Pátek 17. prosince 1937

I jednotlivé zprostředkovatelny práce velmi špatně nakládají s nezaměstnanými. Tam vládne byrokratismus a jedná se tam s nezaměstnanými neslýchaným způsobem. Nutí nezaměstnané, aby pracovali na statcích anebo aby šli k jiným vykořisťovatelům. Úředníkům je zcela jedno, co pánové platí. A zpěčuje-li se nezaměstnaný, ztrácí stravovací poukázku, a kdyby se při tom nějak slovy stavěl na odpor, může býti ještě potrestán. Známe takové případy z Lovosic. Také z Kadaně bylo nám hlášeno, že se jeden úředník chová brutálně a že hrubě jedná s nezaměstnanými. Musíme se diviti, že nezaměstnaní mají ještě tolik trpělivosti, že takovým lidem nedají znáti svou fysickou sílu.

Zvláště zle to vypadá ve venkovských okresích. Žádá-li kol. Dubický na panu ministru financí, aby zkoumal a kontroloval, zda se příliš nevyhazuje pro nezaměstnané kol. Dubický by mohl s panem ministrem financí prováděti kontrolu u velkostatkářů, majitelů cihelen a u ostatních členů i české agrární strany a sudetskoněmecké strany, kteří dosáhli snížení daňového základu, což přivádí dnes obce do úpadku. Důkazem je obec Kryry. Snížením daňového základu u majitele cihelny ztrácí obec 40.000 Kč na přirážkách. Následkem toho se zavádějí obecní dávky a ubozí nezaměstnaní, kteří nic nedostávají, musí různými dávkami zaplatiti přirážky za majitele cihelny. Kol. Klieber mluví neustále za sudetskoněmecké malorolníky. Baví se v zemědělském výboru o všech možných věcech, ale ani pan Klieber nehýbá základní otázkou bídy německých sedláků. (Výkřiky posl. Kliebera.) Příčinou špatné životní míry malorolníků je, že mají příliš málo půdy, že mohou příliš málo sklízeti a že nemohou svými plodinami dělati lichvářskou politiku. Desetitisíce hektarů půdy v sudetskoněmeckěm území jsou v rukách dílem členů sudetskoněmecké strany, dílem přátel sudetskoněmecké strany. I vůdce zemědělského stavu pan Stibitz má u Litoměřic veliký chov vepřového dobytka na žír a veliké panství, mimo to má ještě mnoho šlechticů z Německa desetitisíce hektarů v sudetskoněmeckém území. Pan Stibitz má velikou stromovou školku, má na Litoměřicku zámek, který obývá. Máme více takových pánů, máme i továrníka Riedla, který skupuje v sudetskoněmeckém území jeden statek za druhým, týž továrník Riedel, kterého vidíme velmi často vyobrazeného po boku Konráda Henleina. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.) Jen jděte na sportovní a svazové dny do Vrchlabí, pak neuvidíte jen lidi, kteří spějí na silnici, jimž Wehrenfennig musí vzíti svazový odznak. Byl jsem dosti srozumitelný. (Posl. dr Peters [německy]: Musíte mluvit zřetelněji.) Jste již zvyklí na leccos, snad budu ještě srozumitelnější. Zároveň se přimlouvá sudetskoněmecká strana za akcionáře ústřední mlékárny v Karlových Varech, proto dostáváte také od ústřední mlékárny inseráty. Nyní přikročují k tomu, že podrobují nucenému pasteurisování nejen vlastní oblast karlovarskou, nýbrž i karlovarské okolí, jen aby drobní sedláci nemohli prodávati své mléko za přiměřené ceny. Sedláci jsou pak vydáni všanc policejním šikanám.

Ještě několik otázek z pohraničí. Z obcí je ještě několik set dělníků zaměstnáno v Třetí říši. Mluvíte-li s těmito lidmi nebo s jejich příslušníky, máte dojem, jako by nebyly směrodatnými zákony republiky, nýbrž zákony Hitlerovy. Lidé se neodvažují jíti na protifašistickou schůzi, ani příbuzní takových lidí si netroufají, protože ve vaší straně jsou funkcionáři denuncianty a špicly, kteří oznamují za hranicemi jméno každého, kdo se odváží účastniti se protifašistické schůze. Máme důkazy, že se lidi přímo lákali přes hranice pomyslete jen na případ v Brandově - že nepřišli jen vrazi přes hranice, nýbrž že byli také lidé zavlečeni a že se vykonaly jiné věci. Máme všechny důvody, abychom piklům sudetskoněmecké strany v sudetskoněmeckém území věnovali zvláštní pozornost, protože provádíte štvanici, protože úmyslně podkopáváte víru dělníků v demokracii. (Posl. Klieber [německy]: Toho nemáme zapotřebí, to dělá vláda sama, při tom jí nemusíme pomáhati!) Nemáte odvahu, abyste promluvili slovo proti hrozným poměrům v Třetí říši, vy obhájci receptů na chlebové polévky a stravu, která se pro dělníky dělá z pomyjí, aby dělník byl skromný, aby poslušně dřel. Vy potřebujete dělníky bez vůle, kteří by byli čeledíny vašich velkostatkářů a továrníků, již jsou ve vašich řadách. (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany.) Spousta takových lidí je mezi vámi!Ani jednoho z těchto vykořisťovatelů jste nevyhodili, můžeme vám uvésti sta takových jmen. (Hluk.)

Chceme v Sudetách posíliti demokracii. Hlavní otázkou je pro nás obrana republiky a chceme také, aby masy demokratických živlů dostaly dost pro svůj život, aby mohly obranu provésti všemi silami. Nechceme míti v Sudetách poměry, které by snad připomínaly Belgii. Nestrpíme žádné ústupky agentům Třetí říše, ačkoliv říkáme: Nikoliv policejními opatřeními a tresty, nýbrž zde v parlamentě se má mluvit o politických otázkách. Zde se má zaujmouti politické stanovisko k sudetskoněmecké straně a odhaliti její zločinná politika. Žádáme, aby se správa zdemokratisovala. Žádáme, aby sudetskoněmeckou vysilačku měli v rukách protifašisté. Žádáme rovnoprávnost komunistů s ostatními příslušníky vládních stran. Nestrpíme dále, aby se naši lidé při různých příležitostech odstrkovali. Nestrpíme štvaní z Berlína a kapitulaci. Zavrhujeme také způsob psaní jako na př. v "Českém slově", které torpeduje kolektivní bezpečnost, jež opovrhuje mírovými snahami a zasazuje se o dvoustranné smlouvy. Chceme, aby se dosavadní linií zahraniční politiky nehýbalo. Právě tato politika je až do dnešního dne tvrdým oříškem fašismu a to vděčíme orientaci naší politiky k Moskvě a k Paříži. Nedovolíme, aby tím někdo hýbal.

V českém národě je veliký odpor proti reakčním živlům a proti hitlerismu. Naše reakce musí velmi často kapitulovati pod tlakem zástupců českého lidu. Hůře je tomu v sudetskoněmeckém území, kde národnostní a sociální otázky vystupují více do popředí. Děláli se tam ještě špatná politika, jedná-li se tam s lidmi jako se státními občany druhého řádu, roste samozřejmě ideologicky myšlenka Třetí říše, myšlenka fašismu. My však úspěšně vypovíme agentům Hitlerovým v sudetskoněmeckém území boj, na to se může sudetskoněmecká strana spolehnouti. Až dosud chybí velmi mnohým demokratům patřičná odvaha a jistota a to vás okamžitě dělá ještě odvážnými; ale nemyslete si, že dělnictvo bude stále přihlížeti k vaší demagogii a vašemu dětinství. O tom si promluvíme ještě zvláště.

Jak vypadá zaopatřování práce a přijímání dělníků? Ministerstvo železnic rozesílá směrnice pro přijímání dělníků. Tam stojí: že 1. jest vzíti zřetel především na syny kdysi zaměstnaných železničářů; 2. že jest vzíti ohled na ty, již se vrátili z presenční služby a 3. na ony, již ovládají státní jazyk. A tu se pak stává, že se do pohraničních krajů, nejsou-li tam Češi, posílají Češi z jiných okresů. Vloni jsme měli na vrchní stavbě trati Chomutov-Vejprty 40 dělníků, z toho jen 4 Němce. Přejeme českým dělníkům jejich výdělek, musíme však žádati, aby se v sudetskoněmeckém území zaměstnávali především nezaměstnaní sudetskoněmečtí dělníci. Nejme proti tomu, aby dělníci na vrchní stavbě se naučili státnímu jazyku, protože z těchto služebních míst jsou vybíráni železniční hlídači. Ale taková politika je špatná. Ministerstvo veřejných prací žádá, aby se na státních dolech nezaměstnávali lidé, kteří přišli do konfliktu se zákonem na ochranu republiky anebo byli potrestáni pro krádež. V praksi se stalo, že ředitelství v Mostě bylo hlášeno 12 mužů, kteří dostali za krádež 4 měsíce. Ti byli zaměstnáni a kvalifikovaní horníci zůstali bez povšimnutí. To je špatná politika.

Rovněž odsuzujeme politiku donucování. Dnes již je taková morálka, že dělník má ve své nouzi v kapse legitimace dvou nebo tří stran, jednu od českých agrárníků, druhou od sudetskoněmecké strany a třetí od socialistické odborové organisace. Máme pro to důkazy. Nalezla se ztracená brašna, v níž byly čtyři legitimace různých stran, mezi nimi jedna od sudetskoněmecké strany. My komunisté máme v sudetskoněmeckém území zvláště těžkou práci. Většina podnikatelů jsou zapsaní členové sudetskoněmecké strany. Proto se přece pan Peters tak přimlouvá, aby vláda nedělala politiku nepřátelskou podnikatelům a ještě nikdy nenalezl tak vřelá slova pro sudetskoněmecké dělníky jako pro podnikatele a kapitalisty. (Posl. Kundt [německy]: Pak jste mu nerozuměl!) Kdybychom měli pochopiti vaše věci, musili bychom býti žoldnéři kapitalistů. Socialistický dělník to nepochopí. Nejsem bohužel kapitalistickým lokajem jako vy. (Hluk.)

Kde je největší bída a největší nouze? V Rotavě, Hrádku nad Nisou, Cvikově, v oněch metropolích bídy. Z-továren se odstranily stroje, dělníkům se po léta jen slibovalo. Mám zde velké memorandum, kde mohu dokumentárně podle číselného materiálu dokázati zbídačení obyvatelstva a katastrofální poměry v obcích. S podnikateli je to ostuda; byli vyzváni, aby vytvořili náhradní průmysl. Pak chtěli na vládě subvenci. Akcionáři jako na př. z textilního podniku Kosmanos se nestyděli žádati na vládě 10 milionů pro své podniky, jež chtějí modernisovati a racionalisovati. Vláda má jim ještě teď házeti miliony do chřtánu, nedosti na tom, že odvlékli miliony a zanechali tam zničenou obec, zničené lidství.

Nyní k otázce koalice. V koalici se jedná o otázkách se stranického hlediska, nikoliv s hlediska lidu, jinak by se nesmělo státi, že máme takové poměry venku v jednotlivých oblastech i v celé zemi. (Posl. Kundt [německy]: Vy jste však také pro stranické hospodářství!) Naším cílem je vláda levice, naším cílem je, aby reakcionáři byli donuceni odporoučeti se z vlády. (Posl. Kundt [německy]: Vaším cílem je státi se ministrem války!) Ano, pak bych vám dal ranec na záda a poslal bych vás jako legionáře do Ruska, kde jste tehdy byl. (Posl. Kundt [německy]: Tehdy se mi vedlo lépe než dnes!)

Velikou překážkou je, že socialisté jsou v koalici, že se účastní vlády, že se cítí různými věcmi vázáni. Ve Francii se vláda lidové fronty podařila snáze, protože tamní strany byly v oposici a měly svůj cíl. Zde jsou obtíže. Přesto bychom však všechno podnikli, abychom překonali překážky, jež nás dělí. Pan Beran a pan Kundt mají již veliké obavy, neboť kdyby došlo ke spojení, k dohodě socialistů, pak by oba vyletěli, neboť by zde neměli již co pohledávati. (Veselost poslanců strany sudetskoněmecké. - Posl. inž. Richter [německy]: Zapomínáte, že nejsme ve vládě!) Snad vyletíte ze sněmovny. (Výkřiky poslanců strany sudetskoněmecké.) Vyletíte také z dělnických schůzí (Výkřiky poslanců sudetskoněmecké strany: Aha!), protože nemáte poctivé úmysly zde ve sněmovně lidu skutečně pomoci, protože zde na tomto místě provádíte jen jednu demagogii, jednu štvanici a jednu provokaci za druhou. (Posl. Kundt [německy]: V tom připadě by stačilo, abychom po vás opakovali vaše řeči a nemusili bychom se vůbec namáhati, abychom byli demagogy!) Za všech okolností dospějeme k této jednotě. Máme již důkazy, že tam, kde tato jednota existuje, měli z toho prakticky dělníci, střední stav a všichni pracující veliké výhody. (Posl. dr Zippelius [německy]: A v Sovětském svazu?) Ve stávkách, milý Zippelie, při volbách do závodních výborů, při mzdových otázkách, v otázkách sociálně politických, v boji o drahotní výpomoc přinesla odborová jednota dělníkům mnoho a jednota pracujícího lidu na podkladě třídního boje by vykonala divy. Rychle bychom také vyhnali ty, kdož podporují stávkokaze, ze závodních schůzí v Jablonci. Ano, přijde doba, kde vás nebudeme musit vyhánět, kde vás vaši lidé nejen zpolíčkují, nýbrž i vyhodí. Vaši lidé to udělají. (Posl. dr Zippelius)[německy]: Vám rostou vousy!) Vám vousy nerostou (Posl. dr Zippelius [německy]: Ale vám!), protože vypadáte příliš panensky. Jak je tomu při jiných otázkách? Nevzdáme se boje a také se sudetskoněmeckou stranou, s národním souručenstvím si mnohé věci vyřídíme. Strana, která dostala hlasy tisíců nezaměstnaných (Posl. Kundt [německy]: Desetitisíců!), která může nyní přehlížeti vykonanou práci a u níž sudetskoněmecký chudák zjišťuje, že jeho vůdcem je muž obdarovaný německými průmyslníky, že jeho vůdce může cestovati, maje v kapse pojistnou smlouvu na jeden milion, že je oblíben u velkostatkářů a továrníků, že může posílati do Chebu drahé dary, že však ho nikdy není viděti tam, kde sudetskoněmečtí dělníci bojují za práci a chléb, za svůj holý život, pak bude se sudetskoněmeckou stranou, jež má tolik na svědomí, účtovati. Sudetskoněmecká národní pomoc se provádí stranicky. Obdarují toho, který je za dobře s funkcionáři. Všichni ostatní zůstanou bez povšimnutí. Již dnes jsou mezi vámi lidé, kteří to již mravně a morálně nesnesou, aby byli členy takové strany a takového klubu, který vynáší lidi, jež sudetskoněmecký lid odsuzuje, protože zhanobili německý národ. Vy jste jim po vůli, vy jim sbíráte na věnce, vy kryjete takové věci, které tisíce sudetskoněmeckých rodičů nemohou pochopiti. Bylo prokázáno, že váš vůdce není ani s to sepsati sám provolání k sudetskoněmeckému lidu. Na to potřeboval staré národní socialisty, o nichž vždy říkáte, že nejste s nimi vždy za dobře, ani s panem inž. Kallinou z něm. národní strany. Vůdcové, již jsou posedlí velikášstvím, vůdcové, kteří si osobují, že jsou tím neb oním, jsou v sudetskoněmeckém území jen přestupní stanicí. Přijde zase jiná doba, kde národ bude vzpomínati, s hrůzou vzpomínati, na dobu, kdy do sněmovny vešlo 44 mužů, kdy nikdy nebyla bída a národnostní štvanice tak veliké jako dnes a kdy nikdy vykořisťovatelé nemohli tak beztrestně drancovati lidi jako dnes. To je doba, kdy 44 poslanců vešlo do sněmovny republiky.

Na konec (Posl. dr Zippelius: Zaplať Pán Bůh!) - to vám rád věřím, neboť pan Zippelius má pro to všechny důvody.

S tohoto místa říkáme všem nezaměstnaným a pracujícím v sudetskoněmeckém území: Dostanete jen to, co si vybojujete na vládě, kapitalistech a velkostatkářích. Nezaměstnaní musí vystoupiti z reservy, musí demonstrovati a vykřičeti svou bídu před veřejností. Vyhladovování celých okresů musí býti učiněna přítrž. Žádáme, aby nezaměstnaní bez rozdílu stranické příslušnosti společně zasedli za jeden stůl, radili se o svých otázkách, zvolili výbory, předložili své požadavky úřadům a kromě svých požadavků organisovali také přiměřený boj. Očekáváme, že tento oprávněný boj nezaměstnaných nalezne podporu v obcích, očekáváme, že nikdo, ať patří ke kterékoliv straně, nezůstane stranou, když statisíce lidí bojují za svůj chléb. A zase říkáme: Jen v jednotě, ale bez velkokapitalistů a velkostatkářů, bez Klieberů, Zippeliů a Kundtů musí býti vytvořena tato jednota. Neboť je velmi zpuchřelou jednotou to, co nazýváte jednotou: Národní souručenství je dnes již jako slaneček: Smrdí od hlavy až k ocasu. To je vaše národní souručenství, to je vaše jednota, kterou předkládáte sudetskoněmeckému lidu jako něco velikého. Sudetskoněmecký lid však překoná údobí sudetskoněmecké strany. Nebudete tu již všichni, neboť utečete nebo zmizíte nebo jednotlivci z vašich řad půjdou se dotázati k jiné firmě, zda mohou dostati v příštím období parlamentu mandát. Komunistická strana podává všem socialistům, všem poctivým demokratům, všem protifašistům ruku k boji za obranu republiky, za obranu demokracie, za zvýšení životní úrovně a za rozšíření politických práv národů v tomto státě. (Potlesk poslanců komunistické strany.)

Místopředseda Vávra (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen p. posl. Nepomucký. Dávám mu slovo.

Posl. Nepomucký: Vážená sněmovno!

Vládní návrh tisk 1182, kterým se prodlužuje a částečně mění zákon z 24. června 1932, č. 105 Sb. z. a n., prodělal v těchto třech dnech velmi zajímavou historii. Spěch, s jakým se tato vážná předloha projednala, svědčí jednak o tom, jak zvláštní přízni československé vlády těší se tu cukerní karteláři, a na druhé straně svědčí o tom, jak veliký je odpor celé široké demokratické veřejnosti proti vyděračské politice cukerního kartelu v Československu. Průběhem jednání v příslušných výborech, zvláště v zemědělském, ukázalo se, jak ostře se od sebe odlišují zájmy konsumentských mas, zájmy malých a středních rolníků a konečně i zájmy samotné republiky od zájmu cukerních kartelářů.

Myslím, že je možno říci po výsledku a perspektivách celého jednání, že pánové z cukerního kartelu mohou býti více než spokojeni. Agrární strana a zvláště pan posl. Rechcígl jako zpravodaj o tomto vládním návrhu udělali jistě všechno, aby si zasloužili se strany cukrovarského kartelu ne-li více, tedy tohoto velikého uznání. Byl to zvláště průběh včerejšího jednání, jehož jedna pasáž se odbývala i v lavicích posl. sněmovny, stejně tak jako jednání po chodbách a v zákulisí, které ukazovalo, jak dovedou páni foukat najednou studené i horké, aby zájmy cukerních kartelářů prošly podle jejich návrhů a plánů beze změny. Kdyby nešlo o tak vážnou věc, bylo by to jiné. Ale takto je nutno konstatovati, že to byla trapná podívaná za tyto poslední 2 dny, jak jeden výbor čekal na druhý, jeden výbor nevěděl, co bude dělat výbor druhý, poněvadž pan zpravodaj a konečně i vláda předkládali stále nové a nové připomínky, běhalo se, jednalo se, dohodovalo se v zákulisí a na konec musil včera přijíti sám pan ministr zemědělství dr Zadina, aby svou autoritou a vedle toho i prošením v samém zemědělském výboru se dovolával schválení vládního návrhu tak, jak byl předložen.

Vážená sněmovno! U nás se stalo již tradičním zvykem, když se projednává nějaké protilidové opatření, že se to zabalí do roucha zájmu lidu a do roucha zájmu republiky. Kdybychom provedli podrobný rozbor původního zákona i toho, co se k němu dodatečně dodává, nenašli bychom jediné čárky, jediné věty, u které bychom mohli konstatovati: ano, tento zákon se dotýká širokých konsumentských zájmů, zájmů malých a středních řepařů a zájmů republiky, brání a ochraňuje je. Jediná taková čárka v příslušném vládním návrhu ani ve starém zákoně neexistuje. A právě proto, vycházeje z těchto skutečností, provedl zvláště zemědělský výbor ostrou kritiku a polemiku s předkládaným návrhem i s doporučením pana zpravodaje. Byly to nejen strany oposiční, nýbrž i příslušníci koaličních stran, kteří snesli tolik křiklavých a konkretních dokladů o pirátské politice cukerního průmyslu v Československu, že by parlament, opíraje se o tato zjištění, nemohl jednati nijak jinak než-li předložený návrh vládní jednotně zamítnouti, protože neznamená nic jiného nežli další monopolní právo, které se zde na tři léta prodlužuje a jímž se nadále zajišťuje jednak obrání kapes drobných konsumentů vysokou cenou cukru, jednak odírání malých a středních řepařů a nadiktování nízkých výkupních cen a konečně zkracování a ruinování státní pokladny. Za druhé také proto, že každým jiným hlasováním, jiným rozhodnutím diskredituje se sám parlament jako demokratická instituce, která každým jiným hlasováním šlape zájem širokých lidových vrstev pro hrabivou lačnost cukerních kartelářů. Že se také tímto jiným hlasováním žene voda na mlýn fašistickým zakuklencům, o tom není třeba na základě zjištěných velkých pobouření mezi lidem pochybovat. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Vážení pánové, strana, která se zde stala jaksi bojovníkem za zájmy cukerního kartelu, velmi ráda vykládá, že cukerní hospodářství je jedním, o němž se může říci, že je nejlepším představitelem a vzorem t. zv. řízeného hospodářství. Ale zkušenosti téměř dvou desetiletí činnosti cukerního kartelu svědčí o pravém opaku. Snad nikde jinde kromě džungle špiritusové a škrobové nebylo podáno tolik důkazů, jak vyděračská je politika kartelů, jako právě v řízeném hospodářství cukerním. Ono také vytvořilo stav, za kterého ohromná většina lidu, zvláště chudého obyvatelstva na východě republiky, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, pomalu nezná, co je to cukr, přes všechny výklady a učená pojednání, zatím co se cukr, jehož spotřeba v Československu stále a stále klesá, vyváží za pakatel za hranice nebo se denaturuje různými chemickými přípravky, aby sloužil k výkrmu vepřů v panských dvorech a velkostatcích.

Druhé, co páni ze strany agrární zvlášť na venkově vykládají, je, že se tak děje v zájmu malých a středních zemědělců. Shodou okolností připadá projednávání prodloužení tohoto zákona právě do 30letého výročí, v němž byl zahájen boj, ražený bývalým hostivařským sedlákem Švehlou pod heslem: Hydra cukerního kartelu musí být zničena, dokud je čas!


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP