Čtvrtek 17. prosince 1936

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. Pozdílkovi.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Slavná sněmovno!

Touto dodatkovou úmluvou snižuje se autonomní německá sazba na chmel ze 150 RM za 100 kg pro dovoz čsl. chmele za 70 RM a kromě toho zaručuje se německá vláda blahovolně posuzovati žádosti svých pivovarů o povolení používání chmele československého původu ve smyslu § 2 nouzového nařízení o nuceném používání chmele domácího původu ze dne 21. srpna 1931.

Je významné pro nás sledovat průběh vývozu čsl. chmele do Německa v posledních letech. Podle německé statistiky dovezli jsme do Německa r. 1931 celkem 9.477 q r. 1934 9.198 q chmele. Německá statistika proclívání dovezeného chmele pak ukazuje, že r. 1931 bylo sazbou 60 RM, t. j. původní sazbou, kterou byl náš chmel vyclíván, procleno 5.698 q, r. 1932 sazbou 70 RM 4.771 q, r. 1934 7.625 q. Současně však také je z téže statistiky zřejmo, že bezcelně v zušlechťovacím styku bylo dovezeno do Německa r. 1931 11.704 q, kdežto r. 1934 15.905 q.

Uvážíme-li pak zároveň, že Německo dováží chmel kromě od nás hlavně z Polska, Jugoslavie a Belgie, a že takto bylo dovezeno r. 1934 23.795 q ale zároveň v témže roce vyvezeno 31.340 q, pak ze všech těchto dat dá se usuzovat:

1. že náš chmel do Německa dovezený není pravděpodobně používán k výrobě piva v Německu, nýbrž že je patrně míchán s chmelem cizího původu a pak pod různými označeními vyvážen do ciziny,

2. že pravděpodobně ustanovení o zmírnění nouzového nařízení o nuceném používání chmele domácího původu, stanovené v původní úmluvě z r. 1931, není patrně dostatečnou měrou respektováno tak, jak bylo při sjednávání uvedené úmluvy předpokládáno, neboť při z výšeném konsumu piva v Německu vývoz čsl. chmele pro výrobu t. zv. "kvalitních" bílých piv by musel stoupnout značněji při proclívání 70 RM za 100 kg, než ukazuje německá statistika.

V důsledku toho je zřejmo, že i když nepřihlížíme k tomu, že bude nutno, aby osevní plochy a odbyt chmele ve státech, které ho dnes vyrábějí, byl upraven dohodou těchto států, že bude nutno, abychom pokud možno brzy vyřešili speciální otázky vývozu čsl. chmele.

Právě tak jako Československo má i Německo zákon o značkování chmele. Zákon ten je však obligatorní jen pro domácí spotřebu a chmel určený pro vývoz je volný a není chráněn ani před mísením ani před paděláním.

Je proto nutno doporučit, aby při nejbližší vhodné příležitosti byla i tato otázka s Německem smluvně upravena a aby buď Německo uznalo náš provenienční zákon chmelový, anebo přizpůsobilo svůj provenienční zákon našemu.

Je také velmi žádoucí, aby bylo prozkoumáno, zda a v jakém rozsahu je splněn závazek daný úmluvou z r. 1931, že budou blahovolně posuzovány žádosti pivovarů o povolování dovozu čsl. chmele ve smyslu §u 2 nouzového nařízení o nuceném používání chmele německého původu.

Německo, i když jeho podíl na našem vývozu chmele klesl z 45 na 15 % našeho celkového vývozu chmele, je stále ještě jedním z našich nejvýznačnějších odběratelů chmele vedle Belgie, Spojených států amerických a Francie a je proto nutno věnovat vývozu našeho chmeke do Německa bedlivou pozornost, a to t m spíše, že my plníme přesně své závazky, které jsme na sebe uvedenou dodatkovou úmluvou vůči Německu vzali.

Zahraniční výbor posl. sněmovny projednával ve schůzi dne 22. října 1936 konané vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevení souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 10. července 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. srpna 1936, čís. 244 Sb. z. a n., připojil se k usnesení výboru živn.-obchodního a doporučuje posl. sněmovně tuto dodatkovou úmluvu ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst. 7 pořadu jsou: za výbor zahraniční p. posl. Stivín, za výbor živn.-obchodní místo omluveného posl. Líšky p. posl. Slavíček.

Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno! Dovolávaje se obšírné zprávy, kterou jsem doprovodil usnesení zahraničního výboru, doporučuji, aby posl. sněmovna projevila souhlas s dodatkovou úmluvou k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, č. 14/1921 Sb. z. a n., podepsanou dne 2. dubna 1936, se závěrečným protokolem z téhož dne a s dodatkovým protokolem ze dne 9. července 1936, jež byly uvedeny v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1936, č. 233 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, panu posl. Slavíčkovi.

Zpravodaj posl. Slavíček: Dámy a pánové!

Projednáváme řadu dodatkových úmluv k obchodním smlouvám s okolními státy. Mezi nimi je také dodatková úmluva k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Rakouskem.

Tendence všech těchto dodatkových úmluv k obchodním smlouvám je vyřešiti schodkové hospodářství. Také úmluva mezi námi a Rakouskem nesla se tímto směrem proto, že Rakousko mělo velké minus při obchodování s námi. Také my při obchodování s některými státy máme minus, proděláváme a snažíme se, aby tento obchodní nepoměr mezi námi a jinými státy zmizel, tak jako se snažíme nyní při projednávání dodatkové úmluvy k obchodní smlouvě mezi naší republikou a republikou Francouzskou. Úmluva k obchodní smlouvě mezi naší republikou a Rakouskem je tak obsažná, jak vidíte z tohoto sešitu (ukazuje), že si vyžádala velmi svízelného jednání, ale na konec k oboustranné spokojenosti byla úmluva dojednána a živn.-obchodní výbor se připojil k usnesení výboru zahraničního a doporučuje tuto úmluvu ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem k odst. 8 pořadu jsou: za výbor zahraniční místo omluveného posl. Světlíka p. posl. Rechcígl; za výbor živn.-obchodní místo omluveného posl. Hrubého p. posl. Slíva.

Dávám slovo prvému zpravodaji, za výbor zahraniční, p. posl. Rechcíglovi.

Zpravodaj posl. Rechcígl: Slavná sněmovno!

Československo povolilo Hospodářské Unii belgo-lucemburské v příloze III. závěrečného protokolu k obchodní smlouvě z 28. prosince 1925 kontigent dovozu superfosfátu ve výši 10.000 tun. Tento kontingent nebyl vyčerpán, poněvadž se vzrůstající výrobou v Československu byla domácí potřeba kryta na vlastním území státu vlastní výrobou. Neměl proto pro Belgii valné ceny. Belgie se také zřekla letošního roku na žádost Československé republiky zmíněného kontingentu a vláda předkládá sněmovně návrh, aby vyvážení zmíněného kontingentu bylo schváleno.

Zahraniční výbor projednal a doporučuje posl. sněmovně tuto dohodu ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor živn.-obchodní, p. posl. Slívovi.

Zpravodaj posl. Slíva: Slavná sněmovno!

Z obchodních smluv, které máme s malými státy, jest pro nás velmi sympatická smlouva s Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou. Náš obchod s touto Unií má stále stoupající tendenci.

Vzestup československého vývozu do Belgie, patrný již v r. 1935, nezastavil se ani za prvních osm měsíců tohoto roku, jak jest patrno z níže uvedených číslic. Za toto období r. 1935 bylo od nás vyvezeno do Belgie zboží v celkové hodnotě 93.5 milionu b. frs.

Hlavní podíl na tomto přírůstku mají rostlinné výrobky (vzrůst o 5 mil. b. frs.), textilie (vzrůst o 3 mil. b. frs.), sklo, kovové výrobky a stroje (vzrůst u každé položky o 2 mil. b. frs.).

Poptávka po všech těchto druzích zboží jest stále velmi živá a namnoze není ani plně využita, jak patrno na př. u stávkového zboží z umělého hedvábí, ať již jde o punčochy či o jiné druhy tohoto artiklu: belgický dovoz tohoto zboží československého původu klesl z 28.400 kg za první tři čtvrtletí r. 1935 na 21.900 kg za totéž období r. 1936, tedy téměř o celou čtvrtinu a nelze očekávati, že bude dosaženo celkové číslice z r. 1935, i když by v posledním čtvrtletí r. 1936 vzrostl.

V tomto oboru bude nutno zpracovávati belgický trh se zvýšenou péčí, neboť tak zůstává nevyčerpán československý kontingent pro položku 609 belg. sazebníku, na kteroužto skutečnost byly upozorněny příslušné odborné organisace.

Nebezpečí jest tím větší, že Německo, hlavní dodavatel v tomto artiklu, udrželo si svůj vývoz na neztenčené výši oproti r. 1935 a mohlo by se tak státi, že československé zboží by bylo vytlačeno ze svého druhého místa hned za Německem.

Jak patrno z tohoto příkladu a mnoha jiných, nepostihuje kontingentace některých položek belgického celního sazebníku naše zboží nikterak tíživě.

Při zavedení kontingentu na dovoz kameninových obkládaček do Belgie hrozilo na jaře t. r. československým výrobcům úplně znemožnění obchodu s Belgií - kontingenty pro jednotlivé země měly totiž býti vyměněny podle čísel z r. 1933, kdy jsme do Belgie žádných obkládaček nevyvezli. Nesnáz byla však odstraněna při obchodně-politickém jednání čsl. delegace v Bruselu dne 29. června 1936 a Československu vyměřen dosti dobrý smluvní kontingent.

K intensifikaci vzájemné výměny zboží prospěje nemálo i to, že pod záštitou ministerstva obchodu zúčastní se pravděpodobně některé československé firmy příštího bruselského veletrhu, kterážto účast byla by vázána podmínkou exposice belgických firem na jarních Pražských vzorkových veletrzích. Ústupek tento sjednán byl dohodou z 28. června a 7. července 1936.

Při jednání dne 29. června 1936 projednána byla také otázka kontingentu 10.000 tun superfosfátu.

Tento dovozní kontingent byl v době sjednání obchodní smlouvy s Belgií povahy více teoretické, neboť Belgie v letech 1926-1929, kdy Československo dováželo ještě velmi značné položky superfosfátů, na tomto dovozu téměř neparticipovala. Později se československá výroba superfosfátů stupňovala tak, že dovoz těchto hnojiv do Československa klesl na malé množství. Proto neměl vysoký dovozní kontingent pro Belgii prakticky žádného významu, takže mohla bez obtíží dáti souhlas k jeho zrušení.

Výbor živn.-obchodní prozkoumal tuto dohodu, podle které se zříká Hospodářská Unie belgo-lucemburská dovozního kontingentu na 10.000 tun superfosfátu do Československa, kteréžto opatření bylo provedeno v důsledku změny poměrů na domácím trhu.

Poněvadž dohoda tato přináší určitý prospěch našemu národnímu hospodářství, usnesl se výbor živn.-obchodní ve schůzi ze dne 18. listopadu 1936 doporučiti posl. sněmovně tento návrh schvalovacího usnesení ke přijetí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Vykonáme tedy oddělené hlasování o každé ze společně projednávaných osnov.

Dříve však přistoupíme k odloženému hlasování o odstavcích pořadu schůze před tím projednávaných a přistoupíme proto nyní k odloženému hlasování o odst. 1 pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o drahách (železniční zákon) (tisk 698).

Zpravodaji výborů jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Tichý, za výbor ústavněprávní p. posl. dr. Mareš, za výbor techn.-dopravní p. posl. Němec (čsl. soc. dem.) a za výbor branný p. posl. Vaverka.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova má 214 paragrafů s přílohou k § 195; rozdělena jest na 7 částí, z nich prvá sestává ze 3 hlav, z nichž první rozdělena jest na 12 dílů. Části hlavy, díly a jiná pododdělení, jakož i některé paragrafy mají vlastní nadpisy. K osnově náleží také nadpis zákona a úvodní formule.

Poněvadž byly podány návrhy pozměňovací a doplňovací, které namnoze spolu souvisí, doporučuje se hlasovati ve větších celcích.

Míním proto dáti hlasovati v tomto pořadí:

Nejprve bychom hlasovali o úvodních ustanoveních a o celé části prvé, druhé a třetí, to jest o §§ 1 až 194 se všemi příslušnými nadpisy, a to: především v úpravě návrhů posl. Klimenta; nebude-li přijata, v úpravě návrhů posl. Knöchela, Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze; nebude-li ani tato úprava přijata, v úpravě návrhů posl. Suroviaka; jestliže ani tato úprava nebude přijata, budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Potom budeme hlasovati o části čtvrté, jednající o vyvlastnění a zaujímající § 195, s jejím nadpisem a přílohou, a to podle zprávy výborové, neníť pozměňovacích návrhů.

Při části páté - odpovědnost za škody budeme hlasovati nejprve o §u 196, a to: především v úpravě návrhu posl. Knöchela, Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze; nebude-li přijata, budeme hlasovati v úpravě návrhu posl. dr. Suchého, dr. Markoviče, F. Richtera, dr. Huly, Ostrého, Köglera, dr. Luschky a Zierhuta; kdyby i tato úprava byla zamítnuta, hlasovali bychom o § 196 podle zprávy výborové.

O zbytku části páté, to jest o §§ 197 až 205 s příslušnými nadpisy, budeme hlasovati nejprve v úpravě návrhu posl. Knöchela, Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze; nebude li přijata, podle zprávy výborové.

Nakonec budeme hlasovati o části šesté a sedmé, to jest o § § 206 až 214, se všemi nadpisy, jakož i o nadpisu zákona a úvodní formuli, ve znění zprávy výborové.

Jsou proti tomuto pořadu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s úvodními ustanoveními, s částmi prvou, druhou a třetí, to jest s §§ 1 až 194, se všemi nadpisy v úpravě návrhů posl. Klimenta, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato navržená úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s §§ 1 až 194, se všemi nadpisy v úpravě návrhů posl. Knöchela, Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato navržená úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí s §§ -1 až 194, se všemi nadpisy v úpravě návrhů posl. Suroviaka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. I tato úprava je zamítnuta.

Kdo nyní souhlasí s úvodními ustanoveními a s §§ 1 až 194 se všemi nadpisy ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Úvodní ustanovení a části prvá, druhá a třetí, t. j. §§ 1 až 194 se všemi nadpisy přijaty jsou podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s částí čtvrtou, to jest s §em 195, s jejím nadpisem a přílohou ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Část čtvrtá s přílohou jest přijata podle zprávy výborové.

Kdo při části páté souhlasí s §em 196 a příslušnými nadpisy v úpravě návrhu posl. Knöchela, Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze, nechť zvedne ruku. (Děje se)

To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.

Kdo při části páté souhlasí s §em 196 a příslušnými nadpisy v úpravě návrhu posl. dr. Suchého, dr. Markoviče, F. Richtera, dr. Huly, Ostrého, Köglera, dr. Luschky a Zierhuta, jejíž přijetí doporučují pp. zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

§ 196 s příslušnými nadpisy jest přijat v úpravě návrhu posl. dr. Suchého a druhů.

Kdo souhlasí se zbytkem části páté, to jest s §§ 197 až 205 se všemi příslušnými nadpisy v úpravě návrhů posl. Knöchela, Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tato navržená úprava je zamítnuta.

Kdo souhlasí se zbytkem části páté, t. j. s §§ 197 až 205 se všemi příslušnými nadpisy ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

§§ 197 až 205 se všemi nadpisy části páté jsou přijaty ve znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí s částí šestou a sedmou, to jest s §§ 206 až 214 se všemi nadpisy, jakož i s nadpisem zákona a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Část šestá a sedmá se všemi nadpisy, nadpis zákona a úvodní formule přijaty jsou podle zprávy výborové.

Tím osnova tato schválena jest ve čtení prvém.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP