Pátek 17. prosince 1937

Zemědělský výbor zabýval se nově do projednávané osnovy zákona vsunutým odst. 4 v §u 1, jímž se stanoví pojem cukru pro zřizování cukrovarů. Pojem cukru tak, jak je stanoven v návrhu zákona, je podle mínění zemědělského stejně tak jako živn.-obchodního výboru rozhodný a směrodatný jedině při posuzování živnostenských provozoven na výrobu cukru. Aby se odstranily všechny pochybnosti při výkladu předkládané osnovy zákona, přijaté sněmovnou, bylo do důvodové zprávy zemědělského výboru pojato výslovně, že vaření řepového syrupu výhradně pro spotřebu vlastní domácnosti není předloženou osnovou dotčeno. Chceme tímto zdůrazněním v důvodové zprávě a schválením posl. sněmovnou předložené osnovy i důvodové zprávy zameziti neodůvodněné šikanování malých zemědělců, chceme zameziti, aby finanční správa zbytečně neobtěžovala zemědělce stíháním, jestliže si uvaří z několika kilogramů řepy něco málo syrupu pro spotřebu své rodiny. Domnívám se, že finanční správa má jiné větší a důležitější úkoly, nežli aby byli zemědělci, a to zejména drobní a zemědělští dělníci, tímto způsobem šikanováni, a že finanční správa nesmí shánět haléře tímto způsobem, ale naopak že se musí starat, aby podchytila milionové zdanění příjmů. Proto bych chtěl říci, že mínění zemědělského a živnostenského výboru v tomto směru bylo jednotné, bylo jednotné v řadách všech koaličních stran, a proto prosím, aby koaliční tisk laskavě vystříhal se podobného způsobu psaní, jak dnes máme možnost čísti v "Ranních novinách", které přinášejí tuto zprávu, kde se mimo jiné praví (čte): "Úžas způsobilo, že toto závazné ujednání představitelů agrárního klubu narazilo na odpor ministra dr Černého. Ten totiž prohlásil, že by nemohl dát souhlas ani k tomu, aby zpravodaj prohlásil, že příslušný odstavec, znemožňující výrobu syrupu, se nevztahuje na domáckou výrobu u venkovanů." To tedy způsobilo úžas. Chtěl bych říci, že takovéto psaní "Ranních novin" způsobilo skutečně v našich řadách úžas a to proto, že tato zpráva je naprosto nepravdivá. Jakmile vyskytly se v řadách koalice a to všech stran připomínky, že by bylo potřebí v důvodové zprávě se zmíniti, aby zemědělci nebyli šikanováni, spojil jsem se ihned s vládními činiteli, a to i s p. ministrem dr Černým a mohu odpovědně prohlásiti, že p. ministr dr Černý mně konstatoval, že s tím nejen nesouhlasí, nýbrž že si také přeje, aby to, na čem se koalované strany sjednotily, do důvodové zprávy přišlo.

Neříkám to do řad koaličních pánů poslanců, nýbrž chtěl bych to říci na adresu koaličního tisku - a pěkně o to prosím - aby se vystříhal zpráv, které nejsou správné, a nežli cokoliv je uveřejněno, aby si páni redaktoři svoje informace laskavě ověřili. Stejně bylo psáno ve včerejším "A-Zetu" večerním i ranním, jak prý bylo postupováno v živn. obchodním výboru a že v tomto výboru byl dán podnět ke spekulacím v ceně cukru. Také tato zpráva neodpovídá pravdě a já jako referent považuji za povinnost, abych to konstatoval a apeloval znovu, aby se pánové takovéhoto způsobu referování vystříhali.

Zemědělský výbor, stejně jako posuzoval otázku syrupu v domácnosti, zabýval se vážně a věcně i požadavky vznesenými z organisací včelařských. Zemědělský výbor konstatoval ve vývodech řečníků, že nebylo by účelné zřizovati nový včelařský cukrovar, ale že je odůvodněno tím spíše zabezpečiti cukr na přikrmování včel za přiměřenou cenu. Vítá proto ochotu průmyslu letošního roku vyjíti cenově včelařům vstříc, ale poněvadž daň z cukru zatěžuje velmi cenu cukru, výbor pojal do důvodové zprávy po dohodě všech koaličnícl poslanců apel na ministerstvo financí, aby pravidelně povolilo příděl nezdaněného cukru pro nouzové krmení včel podle návrhu vrcholné organisace včelařské.

Zemědělský výbor zabýval se dále podrobně otázkou našeho řepařství, jehož význam všeobecně byl uznáván a oceňován. Výbor uznal, zejména ve vývodech řečníků všech stran, nutnost slušného zpeněžování řepy cukrové. Zákon, který je předkládán parlamentu ke schválení, plní prvou část v Londýně převzatých závazků úpravou povolování nových cukrovarů. Domníváme se a považujeme za potřebné zdůrazniti, že bude stejně nutno, aby při dalším plnění mezinárodních našich závazků byly spravedlivě plněny i potřeby řepařících zemědělců. Výbor nekonkretisuje zatím požadavky řepařství tak, jak byly předneseny ve vývodech jednotlivých řečníků, ve víře, že bude míti znovu příležitost se k nim vrátiti a pečlivě je projednati.

Činím proto jménem výboru zemědělského stejně tak jako živn.-obchodního návrh posl. sněmovně, aby projednávaná osnova zákona byla přijata slavnou posl. sněmovnou Národního shromáždění ve znění vlád. návrhu opraveného zemědělským a živn.-obchodním výborem, že platnost zákona je omezena do 31. prosince 1940. Stejně tak prosím, aby slavná posl. sněmovna vzala na vědomí vývody zemědělského a živn.-obchodního výboru a zejména jejich rozhodnutí, pojatá do důvodové zprávy a rozdaná pánům členům zákonodárného shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Zpravodajcami k odst. 6 poriadku sú: za výbor soc.-politický p. posl. Nový, za výbor živn. obchodný p. posl. Tykal.

Dávam slovo prvému zpravodajcovi, za výbor soc.-politický, p. posl. Novému.

Zpravodaj posl. Nový: Slavná sněmovno!

Vládní nařízení č. 78/1934 Sb. z. a n. novelované vlád. nařízením č. 134/1935 Sb. z. a n. proti zastavování provozu továrních závodů a hromadnému propouštění zaměstnanců se plně osvědčilo. Splnilo nejen sledovaný cíl ochrániti zaměstnance před hromadnou restrikcí, ale odstranilo namnoze řadu překážek, které bránily udržeti rozsah výroby v neztenčené míře. Tím působilo i ve smyslu positivním. Tímto opatřením zachována byla práce velkému počtu zaměstnanců a státu ušetřeny značné výdaje ve formě podpor v nezaměstnání. Hospodářské poměry nejsou ještě takové, aby v zájmu veřejném mohlo se takového opatření postrádati. Jeví se proto nutností, aby citované vlád. nařízení bylo obnoveno.

Dnešní konjunktura je jednostranná, takže nezachycuje stejnoměrně všechen průmysl a tak zatím, co některá odvětví jsou velmi dobře zaměstnána, jiných se jen konjunktura málo anebo vůbec nedotýká. Máme-li na paměti ještě prudký vzestup hlášených nezaměstnaných v měsíci listopadu, pak je jasné, že problém nezaměstnanosti v současné době stále trvá, byť nebyl snad tak palčivý. Bylo by osudné, kdybychom si to neuvědomili a podle toho se nezařizovali.

Pokládám za velmi nalehavé, by zhodnotily se zkušenosti, které jsme získali v době krise. Jsme tak povinni tím spíše, když víme, že podstatnou částí nynějšího hospodářského rozběhu jest zbrojení. Nesmíme zůstati nepřipraveni pro případ nové krise. Učiniti včas všechna opatření pro rozšíření konjunktury a plánovitě čeliti možnosti nové krise s hrůzami snad většími, než které doprovázely krisi poslední, pokládám za nejpřednější úkol naší politiky.

Dělati dobrou hospodářskou politiku znamená především dělati politiku levného úvěru, neboť bez dobré finanční politiky bude naše hospodářství jen vegetovati a náš lid stále trpěti. Sem patří také důsledná péče o zvyšování našeho vývozu. Jakkoliv se náš vývoz v poslední době podstatně zlepšil, zdaleka to neodpovídá dřívější naší posici a tím méně našim možnostem výrobním. Dobrá hospodářská politika nesmí váhati vypořádati se s technickým pokrokem. Myslím, že netrpíme tak vinou vyspělé techniky jako více vinou zaostalé politiky. Té politiky, která brání, aby se společenský organismus přizpůsobil technické kultuře a aby se stroje staly dobrodiním všech. Zkrátiti pracovní dobu, jak to odpovídá pracovnímu tempu, a učiniti jiná známá soc.-politická opatření, je odůvodněné a naléhavé.

Ze mzdové politiky našich zaměstnavatelů není patrno, že by si byli vzali cenná poučení z minulé krise. Je viděti, že pořád nerozumí tomu, že nízká mzda vede a uspišuje krisi a že naproti tomu dobrá mzda konjunkturu zabezpečuje. Proto máme u nás stále špatné mzdy a nízkou životní míru. V průmyslu se dávno ujala výroba massová, ale jeho vedení nechce viděti, že špatně placení lidé jsou špatnými konsumenty. Zde je jedna z brzd hospodářského rozmachu.

Je vůbec mnoho složek, kterými se dá čeliti nové krisi. Jednou takovou je také řádný plán veřejných investic, které by byly tak připraveny, aby mohly býti zahájeny ihned, jakmile by soukromá podnikavost ochabovala. S přípravou takovéhoto plánu by se mělo začíti ihned.

Zájem státu vyžaduje, aby přihlédnuto bylo k některým krajům, které byly krisí nejtížeji postiženy a kde důsledky této stále trvají. Jedním takovým krajem jsou západní Čechy. V oblasti obchodní a živnostenské komory v Plzni zastaveno bylo od převratu 136 průmyslových podniků, z nichž 56 bylo zastaveno od roku 1929, tedy více nežli jedna třetina. Západní Čechy jsou od státního převratu na stálém hospodářském sestupu. Hlavní příčina toho je, že průmysl převratem ztratil příznivé postavení, které měl v cestě do zemí alpských a balkánských a ve výhodných železničních tarifech. Tyto byly zvlášť výhodné pro dovoz surovin a zejména hnědého uhlí. Marně se po léta namáháme, aby to, co uznáno bylo za spravedlivé v bývalé monarchii, přiznáno bylo i nyní. Opatření, které před několika dny učinilo ministerstvo železnic, je tak malé a málo významné, že nemůže býti nazváno pomocí. Stálé hospodářské ochuzování západočeského kraje dostoupilo nebezpečného stadia a stává se nebezpečím, které se dotýká samého státu. Je proto i v zájmu státu, aby odůvodněným a spravedlivým požadavkům západních Čech bylo konečně vyhověno. Už nyní jsou škody takového druhu a rozsahu, že se všechny nedají odčiniti.

V poslední době z jistých důvodů stěhuje se z Čech některý průmysl do východní Moravy a Slovenska. Budiž to těmto krajům přáno, ale je na místě upozorniti, že zde vyrůstá problém náhrady těm krajům, kterým se průmysl béře a které se tím ochuzují. Přece se musí počítati s tím, když se béře obživa lidem, že se mu má dát v náhradu jiná. Tento problém, zdá se, bude čím dál tím tíživější a proto by se jím měla již nyní odpovědná místa zabývati.

Je nepopiratelné, že jsme v boji proti nezaměstnanosti učinili dobrý krok kupředu a že zvlášť některá opatření jsou velmi cenná. Nesmíme se však na cestě zastaviti v zájmu nezaměstnaných a jejich rodin, v zájmu nás všech a v zájmu státu.

Soc.-politický výbor pojednal o vládním návrhu zákona o prodloužení vlád. nařízení č. 134/1935 Sb. z. a n. ve znění vládního nařízení č. 325/1936 Sb. z. a n. a usnesl se, aby se tak stalo nikoliv formou vládního návrhu, který vládní nařízení pouze cituje, nýbrž aby předloženo bylo sněmovně celé znění vládního nařízení jako návrh zákona. Zároveň se usnesl, aby platnost zákona končila dne 31. března 1939 z důvodů, že terminované zákony ke konci roku způsobují nával vládních a parlamentních prací, které se často jen s velikými časovými obtížemi zdolávají.

Jménem soc.-politického výboru doporučuji posl. sněmovně, aby předloženou osnovu zákona schválila. (Souhlas.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Dávam slovo druhému zpravodajcovi, za výbor živn. obchodný, p. posl. Tykalovi.

Zpravodaj posl. Tykal: Slavná sněmovno!

V době krise a hlavně vlivem nezaměstnanosti byly vyvolávány v životě hospodářském a sociálním tak velké poruchy, že vláda a parlament musily různými zákonnými opatřeními zasáhnouti do správy soukromých podniků, usměrňovati výrobu a odbyt. Pokud vláda zasahovala do soukromého podnikání, neměla v úmyslu jen ochraňovat nebo omezovat podnikatele, nýbrž v zájmu celonárodního hospodářství zabraňovati nezdravým výkyvům krisovým a usměrňovat výrobu tak, aby určitou její část zachránila před katastrofou, a to zvláště tam, kde podnikatel nechtěl ve svém tvrdém egoismu přinést aspoň přechodně ani nejmenší oběti.

Je přece všeobecně známo, že řada zaměstnavatelů, místo aby zápasila s krisí a hledala odbytové možnosti, bravurně zavřela vrata továrny a dělnictvo vyhnala na ulici. Jiní opět z ryze osobního prospěchu zavírali některé své tovární podniky, umístěné v různých krajích, poukazujíce na nedostatek zakázek, a veškerou výrobu soustřeďovali do jednoho místa. Tento ústřední podnik vybavili nejmodernějšími stroji, omezili počet dělnictva, ačkoli měli tolik dodávek, že mohli, třebas jen omezeně, pracovati ve všech svých podnicích. Nic se tito jednotlivci nebo společnosti neohlíželi, že takovým postupem zhoršují už tak dost kritický stav hospodářský a sociální v tom neb onom kraji. Jaké účinky mělo hromadné propouštění dělnictva, je nám všem dobře známo. Výnos práce klesal při zvýšených povinnostech. Byla starosť, zda ti, kteří ještě pracují, vydělají na ty, kteří práci nemají, a na stejně drahý státní aparát.

Podívejme se jen do obcí, kde po dlouhá léta konjunktury vzkvétal průmysl a přispíval k jejich rozvoji a rozkvětu a kde téměř vše bylo existenčně spjato s tímto podnikem od živností, obchodu až po samosprávu. Podívejme se, jaké smutné obrázky tam spatříme. Tam, kde před lety žil lid spokojeně a blahobyt pozvolna vzrůstal, vládne dnes bída a hlad. Podívejme se na př. do Bělé p. Bezdězem, do Českého Dubu a jiných měst v tom kraji: města kdysi v radostném rozvoji dnes v naprostém úpadku. Samospráva v úplném finančním rozvratu, živnosti a obchody ubity, domácí lid ještě dnes bez práce, sta rodin vystěhováno. A to vše jen proto, že tovární firma soustředila všechnu svou výrobu v jediném jiném místě.

Mám za to, vážená sněmovno, že podobné otázky nejsou jen věcí podnikatelů nebo společností, nýbrž že musí býti vážným problémem státním, který vyžaduje rychlého a hospodářsky i sociálně rozumného zásahu vlády a parlamentu. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.) Soustřeďování velkovýroby průmyslové do jednoho střediska je nejen hospodářsky nezdravé, nýbrž i se stanoviska obrany státu nevhodné a nebezpečné. Výroba roztroušená na více místech není tak vážně zranitelná jako jeden velký podnik, který může býti jedním nepřátelským náletem zcela zničen.

Jsem zásadně pro svobodu podnikání, neboť demokracie nesnese sešněrovaného podnikatele. Toužíme-li stále po větší svobodě, musíme bojovat i za svobodnou práci a za svobodu konsumenta. Musí to býti ovšem svoboda chápaná a uskutečňovaná nesobecky a ne ke škodě ostatních. Svoboda procítěná národně a lidsky může jediná i ve výrobě vytvořit kladné přínosy hospodářské, sociální a kulturní. Vázané hospodářství, jak je u nás v nejdůležitějších oborech a složkách hospodářských provádíme, netvoří nové a lepší hodnoty, nevychovává zdatnější národní pracovníky, nevzbuzuje lásku k práci a k vyrobenému zboží, protože je vedeno jen myšlenkou a snahou po zisku těch, kteří řízení ovládají a spravují, a nikoli touhou prospěti výrobci i konsumentovi. Nepřispívá k vyrovnání hospodářských a sociálních zájmů různých skupin, nýbrž podporuje jejich vzájemnou nevraživost.

Nechci tím říci, že není potřebí v některých případech zásahů státní moci, vždyť mnohdy i sami podnikatelé volají po státní ochraně a pomoci. Je proto velmi špatným vysvědčením pro nevlastenecké a nelidsky cítící průmyslníky, hlavně pro ty, kteří žádali stát o pomoc, musí-li vláda a parlament učiniti proti jejich bezohlednosti taková zákonná opatření, aby bylo zabráněno zlovolnému a lehkomyslnému nakládání se zaměstnanci, ba i s podnikem.

Jak známo, máme ještě mnoho nesvědomitých podnikatelů, což dokazuje to, že vláda musela v r. 1935 vydati vlád. nařízení o opatřeních proti zastavování továrních závodů a o propouštění zaměstnanců. Zmíněné vládní nařízení zachránilo mnoho závodů i práci tisícům dělníků. Že se pak jeví ještě letos nutnost vládní nařízení prodloužiti, potvrzuje skutečnost, že i dnes, v době hospodářsky lepší, došlo vládě 66 žádostí o zavření podniků. Z těchto 66 podniků bylo 27 povoleno zavřít, 20 podnikům byla žádost zamítnuta a 3 žadatelé vzali podání zpět, ostatní případy jsou ve stavu šetření a podnicích se pracuje. Ministerstvo soc. péče vykonalo tímto opatřením opravdu veliký kus práce, objektivně a spravedlivě posuzovalo každý případ a zasluhuje uznání. Věřím, že mnozí, kterým nebylo povoleno zavříti podnik, dnes za to vděčí. Po dobu platnosti vlád. nařízení z r. 1935 nebylo proti němu žádných stížností ani se strany zaměstnavatelů, ani se strany zaměstnanců a účinnost jeho byla všeobecně uznávána.

Z uvedených důvodů usnesl se živn.-obchodní výbor doporučiti posl. sněmovně, aby osnovu zákona tisk 1186 schválila tak, jak se na ní usnesl výbor živn.-obchodní. (Souhlas.)

Místopředseda Langr (zvoní): Přistoupíme nyní ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 45 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "proti" pp. posl. Dembovský, G. Böhm, Procházka, Turček, Krosnář, Dölling, Kliment, Schenk.

Dávám slovo prvému řečníku, p. posl. Dembovskému.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP