno jenom na návrh zákona Pohla, Brožíka, jenž byl v této sněmovně podán již v r. 1930.

Pan posl. G. Böhm poukázal včera na návrh sudetskoněmecké strany, který podala v r. 1936. Zapomněl připojiti, že tento návrh byl v podstatě opsán z návrhu Pohl - Brožík z roku 1933. Nebyl kladen důraz ani na to, aby toto opisování bylo poněkud kryto. Böhm uznal dále za dobré, jelikož nemohl k návrhu říci nic věcného, vyčítati kol. Kirpalové, že převzala zpravodajství k tomuto návrhu a že přednesla zprávu česky. (Posl. G. Böhm [německy]: Zůstaňte přece u pravdy!) Převzali jsme zpravodajství, neboť se jednalo výhradně o německé dělníky v Jáchymově a věříme, že jsme tím prokázali službu těmto politování hodným obětem svého povolání. (Posl. G. Böhm [německy]: Protestovali jsme pouze proti české zprávě! - Místopředseda dr Markovič zvoní.) Že kol. Kirpalová podala zprávu česky, to je v předpisech jednacího řádu (Výkřiky posl. G. Böhma. - Místopředseda dr Markovič zvoní.), to ví kol. G. Böhm také, jelikož sám jediný, velice skrovný resoluční návrh, jejž učinil v soc.-politickém výboru, podal česky, ač toho nebylo vůbec zapotřebí. (Různé výkřiky.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prosím o kľud.

Posl. Katz (pokračuje): Zde se také splnilo přísloví: "Když dva dělají totéž, není to totéž". Posl. G. Böhm si stěžuje, že návrh zákona z roku 1936, jenž byl opsán z našeho návrhu, jak se již stala o tom zmínka, zůstal - včera jste to řekl - ležeti ve vládní zásuvce. Proč jste se tedy nepostaral, aby tento návrh zákona byl z vládní zásuvky vytažen? (Výkřiky posl. G. Böhma.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Neráčte rečníka vyrušovať!

Posl. Katz (pokračuje): Při projednávání návrhu v soc.-politickém výboru nepodal pan posl. G. Böhm ani jediný pozměňovací návrh, ačkoliv by k tomu byl měl příležitost. Kladl-li zde včera požadavky, pak je mohl klásti již v soc.-politickém výboru, byl by měl k tomu čas. Co zde řekl včera, nebylo nic jiného než čisté pokrytectví. Prohlašuje-li G. Böhm, že se převzetím zpravodajství mělo vzbuditi zdání (Výkřiky posl. G. Böhma. - Místopředseda dr Markovič zvoní.), že si tím chceme opatřiti legitimaci, že děláme něco ve prospěch horníků v radiových dolech, pak tvrdím, že máme stokráte více tuto legitimaci než sudetskoněmecká strana Byli jsme pro jáchymovské horníky činni již v době, kdy posl. G. Böhm nebyl ještě politicky na světě.

Unie horníků jako odborová organisace vedla desetiletý, nepřetržitý boj o zlepšení poměrů v jáchymovských radiových dolech. Tak se po prvé konala dne 29. září 1928 v Jáchymově anketa, jíž byl předložen pamětní spis o zdravotních poměrech dělníků radiových dolů, dále dne 12. února 1930 rozhodnutí jáchymovských horníků, podání Unie k ministerstvu veřejných prací, týkající se poměrů jáchymovského dolování na kovy ze dne 24. ledna 1930, pamětní spis závodních rad a revírních rad z listopadu 1931, otevřený dopis na tehdejšího předsedu soc.-politického výboru ze dne 17. dubna 1932, i resoluce závodních rad z Jáchymova ze dne 19. srpna 1932, podání panu presidentovi Masarykovi ze dne 23. listopadu 1932 a z 8. května 1933, podání panu předsedovi vlády ze dne 8. května a 7. července 1933, podání ministerstvu sociální péče ze dne 5. října 1936, podání revírních bratrských pokladen ve Falknově ministerstvu sociální péče a Úrazové pojišťovně, odpověď na vyjádření k tomuto podání ze dne 15. dubna 1937 a odpověď revírní bratrské pokladny ministerstvu sociální péče ze dne 10. ledna 1938. K tomu přistoupily četné osobní přímluvy a intervence u různých ministerstev a u Úrazové pojišťovny dělnické. (Výkřiky posl. G. Böhma.) Uvádím to vše jenom proto, abych vykázal, že s naší strany bylo i učiněno vše, aby byla způsobena změna smutných poměrů, jimiž trpí horníci v radiových dolech. (Posl. G. Böhm [německy]: Proč myslíte, že stávkovali dělníci?) Budu ještě o tom také mluviti!

Všemi těmi opatřeními připravili jsme půdu k novelisaci zákona č. 99/1932 Sb. z. a n.

Předložený návrh zákona a jemu předcházející vládní nařízení č. 36 Sb. z. a n. ze dne 25. února 1938 odstraňují aspoň částečně bezpráví, které musí nésti jáchymovští horníci. Předně se uznává ve jmenovaném vládním nařízení konečně odškodňovací povinnost vedle onemocnění plicní rakovinou též nemoci vdýcháním prachu a onemocnění plic, je-li pracovní nezpůsobilost větší než 10%. To je již značný pokrok, jenž umožňuje horníkům radiových dolů dostati se dříve než dosud k požívání renty z hornických úrazů. Doposud zákon o nemocích z povolání v Jáchymově nepůsobil přiměřeně proto, že vedle zpátečnické praxe nálezů Úrazové pojišťovny, o které zde ještě něco řeknu, byla jen rakovina plic uznána za povinnou odškodněním. Plicní rakovina může však býti bez námitky zjištěna, podle posudku lékařů, pouze po smrti pitvou. Zaprášení plic bylo však Úrazovou pojišťovnou dělnickou odškodňováno teprve při 40 %% pracovní nezpůsobilosti.

Jak hrozně působí onemocnění z povolání u horníků radiových dolů, dokazuje jistě to, že od roku 1929 až do konce února 1938 lze při stavu obsazení 270 dělníků v Jáchymově zaznamenati 81 případ úmrtí, pouze v únoru samém letošního roku 4 případy úmrtí. (Posl. G. Böhm [německy]: Vždyť to sami připouštíte!) Ještě jsme nikdy nepopřeli, že se skutečnosti tak mají. Z 54 zemřelých poživatelů rent zemřelo 39 na plicní rakovinu a zaprášení plic. Při tom stojí případy onemocnění při hornících radiových dolů mimořádně vysoko, což je zřejmé z úkonů nemocenské pokladny revírní bratrské pokladny ve Falknově. (Posl. G. Böhm [německy]: Nebylo by bývalo lepší . . .)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Neráčte vyrušovať rečníka!

Posl. Katz (pokračuje): Tak vydal ústav od r. 1929 do r. 1936 o 391.931 Kč 25 h více pro jáchymovské doly, i než dostal odtud na příspěvcích.

Přijato bylo v r. 1936 za člena v Jáchymově 631,81 Kč i a vydáno na člena 869,09 Kč. Poměrná účast členů z Jáchymova na celkovém počtu členů činí 5,93 %. Poměrný členský příspěvek z celkových členských příspěvků činí pouze 5.47 %, neboť bylo na celkových příspěvcích i přijato 3,131.000,10 Kč, z toho 171,219 Kč z Jáchymova. Na nemocenském bylo r. 1936 v hnědouhelných dolech vyplaceno na člena průměrně 287.70 Kč, na Jáchymov 596,13 Kč čili 11.56%%. V Jáchymově bylo zaznamenáno 534 případů onemocnění s 8.820 nemocenskými dny, v hnědouhelných dolech 4.307 případů se 75.873 nemocenskými dny. Účast Jáchymova činí tedy 11,64%%. Zatížení nemocenského pojištění bratrské pokladny je za těchto poměrů trvale nesnesitelné, a proto horníci žádají, aby byla Úrazovou pojišťovnou nemoc odškodňována po 45. dni. Nyní nastává odškodnění teprve od 26. týdne nemoci. (Výkřiky posl. G. Böhma.) Hleďte, pane kolego, jestliže mne stále přerušujete výkřiky, dokazuje to pouze, že o zákoně nemáte vůbec ani zdání. To dokázaly také vaše včerejší vývody. Ani jeden jediný věcný důvod jste neřekl k i této osnově zákona. (Hluk. -- Místopředseda dr Markovič zvoní.)

Tato čísla, jež jsem uvedl, ukazují jistě více, než mohou vyjádřiti slova, za jak nesmírných nebezpečí na svém zdraví musí horníci žíti.

Největší nedůvěru mají horníci radiových dolů právem k Úrazové pojišťovně dělnické, jež doposud svou zpátečnickou nalézací praxí a nedostatkem sociálního citu skoro zcela znemožnila výhody zákona o nemocích z povolání. Zajisté horníci radiových dolů jsou pro pojišťovnu zrovna tak špatným risikem jako pro bratrské pokladny a z fiskálního stanoviska jsou břemenem, ale zde nesmí mluviti fiskální, nýbrž čistě lidské důvody. U Úrazové pojišťovny těchto důvodů z největší části postrádáme. Tak dobrovolně odškodnila před účinností zákona o nemocích z povolání ze 48 hlášených jáchymovských případů pouze 16 případů. Po účinnosti zákona, tedy od r. 1932 do 1937, onemocnělo 128 horníků nemocemi i z povolání, to jest 47 %% všech zaměstnaných v jáchymovských dolech, odškodněno bylo však pouze 21 případů, z toho 14 smrtelných, všechny ostatní případy byly odmítnuty. Podle toho bylo uznáno pouze 17 % hlášených případů a z toho opět dvě třetiny se smrtelným průběhem. Právem tvrdí horníci radiových dolů, že mají v životě jen v nejřidčích případech naději, že dostanou důchod pro nemoc z povolání. Mohl bych uvésti mnoho případů, z nichž plyne, že rozhodnutí Úrazové pojišťovny vykazují těžké nedostatky. Chci se omeziti pouze na jeden zvláště příznačný případ: Horník František Grimm, 48letý, byl kolem nového roku 1934/35 na základě podaného návrhu na uznání renty podle zákona č. 99/1932 Sb. z. a n. povolán Úrazovou pojišťovnou do Prahy. Návrh byl zamítnut. V březnu 1935 Grimm zemřel. Pitevní, nález zněl: pokročilé prachové ztvrdnutí obou plic a všeobecné souchotiny. (Posl. dG. Böhm [německy]: To vás napadlo teprve nyní? Proč jste proto nezakročil?) Hleďte, také tenkráte jsme vykonali svou povinnost. Po takových příhodách pochopíte, že horníci nemohou míti důvěru k Úrazové pojišťovně a že jsou nad těmito poměry bezmezně rozčileni. Žádají proto při rozhodnutích o přiznání, renty prohlídky tří lékařů, a to lékaře Úrazové pojišťovny, lékaře bratrské pokladny a správce státní poradny v Jáchymově. Úrazová pojišťovna poukazuje na veliké finanční zatížení, jež musí nésti pro jáchymovská onemocnění. Udává, že jim vyplatila na odškodném od 1. července 1932 do 31. prosince 1936 212.994-85 Kč, což dává při zkapitalisované rentové hodnotě částku 759.660.46 Kč, úhrnem tedy 972.655.45 Kč. Odškodnění za ostatní úrazy z povolání činí v Jáchymově 41.514,15 Kč, takže celkové zatížení činí 1,014.169.46 Kč. Tato částka jest kryta pouze příjmem pojišťovacích příspěvků 259.598 Kč 10 h, takže je schodek 754.571.36 Kč.

Nechceme pochybovati o správnosti těchto čísel, tvrdíme však, že to nesmí býti důvodem, aby byli horníci radiových dolů připraveni o své zaopatřovací požitky. Státní správa dolů musí býti právě donucena k placení. Stát jest nucen opatřiti na mnohé jiné účely milionové a i miliardové částky, bude moci poskytnouti tento poměrně malý peníz již s ohledem na to, že nutně potřebuje radia a uranových barev.

Kdyby se nezměnila praxe Úrazové pojišťovny při přiznávání rent, nepřinesla by ani nynější novelisace zákona žádnou podstatnou změnu v nynějších poměrech a učinila by výhody zákona ilusorními. Žádáme proto se vší rozhodností od Úrazové pojišťovny spravedlivé a loyální zacházení.

Vládní nařízení ustanovuje uznání odškodňovací povinnosti při pracovní nezpůsobilosti větší než 10 %%. U horníků radiových dolů by měla býti povolena plná úrazová renta. Jen tím by se pro ně poněkud snesitelně utvářely zaopatřovací požitky. Doposud jsou almužnou, z níž nemohou žíti ani pensionovaný horník ani jeho pozůstalí. Renta činí v málokterých případech něco více než 200 Kč měsíčně. Roční výdělkový průměr horníka radiových dolů činil v r. 1929 8.176 Kč a činí nyní, protože se pracuje pouze ve 4 směnách, 7.907 Kč anebo 152 Kč týdně. Při přiznání 10 %% úrazové renty obdržel by horník radiových dolů 790 Kč ročně, k tomu rentu z bratrské pokladny 2.165 Kč, úhrnem 2.955 Kč čili 246 Kč měsíčně. Vdova by obdržela dokonce jen 123 Kč. Z toho ovšem nikdo žíti nemůže. Při poskytnutí plné renty, to jest 662/3 %% činily by zaopatřovací požitky horníka radiových dolů 614 Kč měsíčně. To by bylo aspoň přibližně přiměřené odškodnění pro tak příliš nebezpečnou práci. Co žádáme dále, jest, aby byly také skutečně splněny sliby, jež byly ministerstvem zabezpečeny podle protokolů sepsaných při jednáních dne 25. února. Slíbeno bylo zkrácení trvání členství pro dosažení plné invalidní renty, jakož i zvýšení provise bratrských pokladen. To však podmiňuje novelisaci zákona o bratrských pokladnách, s níž by se mělo ihned započíti.

Nejdříve by musely býti změněny §§ 11 a 12 tohoto zákona tak, aby dosažení invalidní renty začalo u horníků radiových dolů s 15 členskými lety a aby zvyšující příspěvky byly poskytnuty v dvojnásobné výši. Jelikož připouští zákon o bratrských pokladnách také dodatkové pojištění, mělo by se pojmouti do §u 26a) donucovací ustanovení, podle něhož by byla státní správa dolů povinna nésti dodatkové pojištění na náklady podnikatele. Dále by musel býti změněn § 15 zákona o bratrských pokladnách, pokud jde o nebezpečí koluse. Těmito změnami bylo by umožněno, že by mohla býti i zvýšena renta bratrské pokladny pro horníky radiových dolů z 2.165 Kč na 3.530 Kč ročně. Protože byly při vyjednáváních učiněny tyto sliby, uspíšíme jejich splnění a předpokládáme, že jednotliví úředníci nebudou dělati žádné těžkosti. (Výkřiky.) Bude-li prováděna předložená osnova zákona tak, jak jsem uvedl, stane se pro horníky radiových dolů dobrodiním, jehož si jistě zaslouží. Zákon bude působiti dále příznivě ustanoveními, že má zpětnou působnost pro ty případy, jež byly způsobeny od 1. ledna 1929 a to nejen pro horníky radiových dolů, nýbrž také pro všechny ostatní skupiny povolání. To se může ovšem státi jen za předpokladu, změní-li se chování i Úrazové pojišťovny. Všeobecně nebyly její úkony na tomto popi přílišné. V Čechách byly povoleny renty pro onemocnění z povolání v celku v 500 případech, to jest od roku 1932 do dneška průměrně 83 případů ročně. Zatížení nemůže proto býti pro Úrazovou pojišťovnu neřešitelným finančním problémem. Bylo právě tehdy těžkou chybou, že byly v r. 1928 pojišťovací premie sníženi o 1/2 %, čím se snížily příjmy o 11 milionů Kč. Tato chyba musí býti vyrovnána, což by mělo býti možné za vzestupné hospodářské konjunktury. Je samozřejmé, že budou dále užity všechny účelné prostředky k zamezení onemocnění.

Ministerstvo veř. prací provedlo v poslední době v dolech na uranovou rudu ke zvládnutí prachu několik technických a zdravotních opatření, jež musí býti dále vybudována. Jedním z nejúčinnějších ochranných opatření jest však to, že horníkům radiových dolů budou placeny přiměřené mzdy. Se 150 Kč týdenní mzdy je nemožná taková výživa, aby byla zvýšena fysická odolnost. Proto musí býti povolen také požadavek horníků o zvýšení jejich mzdy o 25 %. Stejně nedostatečné je poskytování dovolené. Žádáme, aby byla dána dvojnásobná dovolená podle ustanovení zákona o dovolených. Poradna v Jáchymově pro zkoumání a úplné vyzkoumání radiové nemoci a pro její zdolání, založená na podnět ministra dr Czecha, musí býti ještě lépe vybudována, aby mohla býti učiněna další obranná opatření.

V této souvislosti nutno uspíšiti a prohloubiti lékařskou výchovu v oboru nemocí z povolání. Moderní produkční metody a technické novoty přijaly v poslední době v podnicích rozměry, jež podstatně zvyšují moment nebezpečí onemocnění. Musí býti uskutečněna resoluce soc.-politického výboru, podle níž mají býti pro nemoci z povolání na našich universitách zřízeny stolice, k nimž mají býti přičleněna klinická oddělení s příslušným zařízením. Jenom jednomyslným spolupůsobením všech příslušných složek může býti úspěšně čeleno onemocněním z činnosti v povolání, zvláště však hrozné radiové nemoci.

Na konec chtěl bych říci ještě slovo k událostem, jež se staly při stávce v Jáchymově. Je zásluhou státní byrokracie, že vůbec došlo k této stávce. Kdyby tato byrokracie nebyla rozvlekla jednání, jež vedli zástupcové odborových organisací již po delší dobu, nebylo by stávky. Ztrpčení horníků rudných dolů bylo vystupňováno až k bodu varu. Je však ještě smutnější, že sudetskoněmecká strana živila tuto stávku pro své politické účely, při čemž jí bylo zvláště příjemné, že byla vedena proti státnímu podniku. Parlamentní činnost sudetskoněmecké strany, jež se jinak vyčerpává podáváním interpelací a neplodnými řečmi, chtěla v jáchymovské věci vybojovati pro sebe stranický úspěch. (Výkřiky. - Hluk.) Nezdařilo se to však, ačkoliv posl. G. Böhm absolvoval u pražských vládních míst závody v čištění klik, ne snad proto, aby vykonal praktickou práci pro dělníky, nýbrž aby se pouze, jak to sám řekl, informoval o stavu věci. (Výkřiky posl. G. Böhma). Je velikou nepravdou a politicky nechutné, píše-li karlovarský sudetskoněmecký "Volksruf", že nebylo lze viděti v době stávky marxisty, když šlo o to, vybojovati si u pražských míst závazné sliby. Marxisté jednali také v tomto případě jasně a jednoznačně, zatím co sudetskoněmecká strana opět jednou zase jen mluvila. Mám při sobě opis protokolu o jednáních v ministerstvu veřejných prací o zastavení stávky. Nebyl přítomen při těchto jednáních ani jediný sudetskoněmecký stranický příslušník. Tuto tvrdou a vláčnou práci přenechali pánové ze sudetskoněmecké strany opovrhovaným marxistům. Zatím co sudetskoněmecká strana rozdělovala venku v Jáchymově pilně letáky o svém úspěchu a posílala hesla stávkujícím horníkům v dolech: "Vydržte, zítra zasáhne cizina!", domohli se naši důvěrníci v Praze na základě naší dlouholeté vykonané přípravné práce slibů, za nichž mohla býti stávka ukončena. Sudetskoněmecká strana pracovala sice v Jáchymově metodami Třetí říše, ale ničeho tím nedosáhla. (Posl. G. Böhm [německy]: Nestarejte se o Třetí říši!) Vy, pane posl. G. Böhme, jste byl v Jáchymově, horníci odmítli dovoliti vám mluviti v jejich shromáždění, to byl výsledek! Rozumně myslící horníci dovedli oceniti dlouholetou klopotnou práci svých důvěrníků a ukázali politickým šarlatánům dveře. Chtěl bych připomenouti panu posl. G. Böhmovi, jenž vyvíjel při organisování stávky v Jáchymově tak velikou aktivitu, aby užil těchto metod při svých sudetskoněmeckých stranických kamarádech podnikatelích v Aši a v Kraslicích. (Výkřiky posl. G. Böhma. - Místopředseda dr Markovič zvoní.) Tam by měl velice široké, vděčné pole působnosti. (Hluk trvá.)

Nedáme se ve své činnosti pro zájmy dělníků nikterak splésti křikem sudetskoněmecké strany, vynasnažíme se dále ze všech svých sil, aby byla zahájena nejen novelisace zákona o bratrských pokladnách, nýbrž aby byla učiněna také administrativní opatření, jež přinesou pomoc jáchymovským horníkům radiových dolů a nadto ještě ostatním dělníkům, kteří jsou účastni na této osnově zákona. (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP