Pátek 17. prosince 1937

Místopředseda Langr (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. G. Böhm. Dávám mu slovo.

Posl. G. Böhm (německy): Slavná sněmovno! Dámy a pánové!

Tři zákonné osnovy neobyčejně důležité pro statisíce pracujících lidí budou v několika dnech odhlasovány. Při každé příležitosti jsme poukazovali, že se stalo systémem nezabývati se nepříjemnými otázkami, jak by bylo správné, ale usnadnili jste si věc tím, že jste prostě takové nedostatečné vládní osnovy prodloužili na krátkou lhůtu. Již dávno by vám musilo býti jasným, že tím nezmírníte bídu našeho pracujícího lidu, že tím nerozřešíte ohromné sociální problémy. A bylo by si přáti, abyste se jednou podívali přímo na tyto reálné skutečnosti a abyste se snažili skutečným činem dokázati, že máte vůli rozřešiti nerozřešené otázky alespoň částečně.

Vládní návrh tisk 1179 o úpravě státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti podle gentského systému má zase býti prodloužen na rok, aniž jste měli odvahu a použili této příležitosti, abyste vzali zřetel na oprávněná přání a stížnosti proti tomuto gentskému systému. Naše stanovisko ke gentskému systému je stále totéž a před několika dny jsem toto stanovisko oznámil v soc. politickém výboru, jak jsme i při všech dřívějších příležitostech činili. Naším požadavkem je a zůstává, aby se na místě nedostatečného a u nás se plně neosvědčivšího gentského systému zavedlo obligatorní pojištění proti nezaměstnanosti.

Tento systém se snad osvědčil v době, kdy se zaváděl v tomto státě, před 12 lety, kdy jsme neměli ani 40.000 nezaměstnaných, neosvědčil se však v době, kdy nezaměstnanost stoupla u nás na 500, 600, 700 a 800 tisíc nezaměstnaných. Neboť jen třetině nezaměstnaných se dostává státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti podle gentského systému. Ostatní nejsou buď vůbec podporováni nebo jen stravovacími lístky. Když již stát, tedy pospolitost státních občanů musí přinášeti oběti, musí tyto oběti býti spravedlivě rozděleny a nikoliv tak, aby byly na prospěch jen části potřebných.

Můžete sice odpověděti: Každý dělník by měl býti právě organisován. My vám však odpovídáme: Stát rozpustil kdysi škrtnutím péra národní odborovou organisaci a zabavil prostě všechno po ruce jsoucí jmění, jež sloužilo k zajištění dělníky zaplacených příspěvků a tím tedy jejich práv. Nikdy jste si asi neujasnili, že jste takovými opatřeními vzali dělníkům potřebnou důvěru k odborové organisaci. Můžeme vám také dále odpověděti: Co je s těmi tisíci mladých lidí, kteří odrostli škole, kteří však nemohli býti zařazeni do pracovního procesu a proto také nemohou býti odborově organisováni? A protože vše tak vypadá a protože je zde ještě mnoho jiných stížností, proto odmítáme systém, který nemůže zahrnouti všechny dělníky. Ale právě dnešní doba by byla příznivá pro zavedení obligatorního pojištění proti nezaměstnanosti, protože to je spíše možné v době, která znamená vzestup, a protože se potom mohou vytvořiti reservy, kterých je třeba pro špatné časy.

Neustálým prodlužováním takových nedostatečných nařízení na krátkou lhůtu vytváříte ohromnou nejistotu i v samých odborových organisacích, protože si vedení odborových organisací nemůže vytvořiti pracovní plán, protože však také na druhé straně tyto odborové organisace nevědí, jaká opatření zase učiníte po uplynutí této lhůty. Když již nemůžete nebo nechcete splniti volání po definitivní úpravě obligatorním pojištěním, zlepšete alespoň v nejbližší době tento platný zákon.

K osnově tisk 1181 o kolektivních smlouvách nutno konstatovati, že se i zde ukázalo, i když prodloužení jest uvítati, že vláda nevyvodila nutné důsledky a sice že nepoužila příležitosti, když doba platnosti tohoto nařízení uplynula, aby vytvořila nová zákonná opatření, jež by umožnila kolektivní smlouvy a jejich závaznost pro celý průmysl s ohledem na různé regionální životní podmínky. Při této příležitosti měl by i stát možnost upraviti zákonnou cestou minimální mzdy. Tím by byl posloužil širokým vrstvám pracujících a i celému hospodářství. Je nám jasno, že musí dojíti k odporu proti zákonné úpravě kolektivních smluv; stát by však měl skutečně energickým činem překlenouti tyto odpory, neboť konec konců může jíti jen o hlasy podnikatelů, kteří si nejsou vědomi svých sociálních povinností vůči dělnictvu. Úpravou, již žádáme, nepozvednete jen kupní sílu a životní úroveň širokých vrstev pracujícího lidu, nýbrž posloužíte tím i hospodářství, protože do něho oklikami konec konců plynou zvýšené dělnické mzdy. Hospodářství posloužíte však také proto, že vytvoříte spravedlivou kalkulační basi, jež chrání sociálně smýšlejícího podnikatele před podnikatelem nesociálním.

Nedáváme si ujíti ani tuto příležitost, abychom nevarovali, že se takové sociálně politické osnovy takto neprojednávají, že jsou se všemi svými nedostatky neustále prodlužovány, nýbrž žádáme, abyste se konečně rozhodli důkladně rozřešiti tuto otázku.

Osnova tisk 1180 o zastavování podniků a hromadném propouštění skýtá sice určitou záruku, že podniky nebudou zastavovány, ale přes to není tak stylisována, aby se mohla označiti za dokonalou, zde musíme projeviti pochybnosti, protože osnova má dosti mezer, kterými mohou proklouznouti ti, kteří chtějí zákon obejíti. Ostatně tento zákon chrání jen část podniků. Maloživnostenské podniky se tím nechrání, jsou mimo zákon, neboť často je nesmyslná daňová prakse a nemírné zdanění důvodem, že se podnik zastaví, čímž je ročně postiženo tisíce dělníků. Lepší by byl zákon o zaopatřování, jakož i opatření pro zaopatření práce, ochranu hospodářství před vykořisťovatelskými metodami, které často vedou k zastavení provozu, jak to v posledních letech často kartely provedly. Lépe by také bylo, místo abyste prováděli jen formální opatření proti zastavování podniků, postarati se, aby se nezřizovaly nové podniky, aby se zavedly přísnější průkazy způsobilosti, lepší by konečně také bylo neposkytovati vystěhovalcům možnost zakládati podniky, kterými jsou často sudetskoněmecké podniky ohrožovány. Ochrana širokých vrstev pracujících německých státních občanů, maloživnostenských podniků, jejich podpora a ochrana státem není taková, aby nás mohla uspokojovati. Z těchto všech důvodů jsou všechny obory státní péče jako gentský systém, stravovací akce, úrazové pojištění, pensijní a sociální pojištění, péče o poživatele starobních rent, invalidy atd., atd. neustále vystaveny naší veřejné kritice v parlamentě, v tisku a v celé naší činnosti.

Proto musím i při projednávání těchto sociálně politických osnov říci toto. Dámy a pánové! Zima je přede dveřmi, k hladu a zimě se druží ještě strašidlo další nezaměstnanosti, neboť rychle stoupající číslicí nezaměstnaných mizí pro dělníka i poslední naděje na práci. Pan zpravodaj uznává sám, že počet nezaměstnaných stoupl v poslední době asi o 100.000. Bída a nouze se zase vzmáhají. Učinili jste, pánové, o své újmě opatření, aby alespoň o svátcích míru nemusil žádný státní občan hladověti? "Humanita" je krásné slovo, ale zůstane-li jen slovem, klesne na pustou formu. Domníváte-li se, že musíte vynakládati peníze jen na kapitolu "zbrojení", měli byste si uvědomiti, že tím nelze ještě dávno hájiti stát, neboť k tomu je především třeba mladých a silných lidí (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.) a ne takových, již jsou rozhorčeni a vyčerpáni nezaměstnaností a nedostatečnou péčí. Jsou to tvrdá slova, jež vám musíme neustále opakovati a přece se zdá, že dnes ještě méně než kdy jindy přemýšlíte o péči a svých sociálních povinnostech, ať se to nazývá gentským systémem, stravovací akcí nebo jinak. Německý nezaměstnaný nabývá tak dojmu, jakoby počet nezaměstnaných v českých okresích až na nepatrné výjimky silně poklesl a že se stát málo stará, co se stane s lidmi v sudetskoněmeckém území, kteří jsou postiženi škrty ve stravovací akci a nedostatečnou péčí. Měli byste příležitost na dosah ruky, abyste dnes velkolepým způsobem dokázali, že se stát ujímá svých nevinných nezaměstnaných občanů, a je na vás, abyste tyto ubožáky ochránili nařízením nebo zákonem od nejhorší bídy. Když byla nezaměstnanost tak veliká, že státní finance nemohly již poskytnouti dostatečnou podporu, snížili jste podpory. Když letos celková nezaměstnanost všech znatelně poklesla k radosti všech, jak výslovně podotýkám, bylo by bývalo vaší povinností, poskytnouti příležitost nezaměstnaným, kteří ještě stále nemohli býti zařazeni do pracovního procesu, aby těžili z tohoto zlepšení.

Jeden z mých kamarádů se v rozpočtovém výboru tázal ministra soc. péče Nečase a tuto otázku opakuji před tímto forem: Kde jsou úspory z letošní stravovací akce? Rozpočet loňského roku jste vybudovali na skutečnosti více než dvojnásobného počtu nezaměstnaných. Jistě jste si zajistili prostředky pro tento počet nezaměstnaných. Ale již na začátku letošního roku začal přece klesati počet nezaměstnaných a vy sami neustále oznamujete, že počet nezaměstnaných klesl o více než 50%. Kde jsou tedy úspory? Místo abyste těmito úsporami zlepšili poměry nezaměstnaných v německém území, kteří jsou ještě stále bez chleba a práce, a místo abyste zvýšili nynější podpory, dovídáme se denně, že ve stravovací akci provádíte zcela nepochopitelné škrty, které se pohybují mezi 15 až 40%.

Domnívám se, že mohu upustiti od předložení celé kupy dokladů a důkazů, které ukazují, jaké tvrdosti chová celá sociální péče tohoto státu, které dokazují, kolik je bídy, která by mohla býti zmírněna, kdyby nebyly tyto tvrdosti v zákonodárství, v nařízeních a ve výnosech státní péče. Chtěl bych zde konstatovati, že ještě nikdo nepřemýšlel, co to znamená býti bez práce ne měsíce, nýbrž již 3, 5, 7 let a musiti žíti ze skrovné podpory, co to znamená denně sytiti hladová ústa dorůstajících dětí, není-li zde nic nebo jen skrovná podpora 20 Kč, několik chlebů a trochu mléka. Pánové, domnívám se, že právě nyní musíte přestati - říkám výslovně "musíte" - s tím, abyste na přídělech okresům ve stravovací akci tak šetřili, protože tím se venku odnímá tisícům lidem i tato poslední podpora.

Dámy a pánové, i já zastávám stanovisko, že nutno šetřiti, a je povinností každého státu tak činiti. K tomu však dodávám: Šetřte, kde chcete, ale nešetřte na péči a podporách nezaměstnaných. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Dámy a pánové! Úvodem jsem již mluvil o nezaměstnané mládeži, o lidech, již dnes dorůstají dílem stáří, v němž jsou schopni pracovati, dílem stáří, v němž mohou vykonávati vojenskou povinnost, aniž měli příležitost poznati požehnání vlastní práce. Různé korporace v naší sudetskoněmecké národnostní skupině chtěly z vlastní iniciativy a vlastními prostředky jakož i z obětí německého obyvatelstva vybudovati pro tyto mladé lidi pracovní tábory a útulky. U nás se v rozhodujících státních kruzích ještě stále hájí nesprávné stanovisko, že dobrovolná pracovní služba nebo pracovní tábory jsou vynálezem tak zv. autoritativních států a z těchto důvodů se předem odmítají. Musím zde konstatovati, že tento názor je naprosto nepřiléhavý a že skoro ve všech evropských státech je dnes zavedena dobrovolná pracovní služba, že ji tyto státy co nejúčinněji podporují a že měla nejlepší úspěchy. I v Americe jsou dnes taková zařízení. Hodnota a úspěchy hnutí pro pracovní tábory nejlépe vynikly na mezinárodním kongresu pro pracovní tábory, který se konal letos v létě v Seligsbergu ve Švýcarsku a který byl obeslán skoro všemi evropskými státy. Bohužel chyběl právě náš stát při tomto jednání.

Na místo, aby stát u nás takové snahy - až dosud můžeme mluviti jen o soukromých snahách - vděčně uznával, podporoval, jim pomáhal a poskytoval subvence, jsou do takových táborů posíláni špiclové a nedůvěřivě se pozoruje, zda se tam snad příliš nepěstuje vojenský výcvik a zda se tam snad nekoná příliš mnoho nočních cvičení.

Můj kamarád z klubu posl. Eichholz mluvil před několika dny při projednávání otázky státních zaměstnanců o sudetskoněmeckém dorostu a jeho zařazení do státních služeb. Tisíce absolventů německých středních a vysokých škol, kteří dříve mohli nalézti místo ve státních službách, tvoří dnes součást naší armády nezaměstnaných.

Když si pak sudetští Němci vytvořili pro velikou bídu svých po léta nezaměstnaných lidí v sudetskoněmecké národní pomoci pomocnou akci, která měla pomoci nejchudším z chudých, pak dovolte, abychom tuto pomocnou akci dokončili bez poruch a omezení, abychom alespoň v tomto oboru měli pocit, že smíme pomáhati, aniž nám někdo něco předepisuje.

Obracím se dnes při tomto bodu zde ve sněmovně na pana ministra vnitra a prosím ho, aby nařídil okresnímu hejtmanu z Nejdku, panu radovi Skramlíkovi, aby již nežádal 20% ze sbírek nejdecké německé národní pomoci pro svou vlastní pomocnou akci. (Výkřiky posl. Kundta.)

Jak často jsme již v této sněmovně mluvili o bídě dělníků, dostávajících invalidní renty, kteří pro svou měsíční rentu v částce 80, 90 a 120 Kč nesmějí dostati žádný stravovací lístek. Tito ubožáci, staří a vetší, mají z této skrovné renty zaplatiti činži, šatstvo a otop a mají z ní ještě asi žíti. Takových ubožáků, již dostali jako poživatelé starobních rent po životě naplněném prací od obchodních komor medalii za čtyřicetileté věrné služby ve své práci, jsou tisíce. Z toho asi mají žíti. Pro každý stát, který nemá dosti prostředků pro své invalidy práce, je to ostuda.

Apeloval bych právě s ohledem na tyto nedostatky a chyby zvláště ve státní stravovací akci na pana ministra financí a na zemský úřad, aby před vánocemi vydali výnos, že všechny škrty v posledním období stravovací akce budou dodatečně vyplaceny, aby lidé, kteří musili býti vyloučeni, dostali ještě nyní před vánocemi poukázku na potraviny. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.) Dámy a pánové! Učinil-li jsem tento návrh, aby ještě v posledních minutách před vánocemi byl vydán výnos, pak ať mi nikdo nepřijde a neříká mi, že to je snad demagogie, že tím chci dělat propagandu. Mohu vám prohlásiti: s tímto požadavkem, s touto prosbou na ministra sociální péče a zemský úřad to míním docela vážně, protože vím, jak těžce lidé tam venku strádají bídou.

Dámy a pánové! Ani nám nenapadne, abychom právě při kritice takových sociálně politických osnov chtěli u vás snad vzbuditi dojem, že chceme neustále mluviti jen o sudetskoněmecké bídě. Stojíme zde před vámi jako zástupci německého lidu, otevřeně a upřímně odkrýváme před vámi poměry a nedostatky skutečné a žádáme na vás pomoc pro naše lidi trpící bídou, pro německé nezaměstnané, jichž je stále ještě 100.000, pro náš churavějící průmysl, pro zchudlé obchodníky a živnostníky, žádáme na vás, abyste sudetskoněmeckému území vrátili alespoň malou část těch miliardových částek, které plynuly v poslední době do státní pokladny ve formě daní ze sudetskoněmeckého území, a to nikoliv v té formě, jak řekla paní kol. Zeminová, ve formě valů ze železa a betonu, nýbrž pomocnými akcemi, jichž my venku máme potřebí. (Potlesk poslanců strany sudetskoněmecké.)

Žádáme však také, aby se s námi zacházelo tak, jako s každým jiným státním občanem na poli sociálně politickém. Zvláště máme právo klásti tento nikoliv nespravedlivý požadavek, protože jsme až dosud státu a jeho vládám nezůstali nic dlužni. Žádáme-li tudíž na vás, aby naše životní práva byla zajištěna zákonem, není to rozhodně přehnaný požadavek, nýbrž je to požadavek, který se opírá o zlé a špatné zkušenosti uplynulých 19 let.

Dámy a pánové! Chci zde položiti několik otázek a požádati vás, abyste nám přinesli důkazy. Přineste nám i třeba jeden důkaz, že jsme nezaplatili své daně, pokud jsme ještě měli peníze. Dokažte nám, že německý dělník není právě tak spolehlivý jako ostatní dělníci. Dokažte nám, že německý státní úředník má menší schopnosti než každý jiný státní úředník. Dokažte nám, že německý průmysl má menší výrobní schopnost a že vyrábí horší výrobky než průmysl ve středních Čechách, a dokažte nám konečně, že stav německých živnostníků a obchodníků nevyrábí a do prodeje neuvádí své hodnotné výrobky. Máme právo žádati od státu, aby se při všech opatřeních k potírání hospodářské bídy a nezaměstnanosti bral především na nás ohled, protože my tím trpíme nejsilněji a již také nejdéle. Musíme-li stále slyšeti a čísti, že my ze sudetskoněmecké strany jsme příliš radikální, že naše požadavky jsou příliš přehnané, jsou to jen výmluvy pro váš nedostatek vůle. Slyšíme-li a čteme, že němečtí aktivisté jsou mnohem umírněnější a skromnější, že se lépe přizpůsobili vám a vaší demokracii, chtěl bych vám dnes říci: Komu vlastně prospělo, že se přizpůsobili a že se spokojili? Jistě vám a státu, ale zvláště těm různým "Jednotám", aby mohly snáze a hlučněji prováděti své odnárodňovací metody v německém území, prospělo to také jednotlivým resortním ministrům z dřívějších let, protože tak mohli snáze, bez odporu, propustiti desetitisíce německých státních úředníků. My jako sudetskoněmecká strana si zde v Praze nehrajeme na hodného Fridolína jako německé vládní strany a neponecháváme v sudetskoněmeckém území vše svému osudu, nýbrž prohlašujeme vám zde na půdě parlamentu to, co prohlásiti musíme, že německý dělník a německý nezaměstnaný ještě hladoví a lační po práci, že chodí tisíce německých zaměstnanců a akademiků, kteří nevědí, co si mají počíti, že německá mládež, která vychodila školu a dorůstá věku, kdy je schopna pracovati, neví, co má počíti se svým životem, jejž jí Bůh daroval. Šest až sedm let hrozné bídy tíží sudetské Němce jako trest. Kolikrát jste již až dosud dokázali činem svou dobrou vůli, kolikrát jste ji dokázali, ačkoliv se německé strany účastní vlády, ačkoliv vás napomínáme a varujeme, ačkoliv slibujete, že se to změní?

Jen nám nechoďte s 18. únorem. Nevěříme tomuto 18. únoru a rozpočtová rozprava dokázala, že dokonce jeden partner, němečtí aktivisté, již sami tomu nevěří a že to zcela otevřeně prohlašují. Můžete, dámy a pánové, namítnouti, že se poměry lepší a že to dokazuje počet nezaměstnaných. Bylo by nevěcným a nespravedlivým, kdybychom se i my z toho neradovali. (Poslanec Pik: 18. únor vede k smíření a vy chcete štvaní! - Hluk.)

Místopředseda Langr (zvoní): Prosím o klid!

Posl. G. Böhm (pokračuje): Ale, dámy a pánové, podívejte se přece jednou na číslice nezaměstnanosti v německých krajích a srovnejte je s číslicemi v českém území! Kde je ještě nezaměstnanost nejsilnější a kde zase nejrychleji stoupá? Naši němečtí dělníci a nezaměstnaní mají tedy právo žádati na vás spravedlnost, neboť mají právě tak nárok na život v tomto státě jako každý jiný státní občan. Na konec vám ještě říkám, dámy a pánové, že je nejvyšší čas, hlavně proto, aby se zabránilo, záleží-li vládě vůbec na tom, aby se již existující mínění, že v tomto státě jsou dvojí státní občané, nestalo rozhodnou, nebezpečnou myšlenkou. Můj kamarád z klubu dr Peters mluvil na tomto místě před několika dny o tom, co byste si měli mysliti o oposici. A i já používám dnes příležitosti při projednávání těchto osnov a říkám vám, že neděláme jen kritiku pro kritiku, že neděláme jen oposici, protože jsme v oposici. To neděláme již proto, že situace sudetských Němců v tomto státě je příliš vážná. Ale jednu věc děláme na rozdíl od německých koaličních stran: Říkáme pravdu, a to tak jasně, jak je to jen možné a jmenujeme věci jejich pravými jmény, jak musí býti nazvány. Odhalujeme vám kořeny všech nás tížících hospodářských, sociálních a národnostních zel, abyste je konečně poznali a přikročili k jejich nápravě, chcete-li vůbec. Při tom však používáme svého poctivého přesvědčení, které všichni máme; neboť, dámy a pánové, i to je třeba říci: Nejsme irredentisté, nejsme nepřátelé státu, za něž obvykle nás prohlašuje jedna vaše část. Neštveme tím naprosto proti státu, protože přesně víme, že bychom tím svému národu prokázali velmi špatnou službu, neboť víme, že v tomto státě je vedle vašeho domova i domov náš. Proto žádáme pro nás Němce - a při tom mluvíme, ať to již uznáváte či nikoliv, nám je to konec konců zcela lhostejné - pro 70% sudetských Němců, abyste vy, již máte moc a tedy také prostředky, změnili poměry, které budou míti špatný vliv nejen na náš národ, nýbrž i na stát, budete-li si takto dále počínati. Můžeme to říci, protože jsme si toho boje, který ohrožuje náš hospodářský, sociální a národnostní život, ale dokonce i život kulturní, nepřáli, nýbrž protože jste nám tento boj vnutili. A že se bráníme všemi zákonnými prostředky, které máme po ruce, to je, dámy a pánové, naším dobrým právem a od toho nás nikdy neodradíte. Od tohoto boje za naše právo a za zvýšení sociální úrovně širokých vrstev našich fysických a duševních pracovníků nás odradíte tehdy, až dokážete svou budoucí činností a svými činy, že to myslíte s řešením sudetskoněmecké otázky skutečně vážně, poskytnete-li důkazy, které nám zaručí existenci naší národní skupiny. (Potlesk poslanců sudetskoněmecké strany.)

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP