Čtvrtek 4. března 1937

Místopředseda Mlčoch (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, jímž je pan posl. Otáhal.

Zpravodaj posl. Otáhal: Slavná sněmovno!

Oba referenti jak výboru kulturního, tak také výboru soc.-politického, jistě už dostatečně zdůvodnili podání návrhu zákona o úpravě platů školních inspektorů a sil přidělených ministerstvu a zem. školním radám. Byla zde zdůrazněna potřeba vyššího vzdělání, práce administrativní i dozoru ve školách, a dovolil bych si upozorniti jen na některé snad ještě nedotčené stránky inspektorské práce.

Předně zde nebyla zdůrazněna iniciativní práce inspektorů, neboť jako dozorci školní jsou oni jistě první, kteří dávají směr veškeré školské práci a veškerému vzdělání našeho dorostu. Je nutno tu přihlížeti také k průbojné a reformní práci při zavádění nových směrů a metod ve školách. Je tedy potřebí co největšího studia, aby naše národní školy mohly pokračovati s duchem pokroku všech ostatních států; ale je též potřebí, aby všechny metody a prostředky, kterých se má užíti při zdokonalení školního vyučování a výchovy, byly náležitě vyzkoušeny, aby se snad nestala naše škola demonstrační síní a naše dítky zkušebním materiálem, aby snad celá generace nebyla takovýmto pokusným školstvím připravena o náležité vzdělání.

Je jisto, že všechny nové proudy ve vyučování a zvláště ve výchově nejsou vhodné a zdravé a že skrývají často značné nebezpečí. Je třeba, aby výchova v našich školách byla vedena v duchu národním a také v souladu s přáním veškerého občanstva státu, aby nebyla k naší škole projevován z kterékoliv strany nedůvěra, aby naše škola tedy respektovala náboženské přesvědčení dětí, aby utvrzovala tento základ výchovy, aby se nepracovalo proti němu, nýbrž naopak, aby základ veškeré výchovy v našich školách právě byl co nejvíce posilován intencí a prací inspektorů. Jenom tehdy, když v našich školách bude klid, když nebude rozbrojů mezi školou a rodiči žáků, žádných konfliktů, bude škola skutečně působit a vykonávati svůj úkol na poli národním a také kulturním.

Mládež musí býti vedena silou ducha a ne prázdnou formou. Náš dorost právě tím, že musí býti vychováván v ideách národních, náboženských a státních, má býti školou tak usměrněn a připraven, aby se nestal vhodným polem pro rozkladné živly, které jsou na úkor národa a státu. Národní škola musí učiniti naši mládež imunní vůči takovým podvratným názorům a ideám, které by mohly ohroziti budoucnost našeho státu a národa.

Inspektoři, úředníci ministerstev a přidělení zemských školních rad mají zvláště na tomto poli velmi odpovědný úkol. Jistě tím spíše, když Národní shromáždění ukáže a ocení jejich práci, když se ukáže ochota a také postoupí v před na tomto poli, že se necení jenom práce manuální, nýbrž také duševní a výchovná, také po této stránce vykonají v našem státě plně svůj úkol.

Jak již zde bylo řečeno, tato školská práce nebyla dostatečně oceňována. Snad tato osnova zákona, kterou projednáváme, je první, která oceňuje práci školních inspektorů, profesorů a sil přidělených školním úřadům a práci osvětové. Dosud není práce tato snad tak oceněna, aby nastala plná spokojenost. Přidělení okr. školním inspektorům mají míti měsíční příplatek 150 Kč, přidělení zemským školním radám a ministerstvu 300 Kč, a přidělení ministerstvu školství a příslušným referátům v Bratislavě a Užhorodě mají míti 350 Kč. Z toho je patrno, že sice ne příliš, ale částečně tato práce přidělených školních úřadů oceněna bude. Příplatky bude míti 642 školních inspektorů, profesorů a ředitelů a také je budou míti 584 učitelé, kteří zastávají místa, která jsou školními inspektory dosud vázána, kde neměli příplatků žádných. Proto tato místa každého půl roku nebo roku byla znova obsazována a tím naše školství velmi trpělo. Příplatek těm asi 1.200 osobám bude činiti částku 2,989.950 Kč. Mimoto je zhodnoceno inspektorům škol jejich cestné, a to v tom smyslu, že za jednu třídu místo 5 Kč budou dostávati 20 Kč a za jednu školu místo 10 Kč 40 Kč. Celá tato částka bude hrazena tím, že ministerstvo školství ve svém řádném rozpočtu pro r. 1937 od 1. července, kdy tento zákon má vstoupiti v platnost, se postará o úhradu těchto výdajů. Pro příští rok a příští léta vůbec bude hrazena tato částka z rozpočtu ministerstva školství, aniž by ministerstvo činilo nárok na zvýšení své rozpočtové položky.

Z těchto důvodů, že není státní rozpočet nijak znovu zatížen a že se také konečně dostane spravedlnosti a ocenění prací jisté kategorii školské, rozpočtový výbor projednal návrh tohoto zákona, projevil souhlas s usnesením výboru kulturního a soc.-politického a doporučuje tuto osnovu zákona i s resolucemi posl. sněmovně ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Mlčoch (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 30 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci na straně "pro" pp. posl. Sivák, dr Clementis, Uhlíř, Křemen, Illing, K. Chalupa, Polívka a inž. Karmasin.

Uděluji slovo prvému přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Sivák.

Posl. Sivák: Slávna snemovňa!

Osnova zákona o úprave platových pomerov školských inšpektorov, ako i školských inšpektorov, profesorov, riaditežov a učitežov národných škôl, pridelených školským úradom, je len čiastočným, povedal by som, polovičatým riešením tejto božavej, ododávna vajatajúcej otázky. Čo sa týka na pr. školských inšpektorov, prítomnou osnovou sa vyhovuje len po jednej stránke požiadavkám týchto dozorčích orgánov, nakožko ich právne pomery služebné ostávajú nevyriešené, neusporiadané, v tomto ohžade trpí sa i naďalej nepochopitežné provizorium, ktoré škodí rozhodne nielen školským inšpektorom, ale hlavne národnému školstvu, ba i samej štátnej školskej správe.

Je priamo neuveritežné, slávna snemovňa, že štátna školská správa ani za 18 rokov nášho slobodného života štátneho a slobodného národného školstva nevedela sa zbaviť predsudkov, nevedela sa povzniesť nad nemiestnu, ničím neodôvodnenú predpojatosť, nevedela sa rozhodnúť urobiť koniec dnešnému labilnému postaveniu školských inšpektorov a odmeniť ich prácu tým, že ich ustanoví štabilnými, definitívnymi škôldozorcami, školskými orgánmi, ako to zasluhuje ich význam a význam národného školstva, a to menovite na Slovensku.

Ale keď už spomínam Slovensko, slávna snemovňa, musím upozorniť, že sa často poukazuje na nesmierny rozvoj slovenského školstva po prevrate. Áno, je pravda, slovenské školstvo tak vežkolepe pokročilo, že možno to nazvať smele kultúrnym zázrakom. Treba však vedeť, že tento kultúrny zázrak sluší sa pripísať menovite snaživosti, učenlivosti a nadanosti slovenského národa, potom vežkej obetavosti udržiavatežov cirkevných škôl a na koniec obetavej práci školských inšpektorov, a to najmä tých, ktorí boli menovaní hneď po prevrate a v týchto vežmi ťažkých dobách previedli organizovanie národného školstva slovenského. Z pomaďarčeného, odnárodneného školstva na Slovensku vyrástlo školstvo nové, slovenské, národne uvedomelé, v každom ohžade spožahlivé, že republika Československá môže mať z neho radosť. Slovom slovenskí školskí inšpektori vykonali svoju úlohu skvele, a to bez akejkožvek odmeny. Posiaž, ako je známo, nebola ich práca vôbec ničím honorovaná. Za celých 18 rokov ich služebný pomer nebol upravený ani právne, ani hmotne. Bolo to postavenie nemožné a, žiažbohu, aj doteraz ostáva z polovice nemožným, a síce po tej stránke, že ich služebné postavenie právne ostáva tak, ako bolo podnes.

Slávna snemovňa! Kým i posledný školský zriadenec a pedel má svoje služebné pomery zákonite určené a usporiadané, školskí inšpektori, škôldozorcovia, tieto dôležité škôldozorské orgány, po tejto stránke ostávajú v najväčšej neistote. Školskí inšpektori sú len funkciou poverení, sú len správcami školského inšpektorátu, čo znamená tožko, že sú vo svojom úrade len dočasne, že svoju funkciu môžu vykonávať len za určitých podmienok a že môžu byť z úradu odvolaní kedykožvek, ako sa to aj na Slovensku stalo.

Je nepochopitežné, že štátna školská správa stav tento trpí a nenašla posiaž možnosti, ako tomuto položeniu odpomôcť, odpútať sa od prežitého, zastaralého, nedemokratického systému. Ako je totiž známo, v historických zemiach dozor na národné školstvo vykonáva sa ešte vždy podža starého rakúskeho spôsobu: školský inšpektor v zemiach historických je len akýmsi školským referentom pána okresného hejtmana, a i to len referentom dočasným bez vlastnej kompetencie a pravomoci, je teda pánu okresnému hejtmanovi služebne podriadený.

Na Slovensku bolo tomu celkom inak. Na Slovensku do prevratu dočasný školský inšpektor alebo správca školského inšpektorátu nebol známy vôbec. U nás podža XXVIII. zák. článku z r. 1876 sriaďované boly samostatné škôldozorské úrady, školské inšpektoráty, so širokou, presne vymedzenou pravomocou a kompetenciou, na čele ktorých stál škôldozorca vymenovaný definitívne, čiže štátny úradník, zadelený do platovej triedy, hodnosti svojej primeranej. Systém tento sa dobre osvedčil a škoda, že po prevrate nebol na Slovensku ponechaný, ba že nebol prenesený aj do historických zemí. Školský inšpektorát ostal síce na Slovensku samostatným úradom, ale s inšpektorom len dočasne vymenovaným.

Čítal som kdesi, že vymenovať školských inšpektorov za definitívnych úradníkov znamenalo by zavádzať do školskej správy byrokratizmus. Hovorí sa, že inšpektorská definitíva sa vraj prieči demokracii. Sú to dôvody neprijatežné, ba priamo smiešne. Argumenty tieto neobstoja vôbec, a kto by ich jednako chcel uplatniť proti inšpektorskej definitíve, mohol by ich smele použiť i proti akémukožvek definitívnemu vymenovaniu štátneho úradníka. Naopak, my tvrdíme, že je pokračovaním nedemokratickým, ba že je rozhodne výsmechom demokracie, keď úradník, ako je školský inšpektor, ostáva kdesi vo vzduchu viseť a vôbec nikdy nevie, kedy a ako sa to s ním skončí.

Slávna snemovňa! Nemusím azda upozorňovať, aké zodpovedné je povolanie školského inšpektora. Avšak práve preto očakávalo by sa, že štátna školská správa pôjde inšpektorovi všemožne v ústrety, že ho bude podporovať, aby svoje poslanie mohol úspešne splniť. Nadovšetko však bolo by potrebné, aby sa inšpektor vo svojej funkcii cítil stálym, štabilným štátnym úradníkom. Dovolil by som si povedať, že len definitívne ustanovený inšpektor môže mať potrebnú autoritu pred učitežstvom a pred verejnosťou a môže byť dôstojným reprezentantom štátnej školskej správy v svojom okrese.

Slávna snemovňa! Neráčte mi zle rozumeť, ale inšpektorské provizorium robí dojem, ako by sme pôdu necítili istou pod nohami a ako by i celá štátna školská správa bola len provizorná. Slávna snemovňa, ani v demokracii nemôžeme sa obísť bez autority. A kto by si trúfal v démokracii podlamať autoritu, neposlúžil by nijako nášmu demokratickému zriadeniu.

Školskí inšpektori sa ododávna domáhajú úpravy svojho postavenia. A správne robia. Úpravy vyžaduje nielen ich osobný záujem, ale tým viacej záujem národného školstva. Vyzývam a prosím preto pána ministra školstva a nár. osvety, aby uvážil dnešné nemožné postavenie školských inšpektorov a vzhžadom na nesmiernu dôležitosť funkcie, ktorú inšpektori zastávajú, aby si dal záležať na veci a postaral sa, že by po úprave, ktorú práve prejednávame, predložiť dal úpravu novú, nový návrh zákona, ktorým by sa konečne riešil služobný pomer školských inšpektorov. Títo žudia si to v plnej miere zasluhujú, a štátna školská správa splatila by len svoj starý dlh, ak by i po tejto stránke splnila staré požiadavky školských inšpektorov. Opakujem, že položenie školského inšpektora je absurdné, uponižujúce a zahanbujúce, a to ani nie tak pre školských inšpektorov, ako skôr pre štátnu školskú správu. Záujem školský, národný a štátny by vyžadoval, dby sa urobil koniec tejto kultúrnej ostude.

Čo sa týka samej osnovy, možno len žutovať, že osnova nevzťahuje sa na školských inšpektorov, ktorí odišli do výslužby pred uzákonením prítomnej osnovy čiže prv, ako by sa boly ich hmotné pomery upravily. Títo inšpektori totiž odišli do výslužby s pôžitkami obyčajných riaditežov alebo učitežov žudových škôl. Každý musí uznať, že týmto inšpektorom stala sa krivda, lebo za svoju dlhoročnú úmornú prácu nedostali nijakej odmeny. Ráčte láskave odpustiť, ale takéto pokračovanie vrhá silný tieň na kultúrny štát, ako je naša republika. Škoda, že títo zaslúžilí pracovníci vypadli z prítomnej osnovy a nemajú nároku na zvýšenú penziu, ako by mali mať. Bolo by žudské, keby štátna školská správa našla spôsob, ako túto krivdu odčiniť.

Ďalšou chybou osnovy je i to, že profesorom, prideleným do školských úradov, priznáva sa len jedna výhoda, a to len prídavky podža odst. 2 §u 3. Ak tedy má byť návrh spravedlivý a demokratický, nech sú i profesori pojatí do odsdst. 2 §u 1, alebo aspoň nech sú ich prídavky o rovnaký ekvivalent, to je o ročných 2100 Kč zvýšené, takže by sa ich jedna výhoda vyrovnala dvom výhodám ostatných.

Slávna snemovňa! Dnešné školské pomery a sústava žudového školstva hlavne na Slovensku po stránke administratívnej ukladajú školským inšpektorom takmer nadžudské povinnosti. Ich úradná agenda sa rozrastá natožko, že inšpektori zavalení sú administratívnou prácou na úkor práce inšpekčnej. Počet tried a učitežov od r. 1918 v jednotlivých okresoch sa zdvojnásobil, agenda teda stúpla o 100 %, ale počet kancelárskeho personálu inšpektorátov ostal starý. Všetku prácu vykonávajú inšpektori s jednou kancelárskou a jednou pomocnou silou. Aby prácu preca zdolali, pracuje sa na inšpektorátoch po čase, pracuje inšpektor denne i dvakrát osem hodín, ačkožvek i on je len človek, a to človek kultúrny. Upozorňujem pána ministra i na tento neblahý stav a žiadam, aby inšpektoráty boly vystrojené takým počtom personálu, aký potrebujú. Sporiť tu nemožno. Inšpektora treba odbremeniť, aby nezostal obyčajným pisárom, ale aby bol inšpektorom národných škôl.

Slávna snemovňa! Pri tejto príležitosti chcel by som upozorniť na vec vežmi závažnú. Keďže ide o tak významné dozorčie orgány, akako sú školskí inšpektori, dalo by sa úfať, že štátna školská správa bude vežmi obozretná pri výbere kandidátov a že za inšpektorov ustanoví len prvotriednych pedagogických odborníkov.

Na Slovensku vykonávajú inšpektori ako šéfovia samostatného úradu službu konceptných úradníkov. A jednako pri výbere čiže menovaní školského i pektora štátna školská správa nepostupuje, ako by mala, nehžadí na kvalifikáciu, na odborné znalosti kandidáta, ale obyčajne len na politickú legitimáciu, ako to tuná priznal aj pán kol. Dubický. (Tak je!) Školská správa je dnes natožko spolitizovaná, že ešte i školskí inšpektori menujú sa podža politického kžúča, nevadí, že tento kžúč je vlastne pakžúč a uzamyká cestu rozvoja národného školstva. Stalo sa, že na Slovensku us tanovený bol za okr. školského inšpektora mladý učitež, resp. riaditež meštianskej školy, ktorý ani slovenský pravopis neovládal. Je síce smutnou vecou, keď riaditež meštianskej školy neovláda pravopis ... (Posl. Polívka: Ako sa volá?) Ja tu nechcem mená spomínať. (Posl. Polívka: Ale to je chyba!) ... avšak ešte božavejším je, keď takýto pán riaditež stane sa inšpektorom, a to len preto, že je privržencom strany, ktorá svojím exponentom obsadila kreslo ministra školstva. Prípad aký je i tento, vyvoláva nespokojnosť a nevôžu.

Ale čo je ešte horšie: školský referát v Bratislave k takýmto inšpektorom - politickým exponentom má viacej dôvery, hodnotí ich vyššie ako inšpektorov dobrých pracovníkov, dobrých organizátorov a odborníkov. (Tak je!) Dezauvovať alebo kompromitovať školského inšpektora, na to je školský referát kedykožvek hotový, nerobí z toho otázku prestížnu. Žalostným faktom totiž je, že bratislavský školský referát najviac podlamuje autoritu inšpektora, a to pred učitežstvom práve tak, ako i pred širokou verejnosťou. A robí to najvyšší školský úrad na Slovensku, ktorému by malo predovšetkým záležať na tom, aby inšpektorova autorita a prestíž ostaly neporušené a na najvyššom stupni.

Aby sa dneš ným anomáliám predišlo, aby sa totiž za inšpektorov dostali len dobrí odborníci, dobrí organizátori, čiže po každej stránke kvalitní a kvalifikovaní žudia, je treba, aby sa miesta inšpektorské obsadzovaly verejným súbehom a aby sa pri verejných súbehoch vzaly do ohžadu len žiadosti vekove najstarších, schopných, skúsených a zaslúžilých kandidátov.

Slávna snemovňa! Keď zazlievam, že v poslednom čase na Slovensku bývajú menovaní za inšpektorov exponenti politických strán, čo možno považovať za osudnú chybu, nakožko takíto inšpektori nie sú schopní viesť a spravovať národné školstvo, treba mi k tomu dodať, že všetky príznaky ukazujú, akoby štátnej školskej správe ani nezáležalo, aby školstvo na Slovensku spravované bolo odborne a aby pri jeho spravovaní zachovávané boly zákonité predpisy a nariadenia.

Školský referát v Bratislave ako najvyšší orgán školskej správy na Slovensku dopúšťa sa takých prehmatov - a to najmä voči konfesijným školám - že to vo verejnosti vyvoláva pohoršenie. Školský referát hlavne pri exekvovaní t. zv. malého školského zákona č. 226 z r. 1922 postupuje žubovožne, obchádza a mení platné predpisy, ako sa mu to kedy najlepšie hodí. Školský referát v svojom bezohžadnom, nezákonitom postupe zabieha tak ďaleko, že cirkevné školské správy nútené boly podať protest proti počínaniu školského referátu, a to na najvyššom mieste, ale podaly sťažnosť i pánu ministrovi školstva a nár. osvety.

Máme úctivú žiadosť, aby pán minister dal sťažnosti vyšetriť a postaral sa čím skôr a náípravu. Ako je známo, pán minister opätovne vyhlásil, že nechce kultúrny boj, ale je za konsolidáciu. Nech to pán minister dokáže i skutkom, nech urobí konečne poriadok v slovenskom školstve. Slová a reči nám už nestačia. To. čo si školský referát dovožuje, môže byť všetko iné, je to skôr anarchia, len nie konsolidácia. Čo sa robí so školami v Topožčanoch, Malšeniciach, Perneku, Lamači, Vežkom Lopašove a iných miestach na Slovensku, je dôkazom, že štátna školská správa perzekvuje cirkevné školstvo.

Samozrejme, dnešnému zmätku vo školstve je príčinou aj to, že v centrálnych úradoch školských nemáme dostatočný počet Slovákov. Pán predseda vlády dr Hodža v rozpočtovom výbore 10. novembra 1936 povedal doslovne (čte): "Za posledného poldruha roka počet úradníkov Slovákov v centrálnych úradoch vzrástol o 66 % a vzrástol by ešte viac, keby slovenský úradnícky rezervoár mal viac možností presunovať sa zo Slovenska do zemí historických. Je priamo akčným programom centrálnych úradov získavať nové sily pre Slovensko." Opytujem sa zdvorile, kožko úradníkov-Slovákov bolo prijaté za posledného poldruha roka na školský referát v Bratislave a v ministerstve školstva? Slovenský rezervoár je hojný, profesori - Slováci sa hlásia u ministerstva školstva a do štátnej služby vôbec, ale ministerstvo ich nechce menovať.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP