Středa 23. února 1938

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Mikuláš. Dávám mu slovo.

Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno!

Obtížné jednání o rozpočtu na r. 1938 a jednání o t. zv. úhradových osnovách velmi podstatně časově omezilo rozpočtovou debatu. Tím se stalo, že o rozpravu o státní účetní uzávěrce na r. 1936 jeví se větší zájem, než tomu bylo kdykoliv před tím. Také vypjaté poměry posledních let jsou toho druhu, že kladou mimořádné úkoly na stát a upozorňují povolané činitele - také parlament - aby zejména hospodářství státnímu byla věnována zvýšená péče a pozornost.

Používaje této příležitosti chtěl bych říci několik slov k oné části účetní uzávěrky, která jedná o státních statcích. V rozpočtové debatě zabývaje se hospodářstvím státních podniků řekl předseda parlamentního úsporného a kontrolního výboru posl. Beran toto (čte):

"Zastával jsem vždy názor, že stát má podnikat jen tam, kde toho mimořádně vyžaduje zájem státu, a že nemá zbytečně zasahovat do soukromého podnikání. Vidíme, že ve velké většině případů u nás ani v cizině státní podnikání se neosvědčilo. Zásady, aby lidé na státním majetku hospodařili lépe a odpovědněji než na svém, bohužel dosud nepronikly v žádném státě světa. Jsou obory výroby, kde má stát povinnost s hlediska své obrany nebo z jiných příčin býti majitelem nebo spolumajitelem podniku. Ale i tam musí dbát, aby státní podnikání bylo rentabilní. Proto parlamentní kontrolní a úsporný výbor pokládal za svou povinnost zkoumati pečlivě hospodářství státních podniků a vyslovil souhlas se stanoviskem ministra financí, aby majetek státu byl tam, kde není vyšších zájmů státních a kde se nerentuje, zcizen a aby peníze takto získané byly splaceny do státní umořovací pokladny ke zmenšení našeho státního dluhu."

Slavná sněmovno, chci konstatovat, že tato část řeči p. posl. Berana byla přijata ve sněmovně potleskem. Předpokládalo se, že tento rozumný názor a kritika státních podniků týká se všech státních podniků, tedy také státních statků. P. posl. Beran však ve svých dalších vývodech podrobil sice velmi ostré kritice státní podnik v Podbrezové, ale o státních statcích pomlčel.

Pokládám proto za svou povinnost právě při projednávání státní účetní uzávěrky podívati se na hospodářství státních statků a doklady prokázati neudržitelnost jejich hospodářství. Je toho třeba po mém soudu už proto, že i v novinách se velmi často vedou diskuse, jsou-li či nejsou-li státní statky pasivní. Především je třeba několik všeobecných připomínek z předpisů o hospodaření státních podniků vůbec. Zákonem č. 404 z r. 1922 bylo stanoveno, že státní závody, ústavy a zařízení, jež převahou nemají plnit úkoly správní, mohou býti nařízením prohlášeny za podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření, jak bude nařízením stanoveno, Nařízením č. 206 z r. 1924 a dvěma nařízeními pozdějšími byla řada státních závodů, ústavů a zařízení prohlášena za podniky obchodní, spravované podle zásad obchodního hospodaření. Nařízením čís. 206 z r. 1924 byly také, jak zákon určil, stanoveny zásady onoho obchodního hospodaření, kterážto ustanovení stále platí. (Posl. inž. Schwarz: Ale na papíře!) V zákoně. Především má býti pro každý podnik zřízen správní sbor, podřízený ministerstvu, do jehož resortu ten který podnik spadá, sestávající ze 3 až 12 členů. Jednoho ze členů jmenuje ministr financí z úředníků ministerstva financí, ostatní členy a z nich předsedu jmenuje resortní ministr a to buď jen ze zaměstnanců svého resortu, nebo též do jedné třetiny z vynikajících odborníků-neúředníků. Vrchní vedení podniku přísluší ministerstvu, do jehož působnosti podnik náleží, za účasti správního výboru. Výkonnými správními orgány jsou ústřední ředitelství a ředitelství. Členové ústředního ředitelství a ředitelství, ředitelé, jsou za vedení podniku osobně odpovědni.

Z důležitých zásad, stanovených pro správu státních podniků obchodních, uvádím: 1. Podnik má býti veden podle zásad řádného hospodáře. 2. Veškeré výdaje, počítajíc v to přiměřené zúročení uloženého kapitálu, má podnik hraditi ze svých příjmů, plynoucích z podnikatelské činnosti. (Předsednictví převzal místopředseda Sivák.) Od této zásady možno se odchýliti jen výjimečně, vyžadují-li toho veřejné zájmy, o čemž rozhoduje v každém jednotlivém případě vláda. 3. Účetní uzávěrku za prošlý správní rok má podnik vypracovati podle zvyklostí obchodních. 4. Účetní uzávěrka má obsahovati aktiva a pasiva v hodnotě, kterou mají v den uzávěrky.

Z uvedených předpisů, slavná sněmovno, je patrno, že pokud se týče podniků státních lesů a statků, má býti tento podnik spravován úplně tak jako kterýkoliv jiný soukromý podnik toho druhu. Není tu žádných okolností, které by odůvodňovaly odchylku, jak je nařízení č. 206 z r. 1924 v určitých případech připouští. Mám za to, že tu by především měli býti ve správním sboru odborníci-neúředníci a že by podnik státní lesy a statky měl býti spravován podle zásad zemědělské spravovědy, jak ji uplatňuje zemědělský ústav účetnicko-spravovědný za vedení svého ředitele, pana kol. profesora dr Brdlíka. Pro správu celého podniku vzhledem k tomu, že má také řadu závodů průmyslových, by měly býti použity podle mého názoru také zásady obsažené v knize inž. Václava Velikovského "Správa podniků zemědělsko-průmyslových", kteroužto knihu v r. 1934 ve svých publikacích vydalo ministerstvo zemědělství. Připomínám, že i v této knize se autor dovolává pana kol. profesora dr Brdlíka. O účetní uzávěrce se tu m. j. praví (čte):

"Úmyslné podceňování a nadceňování je nepřípustné. Absolutní pravdivosti bilance se nikdy nedosáhne, ale považujeme ji za pravdivou (relativně), bylo-li při jejím sestavení dbáno zákonných předpisů. Zákonné předpisy vyžadují oceňování denní cenou, při čemž se uznává, že cena prodejní tvoří nejvyšší hranici sazby".

Nuže, slavná sněmovno, jak hospodaří podnik státní lesy a statky? Podle §u 17 nařízení č. 206 z r. 1924 měl každý podnik, tedy i státní lesy a statky, provésti nejpozději ke dni 31. prosince 1925 ocenění majetku (budov, pozemků, strojů atd.) a soupis dluhů, a porovnáním těchto dvou soupisů zjistiti čisté své jmění počáteční.

Jaké bylo čisté počáteční jmění státních lesů a statků, není známo, poněvadž údaje o tom nebyly publikovány. Teprve v účetní uzávěrce z r. 1935 je prvně uveden účet rozvažný, v němž je čisté základní jmění státních lesů a statků k 31. prosinci 1935 uvedeno částkou 2.251,725.071˙70 Kč, při ocenění nemovitostí na 2.655,085.361.45 Kč.

Citoval jsem, slavná sněmovno, z knihy vydané ministerstvem zemědělství, že podceňování nebo nadceňování jmění zkresluje pravdivost bilance. Mám za to, že ocenění nemovitostí státních lesů a statků - při tom nepřihlížíme k nedokončeným stavbám - jak bylo prvně publikováno v účetní uzávěrce za r. 1935, je podceněním.

V r. 1935 tvořily podnik státní lesy a statky tyto nemovitosti: 1,127.362 ha půdy zemědělské, lesní, rybniční, stavebních ploch, pastvin a polonin, dále 40 pil, 1 továrna na rašelinu, 3 cukrovary, 1 sušárna na bramborové vločky, 2 parní mlékárny, 2 sýrárny, 8 pivovarů, 12 lihovarů, 4 mlýny a pekárny, 1 rafinerie lihu, 1 olejna, 2 kamenné lomy a kamenické závody, 1 elektrárna, 1 bednárna, 11 cihelen, 1 sklárna.

Počet a rozsah obytných a hospodářských budov není nikde uveden.

Všecky tyto nemovitosti jsou tedy oceněny v r. 1935 uvedenou částkou. Zdá se značná. Rozpočítáme-li však uvedenou hodnotu nemovitostí na 1 ha, zjistíme, že 1 ha půdy státních statků včetně hodnoty všech budov je oceněn průměrnou cenou 2.276 Kč. Toto průměrné ocenění je rozhodně nízké. Počítejme jen s půdou státních lesů a statků bez budov a počítejme s mírnými průměry: 1 ha zemědělské půdy 10.000 Kč, 1 ha lesní půdy 2.000 Kč, 1 ha rybníků 1.000 Kč, 1 ha pastvin 500 Kč, 1 ha půdy neplodné 100 Kč, a 1 m2 stavebních ploch 2 Kč.

Budeme-li počítati s těmito cenovými průměry, zjistíme, že 77.925 ha půdy zemědělské má cenu 779,250.000 Kč, 947.567 ha půdy lesní 1.895,134.000 Kč, 11.990 ha rybníků 11,990.000 Kč, 66.198 ha pastvin 33,099.000 Kč, 21.598 ha půdy neplodné 2,159.800 Kč, 869 ha ploch stavebních 17,380.000 Kč. Úhrnem tedy sama půda-bez budov a zařízení má cenu 2.739,012.800 Kč.

Je-li tedy hodnota půdy státních lesů a statků přes 2.700 mil. Kč, bude hodnota všech nemovitostí státních lesů a statků činiti rozhodně na 3 1/2 miliardy Kč a nikoliv, jak je vykázáno, jen 2 1/2 miliardy.

V uzávěrce za r. 1936 jsou nemovitosti státních lesů a statků uvedeny cifrou 2.567,459.672 Kč, tedy skoro o 26˙5 mil. Kč víc než v r. 1935. Z uvedeného zvýšení připadá přes 21˙3 mil. Kč na pozemky. Zvýšila se totiž v r. 1936 výměra půdy přídělem v postátňovací akci (lesy) o 7.529 ha.

Na jeden ha získané půdy lesní připadá tedy něco přes 2.800 Kč, kdežto já počítám jen s cenou 2.000 Kč za 1 ha lesní půdy. Přepočítáme-li v účetní uzávěrce za r. 1936 uvedenou hodnotu nemovitostí na 1 ha, dospějeme zase k průměru 2.200 Kč na 1 ha půdy se všemi budovami, průmyslovými závody atd., jako byly tyto nemovitosti oceněny správou podniku v r. 1935.

Slavná sněmovno! Kdybychom do rozvažného účtu státních lesů a statků k 31. prosinci 1936 zařadili - podle mého ocenění jistě ani zdaleka nedosahujícího tržních cen hodnotu nemovitostí částkou 3.700 mil. Kč, znamenalo by to zvýšení aktiv podniku na 4 miliardy a při zachování všech ostatních položek v aktivech a pasivech čisté jmění podniku přes 3 miliardy Kč a nikoli 2.263 mil. Kč, jak je v účtě rozvažném za r. 1936 vykázáno. Ovšem že takovouto změnu provésti nemůžeme. Avšak, slavná sněmovno, můžeme a musíme žádati a na tom trvati, aby oceňování jmění podniku státní lesy a statky bylo prováděno napříště tak, aby bilance podle inž. Velikovského byla alespoň relativně pravdivou.

V účtu ztráty a zisku posuzováno podle knihy vydané ministerstvem zemědělství chybí v ztrátách důležitá položka. Tato položka chybí v účtech ztráty a zisku všech státních podniků. Je to s podivem, poněvadž jde o položku, kterou zařaďovati do vydání (nákladů) přikazuje nařízení čís. 206 z roku 1924.

Uvedl jsem již s počátku, že veškeré výdaje, počítajíc v to přiměřené zúročení uloženého kapitálu, má podnik hraditi ze svých příjmů. Poněvadž nařízení mluví o kapitálu vloženém, nikoliv o cizím, vypůjčeném, je zřejmé - a souhlasí to se zásadou obchodního vedení podniku - že je tu myšlena zřejmě hodnota, kapitál nemovitostí. Nejen tedy odpisy amortisační, nýbrž i úrokování má býti v nákladu.

Kdybychom do provozovacích nákladů podniku státní lesy a statky zařadili zúrokování vloženého kapitálu - jen v nemovitostech je vloženého kapitálu přes 2 1/2 miliardy podle účetní závěrky, ve skutečnosti o miliardu více - nebyl by ovšem žádný zisk, nýbrž ztráta.

Připustíme-li, že úrok z vloženého kapitálu je obsažen ve vykázaném zisku, je třeba zkoumati, kolika procentům vloženého kapitálu se vykázaný zisk rovná. Závěrka za r. 1936 vykazuje zisk 11,460.915˙15 Kč, který byl, jak bylo nedávno zdůrazněno ministerstvem zemědělství ve článku ve "Venkově" - byl to článek polemický - odveden celý státní pokladně. Počítáme-li s cenou nemovitostí státních lesů a statků v účetní uzávěrce uvedené, to je 2.587,429.672 Kč, jest pouhé jednoprocentní zúročení 25,874.296 Kč. Čistý zisk podniku státní lesy a statky za r. 1936 není tedy ani půlprocentním zúročením hodnoty nemovitostí tohoto podniku. Přesně je to 0˙44 %.

Uvedl jsem již, co je to podnik státní lesy a statky, kolik půdy a průmyslových závodů to je, než připusťme, že je tu, jak tvrdí ministerstvo zemědělství ve vzpomenutém novinářském vysvětlení, značná část půdy nevýnosné, velká výměra polonin a půdy neplodné a že malá výnosnost lesů je známá a že tedy tím celková výnosnost je zhoršována.

Slavná sněmovno, pokusím se tedy speciálně na polním hospodářství podniku, na zemědělském hospodářství státních lesů a statků prokázati, že není čistých zisků poskytujících přiměřené zúrokování uloženého kapitálu, ač, jak tvrdí ministerstvo zemědělství, zásahy řízeného hospodářství se příznivě projevily ve všech hospodářských odvětvích podniku.

Státní statky hospodaří, jak známo, ve vlastní režii na více než 24.000 ha zemědělské půdy. Budu počítati, slavná sněmovno, jen s těmi 24.000 ha zemědělské půdy. Podle výpočtu publikace účetnicko-zpravovědného ústavu, vedeného p. prof. kolegou dr Brdlíkem, "Výrobní podmínky, organisace a výsledky zemědělských závodů v Československu" činí při závodech přes 100 ha hodnota veškerého majetku zemědělského na 1 ha půdy 16.000 Kč, přesně 16.208 Kč. Zase počítám jen s tisíci, vynechávaje další místa. Jest tedy hodnota polního hospodářství v režii státních statků vedeného 384 mil. Kč.

Podle vzpomenutých výpočtů ústavu p. prof. dr Brdlíka docilovaly v pětiletí 1925 až 1930 závody nad 100 ha půdy zúročení svého zemědělského kapitálu, t. j. těch 16.000 Kč na 1 ha, 4.3 %. Pro státní statky a r. 1936 počítejme jen s 3 %. Bylo by to 11 1/2 mil. Kč. Celé polní hospodářství státních statků vykazuje však zisk 20 mil. Kč, s nimiž bylo také v novinách operováno. My však uvažujeme pouze režijní hospodářství. Nutno tedy od zisku z celého polního hospodářství odpočítati alespoň 8 mil. Kč, které byly přijaty z pronájmů. Celkem z pronájmu bylo přijato přes 9 mil. Kč. Dále nutno odpočítati částku, kterou polní hospodářství přispívá na společné výdaje, generální režii, resp. jejich ztráty. Ztráta ta byla 60 mil. Kč. Poněvadž na celkovém vydání celého podniku participuje polní hospodářství státních statků jednou pětinou, musíme alespoň tedy 1/5 ztráty společných nákladů započítati polnímu hospodářství, t. j. 12 mil. Kč.

A tu jsme, slavná sněmovno, u důležitého resultátu. Odpočítáme-li z vykázaného zisku 20 mil. Kč celého polního hospodářství zisk z pronájmu, 8 mil. Kč, a podíl na ztrátě společných nákladů, 12 mil. Kč, zmizel zisk a tedy také zúročení vloženého kapitálu. Pravdu má asi ministerstvo zemědělství, když zdůrazňovalo, že průmyslové závody napomáhají ke zlepšení výsledků podniku státní lesy a statky a že rozhodujícím činitelem pro celý výnos zůstává hospodářství lesů. Polní hospodářství státních statků, jeho výnosnost, samo ministerstvo pomíjí mlčením.

To však nestačí. Je třeba ze zjištěných skutečností vyvoditi příslušné důsledky. To znamená uplatnění zásady, vyslovené s tohoto místa za kontrolní a úsporný výbor p. posl. Beranem, aby polní hospodářství podniku státní lesy a statky, poněvadž tu není žádných vyšších zájmů státních a poněvadž se nerentují, bylo zcizeno.

Podle našeho názoru to znamená důsledné provedení pozemkové reformy na státních statcích tak, jak se toho národně-socialistická strana po léta domáhá. (Potlesk.)

Místopředseda Sivák (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Jaross.

Posl Jaross (maďarsky): Vážená snemovňa!

Vo škole sme sa učili a vyučuje sa tomu i na univerzitách, že občani majú zachovávať zákony. Malých zlodejov zavierajú, odsudzujú k trestu na slobode. Ale tí, čo prekročujú zákon vo veľkom, čo páchajú nezákonnosti vo väčších rozmeroch, tí sa oslobodzujjú. I táto schôdza posl. snemovne zasedá teraz vo znamení takéhoto veľkého oslobodenia, keď dodatočne chce schváliť to veľké prekročenie, ktorého sa dopustila vláda za hospodárenia v r. 1936.

V jeseni 1935 odhlasovali sme rozpočet na r. 1936. Tento rozpočet má silu zákona a preca práve predložený záverečný účet na r. 1936 vykazuje nadvýdaje 2.316,881.482 Kč. Prebehneme-li tie stľpce číslic, tu musíme uznať, že záverečný účet je po stránke matematickej v poriadku, avšak zástupcov ľudu nezaujíma matematika, lež tá duchovosť, ktorá sa v týchto čísliciach záverečného účtu obráža, t. j. vládna činnosť prevodzovaná v dotyčnom roku.

Ministerstvo nár. obrany prekročilo rámec preliminovaného rozpočtu o 116,611.185 Kč, ministerstvo školstva o 29,258.214 Kč, ministerstvo sociálnej pečlivosti o 119,371.148 Kč, ministerstvo verejného zdravotníctva o 38,461.563 Kč a ministerstvo financií o 1.707,240.573 Kč.

Rámec rozpočtu nepreliminovaného prekročilo ministerstvo školstva o 28,000.000 Kč, ministerstvo verejných prác o 52,000.000 Kč a ministerstvo financí o 280,000.000 Kč.

Skúmame-li nepreliminované, tedy na základe zvláštneho zákonného zmocnenia vydané položky, tu zas musíme konštatovať, že ministerstvo nár. obrany prekročilo rámec dan ý rozpočton o 797,000.000 Kč a ministerstvo verejných prác o 76,000.000 Kč.

Jestliže teraz vyšetrujeme, čo privodilo tieto prekročenia, tu je veľmi snadný úkol uspokojiť parlament všeobecnými frázami, veď papier je trpezlivý. Ministerstvo nár. obrany uvádza ako dôvody svojho prekročenia sumy použité pre ústrednú správu, zvláštne výdavky na národnú obranu a výdavky na pečlivosť o invalídnych legionárov a ich rodín. U ministerstva sociálnej pečlivosti figurujú ako dôvody sumy vydané na organizáciu práce, na ústrednú správu, na pečlivosť o válečných poškodencov a nezamestnaných. U ministerstva verejného zdravotníctva bolo vraj prekročenie privodené výdavkami na ústrednú správu a zvýšením nemocenských ošetrovacích nákladov. U ministerstva financií je odôvodnenie veľmi snadné: Zvýšily sa výdavky na pokladničnú zprávu.

Oproti rozpočtu z r. 1936 bolo príjmov o 1.142,016.429 Kč menej a tedy na podzim v r. 1935 zahájil svoju púť rozpočet prijatý na r. 1936 s ťažkým hospodárskym omylom, keď predpokládal štátne príjmy o jednu miliardu vyššie.

Avšak ako hospodárila vláda s hľadiska štátneho dlhu? Tu ihneď musíme zistiť, že behom r. 1936 zvýšil sa štátny dlh o 5.603,069.813 Kč, takže koncem r. 1936 činil štátny dlh úhrnom 45.527,384.185 Kč, a jestliže sa i ja odhodlám vy rátať pomocou akejsi matematickej formulky, koľko pripadá zo štátneho dlhu na jednu hlavu, tu musím konštatovať, že na každého jednotlivého obyvateľa republiky, v to počítajúc i deti, pripadá zo štátneho dlhu 3.035 Kč.

Tento obrázok, ktorý som tuná len tak na rýchle v priereze načrtnul a ktorý som chcel v zrkadle číslic dokumentovať, ukazuje na istú veľmi poľutovaniahodnú okolnosť, vidíme-li, že tento parlament naprosto bez individuality, bez charakteru a bez akýchkoľvek obáv kľudne sankcionuje dodatočne tento obrovský nadvýdaj.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP