Úterý 8. června 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Sivák, dr Markovič, Langr, Košek, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: Pik, Jaša.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 20 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

186 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři dr Dérer, dr Franke.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Rybárikovi, Kunzovi, Jašovi; na tento týden posl. Pekárkovi, Lieblovi, Ursínymu, Vičánkovi, Schluschemu.

Omluvil se

nemocí posl. Macoun.

Lékařská vysvědčení předložili posl. de Witte, Wagner, Čavojský.

Změny ve výborech.

Do výboru zahraničního vyslal: klub poslanců "Egyesült Országos Keresztényszocialista és Magyar Nemzeti Párt és Zipser Deutsche Partei" posl. dr Szüllöho za posl. Jarosse; klub poslanců "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Zischku za posl. Heegera.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Révaye za posl. dr Markoviče.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců "Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei" posl. Köglera za posl. Macouna.

Došlé vládní nařízení přikázáno výboru.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 1. června 1937, č. j. 13.777/1937 m. r., vládní nařízení ze dne 21. května 1937, č. 82 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 13. května 1928, č. 39 Sb. z. a n., o ochraně domácího trhu práce - přikázáno výboru soc.-politickému.

Došly dotazy a odpovědi.

Dotazy:

posl. J. Sedláčka:

min. veř. prací a min. financí o zřízení letecké linky Praha-Olomouc-Mor. Ostrava a Olomouc-Brno (č. D 352-IV),

min. veř. prací o mzdových poměrech na nově budované státní silnici Velký Újezd-Kyjanice-Kozlov atd. v politickém okrese hranickém (č. D 356-IV);

posl. dr Neumana:

min. financí ve věci zastavení dovolených dělnictvu tabákových továren pro nedostatek dělnictva (č. D 351-IV),

min. vnitra ve věci neudržitelného postupu 16. odděl. zemského úřadu v Praze při projednávání návrhů přídělů ze státní stravovací akce pro jihočeské okresy (č. D 350-IV);

posl. Tichého vládě ve věci zřízení náhradního průmyslu ve Velkých Karlovicích (č. D 353-IV);

posl. Němce (SdP) min. financí o služebních poklescích výpomocného exekutora v Lovosicích (č. D 355-IV);

posl. Polívku:

min. soc. pečlivosti vo veci nároku na odškodné robotníka J. Odelgu Kepeňu za úraz (č. D 357-IV),

min. zemedelstva vo veci prepusteného zamestnanca Chovanca z Javoriny (č. D 358-IV),

min. školstva a nár. osvety vo veci nemeckého školstva na Podkarpatskej Rusi (č. D 359-IV).

Odpovědi:

vlády na dotazy: posl. Šaláta č. D 240-IV, posl. Zierhuta č. D 292-IV;

min. vnitra na dotaz posl. Hintermüllera č. D 293-IV;

min. veř. zdravotnictví a těl. výchovy a min. zemědělství na dotaz posl. Polívku č. D 225-IV;

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Obrlika č. D 287-IV;

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Jarossa č. D 171-IV;

min. veř. prací a min. vnitra na dotaz posl. Jobsta č. D 249-IV;

min. soc. péče na dotaz posl. Axmanna č. D 268-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Vládní návrhy: tisk 951 - přikázán výboru ústavně-právnímu; tisk 958 přikázán výborům ústavně-právnímu a brannému.

Návrhy tisky 944, 945, 947 až 950, 952 až 957 - přikázány výboru iniciativnímu.

Zpráva tisk 959.

Interpelace tisk 918 (I až XXII).

Těsnopisecké zprávy o 97. a 98. schůzi posl. sněmovny NSRČ.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádosti:

okr. soudu v N. Jičíně ze dne 2. června 1937, č. Nt 122/37, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Neuwirtha pro přestupek pomluvy podle §u 2 zákona č. 108/33 Sb. z. a n. (č. J 239-IV);

okr. soudu v Olomouci ze dne 25. května 1937, č. Nt IX 113/37, za souhlas s trest. stíháním posl. Světlíka pro přestupek podle §§ 1 a 2 zákona o ochraně cti (č. J 241-IV).

Odvolána byla imunitní žádost za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Künzla č. J 207-IV, pres. sděl. 76. schůze.

Vyloučeno z těsnopisecké zprávy.

Předsednictvo usneslo se vyloučiti podle §u 9, odst. 1, lit. m) jedn. řádu z těsnopisecké zprávy o 101. schůzi sněmovny dne 4. června t. r. projevy hrubě urážlivé z řeči posl. Vodičky.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů kultúrneho a rozpočtového o vládnom návrhu zákona (tisk 898) o zriadení vysokej školy technickej v Košiciach (tisk 932).

Zpravodaji jsou: za výbor kulturní p. posl. dr Lukáč, za výbor rozpočtový p. posl. Teplanský.

Budeme pokračovati v rozpravě začaté ve 100. schůzi sněmovny dne 3. června t. r.

Lhůta řečnická jest 30 minut.

Přihlášeni jsou ještě řečníci: na straně "proti" p. posl. dr Clementis; na straně "pro" pp. posl. Schulcz, Révay.

Dávám slovo prvnímu řečníku na straně "proti", panu posl. dr Clementisovi.

Posl. dr Clementis: Vážení!

Komunistická strana v priebehu minulej rozpravy ústami posl. Širokého prizvukovala a podtrhla zásadne kladné stanovisko k návrhu na zriadenie slovenskej techniky. Pravda, hneď bola prednesená kritika nedostatkov predloženej osnovy a síce po jednej stránke, nakoľko predložená osnova navrhuje v prvej etape zriadiť techniku neúplnú, nedostatočnú a niedosť vyhovujúcu potrebám Slovenska.

Ja sa chcem zaoberať ďalším nedostatkom tejto dôležitej osnovy, ktorý nedostatok vidím predovšetkým v tom, že osnova umiestňuje túto novú vysokú školu technickú do Košíc, a za druhé v tom, že školský systém nepodnikol skoro nič, alebo len veľmi málo za tým účelom, aby Slovensko malo dostatočne pripravený dorast, ktorý by na túto školu skutočne mohol aj chodiť.

Keď sa otázka postavenia techniky na Slovensku dostala do reálneho štádia, Sväz slovenského študentstva organizoval široké ankety a diskusie odborníkov, študentov a celej kultúrnej verejnosti. Je treba opraviť slová pána kolegu Siváka, ktorý akosi na prvé miesto bojovníkov za slovenskú techniku kladol vlastnú stranu a ústredie katolického študentstva. Kto zná túto historiu, vie, že v prvých radoch skutočných organizátorov boja za slovenskú techniku stálo odborove organizované slovenské študentstvo v čele so Sväzom slovenského študentstva. V priebehu týchto ankiet vôbec neprichádzala v úvahu ako otázka diskusná tá otázka, či vôbec má byť na Slovensku postavená technika, a tiež nie tá otázka, či to má byť len nejaká neúplná technika, pozostávajúca z niekoľko odborov, alebo či to má byť technická vysoká škola taká, ako to vyžaduje dnešný moderný život. Obe tieto požiadavky boly všetkým anketantom samozrejmé. Kultúrny národ musí mať možnosť, aby na vysokej škole technickej mohol pestovať vedy technické, aby mohol prevádzať a organizovať výskumníctvo a aby mohol pripravovať technické kádry pre vedenie priemyselného a výstavného života. Jestliže o niečom bol spor v priebehu týchto diskusií a ankiet, tak to bola len jediná otázka a o tej sa skutočne veľmi dôkladne a veľmi zo široka diskutovalo. A touto spornou otázkou bola tá, či má byť technika umiestnená v Košiciach, ako to teraz navrhuje osnova, alebo či má byť táto technika umiestnená v Bratislave. Boly, pravda, i iné názory, vyskytli sa horlivci z rôznych menších miest Slovenska, ktorí by si, síce z dobromyseľných, ale trocha lokálne-patriotických príčin a dôvodov boli priali, aby tá technika bola umiestnená v niektktorom stredoslovenskom meste. Týmito argumentami pre umiestnenie slovenskej techniky do menších miest stredného Slovenska nie je treba sa zaoberať. Ale skutočne vážnou otázkou bola tá, či táto technická škola má byť umiestnená v Bratislave, alebo či má byť umiestnená v Košiciach. A pre tých, ktorí sledovali priebeh týchto diskusií na Slovensku, boly a budú iste strašným prekvapením slová pána referenta, ktorý uviedol túto osnovu do parlamentu a konštatoval, že v priebehu parlamentných diskusií otázka umiestnenia techniky vôbec neprišla na porad debaty a touto otázkou sa vôbec nikto nezaoberal. A je tedy zaujímavé, že všetky vládne strany a tiež strana opozičná, strana ľudová, sa dojemne shodly na tomto probléme a prešly túto najpalčivejšiu a najháklivejšiu otázku svorným mlčaním.

Než si vysvetlíme bližšie a dôkladnejšie dôvody tejto dojemnej svornosti, chcel by som sa, ako sa to patrí, zaoberať najskôr vývodami samej osnovy, ktoré uvádza pre umiestnenie vysokej školy technickej do Košíc. Nie je to otázka podradná. Otázka umiestnenia techniky môže byť rozhodujúca pri ďalšom vývoji, môže rozhodnúť o tom, či sa tam skutočne vyvinie z tohoto zárodku vysokej školy skutočná vysoká technická škola, alebo len nejaké praktické technikum. Táto otázka teda môže mať a iste bude mať veľký vliv na rozvoj technických vied a výskumníctva na Slovensku vôbec.

Pozrime sa tedy na vývody vládnej osnovy. Vládna osnova v celku uvádza 5 dôvodov, ktoré majú svedčiť pre Košice.

Prvý dôvod znie takto (čte): "toto město leží v centru východní části Československé republiky, je po Bratislavě největším městem Slovenska, takže v něm snadno najde umístění vysoká škola technická i její studentstvo." Nevieme, prečo má slúžiť za dôvod umiestnenia techniky do Košíc tá skutočnosť, že je to druhé najväčšie mesto na Slovensku, keďže logicky mal by tento dôvod svedčiť - ako aj de facto svedčí - celkom jasne a nie dvojsmyselne pre Bratislavu ako najväčšie mesto na Slovensku.

Druhý dôvod vládnej osnovy je tento: "V Košicích se sbíhají všechny důležité železniční trati východu." Hľadali sme všetky tieto "důležité železniční trati východu" a našli sme, že do Košíc ústi, ako je všeobecne známo, jedna jediná trať z východu, a ostatné majú len prípojky do Budapešti alebo zo západu, od Košicko-bohumínskej dráhy, a že všetky iné dôležité trati neústia do Košíc, ale do celkom podradných provinciálnych miest. Teda tie všetky "důležité trati z východu" sa de facto scvrknú na trať jednu.

Ako tretí dôvod uvádza vládna osnova toto (čte): "Umístění vysoké školy technické v Košicích utuží také vzájemný styk Slovenska s Podkarpatskou Rusí a připoutá východ státu k jeho západu." Náš názor na túto otázku je tento: Isteže Podkarpatská Rus tiež potrebuje určité centrum kultúrneho a vedeckeho života. Ale toto centrum nemôže a nemá a nesmie byť budované na Slovensku, toto centrum musí a má byť budované na Podkarpatskej Rusi, kam skutočne patrí podľa všetkých dôvodov. Teda argumentovať tým, že Košice môžu byť tiež nejakým strediskom podkarpatoruského kultúrneho života, je argumentácia vonkoncom falošná.

Ako ďalší dôvod sa uvádza, že "Košice měly svého času již maďarskou právnickou akademii a hospodářskou akademii". To je veľmi pekné, ale na Slovensku mala vysokú banskú školu tiež i Banská Štiavnica, bola tiež nejaká právnická akadémia v Prešove a dokonca bola polovybudovaná univerzita v Bratislave. Teda ten dôvod, že v Košiciach niekedy bola právnická akadémia a vyššia škola hospodárska, snáď právom by mohol byť dôvodom pre vybudovanie vysokej hospodárskej školy v Košiciach, kde je jej skutočne potreba, ale pre budovanie techniky, ktorá v prvej etape ani len hospodárske oddelenie mať nebude, nemôže to byť dôvodom.

Ako ďalší dôvod sa uvádza, že "tak jako v Bratislavě zřízením Komenského university a obou teologických fakult bylo vytvořeno středisko pro západní a část středního Slovenska, tak zřízením vysoké školy technické v Košicích má býti takové středisko vytvořeno i pro východní a zbytek středního Slovenska a pro Podkarpatskou Rus." Tu narážame na otázku a problém t. zv. kultúrnych centier. My sme v zásade za to, aby skutočne bola prevádzaná decentralizácia v živote republiky. My sme za to, aby, keď na pr. na Horehroní chcú si roľníci získať pasienky, aby mohli si tam pásť svoje kravy, nemuseli s touto žiadosťou utekať do Prahy, a sme za decentralizáciu aj v iných administratívnych a hospodárskych otázkach. Ale decentralizovať kultúrny život slovenský, ktorý vôbec centralizovaný nie je, decentralizovať bratislavský vedecký život, ktorý ďaleko nie je ešte vybudovaný, to je nielen zabíjanie vedeckého života v Bratislave, ale nie je to ani umožňovanie vedeckej práce v provinciálnych mestách, ako sú Košice.

Konečne prichádza najhlavnejší argument (čte): "Ježto však jest zájmem státu vôbec a Slovenska i Podkarpatské Rusi zvláště, aby bylo též ve východní části státu větší kulturní středisko, které může vytvořiti jen vysoká škola s prostředím kolem ní krystalisujícím, nemohlo býti zvoleno sídlo jiné, neboť jen Košice mohou svou přirozenou polohou míti tento význam pro východní Slovensko a Podkarpatskou Rus." Tedy jestliže hovoríme o vytvorení ďalších kultúrnych centier, tak na Slovensku všetky dôvody by hovorily pre to, keby bola potreba tvoriť ešte jedno kultúrne centrum, tak musí byť vytvorené vo stredu Slovenska a nie na ďalšej periférii, lebo dôvodiť Podkarpatskou Rusou je neprípustné. Podkarpatská Rus si musí vytvoriť, ako som hovoril, a vytvorí si svoje vlastné stredisko. Je tedy zrejmé, že všetky tieto dôvody nie sú dôvodami vecnými, nie sú dôvodami, ktoré by hovorily pre zriadenie vysokej školy technickej v Košiciach, ale sú to dôvody len ad hoc, ktoré majú ospravedlniť tento málo šťastný krok slovenských politických kruhov. A toto, ako sme videli na rozbore dôvodov osnovy, dopadlo pramizerne.

Preto väčšina dôvodov tu citovaných z osnovy hovorí vo skutočnosti nie pre Košice, ale pre Bratislavu, ktorá ešte sama nemá dostatočne vybudovaný svoj kultúrny život, a iste že by v záujme vedeckom a techniky preca len bolo účelné, aby vysoká škola technická bola postavená v Bratislave.

Je ešte jeden dôvod, ktorý hovorí jasne a nedvojsmyselne pre Bratislavu. Ako je známe, dodnes bratislavská univerzita nemá vybudovanú prírodovedeckú fakultu a keď bude postavená technika v Košiciach, som bohužiaľ presvedčený, že ju mať nebude. Tedy to znamená, že technika v Košiciach je argumentom proti vybudovaniu a dobudovaniu univerzity v Bratislave, najmä proti vybudovaniu prírodovedeckej fakulty a naopak technika v Bratislave bola by rozhodne argumentom pre vybudovanie tejto prírodovedeckej fakulty až z toho dôvodu, že knižnice a rôzne výskumné a experimentálne ústavy prírodovedeckej fakulty a rôznych oborov technických by mohly byť jedny a tie samé. Je zrejmé, že sa tuná robí akýsi luxus pri stavaní novej nedokonalej školy, keďže ešte jedno univerzitné centrum kultúrne a vedecké centrum Slovenska nie je dosť dobudované.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP