Čtvrtek 17. prosince 1936

Odst. 4 §u 74 budiž škrtnut.

§ 86 budiž doplněn odstavcem:

"(5) Při stanovení tarifů budou poskytovány zvláštní úlevy pro vrstvy sociálně slabé (dělníky, zřízence, nižší úředníky, malé rolníky i živnostníky, nemajetné žáky a studenty a pod.)."

§ 99 znějž:

"Pro porušení služebních povinností může zaměstnanec býti trestán tresty pořádkovými nebo disciplinárními jen na základě výroku autonomního sboru disciplinárního, složeného aspoň z poloviny ze zaměstnanců jmenovaných ministerstvem k návrhu odborových organisací zaměstnaneckých. Členové disciplinárních sborů nemohou býti trestáni pro své výroky pronesené v tomto sboru nebo pro své hlasování. Řízení před disciplinárním sborem upraví disciplinární řád, vydaný ministerstvem železnic v dohodě s odborovými organisacemi zaměstnaneckými a s ústředním výborem důvěrníků. Funkční období disciplinárního sboru činí dva roky."

V §u 105 budiž odst. 2 doplněn větou:

"Nepřesahuje-li však roční důchod uživatele 24.000 Kč, budou všechna opatření učiněna na účet železničního podniku a přísluší uživateli plná náhrada škody."

V §u 118 budiž odst. 3 doplněn takto:

"Vojíni na dovolené budou přepraveni bezplatně na své cestě do místa, kde chtějí dovolenou stráviti a na zpáteční cestě z tohoto místa a mají právo použíti libovolného vlaku, rychlovlaku, jde-li o vzdálenost přes 100 km."

§ 125 se škrtá.

V §u 126, odst. 3 budiž první věta na konci doplněna takto:

"...a aby mu byla přikázána jiná služba za stejný plat."

II. Pozměňovací návrhy posl. Knöchela, Knorreho, dr. Kellnera a dr. Eichholze:

V §u 8 budiž odst. 3 změněn takto:

"O náhradě škody rozhodnou řádné soudy."

V §u 18 buďtež škrtnuty odst. 1 a 3.

V §u 24, odst. 1 budiž za slova "se okolnosti" vložena slova "v osobě koncesionáře."

V §u 38, odst. 3 budiž poslední věta změněna takto:

"Nesjedná-li se o tom dohoda, rozhodnou řádné soudy."

V §u 40, odst. 2 budiž poslední věta změněna takto:

"O nutnosti a rozsahu takových opatření a zařízení, jakož i o to, kdo je má uskutečniti, rozhodne železniční správní úřad; nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodnou řádné soudy."

V §u 51, odst. 2 budiž poslední věta změněna takto:

"Nesjedná-li se o tom dohoda, rozhodnou řádné soudy."

V §u 54, odst. 2 budiž poslední věta změněna takto:

"Nesjedná-li se dohoda o příspěvku, rozhodnou řádné soudy."

V §u 55, odst. 2 budiž poslední věta změněna takto:

"Nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodnou řádné soudy."

V §u 56, odst. 2 budiž poslední věta změněna takto:

"Nesjedná-li se dohoda o nákladech, rozhodnou řádné soudy."

V §u 73 nechť odst. 2 zní:

"Zřízencem a úředníkem dráhy může býti ustanoven každý čsl. občan, který má potřebné odborné schopnosti pro své služební povinnosti a má znalost státního jazyka nutnou pro jeho službu. - Pokud se služba musí konati v sídelním nebo dopravním území jiného národa než českého, má dotčený vedle státního jazyka přiměřeně ovládati jazyk onoho obyvatelstva, v jehož sídelním neb dopravním území koná službu. Zaměstnancům na zvláštní smlouvu (§ 74, odst. 3) buďtež shovívavě poskytnuty jazykové úlevy, pokud se týče budiž znalost státního jazyka požadována jenom potud, pokud jest jí bezpodmínečně potřebí pro služební povinnosti."

§ 80 zněj:

"(1) Přihodí-li se nehoda v dopravě nebo v služebním oboru železničního podniku, je železniční podnik povinen poskytnouti co nejrychleji a bezplatně první pomoc osobám, postiženým nehodou.

(2) První pomocí dlužno rozuměti: Opatření a ošetření postiženého než bude odevzdán do řádného opatrování."

V §u 81 budiž v odst. 2 slovo "technické" nahrazeno slovy "dopravně technické".

Odst. 3 nechť zní:

"Vládní nařízení ustanoví dopravně technické zásady, podle nichž železniční správní úřad schvaluje jízdní řády."

V §u 86 nechť odst. 3 zní:

"Vládní nařízení stanoví vedle toho:

a) pokud tarifní slevy podléhají schválení železničního správního úřadu;

b) tarify a tarifní slevy buďte veřejně vyhlášeny."

V §u 106, odst. 2 buďtež poslední dvě řádky změněny takto:

"Nesjedná-li se o náhradě dohoda, rozhodnou řádné soudy."

V §u 111, odst. 1 budiž za první větu vsunuto:

"Vyhlášky, oznámení, zevnější označení, nápisy a označení pro poučení obecenstva buďtež vyhlášeny nejenom v jazyku státním, nýbrž také v jazyku onoho obyvatelstva, jehož přepravním a sídelním územím dráha probíhá."

Poslední věta odst. 1 budiž škrtnuta.

Odst. 4 §u 111 budiž změněn takto:

"Železniční podnik upraví svůj styk s obecenstvem co nejpřívětivěji podle zásady účelnosti, jednoduchosti, rychlého jednání a ochoty. S osobami, které v přepravním styku s drahou užijí státního jazyka, musí železniční podnik a jeho orgány jednati ve státním jazyce. Rovněž se musí se státním občanem jiného jazyka veškerá věcná jednání vésti v jeho jazyce. Ostatně jest všem cestujícím co do jazyka náležitě vyhověti."

V §u 113 buďtež odst. 1 a 4 škrtnuty.

Odst. 2 se stává odstavcem 1 a odst. 3 se stává odstavcem 2.

V §u 114 nechť odst. 1 zní:

"Za odevzdanou věc odpovídá železniční podnik jako schovatel. Prokáže-li někdo, že odevzdané věci ztratil nebo zapomenul, vydá mu je železniční podnik po srážce nákladů na uschování jakož i po srážce (zaplacení) nálezného, uplatnil-li nálezce odevzdávaje nalezené předměty svůj zákonitý nárok na nálezné."

V §u 132 buďtež odst. 2 a 3 změněny takto:

"Členové tohoto výboru buďtež voleni, a to: Polovina ze skupiny zaměstnanců, druhá polovina ze skupiny zaměstnavatelů. Dlužno přihlížeti k tomu, aby v tomto výboru byly zastoupeny všechny skupiny a druhy drah a jejich zaměstnanců. Volby za skupinu zaměstnanců dlužno prováděti obdobně podle ustanovení o volbách do závodních výborů. Volba zástupců skupiny zaměstnavatelů provádí se v dohodě s jejich vlastními organisacemi."

V odst. 3 se škrtá konečná věta, a to od slov "a to" úplně.

§ 196 bude zníti:

"(1) Byl-li někdo při železniční dopravě jevy, které jsou železniční dopravě vlastní, poškozen nebo usmrcen nebo byla-li způsobena škoda na věcech, odpovídá podnik za náhradu způsobené škody, a to: U věcných škod za náhradu škody podle §u 1323 o. z. o., při poškození na těle podle §§ 1325 a 1326 o. z. o., při usmrcení podle §u 1327 o. z. o. Několik osob povinných náhradou odpovídá společnou a nerozdílnou rukou.

(2) Této odpovědnosti je však železniční podnik jen v tom případě a do té míry zproštěn, jestliže dokazuje, že škodná událost byla způsobena:

a) zaviněním třetí osoby nebo poškozeného samého, nebo

b) že nemohla býti odvrácena přes to, že byly zachovány předepsané a věcné opatrnosti při řízení železniční dráhy a při zacházení s ní a ani nemůže býti dovozována z povahy železniční dráhy nebo za zvláštního způsobu ze selhání nebo z vad jejího výkonu.

To platí zejména také, pochází-li škoda ze splašení se zvířat. Dovolávati se zavinění třetí osoby jest vyloučeno, použila-li jí některá odpovědná osoba při provozu železniční dráhy.

Pochází-li však škoda nebo její rozsah toliko částečně ze zavinění poškozeného nebo někoho třetího, budiž s uvážením všech okolností uznáno na část nároků uvedených v §u 196 (1)."

§ 199 nechť zní:

"Právo vnésti nároky na náhradu škody na základě tohoto zákona se promlčuje:

a) v šesti měsících ode dne, kdy se poškozený dověděl o škodě,

b) i bez ohledu na tuto vědomost ve třech letech ode dne škodné události.

Nárok na náhradu škody zanikne také před uplynutím promlčecí lhůty, když oprávněný požadovati náhradu opomenul ze zavinění ve čtyřech nedělích po dnu, kdy se dověděl o škodné události, železničnímu podniku oznámiti nehodu, ačli by nemohl dokázati, že železniční podnik jinak se dověděl o nehodě v oné čtyřnedělní lhůtě.

Za § 199 vloží se:

"§ 199a).

Žaloby na náhradu škod, které byly způsobeny provozem železniční dráhy, mohou býti podány také u soudu věcně příslušného, v jehož obvodu škodná událost se přihodila.

§ 199b):

Naprosto neplatny jsou úmluvy, jimiž napřed mají býti vyloučeny nebo obmezeny předpisy tohoto zákona na újmu poškozeného."

III. Pozměňovací návrhy posl. Suroviaka:

V §e 7 má odst. 3 znieť:

"(3) Povolenie na prípravné práce sa poskytne len vtedy, keď sú zistené nároky na udelenie koncesie."

V §e 71 má odst. 4 znieť:

"Riaditeľom alebo členom riaditeľstva smie byť ustanovený len československý štátny občan, majúci rodisko a bydlisko v tej krajine Československej republiky, kde je sídlo riaditeľstva a ovláda štátny jazyk."

V §e 74 nech je odst. (3) doplnený takto:

"Smluvní zamestnanci v dobe vydania služobného poriadku stávajú sa stálymi zamestnancami so započítaním strávenej slúžobnej doby tak železničnej ako i vojenskej."

V §e 86 nech je odst. (4) doplnený takto:

"Pred schválením tarif na rokovanie buďte pozvaní zástupcovia krajínskych úradov, hospodárskych kruhov, dopravného výboru a žel. riaditeľstiev."

§ 87 nech je doplnený takto:

"Nariadenie sa stane s predbežnou dohodou so zástupcami uvedenými v §e 86, odst. (4)."

V §e 90 nech je odst. (1) doplnený takto:

"Inštrukcie pre krajinu Českú a Moravskosliezsku musia byť vydané v jazyku českom, pre krajinu Slovenskú v jazyku slovenskom."

V §e 111 nech je odst. (4) doplnený takto:

"V krajine Českej a Moravskosliezskej sa užíva štátny jazyk v znení českom, v krajine Slovenskej v znení slovenskom."

V §e 124 nech je odst. (4) doplnený takto:

"Do železničného správneho úradu patrí technicko-dopravný výbor poslaneckej snemovne a zástupcovia krajinských úradov."

IV. Pozměňovací návrh posl. dr. Suchého, dr. Markoviče, F. Richtera, dr. Huly, Ostrého, Köglera, dr. Luschky a Zierhuta k §u 196:

Odstavec 1 budiž nahrazen zněním:

"(1) Byl-li někdo poškozen na těle (na zdraví) neb usmrcen při železniční dopravě na trati úkony nebo jevy, kterými se navenek projevuje nebezpečnost vlastní této dopravě, odpovídá za škodu, která z toho vznikne, železniční podnik."

V odst. 2 budiž čís. 2 nahrazeno zněním:

"2. byla neodvratná a nelze ji odvozovati ani z povahy nebo stavu provozních zařízení, ani ze zvláštního způsobu, selhání nebo nedostatků jejich činnosti."

Místopředseda Langr (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavněprávního, p. posl. dr. Marešovi.

Zpravodaj posl. dr. Mareš: Slavná sněmovno!

Většina pánů řečníků se zabývala obsahem osnovy a projevila svůj souhlas aspoň s jejími zásadními směrnicemi, zejména uvítala osnovu po stránce unifikační, tedy po stránce sjednocování celého zákonodárství a také po stránce jakéhosi zmodernisování celé vnitřní úpravy železničního provozu po stránce právní.

Pokud bych se měl zabývati vývody jednotlivých pánů řečníků, tu míním, že se mohu zabývati jen oněmi vývody, pokud měly stránku věcnou a souvisely přímo s předloženou osnovou zákona. Nelze mi ovšem jako zpravodaji odpovídati na ony vývody, které byly mimo tento zákon a měly ráz politický a vůbec nijak s osnovou nesouvisely, tak na př. vývody kol. Birkeho, který našel souvislost se zákonem jen potud, že mluvil o tom, že s rychlostí železničního vlaku byla zde předevčírem vyřízena osnova o rozpouštění politických stran.

Pokud se jednotlivých pánů řečníků týče, tu bych reagoval na poznámku kol. Suroviaka potud, že si stěžoval, že v zákoně železničním měla býti dána možnost i pro udělení koncese podnikateli i pro období přípravných prací. Tu poukazuji, že taková právní úprava byla již v koncesním zákoně, že to je 80 let stará zásada, která se osvědčuje i dnes, a že je pro to účelné, aby tato zásada byla v osnově ponechána. Právě na přípravných pracích záleží, aby státní dozor mohl zjistiti, jde-li o podnikatele seriosního, jde-li o podnik, který může sloužiti státu, totiž veřejným zájmům, a je jistě mimo pochybu, že koncese bude udělena, jakmile přehled těchto prací zjistí, že jde o podnik seriosní. Pokud se pan kol. Suroviak domáhal toho, aby v železničním zákoně již vyšla najevo jakási zvláštní úprava pro slovenské poměry, tedy jakýsi druh železniční autonomie, tu upozorňuji kol. Suroviaka na to, že nelze v rámci tohoto zákona řešiti problémy, které jsou problémy ústavními, ležícími daleko mimo tuto osnovu a mimo resort, který tuto osnovu slavné sněmovně předkládá.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP