Čtvrtek 17. června 1937

Místopředseda Košek (zvoní): Dalším řečníkem je p. posl. Zajíc. Dávám mu slovo.

Posl. Zajíc: Vážená sněmovno!

Při projednávání osnovy zákona tisk 980 ... (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zajíc (pokračuje): . . . o pravomoci guvernéra Podkarpatské Rusi pokládám za svou povinnost, abych především poděkoval panu předsedovi vlády a všem členům vlády, že při projednávání tohoto návrhu zákona projevili vzácné pochopení pro potřeby Podkarpatské Rusi. Zároveň konstatuji, že předložený návrh je návrhem vyplynulým ze spolupráce všech koalovaných stran na Podkarpatské Rusi a že tyto koalované strany řešily a podávaly tento návrh, aby prospěl karpatoruskému lidu, a že tento návrh nepokládají za návrh konečný, nýbrž za první etapu autonomie Podkarpatské Rusi.

Guvernér, který je representantem Podkarpatské Rusi, je důvěrníkem vlády a hlavy státu. Jako takový má býti pojítkem mezi karpatoruským lidem, vládou a hlavou státu. Z této funkce vyplývají veškerá práva, která jsou guvernérovi tímto zákonem dána. Ale nejenom ve smyslu zákona, nýbrž i ve smyslu všeobecně platných zásad, že z práv vyplývají také povinnosti, má guvernér zároveň za povinnost dbáti blaha veškerého obyvatelstva na Podkarpatské Rusi a má dbáti, aby státní myšlenka na Podkarpatské Rusi trvale zapustila své kořeny a aby vědomí jednotné státní sounáležitosti hluboce proniklo do vědomí veškerého obyvatelstva na Podkarpatské Rusi.

Tím, že guvernér podává návrhy vládě, (Výkřiky poslanců strany komunistické: Vy jste dnes milionář!) - pánové, můžeme si to vyměniti - tím, že guvernér Podkarpatské Rusi má právo předkládat vládě návrhy, tím, že má právo býti zván i do schůzí vlády, má možnost informovati vládu a rozhodující činitele, a jsou mu tudíž dány veškeré předpoklady k plněni funkce důvěrníka vlády a hlavy státu.

Podle ústavní listiny přísluší guvernéru působnost ve věcech jazykových, vyučovacích, náboženských a místní správy. Podle předložené osnovy do působnosti guvernéra ve věcech jazykových přísluší schvalování učebnic na všech ruských školách po stránce jazykové, dále rozhodování nebo spolurozhodování v otázkách jazykových vůbec. Jestliže dříve bylo vytýkáno, že o jazykových otázkách rozhodovalo ministerstvo školství, nyní bude míti výhradní právo schvalovati učebnice autonomní představitel, guvernér Podkarpatské Rusi. Ve věcech školské správy a péče o osvětu a umění přísluší guvernérovi kompetence, která z převážné části příslušela ministerstvu školství a nár. osvěty. V těchto otázkách, ať věcných nebo personálních, rozhoduje jednak guvernér sám, jednak spolurozhoduje se školským referátem. Ve věcech náboženských přejímá guvernér většinu práv, která byla vyhrazena ministerstvu školství a nár. osvěty, a mimo to patronátní práva, která měl ministr zemědělství.

První krok k vybudování autonomie Podkarpatské Rusi je učiněn. Tento krok upřímně vítáme, dovolte mi však, abych zároveň projevil velmi vážnou obavu, že s tímto prvním krokem podkarpatoruské obyvatelstvo nebude spokojeno. A proč nebude spokojeno? (Výkřiky komunistických poslanců.) Nebude spokojeno proto, že jak pánové se strany levé, tak pánové se strany pravé soustavnou agitací protistátní vychovávají tento lid k nenávisti proti státu samému. (Výkřiky.)

Místopředseda Košek (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zajíc (pokračuje): V důsledku rozvratné agitace neodpovědných živlů, ať se strany komunistické nebo se strany fencikovské nebo kurťakovské, lid se domnívá, že autonomie bude znamenat rozřešení všech těžkých problémů hospodářských. (Posl. Kopecký: Váš režim je nepřátelský státu!) Váš režim přinesl nejlepší ovoce na Podkarpatské Rusi, poněvadž vaši lidé dovedou zabíjet naše starosty. (Výkřiky odporu.) V Kanoře, jak bylo prokázáno, náš vládní komisař byl zabit vašimi lidmi. (Výkřiky. - Místopředseda Košek zvoní.) Fakt je, že Československá republika na Podkarpatské Rusi vykonala velmi mnoho. Chtěl bych jen několika ciframi dokumentovat, co na Podkarpatské Rusi vykonala ve školství. Dědictví, které jsme převzali z rukou maďarských, není jistě dědictvím nejlepším. Jestliže bylo po převratu na Podkarpatské Rusi 35.000 nezaškolených dětí, jestliže 90 % veškerého obyvatelstva bylo negramotné a jestliže dnes jest dohromady jen asi 1500 nezaškolených dětí, jestliže dnes tam jest o 300 obecných škol více, jestliže je tam dnes o 20 měšťanských škol více, pak jistě československá vláda vykonala po stránce kulturní na Podkarpatské Rusi veliký kus práce. (Výkřiky. - Místopředseda Košek zvoní.) Země podkarpatoruská je země chudá. Podkarpatská Rus potřebuje beze sporu velmi značných investic. Chtěl bych však poukázati, že Podkarpatská Rus jako samosprávná jednotka je zemí velmi bohatou, poněvadž nemá žádné dluhy. (Výkřiky komunistických poslanců.) Naproti tomu ostatní země měly v r. 1928 1 miliardu 800 milionů Kč dluhů. Ale za to jiné země Československé republiky mají provedené investice, komasace, regulace, kdežto Podkarpatská Rus není sice zemí zadluženou, ale nemá ani potřebných komunikací, nemá provedené regulace řek a potoků, nemá provedené komasace, nemá meliorace, nemá v pořádku silnice atd. Na druhé straně ovšem jako samosprávná jednotka je téměř bez dluhů.

My se dožadujeme, aby veškerým otázkám hospodářským na Podkarpatské Rusi byla věnována co největší pozornost. Především je to geologický průzkum země. Podkarpatská Rus není po stránce geologické prozkoumána. Dožadujeme se toho, aby státní ústav geologický dostával co největší podporu, aby Podkarpatská Rus mohla býti prozkoumána.

Poukazujeme na velmi důležitý výskyt nafty. Jestliže se provádí pouze jedna vrtba na naftu u Jasiny, pak to není dostatečné, poněvadž nafta na Podkarpatské Rusi objevuje se i povrchově. Proto je potřebí, aby vrtby na naftu na Podkarpatské Rusi byly prováděny na více místech. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) Před válkou byl dokonce i určitý průmysl, který byl vybudován na výskytu železných rud na Podkarpatské Rusi. Ruda tato není snad dosti kvalitní, ale průmysl tento byl dosti veliký. Po válce zanikl. Přes to by bylo účelné zkoumati nové možnosti využití této rudy. Dále je to otázka mramoru, alunitu, otázka bauksitu, ze kterého by bylo možno vyráběti umělá hnojiva.

Nízké naturální výnosy . . . . (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zajíc (pokračuje): . . . . které na Podkarpatské Rusi se projevují, vyžadují, aby byl proveden chemický a pedologický rozbor půd, který by naznačil, jakým způsobem a jaké množství jednotlivých umělých hnojiv je potřebí užívat u zemědělské půdy na Podkarpatské Rusi.

Špatná přístupnost půdy a pastevní hospodaření jsou rovněž příčinou nízkých naturálních výnosů. Populace obyvatelstva, která činí 20%, což na 726.000 obyvatel znamená roční přírůstek 13.600, vyžaduje bezpodmínečné, aby byl vyřešen celý problém půdní na Podkarpatské Rusi. Je to otázka urbariální, kompossesorátní, je to otázka vyměřování na Podkarpatské Rusi, tedy reambulace, je třeba dáti do pořádku pozemkové knihy, poněvadž tam, kde nejsou v pořádku pozemkové knihy, není možno získati hypotekárního úvěru.

Pokud se týče komunikace, chtěl bych poukázati, že na 100 km plošné výměry připadá v celé republice 49.75 km, z toho v Čechách 71.12 km, na Moravě a Slezsku 59.45 km, na Slovensku 29˙74 km a na Podkarpatské Rusi jenom 18.70 km. Z toho je viděti, že Podkarpatská Rus, pokud se týká silnic, je naprosto nedostatečně vybavena. Při tom dlužno přihlédnouti k tomu, že ze silniční sítě na Podkarpatské Rusi je 576 km státních silnic, 736 km zemských silnic a 1040 km vicinálních silnic. Tedy zde vidíme ten úžasný nepoměr, který je mezi silnicemi státními, zemskými a vicinálními. A proto je bezpodmínečnou nutností, aby inkamerace silnic zemských, případně vicinálních byla urychleným tempem prováděna.

Rovněž se dožadujeme postavení severní a střední silniční magistrály a doplnění silniční sítě tak, aby každá obec na Podkarpatské Rusi byla zpřístupněna všem vozidlům.

Pokud se týče železniční sítě, konstatuji jen, že Podkarpatská Rus z celkové délky železniční sítě má 4.04%, naproti tomu úzkokolejných tratí má 28 % a mimo to 280 km drah lesních, které však nemohou býti používány pro dopravu osob, ač v zájmu národohospodářském je nutno, aby těchto drah mohlo používat také obyvatelstvo Podkarpatské Rusi.

Rovněž se dožadujeme vybudování nové železniční magistrály, která by vedla z Užhorodu přes Mukačevo do Chustu. Mimo to je třeba vybudovat novou železnici místo peážní tratě, která vede po rumunském území z Terešvy do Trebušan.

Otázka úpravy tarifů je enormně důležitá, poněvadž neupraveností tarifů je Podkarpatská Rus dvojnásobně bita. Jednak obyvatel Podkarpatské Rusi doplácí na to, co se dováží v důsledku vysokých tarifů (Výkřiky komunistických poslanců.), a za druhé musí lacino prodávat, co se z Podkarpatské Rusi vyváží. Chtěl bych jen konstatovati, že železniční tarif, kterého se používá z Podkarpatské Rusi do Vídně přes Maďarsko, je výhodnější než tarif přes Československo.

Pokud se týče pošt, je nutno vykonati rovněž velmi mnoho. U ředitelství pošt v Bratislavě připadá 1 poštovní úřad na 40 km2 nebo na 3244 obyvatelů, u ředitelství v Košicích na 56 km2 nebo 3276 obyvatelů, na Podkarpatské Rusi na 110 km2 nebo 6833 obyvatelů. Na Podkarpatské Rusi je ze 495 obcí 337 bez doručování poštovními zřízenci. (Výkřiky komunistických poslanců: Mluvte o svých milionech!) Již jsem, pane kolego, prohlásil, že jsem ochoten veřejně účtovati.

Těžké problémy, které je na Podkarpatské Rusi potřebí vyřešiti, vyžadují, aby úřednictva spravujícího Podkarpatskou Rus bylo dostatečné množství, a na druhé straně, aby toto úřednictvo bylo náležitým způsobem odměňováno. Musím si stěžovat, že systemisace úřednictva, která byla na Podkarpatské Rusi provedena, není spravedlivá. Jednak je úředníků málo a za druhé, speciálně pokud se týče vyšších platových stupnic, je jich na Podkarpatské Rusi minimální množství. Proto prosíme, aby při provádění resystemisace právě vzhledem k významu Podkarpatské Rusi a vzhledem k těžkým a vážným úkolům, které mají býti na Podkarpatské Rusi vyřešeny, byl počet úřednictva rozmnožen na takovou míru, aby řešení potřebných úkolů mohlo býti co nejrychleji provedeno a zároveň aby mohlo býti úřednictvo honorováno ve formě úpravy vyšších hodnostních tříd.

Chtěl bych také s tohoto místa konstatovat, že řada úředníků, kteří slouží na Podkarpatské Rusi od r. 1919 nebo 1920, dožaduje se přeložení zpět do Čech nebo na Moravu. Hlavně se to týká úředníků administrativních. Podá-li si však úředník, který je ve IV. platové stupnici a je na Podkarpatské Rusi od r. 1919, žádost o přeložení do Čech nebo na Moravu, zemský úřad v Čechách nebo na Moravě tohoto úředníka nepřijme, poněvadž je ve IV. plat. stupnici, čímž by prý byl proveden "Einschub".

Dožadujeme se, aby pro celou republiku byl proveden jednotný statut, aby veřejní zaměstnanci, kteří působí na Podkarpatské Rusi, nepokládali se za vyděděnce.

Chtěl bych nyní, vážená sněmovno, pokud se týká českého školství, kterou otázkou zabýval se kolega dr Fencik a inž. Schwarz, říci, že vycházím ze zásady Jana Amose Komenského, že rodičové mají právo posílati své děti do takové školy, která vyučuje dítě v jazyku národním, a to nejenom pokud se týká přímo jazyka, nýbrž i pokud se týká ducha. Myslím, že Češi na Podkarpatské Rusi jako vládnoucí národ mají tím spíše toto právo a že by bylo krajně nespravedlivé, aby české úřednictvo, které koná těžké poslání na Podkarpatské Rusi, bylo honorováno tím, že by muselo své děti posílati do škol, kde je jazykový chaos, kde v jedné třídě učí se podle jedné gramatiky a v druhé podle druhé gramatiky. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zajíc (pokračuje): Vážená sněmovno, myslím, že neexistuje na celém světě stát, který by zabraňoval dětem vyučovati se státnímu jazyku, ale my takovým státem jsme. Jestliže na př. přijdou Maďaři a dožadují se, aby mohli své děti ... (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zajíc (pokračuje): ... posílati do české školy, pak jim to není dovoleno, a proto se maďarské dítě nemůže naučiti státnímu jazyku a, poněvadž neovládá státní jazyk, nesmí se státi ani na vojně desátníkem ani četařem, toto dítě nemůže se dostat do státního úřadu, poněvadž neovládá státní jazyk, a nemůže se stát ani řádným řemeslníkem, poněvadž neovládá státní jazyk. Tak je třeba se dívati. Musíme si položiti otázku, zda máme právo zabraňovati dětem nebo rodičům, aby jejich děti nesměly se učiti státnímu jazyku.

Pokud se týká čechisace, jistě nechceme nikoho čechisovat. (Výkřiky.) Kol. dr Fencik tvrdil, že je na Podkarpatské Rusi 700 českých škol. Vážená sněmovno, račte uvážiti, že Podkarpatská Rus má 495 obcí. Kdyby měla 700 českých škol, znamenalo by to, že téměř v každé obci jsou potom dvě české školy. (Výkřiky komunistických poslanců.) .

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zajíc (pokračuje): Na Podkarpatské Rusi nejsou žádné stovky českých škol. České školy tam jsou pro české děti, avšak žádné nečeské dítě není nuceno do českých škol choditi, naopak, jestliže se hlásí dítě rusínské nebo ruské národnosti do české školy, bývá pravidelně odmítáno. (Výborně!)

Jestliže pan inž. Schwarz mluvil o nenávisti proti Čechům na Podkarpatské Rusi, pak mohu konstatovati, že tato nenávist proti Čechům je vyvolávána ze dvou stran: je to z této strany (ukazuje do komunistických lavic), odkud je vyvolávána nenávist proti Čechům (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Zajíc (pokračuje): . . . a je to zároveň i ze řad pana dr Fencika. Jestliže pan dr Fencik řekl, že je nevinen, když posl. sněmovna byla požádána, aby ho vydala na základě obvinění z provinění proti § § 1 a 2 zákona na ochranu republiky, - jeho obhájcem je pan inž. Schwarz - domnívám se, že není potřebí žádné obhajoby. Snad všichni máme pevnou víru ve spravedlnost a neodvislost soudů a není třeba, aby kolegové pana dr Fencika a pan inž. Schwarz běhali po různých směrodatných činitelích a dožadovali se, aby tato imunitní záležitost nebyla projednávána. Tato imunitní záležitost byla již v posl. sněmovně, byla však vrácena zpět imunitnímu výboru. Jestliže pan dr Fencik se cítí nevinen, nechť tuto svoji nevinnost, pokud se týká podezření z úkladů proti Československé republice, jde prokazovati před soud. (Výborně! - Potlesk.)

Vážená sněmovno, chtěl bych jenom ještě znovu upozorniti, že Podkarpatská Rus s hlediska mezinárodního má enormní důležitost, poněvadž je mostem Malé dohody a právě s tohoto hlediska je také předmětem různých zahraničních experimentů. Jak jeden, tak druhý stát, které mají zájem, aby měly společnou hranici, investují do politických hnutí na Podkarpatské Rusi velmi značné částky. Těmito penězi zakupují duše a celá politická hnutí, a tato politická hnutí směřují proti celistvosti státu československého. Je potřebí, aby si vláda Československé republiky uvědomila důležitost Podkarpatské Rusi a aby se nedály takové případy, které se na Podkarpatské Rusi v tisku dějí. Píše se na příklad (čte): "Již 18 roků naše Podkarpatsko sténá pod panováním českých straníků-břicháčů." "Již 18 roků pijí naši krev české stranické pijavice. Pijí a budou píti, pokud my všichni budeme hloupí, pokud budeme věřit všelijakým komunistům, socialistům, ... agrárníkům a j." "Naši nepřátelé budou z nás ssáti krev do poslední kapky, vezmou nám poslední košili, poslední krávu, budou nás zavírati do vězení pro otýpku roští, budou z nás dělat žebráky, pokud neuděláme konec všem stranám a nepochopíme, že na své vlastní půdě nesmíme dovoliti panovati česko-židovským marxistům." Je samozřejmou věcí, že když se něco takového píše v novinách, kde český národ je vystavován nenávisti, že tato nenávist se šíří lavinovitě. A je velkou chybou, že velmi často lidé, kteří pracují přímo proti státu, jsou za tuto práci i státem odměňováni tím, že jsou ve státních službách. Je potřebí, aby si stát uvědomil, že pouze tenkráte může splniti veškeré své úkoly, jestliže má naprosto spolehlivé zaměstnanectvo. Jestliže však toto zaměstnanectvo za peníze státu pracuje proti státu, je to zjev velmi nezdravý. Koaliční strany na Podkarpatské Rusi, bez ohledu nalevo či napravo, budou vždycky spolupracovati na těžkých problémech Podkarpatské Rusi a také se všemožně vynasnaží, aby konsolidace poměrů na Podkarpatské Rusi postupovala tempem co nejrychlejším. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP