Sobota 26. června 1937

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru kulturního, panu posl. Hladkému.

Zpravodaj posl. Hladký: Slavná sněmovno!

Budu velice stručný. Pan posl. dr Macek zde promluvil o problému, který jistě všichni považujeme za krajně důležitý, a já bych jenom chtěl jeho přání, které vyslovil na adresu pana ministra školství, rozšířiti ještě na pana ministra financí a také na pana ministra průmyslu, obchodu a živností, a to proto, že nejde jen o střední a odborné školy, nýbrž také o učně. I dnes je rodičům těžko dostati děti na řemeslo a přitom, jak bylo zdůrazněno, máme nedostatek zapracovaného odborného dělnictva. Pokud se týče odborných škol, je to důležité také proto, že dnes, když se obrátíte na ředitelství některé odborné školy, sdělí vám, že všichni absolventi této školy jsou již zadáni a mohou okamžitě nastoupit místo. Ukazuje se tedy, že jde o školství, kterého náš hospodářský život potřebuje, a že by bylo záhodno, aby se pokud možno rodičům umožnilo posílat děti na odborné školy.

Pokud se týče střední školy, tato věc byla již předmětem několika jednání kulturního výboru posl. sněmovny a myslím, že je potřebí, abychom se touto věcí dále zabývali. Jenom upozorňuji, že také problém střední školy spočívá v tom, aby třídy středních škol nebyly přeplňovány, poněvadž má-li střední škola pracovati, má-li profesor vychovávat a učit, nemůže to dělat tak, jak by bylo třeba, když má přeplněnou třídu.

K vývodům pana posl. dr Hodiny dodávám, že problém německého menšinového školství byl předmětem řady schůzí kulturního výboru i řady řečí v naší sněmovně. Upozorňuji jenom pana kolegu, že zajímavost problému spočívá také v tom, že řada německých rodičů posílá své děti do českých škol proto, aby se naučily českému jazyku. (Výkřiky. - Posl. dr Hodina [německy]: Je jich 6.000!) A říkám právě na adresu německých pánů kolegů, že oni sami by měli uvažovati, není-li problémem jejich školy střední, ale také školy národní, že jejich děti, německé, jdou do českých škol proto, aby se naučily českému jazyku, poněvadž německá škola je tomuto jazyku nenaučí. To není ovšem jen jejich problém. Připomínám, že je to také náš problém, poněvadž naši rodičové zase posílají české děti do německých škol. Vyučování jazykové je tedy velký problém, který způsobuje, že se zde objevují tyto stížnosti.

Pokud se týče dětí rodičů, exponovaných úředníků německých v českém území, pokud znám poměry, chtěl bych říci: Pokud jsou na drahách nebo na poštách němečtí úředníci, jsou vždycky exponováni ve větších místech nebo městech, kde jejich děti mají možnost, aby do německé školy dojížděly. (Posl. dr Hodina: Proč není tentýž postup na české straně? Proč děti exponovaných českých úředníků také nedojíždějí do českých škol?) Pane kolego, problém je takový, že na př. karlovarská župa nemá českých škol a neměla by českých škol, kdybychom problém měli posuzovat tak, jak jej posuzujete vy. Nám na každé české duši musí záležet proto, poněvadž jsme národ poměrně malý a ztráta každé české duše pro nás znamená mnohem více než pro vás. Souhlasím s vámi ovšem, že má být zabráněno tomu, aby německé děti byly počešťovány. My jsme pro to, aby byly vyučovány v mateřském jazyku, ale prosím, vyřešte si ten problém u vašich rodičů, kteří si přejí, aby se jejich děti naučily českému jazyku. Ten problém si vyřešte ve svých školách a pak nebude takových stížností na to, co je zde přednášeno!

Poněvadž jinak nebylo připomínek k osnově zákona, doporučuji ještě jednou posl. sněmovně, aby osnovu zákona schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Bergmannovi.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!

P. kol. posl. dr Macek se zabýval problémem, že máme nedostatek středních a odborných škol. Nutno zde ovšem vysvětliti, že to není vina školské správy, nýbrž že vina je někde jinde. Školská správa již před dvěma lety žádala o systemisaci 130 nových sil pro odborné školy obchodní. Dva roky leží tento návrh v ministerstvu financí a dosud se nedostal z budovy ministerstva dále, a takových případů bychom mohli uvésti řadu, kde návrhy na normalisaci nových učitelských sil se nevyřizují, čímž také nelze zřizovati nové střední nebo odborné školy.

Pokud se týče výtky, že dosud není zavedeno národní hospodářství na středních školách, upozorňuji, že v nové učebnici vlastivědné je již tomuto předmětu věnováno 30 stránek, úvod do národního hospodářství, a další rozluštění této otázky je svěřeno zvláštní středoškolské komisi. Očekáváme a doufáme, že při známé pracovitosti a energii ministra školství jistě také tento problém bude v nejkratší době vyřešen.

Pokud se týče vývodů p. kol. posl. dr Hodiny, pan kolega chtěl přesvědčiti sněmovnu o tom, že my .... (Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Bergmann (pokračuje): .... v Československé republice následujeme příkladu, kterého jsme byli svědky za bývalého Rakouska, že totiž používáme škol k čechisaci německého národa. Pane kolego, to není pravda. (Posl. dr Eichholz [německy]: Přečtěte si intetpelaci posl. Ježka, z té jasně vysvítá čechisace!) My jsme hrdi na to, že právě nepotřebujeme dělat a neděláme to, co dělalo Rakousko vůči nám, že používalo škol jako prostředku ke germanisaci Čechů a Slovanů v Rakousku. (Potlesk. - Posl. dr Eichholz [německy]: Řekněte to posl. Ježkovi a posl. Zeminové!) Ona je zde a také poslouchá, pane kolego.

Páni ze strany sudetsko-německé, z nichž někteří jistě měli, mají a měli by jistě vřelé vztahy ke starému režimu, nechť si laskavě uvědomí, jak se jednalo tehdy vůči nám a jak by se bylo jednalo s námi a jak by se nám vedlo, kdyby centrální mocnosti byly vyhrály světovou válku. Stačí, když si přečtete "svatodušní program", jak s námi mělo býti naloženo.

Pokud ovšem p. kol. dr Hodina přednášel zde lokální stížnosti, prosím, ty máme my také. Ale pokud jde o tvrzení, že by byli Němci v kulturních a školských otázkách zanedbáváni, svědčí statistika průměru žactva o tom, že Němci mají lepší průměr než máme my Češi na našich školách. (Posl. dr Hodina [německy]: Poněvadž máme mnoho jednotřídních škol v našich horách!) Prosím, v průměru žactva na jednu třídu máte menší procento než my. To znamená, že naše školy jsou proti školám vašim přeplněny. (Výkřiky.)

Konečně další statistika. Je-li českých obecných škol v Československu 10.442, mají Němci naproti tomu 3.298 škol obecných, tedy více než jednu třetinu. Máme-li 31.394 československé třídy a naproti tomu německých 9.240 tříd, je to zase jedna třetina oproti nám. Ale naproti tomu československé školy vykazují 1,228.064 žáků a německé školy 337.423 žáků, tedy necelou jednu čtvrtinu.

I v učitelských silách si nemohou Němci naříkati, že by byli nějakým způsobem utiskováni, neboť československých učitelů je 31.297 a německých učitelů 9.262, tedy téměř jedna třetina.

Tyto úhrnné číslice svědčí o tom, že p. kol. dr Hodina nemá pravdu, že bychom utiskovali Němce, pokud jde o školství, nýbrž že přejeme plného rozvoje kulturního a také školského německému národu.

Doporučuji posl. sněmovně, aby osnovu zákona schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formuli, podle zprávy výborové, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., o školách obecných a měšťanských (tisk 1029).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hladký: Nejsou.

Zpravodaj posl. Bergmann: Není jich.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o třech resolucích, otištěných ve zprávě výborové, a o resolučním návrhu, který podali posl. Révay, Bergmann, dr Kossey, dr Mičura, K. Chalupa, Kirpalová, Schlusche a R. Böhm.

Žádám o přečtení podaného resolučního návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Resoluce posl. Révaye, Bergmanna, dr Kosseye, dr Mičury, K. Chalupy, Kirpalové, Schluscheho a R. Böhma k vládnímu návrhu zákona (tisk 1026), kterým se mění zákon ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n., o školách obecných a měšťanských (tisk 1029).

Vládě se ukládá, aby Národnímu shromáždění byl předložen návrh zákona, kterým by platnost nahoře uvedeného zákona byla rozšířena i na území Podkarpatské Rusi, a aby školním úřadům na Podkarpatské Rusi bylo uloženo, aby při zřizování a rozšiřování škol i do této doby se řídily ustanoveními citovaného zákona.

Předseda (zvoní): Žádám pp. zpravodaje, aby se o podaném návrhu vyslovili.

Zpravodaj posl. Hladký: Doporučuji tuto resoluci.

Zpravodaj posl. Bergmann: Doporučuji ke schválení.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Kdo souhlasí s třemi resolucemi, otištěnými ve zprávě výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Révaye, Bergmanna, dr Kosseye, dr Mičury, K. Chalupy, Kirpalové, Schluscheho a R. Böhma, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluční návrh jest přijat.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

2. Zpráva výboru imunitního o žádosti vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě v trest. věci posl. Hlinky (tisk 962).

Zpravodajem výboru imunitního je za omluveného posl. dr Neumana pan posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Vrch. stát. zastupitelství v Bratislavě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Hlinky pro přestupek pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/1933 Sb. z. a n.

Imunitní výbor navrhuje, aby posl. sněmovna posl. Hlinku nevydala.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Hlinky.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Hlinky.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Beneše (tisk 963).

Zpravodajem výboru imunitního je pan posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Kraj. soud trest. v Praze žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Beneše pro přečin proti cti, spáchaný tiskem.

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby nedala souhlas k trest. stíhání posl. Beneše.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Beneše.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Beneše.

Tím vyřízen je 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu-trest. v Praze v trest. věci posl. Němce (čsl. soc. dem.) (tisk 964).

Zpravodajem výboru imunitního je pan posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Kraj. soud trest. v Praze žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Němce (čsl. soc. dem.) pro přečin proti cti, spáchaný tiskem.

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby nedala souhlas k trest. stíhání posl. Němce (čsl. soc. dem.).

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Němce (čsl. soc. dem.).

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Němce (čsl. soc. dem.).

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu trest. v Praze v trest. věci posl. Stivína (tisk 965).

Zpravodajem výboru imunitního je pan posl. Košek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!

Kraj. soud trest. v Praze žádá za souhlas s trest. stíháním posl. Stivína pro přečin proti cti, spáchaný tiskem.

Imunitní výbor navrhuje posl. sněmovně, aby k trest. stíhání posl. Stivína souhlas nedala.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání posl. Stivína.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k trest. stíhání posl. Stivína.

Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti ministerstva veř. zdravotnictví a těl. výchovy v disc. věci posl. dr Novotného (tisk 994).

Zpravodajem výboru imunitního je pan posl. dr Hula. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hula: Slavná sněmovno!

Ministerstvo veř. zdravotnictví a těl. výchovy žádá za souhlas s disc. stíháním posl. dr Novotného.

Imunitní výbor ve schůzi dne 17. června doporučil posl. sněmovně, aby k vydání posl. dr Novotného nesvolila.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme ke hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl. sněmovna nesvolila k disc. stíhání posl. dr Novotného.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla se nesvoliti k disc. stíhání posl. dr Novotného.

Tím vyřízen jest 6., poslední odstavec pořadu.

Tím je pořad schůze vyřízen.

Dovolené podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal jsem na dnešní den posl. Hintermüllerovi, Zvoníčkovi, F. Nitschovi, inž. Peschkovi, inž. Karmasinovi, Birkemu, dr Neuwirthovi, Bruknerovi.

Dnešní schůzí končíme předprázdninovou část letošní sněmovní činnosti. K posouzení práce, kterou v tomto poměrně krátkém období od 1. ledna do 26. června 1937 sněmovna vykonala, uvedu několik číslic:

Schůzí plenárních konáno celkem 35, výborových 96, subkomitétů 15, předsednictva sněmovny 35, předsednictva sněmovny a senátu společně 5, úsporného a kontrolního výboru 15.

V plenu bylo rozdáno tiskem: 103 iniciativních návrhů, 528 interpelací v 30 tiscích, 8 naléhavých interpelací, 457 odpovědí na interpelace ve 24 tiscích, 6 odpovědí na naléhavě interpelace, 8 usnesení senátu, 30 vládních návrhů, 88 zpráv výborových v 64 tiscích.

V plenu bylo oznámeno 129 dotazů a 107 odpovědí na dotazy.

Projednáno bylo v plenu: 5 návrhů iniciativních, 15 návrhů vládních, 9 usnesení senátu, 1 účetní závěrka, ratifikováno 10 mezinárodních smluv a vyřízeno 47 imunit.

Pronesena byla 4 vládní prohlášení.

Zpravodajů promluvilo celkem 128, řečníků 155.

Přeji vám, jakož i všem našim spolupracovníkům, abyste se o parlamentních prázdninách dokonale osvěžili, zejména pro povinnosti a úkoly, které nás očekávají v budoucnosti.

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze svolána byla písemně s pořadem, který podle §u 40 a §u 9, odst. 1, lit. d) jedn. řádu určí předsednictvo.

Končím schůzi. (Potlesk.)

(Schůze skončena v 11 hod. 17 min. dopol.)



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP