Pátek 22. ledna 1937

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Taub, dr Markovič, Langr, Košek, Onderčo, Mlčoch.

Zapisovatelé: dr inž. Fulík, Pik.

158 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: ministři Machník, inž. Nečas.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda Malypetr zahájil schůzi v 10 hod. 52 min. dopol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda na dnešní den posl. Tichému, Uhlířovi, Bátkové - Žáčkové, Zupkovi, Klímovi, Bistřickému, dr Clementisovi, Rybárikovi, Židovskému, Knotkovi.

Omluvili se

nemocí posl. Vallo, Schmidke.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda dodatečné omluvy posl. dr Clementise a Židovského na včerejší den.

Změny ve výborech.

Do výboru zahraničního vyslal: klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Stundu za posl. Pozdílka; klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Knöchela a posl. Kliebera za posl. dr Neuwirtha a dr Peterse.

Do výboru živn.-obchodního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Hrubého za posl. Slívu.

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Dvořáka za posl. dr Dufka.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. Kundta za posl. dr Neuwirtha.

Došly dotazy a odpověď.

Dotazy:

posl. Tichého min. železnic ve věci pře

stavby nádražní budovy KBD v Orlové (č. D 271-IV);

posl. J. Sedláčka min. školství a nár. osvěty o nutnosti urychleného vydání předpisů pro umístění portretů obou presidentů republiky Československé v místnostech školních a úředních místnostech vůbec (č. D 272-IV).

Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr Goldsteina č. D 238-IV.

Rozdaný tisk

počátkem schůze: Zpráva tisk 756.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výborů technicko-dopravního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 669), kterým se předkládají Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Mezinárodní úmluva o přepravě zboží po železnicích, Mezinárodní úmluva o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích spolu se Závěrečným aktem, jakož i se Závěrečným protokolem o návrhu dohody o zavedení nákladního listu na řad, které byly podepsány v Římě dne 23. listopadu 1933 (tisk 754).

Zpravodaji jsou: za výbor techn.-dopravní p. posl. Janalík, za výbor zahraniční p. posl. dr Mareš.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor techn.-dopravní, p. posl. Janalíkovi.

Zpravodaj posl. Janalík: Slavná sněmovno!

Technicko-dopravní výbor projednal a schválil vládní návrh (tisk 669), kterým se předkládají Národnímu shromáždění k projevu souhlasu Mezinárodní úmluva o přepravě zboží po železnicích, Mezinárodní úmluva o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích spolu se Závěrečným aktem, jakož i se Závěrečným protokolem o návrhu dohody o zavedení nákladního listu na řad, které byly podepsány v Římě dne 23. listopadu 1933.

Mezinárodní železniční úmluvy, platné od 1. října 1928, podrobeny byly revisi na konferenci, která se konala r. 1933 v Římě za účasti 25 států. Tato revise dotkla se podstatně dosavadních úmluv, a to většinou ve směru zlepšení pro přepravce.

Nejdůležitější změny jsou tyto:

naše interesovaná veřejnost žádala již delší dobu zavedení sdružené dopravy železnice letadlo. Této potřebě bylo při revisi vyhověno a podle revidované úmluvy bude možno tyto sdružené přepravy sjednávati podle čl. 2.

Čl. 10 zaručuje přepravcům nárok na výpočet nejlevnějšího dovozného po skutečně použité přepravní cestě, neboť železnice bude napříště povinna vrátiti na žádost rozdíl dovozného, bylo-li počítáno podle přímého tarifu, ačkoliv dovozné vypočítané sečtením sazeb prvých tarifů po téže přepravní cestě a při splnění podmínek použití těchto tarifů bylo menší.

Revise pamatovala v čl. 11 také na zkrácení výpravních a přepravních lhůt, a to: Výpravní lhůty u nákladního zboží zkracují se ze 2 na 1 den, přepravní lhůta se stanoví na 1 den za každých započatých 150 tarifních kilometrů na místě dřívějších 2 dnů za každých začatých 250 km. U rychlozboží bude přepravní lhůta činiti 1 den za každých začatých 300 tarifních km. Přerušení tarifních km platí jen tehdy, byl-li důvod a trvání přerušení poznamenán železnicí v nákladním listě.

Čl. 29 zvyšuje náhradu za ztrátu neb poškození zboží o 100%. Revidovaná úmluva nepřevzala dřívější ustanovení, podle něhož mohly býti sníženy nejvyšší částky, stanovené za ztrátu nebo poškozené zboží, a to z důvodů hospodářských nebo měnových.

Důležitou změnu přináší čl. 61, podle něhož mohou dva nebo více států speciálními ujednáními a železnice vhodnými tarifními ustanoveními sjednávati zvláštní přepravní podmínky pro určité druhy přepravy. V těchto případech bude možno zaváděti i předpisy odchylné od striktních ustanovení Mezinárodní úmluvy o přepravě zboží. Jde o přepravu s nákladními listy na řad, o přepravu časopisů a zboží, určených pro veletrhy nebo výstavy, o přepravu skříní (containerů) a nakládacích pomůcek.

Také v Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích byly provedeny četné změny, a to vesměs ve prospěch cestujících. To se týká zejména:

Doba platnosti jízdenek byla prodloužena. Rozšířen byl pojem cestovního zavazadla a připuštěna doprava t. zv. nedoprovázených zavazadel, t. j. zavazadel podaných bez předložení jízdenky. Zmírněny předpisy o přepravě malých zvířat. Zpáteční jízdenka bude příště platiti za každých započatých 50 km alespoň 1 den. Podle čl. 30 odpovídá železnice za opožděný výdej cestovního zavazadla vůbec, kdežto dosud odpovídala pouze za škodu opožděným výdejem způsobenou. Lhůta k uplatnění tohoto nároku prodlužuje se v čl. 44 z dosavadních 14 na 21 dnů.

Obě tyto mezinárodní úmluvy vstoupí v účinnost, jakmile 15 států provede jejich ratifikaci. Je v zájmu všech zúčastněných států a jejich národních hospodářství, aby vstoupily v platnost co nejdříve vzhledem k značným výhodám a zlepšení přepravních podmínek. Také československému národnímu hospodářství přinášejí revidované mezinárodní úmluvy železniční důležité výhody a je tudíž v zájmu věci, aby byly co nejdříve ústavně projednány a ratifikovány.

Ježto veškeré případné změny by se rovnaly odmítnutí ratifikace Československem, pro které přístup k římským dohodám je zcela nezbytný, navrhuje technicko-dopravní výbor posl. sněmovně, aby schválila toto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Mezinárodní úmluvou o přepravě zboží po železnicích a Mezinárodní úmluvou o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích, jakož i se Závěrečným aktem a Závěrečným protokolem o návrhu dohody o zavedení nákladního listu na řad, které byly podepsány v Římě dne 23. listopadu 1933.

Navrhuji tudíž slavné posl. sněmovně, aby přijala schvalovací usnesení tak, jak je schválil techn.-dopravní výbor. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno!

V tisku 669 předložila vláda návrh, kterým předkládá Národnímu shromáždění k ratifikaci 2 mezinárodní úmluvy, a to o přepravě zboží po železnicích a pak Mezinárodní úmluvu o přepravě cestujících a zavazadel po železnicích spolu se Závěrečným aktem. Podle čl. 60 měla švýcarská vláda svolati zúčastněné státy, které obsahují státy skoro celého světa, vyjma Portugalsko a několik menších států, k poradě o nové revisi mezinárodních úmluv o železniční dopravě, jednak pro osoby, jednak pro zboží. Tato konference byla svolána do Říma a o svědomitosti práce této konference svědčí fakt, že rokovala od 3. října 1933 až do 23. listopadu 1933. Při této poradě byly podrobeny obě smlouvy důkladné revisi, i když při tom převládala myšlenka mnoho neměniti vzhledem k choulostivosti problému a k velkým těžkostem dohod se zúčastněnými státy. Přes to však k dohodě došlo a zároveň v Závěrečném protokolu bylo obsaženo přání, aby tyto úmluvy byly podepsány nejdéle do 1. dubna 1934 v Bernu a aby potom byly také vládami zúčastněných států předloženy sněmovnám k ratifikaci tak, aby mohly vstoupiti 1. ledna 1935 v platnost. V platnost měly vstoupiti zejména tehdy, kdyby 15 států ratifikaci již provedlo. Československý stát přikročuje teď k ratifikaci těchto úmluv, a lze s uspokojením konstatovati, že tato osnova časově a technicky vhodně doplňuje poslední železniční zákon, který byl slavnou sněmovnou projednáván. Celá úmluva obsahuje asi tři skupiny, při čemž, podotýkám znovu, byl kladen hlavní důraz na správný text úmluv, na precisní vyjádření záruk a závazků železnic, a zejména hlavní myšlenkou bylo, aby veškeré předpisy mezinárodní dopravy byly pokud možno jednolité, přehledné a aby zesílily právní jistotu cestujících na cizích železnicích.

Pan kolega zpravodaj posl. Janalík již vyzdvihl řadu detailů, mohu se tedy spokojiti s tím, že prohlásím, že i s hlediska mezinárodního je ratifikace těchto úmluv velmi žádoucí, aby tak československý stát i na tomto poli se zúčastnil solidarity hospodářské součinnosti v celém světě.

Proto si dovoluji jménem zahraničního výboru žádati slavnou sněmovnu, aby úmluvy, které vláda tiskem 669 slavné sněmovně předkládá, ratifikovala. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Hlasování o tomto odstavci pořadu odložíme na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání odstavce dalšího. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Budeme tedy projednávati další odstavec, druhý, jímž jest:

2. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 611), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevení souhlasu dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, podepsaný ve Varšavě dne 12. srpna 1936 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1936, č. 243 Sb. z. a n. (tisk 665).

Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl. dr Mareš, zpravodajem výboru živn. obchodního p. posl. Slavíček.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zahraniční, pannu posl. dr Marešovi.

Zpravodaj posl. dr Mareš: Slavná sněmovno! Tiskem 665 předkládá vláda ke schválení návrh k projevu souhlasu s dodatkovým protokolem k obchodní a plavební úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 10. února 1934, který byl podepsán ve Varšavě dne 12. srpna 1936 a byl zatím, jak se děje u všech těchto smluv mezinárodního významu, uveden v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1936, č. 243 Sb. z. a n.

Mezi námi a Polskem byla sjednána obchodní a plavební úmluva dne 10. února 1934, jejímž obsahem byla řada slev na některé druhy zboží, s časovým omezením, poněvadž polská vláda si vyhradila použití těchto časových omezení pro případ, že by se podařilo vytvořiti na území polského státu onen průmysl, pro jehož výrobky touto úmluvou poskytuje určité slevy. Je to řada druhů zboží, zejména odbarvovací uhlí, sirouhlík, želatina, bakelit a výrobky z celuloidu. Naproti tomu Československo poskytlo Polsku celní slevu na řepku a podobná semena olejnatá, kyselinu sírovou, dusíkaté vápno a superfosfosfáty. Toto ujednání platilo po prvé do 31. prosince 1934 a bylo prodlouženo "Dodatkovým protokolem" ze dne 8. února 1935 s platností do 30. června 1935 s výjimkou celní slevy na řepku a podobná olejnatá semena. Platnost smluvních slev, jak jsem je zde uvedl a jak jsou také uvedena v "Dodatkovém protokolu" ze dne 8. února 1935, byla znovu prodloužena "Dodatkovým protokolem" ze dne 5. září 1935 s platností do 30. června 1936 s výjimkou celní slevy, kterou poskytlo Polsko Československu na bakelit jakož i s tou změnou, že na místo smluvní celní sazby zł 1.30 za 100 kg sirouhlíku poskytlo Polsko Československu na toto zboží sazbu zł 2.60.

Dodatkový protokol podepsaný dne 12. srpna 1936 ve Varšavě je pouhé prodloužení smluvních celních slev, obsažených v "Dodatkovém protokolu" ze dne 5. září 1935, na dobu dalších 6 měsíců, t. j. od 20. srpna 1936 do 20. února 1937.

Soustavné prodlužování platnosti smluvních celních výhod bude možné do té doby, pokud polská továrna na chemické výrobky v Tomašovcích nebude, jak jsem o tom hovořil, schopná dostatečně zásobiti polský trh sirouhlíkem.

Zahraniční výbor jednal o této úmluvě, musil přijmout a přijal toto časové omezení polské vlády a doporučuje slavné sněmovně, aby návrh, který vláda předkládá k ratifikaci, přijala. (Souhlas.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP