Pátek 5. března 1937

Škola musí býti uchráněna ode všech rušivých živlů, které by zasahovaly do výchovy mravní, národní a státní. Jsem toho názoru, že tyto rušivé živly není dobře hledati všude a za každou cenu. Snad se mohou najíti určité případy jako v každém stavu, které neodpovídají zásadám úplné snášenlivosti, mnohdy mají pozadí i osobní, ale z těchto ojedinělých případu, které stejně nejsou trpěny, nelze odvozovati všeobecně, že by v naší škole nějaké politické nebo náboženské boje se odehrávaly. Alespoň okr. škol. inspektoři i učitelstvo v převážné většině není nesnášenlivé, a také nesnášenlivosti nepěstuje mezi dětmi.

Velmi tíživě ovšem doléhá na okr. školní inspektory stále vzrůstající agenda, která omezuje časově nutný styk okr. škol. inspektorů s učitelstvem i rodiči a školskými činiteli v jejich okresu. Prosil bych ministerstvo školství a nár. osvěty, aby dostatečným počtem kancelářského personálu podpořilo větší součinnost okr. škol. inspektorů se školami a učitelstvem.

Okr. škol. inspektoři nechtějí býti postrachem učitelstva ani žactva ani občanstva. Chtějí pracovati jako učitelstvo ke kulturnímu povznesení obyvatelstva našeho státu.

Ve smíšených územích je vždy život rušnější, poněvadž tam se střetají zájmy hospodářské, sociální, kulturní i jiné ve dvojité síle. To je místo, kde může vyniknouti ušlechtilé závodění, ale to musí býti vedeno zájmem prospěti celku, státu i jeho společnosti, bez rozdílu národnosti a vnitřního přesvědčení. A kdo by nechtěl šetřiti tohoto samozřejmého požadavku, nezbývá, než aby nesl důsledky, třebas i tvrdé.

Není snahy počešťovati jiné národnosti; jsou případy, kdy sami rodiče se snaží, aby jejich dítě naučilo se druhému jazyku, ale to jim nesmí býti vytýkáno a pokládáno to za násilí na národnostním cítění. Jsem toho názoru, že škola neodnárodní, nýbrž odnárodniti může prostředí, hospodářská závislost, zvláště je-li využívána proti sociálně slabšímu.

Bohužel, že takové případy byly již dávno před válkou a jsou i dnes. Nikdo nemůže tvrditi, že by státní úřady nepostupovaly v této věci přesně v rámci zákonů. Jsou-li nějaké případy, které byly zde přednášeny, nelze z nich jako případů jednotlivých utvořiti všeobecný závěr.

Škola i v nynějších tvrdých dobách přeci jen musí zůstati ohniskem kultury, místem snášenlivosti, pramenem lásky k národu, státu a lidstvu vůbec.

Osnova zákona řeší také poměry učitelstva, které zastupuje okr. škol. inspektory a síly úřadům přikázané; mohou býti ustanovovány zatímně. V této věci bych prosil ministerstvo školství a nár. osvěty, aby tato místa byla obsazována t. zv. domácími či místními konkursy. Mám totiž obavu, že různými vlivy by se na místa dostávali lidé méně zasloužilí. I okr. školní inspektoři budou chráněni proti různým tlakům.

Byla zde přednášena různá přání a stížnosti, které se dají vyřešiti cestou administrativní, nebudu se tedy jimi zabývat právě tak jako ne věcmi s osnovou nesouvisícími. Mnohé otázky si ostatně vyřešili pánové sami mezi sebou.

Z celé debaty však je zřejmé, že ve škole je mnoho věcí, které žádají vyjasnění a úpravy cestou zákona. Domnívám se, že při dobré vůli bylo by možno všechny tyto nedostatky vyřešiti. Návrh na úpravu platových poměrů okr. školních inspektorů a sil přidělených je jeden uspokojivě vyřešený úsek a setkal se s jednomyslným porozuměním. Byl návrhem koaličním, ale našel souhlasu i v řadách oposice, což je svědectvím, že celý parlament má zájem o naše školství a jeho činitele.

Plně věříme, že ti, jichž se zákon týká, ocení toto všeobecné porozumění a splatí národu toto pochopení ještě větším úsilím ve výstavbě republikánské a demokratické školy, ve výchově poctivých a uvědomělých občanů.

Upřímně děkuji posl. sněmovně jménem všech těchto kategorií, jichž se zákon týká, a prosím, aby osnovu schválila tak, jak byla předložena i s příslušnými resolucemi. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodaj výboru soc.-politického p. posl. Dubický vzdal se doslovu.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Otáhalovi.

Zpravodaj posl. Otáhal: Slavná sněmovno!

S povděkem konstatuji, že všichni řečníci projevili souhlas s osnovou zákona o úpravě platů školních inspektorů a přidělených sil zem. školním radám a ministerstvu školství a nár. osvěty, že tedy slavná sněmovna byla při projednávání této osnovy zákona vedena tímtéž duchem, kterým byli vedeni navrhovatelé zákona, totiž členové všech koaličních stran, těmitéž úmysly, kterými byli vedeni všichni účastníci kulturního výboru právě tak jako ministerstvo školství a ministerstvo financí, které se rovněž k této osnově příznivě postavilo.

Slavná sněmovna právě tímto jednotným projevem zdůraznila, že je si vědoma velké práce okr. školních inspektorů - ve všech projevech byla také plně oceněna vychovatelská a školská práce - i velkého úkolu, který se od našeho školství požaduje v duchu národním a v intencích státu. Jsem přesvědčen, že právě tak, jako se řečníci jednomyslně vyslovili pro tuto zákonnou osnovu, i celá sněmovna ji jednomyslně přijme tak, jak byla rozpočtovým výborem navržena ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má pět paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, t. j. s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Zároveň jest vyřízen iniciativní návrh tisk 496.

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Vykonáme proto ihned druhé čtení.

Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě platových poměrů školních inspektorů, jakož i školních inspektorů, profesorů, ředitelů a učitelů národních škol přidělených školním úřadům (orgánům) (tisk 802).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Dlouhý: Není jich.

Zpravodaj posl. Otáhal: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Zbývá ještě hlasovati o resolucích.

Jsou to jednak tři resoluce otištěné ve zprávě výborové, jednak resoluční návrh podaný posl. Illingem.

Žádám o přečtení podaného návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebušška (čte):

Resoluční návrh posl. Illinga.

Vláda nechť učiní opatření, aby školství menšin na Slovensku a Podkarpatské Rusi bylo podřízeno školním inspektorům vlastního národa.

Předseda (zvoní): Žádám pp. zpravodaje, aby se o tomto návrhu vyslovili.

Zpravodaj posl. Dlouhý: Resoluční návrh p. posl. Illinga netýká se bezprostředně věci projednávané, totiž platových poměrů okr. školních inspektorů a sil k úřadům školním přikázaných. Navrhované opatření je věc administrativní organisace. Považuji za zbytečné, aby návrh byl přijat.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k hlasování.

I do souhlasí s třemi resolucemi, otištěnými ve zprávě výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem posl. Illinga, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Resoluční návrh je zamítnut.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

2. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta stanovená §em 43 úst. listiny k projednání usnesení posl. sněmovny k vládnímu návrhu zákona o drahách (železniční zákon) (tisk 698).

Senát usnesl se v 60. schůzi dne 25. února 1937 požádati posl. sněmovnu za prodloužení lhůty stanovené §em 43 úst. listiny o další 3 měsíce.

Dám hlasovati o návrhu senátu podle §u 78 jedn. řádu sněmovny.

Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna o další 3 měsíce prodloužila senátu lhůtu k projednání jmenovaného usnesení posl. sněmovny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Žádané prodloužení lhůty jest povoleno.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Místopředseda Taub (zvoní): Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž je:

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Opavě v trest. věci posl. inž. Künzla (tisk 720).

Zpravodajem je p. posl. dr Neuman. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Neuman: Slavná sněmovno!

Kraj. soud v Opavě žádá za souhlas s trest. stíháním posl. inž. Künzela pro podezření z přečinu podle §u 14, č. 5 zák. č. 50/1923 Sb. z. a n. Imunitní výbor ve schůzi dne 16. prosince usnesl se doporučiti posl. sněmovně, aby žádosti kraj. soudu v Opavě v tomto případu bylo vyhověno.

Tlumočím usnesení imunitního výboru a prosím slavnou sněmovnu o schválení návrhu.

Místopředseda Taub (zvoní): K této věci jest přihlášen řečník. Zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je schválena.

Ke slovu je přihlášen na straně "proti" p. posl. inž. Künzel.

Posl. inž. Künzel (německy): Dámy a pánové!

Imunitní výbor vám předložil žádost opavského státního zastupitelství o mé vydání, abyste se na ní usnesli. Rád bych použil čtvrthodinky, která mi byla přidělena, abych učinil několik zásadních poznámek. Není samo o sobě nezajímavé, jaká to jest skutková podstata, která jest důvodem pro opavské státní zastupitelství, aby žádalo o mé vydání. Jde o domnělá tvrzení, která prý jsem pronesl v četných schůzích v únoru r. 1936. Není samo o sobě nezajímavé, že podle mého mínění tvrzení, jež se mi kladou za vinu, byla vytržena ze souvislosti delší řeči a byla uvedena nesprávně, svým smyslem zkreslená. Účelem mých vývodů rozhodně nemůže býti, abych snad chtěl zabrániti usnesení v této sněmovně. V této souvislosti musím poukázati na naše způsoby, jichž užíváme ve své shromažďovací praksi.

My nemáme potřebí, abychom se se svými pojetími a názory schovávali za zeď shromáždění podle §u 2, nýbrž vždy jsme kladli důraz na to, abychom měli celou veřejnost ke kontrole našich mínění a názorů. Není nám naprosto potřebí užívati demagogických šprýmů, abychom udrželi své přívržence. Naopak můžeme konstatovati, že sudetští Němci jako široké vrstvy byli v poslední době neobyčejně silně vychováni k politickému myšlení a že od nás vyžaduji věcného vylíčení a především zmužilých řečí, diktovaných politickou nezbytností. Jest ovšem jasné, že řeči sudetskoněmecké strany nesouhlasí vždy se státní myšlenkou koaličních stran. My musíme v tomto smyslu konstatovati chyby v chování vládních zástupců na schůzích stejně jako chyby imunitního výboru. Zde se v obou případech zaměňují zájmy státu se zájmy dočasné koalice. Naprosto nehledě k tomu, že se domníváme, že v tak velice vychvalované demokraticko-parlamentní soustavě mělo by přece býti zaručeno právo zástupce lidu k projevu mínění pokud možno neokrášlenému.

Musíme konstatovati, že se imunitní výbor i včera zabýval velmi četnými vysloveně nepatrnými věcmi, že včera vydal zase četné kolegy, jimž se podstrčily skutkové podstaty veskrze nicotného významu. Domníváme se, že politicky smýšlející mužové v imunitním výboru mají posuzovati vylíčení, která byla přednesena na schůzích lidu, a pomýšleli jsme i na to, že by zde mělo docházeti k opravám pochopitelného mínění zástupců drobných stran tam na venkově. Musili jsme se včera na př. dožíti toho, že byl vydán k trest. stíhání jeden z našich kolegů, který mohl prokázati, že má již soudní rozhodnutí, že vůbec není podle práva skutkové podstaty pro to, aby se zase žádalo o jeho vydání. Takovými způsoby se poněkud snižuje nejen vážnost imunitního výboru, nýbrž i této sněmovny. Ale něco můžete nepochybně připsati ve svůj prospěch jako úspěch těchto způsobů. Vydání imunitním výborem a posl. sněmovnou znamená nepochybně politické odsouzení a s druhé strany pohnutku pro četné vládní zástupce tam na venkově, aby ve schůzích novými zprávami prokazovali, že právě sudetskoněmecká strana nemluví vždy podle chuti koalice, nýbrž i podnět pro naše soudce v těchto věcech jistě nikoliv docela volné od politických vlivů, aby odsuzovali.

Kdybych se chtěl zabývati kapitolou "vládní zástupci" ve schůzích, musil bych zde uvésti velmi četné skutečnosti. Stát se představuje širokým vrstvám vedle berních úředníků především politickým úřadem a nikoliv naposled mužem, který jest vládním zástupcem na hromadných schůzích. Právě v této chvíli má lid neobyčejně jemný cit pro nestrannost a spravedlnost a máme všechen důvod pochybovati, že se všude uplatní mínění, jímž se stát vyznačuje vůči svému obyvatelstvu svými zástupci nestranných a spravedlivých zásad. Nechceme mluviti o trýznění, které musíme konstatovati všude, když jde o to, aby nám byla shromáždění ztížena nebo zakázána. Právě okresní úřad, jemuž mám co děkovati za své vydání, krnovský, jest v tomto oboru zvláště schopný. Dovedl již zakázati velké shromáždění našeho hnutí proto, že, jak tvrdí, při takových hromadných shromážděních hrozí nebezpečí, že dojde k tělesným ublížením a nebezpečí, že se budou páchati kapesní krádeže. Domnívám se, že tento dr Kadlec prokázal státu a jeho vážnosti nepochybně špatnou službu.

Nyní o chování těchto pánů na samých schůzích. Můžeme konstatovati, že neobyčejně silně přispívají k tomu, že se klid a pořádek nezachovávají tak, jak by to mělo býti. Jinde se stojí na stanovisku, aby policie byla tak neviditelná, jak jen poněkud je možno. Ale u nás se žene i na malou schůzi, až do poslední horské vesnice s obyvatelstvem vyloženě mírumilovným, přepadový oddíl a drobné schůze od 100 do 150 účastníků musí se dožíti toho, že vesnice je obklíčena 8 až 10 četníky. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Na větších schůzích jest 35 až 40 četníků, kteří svou přítomností budí v lidech dojem, že zde jde o obsazené území. Tím se již napřed vytváří ten psychologický předpoklad, s nímž se schůze nemůže konati příznivě. Vládní zástupci jsou většinou lidé, kteří nejen řádně neovládají jazyk, nýbrž především nedovedou odhadnouti a pochopiti ani smýšlení obyvatelstva, lidé, kteří se stávají nervosními, když musejí prožívati s námi náš způsob, jak konáme své schůze, sjezdy a projevy, lidé, kteří se stávají nervosními, když je síň řádně vyzdobena, když se zachová pořádek a kázeň. Musili jsme právě vyvinouti zcela určité formy, abychom mohli pořádati své hromadné projevy nespoléhajíce na to, že policie a četnictvo učiní pořádek. Musíme se totiž obraceti k citu širokých vrstev sudetských Němců pro pořádek a po této stránce jsme se ještě nikdy nezklamali. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Oni jsou nervosní i při hromadném souhlasu. Pochvala není u nás vítaná. Jsou vlád ní zástupci, kteří rozpouštějí schůzi při prvém výkřiku "fuj" nebo když nějaké prohlášení řečníka vzbudí smích. Musíme konstatovati, že neznalost jazyka, naprosto nehledě k neznalosti nářečí, která jest často podstatná, není způsobilá, aby se pochopily hromadné projevy, a znemožňuje pochopiti smysl řeči. Vládním zástupcům také velice chybí technické předpoklady. Neovládají těsnopisu, píší si řeč jen v heslech a při zpětném překladu z češtiny do němčiny vznikají relace, které smysl našich tvrzení obracejí v nesmysl. Myslíme-li na to, jak nás napomínají, jak se pokoušejí vésti naše schůze, poznáváme zřetelně, jak málo pochopení jest na této straně pro skutečný vývoj poměrů v německém táboře. Stále se zájem koalice považuje za stejný se zájmem státu ...


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP