Čtvrtek 17. prosince 1936

Dovolím si poukázať na to, čo sa stalo pred 6. decembrom v Bratislave. Celá mládež slovenská, ktorá bola organizovaná v t. zv. akčnom výbore, kde boly zastúpené všetky politické strany, rozhodla sa poriadať verejný protirevizný prejav v Bratislave. Boly urobené všetky prípravy, menovaní rečníci, za stranu Hlinkovu pán kol. Bezák, plagáty boly vytlačené, ale na raz prišiel ferman podpísaný pánom dr. Sokolom alebo niekym iným, kde sa ohlašuje: My sa tohoto protirevizného prejavu nezúčastníme, my sa ho nezúčastníme preto, poneváč tam budú hovoriť komunisti, a my si budeme robiť prejav s nacionalistickými stranami. S ktorými nacionalistickými stranami? S pánom Esterházym a pánom Jarossom? Ktorá je to ešte tá nacionalistická strana podľa vás na Slovensku okrem pána Jarossa a Esterházyho? Čo sa, prosím, stalo? Napriek tomu sa prejav konal za ohromnej účasti. A čo robila tlač Hlinkovej strany? Tlač Hlinkovej strany oznámila: Divné veci sa dejú, akísi neznámi svolávatelia, akýsi neznámy výbor chystá robiť protireviznú manifestáciu, ale má to byť vraj za demokraciu a pod červenými zástavami. Kdo to bude robiť? Komunisti sa chystajú na provokáciu a tak ďalej. To robili až do posledného okamžiku. (Posl. dr. Sokol: To sa i stalo!) A konečne keď celý prejav vyznel mohutne práve vďaka mobilizácii komunistickej strany proti fašistickej revízii, za demokraciu, za bratské spolunažívanie národov v republike, zasa to bola vaša tlač, ktorá chcela pána Ribbentropa a Maďarsko, ako sa to stalo, zásobiť zprávami, že vraj to bolo veľké fiasko, že miesto 60.000 prišlo 10.000 ľudí.

Prečo o týchto veciach hovorím? Je to detail veľmi konkrétny a jasný, ako ďaleko je ochotná ísť Hlinkova ľudová strana na komando nie Sidora, Hlinku, ale na komando pánov Beranov tuná z Hybernskej ulice, pánov z vedenia agrárnej strany. (Výkřiky komunistických poslanců: Z Budapešti!) To tiež k tomu pripadá.

Keď takto rozoberáme situáciu a so stanoviska tejto situácie posudzujeme návrh zákona, ktorý tu prešiel bez rozpravy, tak je zrejmé, že to bol jeden z najzávažnejších zákonov, že sa nedá preniesť ponad tento zákon poukazom na to, že za 4 roky nebol použitý, že sa celkom mýlia a klamú tie demokratické a socialistické živly, ktoré si myslia, že tohoto zákona by bolo niekedy použité proti Henleinovcom. Henleinovci majú príliš veľkých pánov ochráncov vo vláde, ako to dokazuje vo "Venkove" i pán minister dr. Černý. (Posl. dr. Sokol: Vy máte socialistov, agrárnikov!) Povedzte nám nejaký konkrétny prípad, pán kol. Sokol. (Posl. dr. Sokol: Dosiaľ sa osvedčilo, že socialisti nikdy nedopustia, aby komunistická strana bola rozpustená!) Ste vy pre to, aby bola rozpustená? (Posl. dr. Sokol: O tom nič nehovorím, odvolávam sa na to, že máte protektorov vo vláde!) Dobre, pýtam sa, ste-li pre to, aby bola komunistická strana rozpustená? (Posl. dr. Sokol: Ale áno, dokiaľ komunistická strana bude rozvracať poriadok, tak sme pre to!) Ste dneska za rozpustenie, v tomto momente? (Výkřiky posl. dr. Sokola.)

Prosím, ja vám tiež konkrétne poviem, prečo je dneska Hlinkova strana za rozpustenie komunistickej strany. My vieme a pamätáme sa veľmi dobre, že mládež z Hlinkovej strany neraz pracovala s komunistickou mládežou. Vieme, že mládež z Hlinkovej strany neraz sa dovolávala práce, politických úvah práve mladých ľudí z komunistickej strany. (Výkřiky.) My vieme: Trenčianske Teplice. My vieme, pánovia, že váš sjazd v Piešťanoch, keď si kladol hlavné heslo, hospodársku požiadavku, tak si to napísal: chceme reparačný fond pre Slovensko, - komunistické heslo z r. 1933. A tak by sme vám mohli sostaviť celú hŕbu vašich požiadavkov. Vtedy ste neboli proti komunistickej strane a dneska ste za jej rozpustenie. Prečo ste dnes, keď vtedy ste mohli ešte samostatne rozhodovať, vtedy ste boli slovenskou stranou, vtedy ste smýšľali po slovensky. (Výkřiky posl. Haščíka a posl. dr. Sokola. - Místopředseda Taub zvoní.) Uisťujem vás o tom oficiálne, že komunistická strana nechcela smrti žiadnych vašich vodcov, naopak práve vlani som tuná hovoril, že ste vedome zneužili nešikovnej stylizácie toho žurnalistu, a niekoľkoráz vám bolo povedané, že to nie je pravda. Vy veľmi dobre viete, že to nie je pravda. Ale bez ohľadu na to, pánovia, prečo ste dnes za rozpustenie komunistickej strany? Prečo je pán Labaj, statkár, ktorý má samých robotníkov, platených 7 Kč za deň, komunistami vedených, za rozpustenie komunistickej strany, je jasné. Podívajte sa, pod oblokami pána Hlinku rastie komunistická strana. Samozrejme. že ste za jej rozpustenie. (Výkřiky poslanců slovenské ľudové strany.) Na Horehroní, kde sme nemali hlasu, dneska sa nemôžete ukázať. Samozrejme, že ste za rozpustenie komunistickej strany. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Ale to všetko nestačí. To sú snáď vaše subjektívne názory, prečo by ste si priali rozpustiť komunistickú stranu. Ale jedno je charakteristické, že nie od vás vyšlo toto heslo, že toto heslo vyšlo z Norimberka, že vyšlo z "Venkova" Vraného a potom bolo prebraté vami. Dokiaľ "Venkov" a "Polední list" nevolal po rozpusteni komunistickej strany, zatiaľ vám to nenapadlo. Dokiaľ hitlerovci nezačali so židoboľševizmom, zatiaľ vám to nenapadlo. Pánovia, celý váš politický eces, všetky vaše politické heslá idú z Norimberka via "Venkov" - Vraný. (Výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.)

Končím, vážení! Kedykoľvek vám to môžeme dokázať, kedykoľvek môžeme s vami na toto téma diskutovať. Opakujem tuná: Takto prejednávaná, takým rýchlym a nenápadným spôsobom prejednávaná osnova zákona nemôže a nebude slúžiť k žiadnym demokratickým účelom, lebo práve proti tomu nebezpečiu, ktorému by sa malo čeliť, proti nebezpečiu fašizmu, proti nebezpečiu poraženectva, takéto osnovy nestačia, na to je potrebné prevádzať ľudový program, prevádzať program rovnoprávnosti všetkých národov a sociálnej spravedlivosti. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Schlusche. (Stálé výkřiky. - Místopředseda Taub zvoní.) Dávám mu slovo.

Posl. Schlusche (německy): Slavná sněmovno!

Předložená osnova zákona o železnicích jest se strany Klubu poslanců německé křesť. sociální strany lidové vítána. Vítáme tuto osnovu, protože v ní dlouholeté zkušenosti a výsledky veřejného dopravnictví jsou sestaveny v časové formě a je na ně brán zřetel. Vítáme tuto osnovu, protože je viditelným dokladem toho, že se ve výborech parlamentu koná vážná a věcná práce. Vítáme konečně tuto osnovu, poněvadž odstraňuje téměř neproniknutelnou změť zákonů, nařízení a dekretů, které sahají až k samému roku 1843 a jsou ovšem již dávno překonány, a protože se touto osnovou zákona stanoví jasný právní podklad pro celý provoz. Jest proto samozřejmé, že budeme pro tuto osnovu hlasovati.

Naší povinností však je, v stejné míře v zájmu národa a státu, abychom vzali odhlasování osnovy zákona za podnět poukázati na některé nepřístojnosti a často velmi rušící zjevy a připojili k tomu požadavek, aby byly co nejdříve a nejrychleji odstraněny. S uspokojením jsme vzali na vědomí sdělení pana ministra železnic, že je pro rok 1937 předvídáno značnější zvýšení částky, která jest určena na investice - 233 milionů. Litujeme však zároveň, že z nádražních projektů většího významu, v počtu sedm, je jen jediný projekt v německé sídelní oblasti, totiž v Karlových Varech. Postrádáme zde konformní včlenění pracovního plánu železniční správy do velkého hospodářského plánu, který nám předseda vlády dr. Hodža ohlásil, a dáváme zde úplně otevřeně výraz názoru, že nebude-li toto včlenění a toto přizpůsobení celkovému konceptu vlády uskutečněno v oboru železničního provozu, bude tím blamována celá vláda. Nemůže věru nikdo popírati, kdo zná skutečné poměry, že jsou v sudetskoněmecké oblasti velmi nutné nádražní stavby, naléhavě, ba nejnaléhavěji nutné. (Posl. dr. Luschka [německy]: Výměna starých souprav!) Zcela jistě, pane kolego, také na to se má bráti zřetel. Stačí poukázati jen na nádražní poměry v Liberci, v městě, o kterém se mluví jako o největším německém hospodářském středisku v Čechách. Tam jsou takové železniční budovy, které nejsou jen nehodny tohoto velkého německého města, nýbrž také nehodny státu, ve kterém toto město je. Jen ať někdo stojí ve frontě k frýdlantskému nádraží, pokud možno se ženou a dítětem, pak se může objektivně zjistiti, jak nutná je tu žádoucí změna. Konstatujeme, že jest na čase, aby i železniční správa brala vážně slib opatřiti v německé sídelní oblasti práci. Nemělo by se jen obzvláště nyní zapomenouti na to, že po tolik let nedostalo se německému obyvatelstvu nejprimitivnějšího nároku, totiž nároku práva na práci v této oblasti. Jest potěšitelné, slyšíme-li, že se chce konečně v příštím roce vystavěti linka Nový Dvůr - Bezdružice - Teplá. Jedinou takovou částečnou trať v německé sídelní oblasti musíme však označiti za velmi malý zřetel k německé sídelní oblasti.

Velmi nutná by byla jak v hospodářském, tak také v dopravně-technickém a konečně také v strategickém ohledu výstavba po desítiletí plánované trati Rýmařov - Šumperk, Vrbno - Cukmantl a Budišov - Moravský Beroun. Upřímně nás těšilo, že se vzal také v zákoně v §§ 7 až 11, především v § 11 zřetel na návrh našeho pana klubovního předsedy, ve kterýchžto ustanoveních se stanoví vzájemný poměr mezi dráhou a obecenstvem. Máme nyní jen jediné přání, aby příděly, které jsou zde uvedeny, byly bezpodmínečně a úplně dodrženy nejen ministerstvem železnic, nýbrž také posledním staničním úřadem, obzvláště tehdy, je-li v německé oblasti. Jest potěšitelné, slyšíme-li v osnově o věcech, které mluví o službě zákaznictvu. Musíme však v tomto případě upozorniti na to, že není službou zákaznictvu, nechají-li se velké organisace bůh ví jak dlouho čekati, až se vyhoví jejich žádosti o poskytnutí 50 % slevy jízdného za účelem návštěvy velkých slavností, jako to jsou na př. zemské katolické sjezdy, a neupouští-li se tam od zásady, že všechny legitimace musejí býti tištěny pouze v české řeči, ví-li se, že při nejmenším 90 % účastníků, kteří tuto legitimaci potřebují, tuto řeč neovládá. Není službou zákaznictvu, prohlašuje-li ředitelství státních drah, že se nemůže dáti 50 % sleva jízdného pro státní autobusové trati školním dětem, které musejí jezditi den co den z obce jejich bydliště do místa školy. Jest mylné míti za to, že rodiče těchto dětí budou moci zaplatiti 80 % jízdného. Ve skutečnosti děti této příležitosti k jízdě, která má přece býti službou zákaznictvu, nemohou použíti. Přejeme si především, aby se poskytovala ulehčení pro cizince, kteří se v této zemi léčí nebo chtějí stráviti svou dovolenou.

Poukazujeme tu na velmi pěkné výsledky v ostatních zemích, především v Rakousku. Byl by nejvyšší čas, kdyby se konečně vzal zřetel na přání a požadavky Společnosti k podporování cizineckého ruchu.

Nyní ještě k nejpalčivější otázce v železniční správě, k otázce národnostně spravedlivého zadávání státních pracovních míst pro úředníky, zřízence a dělníky. Vášnivě tu žádá něm. křesť. soc. strana lidová, aby se bral zřetel podle klíče k německým uchazečům ve všech služebních kategoriích železniční správy. S naší strany musí býti řečeno, že dnešní stav poškozování Němců jako druhého státního národa, jak byste je měli rádi, není pro nás jednoduše na trvalo snesitelný. V celé německé sídelní oblasti jest dnes téměř směšně malý počet německých průvodčích, německých nádražních restauratérů a železničních hlídačů, o německých staničních přednostech ani nemluvě. Dvakráte se tu udeřilo německému lidu do obličeje: jednou r. 1924. Tu se pod záminkou nezbytně nutné úspory předčasně pensionovaly a propustily sta, ba tisíce německých úředníků, zřízenců a dělníků. Krátký čas nato se zaměstnali na všech těchto uvolněných místech čeští státní občané v takovém počtu, že se ani nemohli zaměstnati v železničním provozu. Tu museli býti strčeni na měsíce a roky do berních správ, aby se mohli vůbec použíti. Tato těžká a hluboká rána zasažená německému národu se ještě nezacelila a již se způsobila po říjnu 1933 německému lidu druhá těžká rána. Všem německým železničářům, kteří byli členy rozpuštěné nebo zastavené strany neb také jen členy německé odborové organisace, se dal černý bod. Výsledek byl předčasné pensionování, zastavení postupu a přeložení do české sídelní oblasti.

V této souvislosti mi dovolte uvésti dva konkretní případy, které musejí býti označeny za nehorázné. V Šilperku byl železniční zřízenec německé národnosti, toho přesadili do Hradce Králové, ačkoliv sídlel v Šilperku, byl otcem sedmi dětí a měl pět měsíců před pensionováním, právě v době, kdy měly býti volby do parlamentu 19. května 1935.

Druhý případ jest právě symptomatický pro jisté, stále ještě existující zjevy. Jednoho dne jsem dostal expresní dopis německého železničáře, ve kterém mi líčil hospodářské a sociální poměry a sděloval, že byl naráz přeložen přes 200 kilometrů do českého území. Zavolal jsem odpoledne personálního referenta dotčeného ředitelství státních drah, uznání hodným způsobem mi personální referent telefonicky slíbil, že se přeložení odvolá. Pln radosti jsem napsal železničáři výsledek intervence. To bylo 21. září 1935. Dne 5. října 1935 jsem se musel k svému největšímu údivu dověděti, že tento železničář, jménem Kowal, byl přece přeložen. Dne 9. října jsem při příležitosti intervenoval u dotčeného personálního referenta ředitelství drah osobně, a tu se zjistilo, že opravdu dal referent příkaz k odvolání přeložení, že však expedice tohoto ředitelství drah tento příkaz prostě neprovedla.

To jsou jistě zjevy, které se v konsolidovaném státě nesmějí díti. (Posl. dr. Neuwirth [německy]: Avšak stále opět se dějí!) Bohužel. Odstranění jich má býti především také naší úlohou. Neslyšel jsem bohužel, že by právě v tomto případě došlo k exemplárnímu potrestání. Jsem toho názoru, že ministr a vyšší místa železniční správy mají nejlepší vůli. Máme jen naléhavou prosbu, a to tu, aby se konečně jednou zakročilo a pečovalo o to, aby byla do posledního místa dolů zachována také disciplina. Jen tak rozumíme velmi diskutované demokracii, neboť kdyby tomu bylo jinak, pak bychom museli mluviti o tom, že je zde demokracie disciplinovaná.

Tu pravíme jediné: V takových zjevech leží příčina rozporu pojmů lid a stát. Nesmí se klásti státním občanům otázka: Národ nebo stát, protože již příroda stanovila každému člověku odpověď. Musí býti úlohou všech odpovědných, že tyto pojmy stát a národ nejsou proti sobě, nýbrž naopak že tyto pojmy musejí býti sloučeny k harmonii života. Jen tak bude moci zavítati do jednoho z nejdůležitějších odvětví státní správy národnostní mír. Nechť všichni, kdož jsou povoláni, pečují o to, obzvláště za poukazu, že máme vánoce, aby byly nasazeny všechny síly k vytvoření tohoto míru těmi silami, které jsou dobré vůle. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Śliwka.

Posl. Śliwka (polsky): Osnova zákona o železnicích, kterou jsme dostali, abychom ji odhlasovali, má nesmírný význam pro republiku. My jako komunisté uznáváme, že dráhy jako velmi důležitý činitel obrany republiky mají velký význam jak po stránce technické, tak i po stránce sociální a hospodářské. My nepodceňujeme tohoto významu, právě naopak vysoko ceníme jejich význam pro obranu republiky.

Bohužel však přes to, že toto zřízení má tak velký a tak dalekosáhlý význam pro život všech národů republiky a pro sám stát, dějí se na drahách věci, které podlamují a zeslabují jejich schopnost obrany a zároveň posilňují fašistické tendence. Tato opatření nevycházejí jen z popudu byrokracie, nýbrž vycházejí i ze samého ministerstva železnic. (Předsednictví převzal místopředseda Košek.)

Mimo to jest mnoho jiných činitelů, kteří ač jsou neúřední, nevládní, přece mají ohromný vliv, a to hlavně v otázkách personálních, v tomto případě se týkajících personálu košicko-bohumínské dráhy na Těšínsku. Tito různí činitelé působí svým vlivem nikoliv na povznesení prestiže dráhy, na zesílení myšlenky obrany státu proti zahraničním nepřátelům, nýbrž naopak oslabují schopnost k obraně státu. Ukazuje se to velmi křiklavě nejednou ve formě divokých útisků, které nepomáhají republice, nýbrž škodí jejím zájmům.

Slezští železničáři, Poláci, Němci i Češi, to jest skutečně živel, jenž již od počátku připojení Slezska k Československé republice dokázal, že bez zřetele k tomu, zda je Polákem, Čechem nebo Němcem, chce především brániti demokracii, a s druhé strany, že jest živlem spolehlivým v práci, ve službě i mimo službu.

Šestnáct let zkušenosti a především první léta služby, práce polských železničářů na košicko-bohumínské dráze od Mostů až po Bohumín, Frýdek a Přívoz dokázalo, že to skutečně jest živel po každé stránce tvořivý, konstruktivní, především v té době, když mnoha pánům z Matic, Národních výborů a Národních rad se ani nezdálo o tom, aby tam ve Slezsku bojovali za plebiscitu proti zahraničním živlům výslovně fašistickým. Byli to právě polští železničáři ve Slezsku, kteří intuitivně chápali, že ačkoliv jsou Poláky, když šlo o to, aby české dráhy vozily střelivo r. 1920 na pomoc Varšavě proti Kyjevu, Smolensku a Moskvě, že je třeba ukázati společně s českými a německými železničáři, že sympatisují s jejich zájmy, s jejich státem proti polskému fašismu. A jsme pyšni, že se tenkrát polským železničářům povedlo zastaviti dovoz zbraní proti Svazu sovětských socialistických republik.

Až teprve poslední léta dobrodružství Malhommeů z Beckova popudu způsobila změny a velký zmatek. Tato dobrodružství, hodná nejen politování, nýbrž i trestu, rozličných sousedních živlů, vyhlašujících výslovně iredentu, směřovala k tomu, aby se Slezsko dostalo do oblasti působení Becků a Hitlerů. Ona způsobila neklid ve Slezsku a v důsledku toho ochranné prostředky.

My komunisti výslovně pravíme, že nemáme nic proti tomu, aby se stát, v tomto případě dráhy bránily proti živlům výslovně iredentistickým, proti živlům fašistickým, proti živlům druhu Malhommeů a Becků na Těšínsku, a jsme pro to, aby viníci byli potrestáni, poněvadž nelze u nás trpěti kukaččí hnízda fašismu a revisionismu.

V tomto případě tedy polští železničáři, jak r. 1920 ohromnou většinou šli s námi proti zahraniční intervenci chráníce hranic tohoto státu, tak také za Malhommeova dobrodružství se postavili na naši stranu, na stranu sovětů proti varšavským dobrodruhům.

Ale bohužel přes to, že právě oni byli těmi skutečně kladnými činiteli, kteří se postavili energicky proti fašismu, přes to právě oni se stali obětním beránkem represí, které ohrožují jejich život a existenci. Přes 200 železničářů, většinou Poláků, lidí organisovaných v sociálně demokratické Unii a Verbandu, bylo přeloženo do hloubi Moravy a Čech a dokonce na Slovensko. Jsou to většinou stoprocentní protifašisté, kteří patřili k nějakým polským organisacím nebo byli v nějakém sdružení, ale nechodili na podniky, které pořádal Národní výbor nebo Matice, a to již stačilo, aby se octli na listině obětních beránků.

Úředně byli přeloženi pod služební záminkou a podle služebního řádu, ale neúředně: Když jsem se sám osobně nebo železničáři, členové Unie, tázali, co to vlastně je, proč byli přeloženi, řeklo se jim: "Jak mluvíte doma?" Odpovídali: "Polsky." Na to dostali odpověď: "Vy mluvíte polsky, vy jste Polák a vy se ještě ptáte, proč jste přeložen, relegován?" Neúředně bylo mu řečeno, že byl přeložen buď proto, že je Polák, že neposílá své děti do české školy nebo že nechodí na národně-demokratické a agrární podniky, nebo co bylo nejhorší, že jest podezřelý z komunismu nebo ze sympatií pro komunismus. (Posl. Čuřík: To je řeč pro Varšavu!) To není řeč pro Varšavu. Prosím, jestliže vy, kolego poslanče, pravíte, že je to řeč pro Varšavu, budu jenom citovati, co sám "Venkov" v této věci píše - třeba demagogicky, neboť si chtěl utříti prsty: "Ano, ve Slezsku se stala polským železničářům a Polákům veliká křivda, která nám vadí a škodí ve Varšavě." To psal "Venkov" a "Národní listy" přinesly sáhodlouhý článek, ve kterém pojednávají o těšínské otázce a o poměru Varšavy ku Praze. A víš, co píší "Národní listy" z Kramářovy a event. z vaší přízně? Píší o tom, že s polskými železničáři, s Poláky ve Slezsku, se v republice zachází hůř než s cikány. Tak to psaly "Národní listy", co pak tedy chceš ode mne? Jestliže mluvím, tedy na základě toho, co je skutečnost. A ty sám jsi blízko samého toho zřídla nepravdy "Venkova" a "Národních listů", a přece se cítíš pobouřen, když ti podávám fakta; a uvidíš, že jsou to fakta. Mne samého to mrzí při boji proti varšavskému fašismu, ale jednou se už musí říci pravda, aby pro příště tyto věci, které se ve Slezsku dály a dějí, byly jednou pro vždy vymazány z dějin slušné, spravedlivé a dobré československé demokracie, aby byl udělán most mezi českým a polským lidem a kromě toho aby jednou pro vždy byly znemožněny takové osoby ve Slezsku jako Malhomme. Ale vaše partaj to zrovna živila, tvořila živnou půdu pro polský iredentismus a fašismus. A proto je v zájmu našem, v zájmu Československé republiky, v zájmu její obrany, připoutati dobré živly z polského dělnictva k republice a nedeprimovat je takovým způsobem.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP