Čtvrtek 10. prosince 1936

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: dr Markovič, Langr, Košek, Mlčoch, Taub.

Zapisovatelé: dr inž. Fulík, Pik.

212 poslanců podle presenční listiny.

Členové a zástupci vlády: předseda vlády dr Hodža; ministři Bechyně, dr Czech, Machník, dr Spina; za ministerstvo železnic odb. radové dr Chmelař a dr Heuschneider.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Záděra.

Předseda Malypetr zahájil schůzi ve 3 hod. 25 min. odpol. a konstatoval, že sněmovna je způsobilá jednati.

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu dal předseda: na dnešní den posl. Onderčovi; na dnešní a zítřejší den posl. Appeltovi, Jarossovi.

Omluvili se

nemocí posl. Dlouhý, dr Luschka, Beuer, Petrášek, Schütz.

Změna ve výboru.

Klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" vyslal do výboru branného posl. Obrlika za posl. dr Köllnera.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 5. prosince 1936, že senát projednal a schválil:

ve 47. a 49. schůzi dne 29. října a 5. prosince 1936 osnovu zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 11. prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném (k tisku 303-IV sen. 1936);

ve 49. schůzi dne 5. prosince 1936 druhý dodatkový protokol k obchodní a plavební úmluvě mezi Československem a Finskem ze dne 2. března 1927, podepsaný v Praze dne 28. ledna 1936 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. února 1936, čís. 30 Sb. z. a n. (k tisku 204-IV sen. 1936).

Došlo vládní nařízení.

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 2. prosince 1936, č. j. 25.746/36 m. r., vládní nařízení ze dne 20. listopadu 1936, č. 279 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 18. března 1921, č. 120 Sb. z. a n., kterým se vydávají předpisy o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou - přikázáno výborům brannému a rozpočtovému.

Došly dotazy a odpovědi.

Dotazy:

posl. Zierhuta min. vnitra o ztýrání Františka Wittura a Pavla Mattise četnickými orgány chebské pátrací stanice (č. D 229

posl. dr Luschky min. průmyslu, obchodu a živností, proč živnostnice paní Marie Tuscherová z Opavy nebyla přijata do svazu čsl. dentálních depot (č. D 230-IV),

posl. inž. Karmasina min. školství a nár. osvěty o zamýšleném zřízení české měšťanské školy v Šumvaldě (č. D 231-IV),

posl. Kopřivy min. spravedlnosti ve věci Jaroslava Siegla (č. D 242-IV),

posl. dr Neumana vládě republiky Československé ve věci tísnivých poměrů soudců a státních zástupců v pohraničním území (č. D 243-IV),

posl. Polívku min. vnútra pre prenásledovanie pošt. zamestnance Lidmily v Stavnom (č. D 244-IV),

posl. Stanislava min. nár. obrany o poskytnutí podpory rodičům Vincence a Žofie Kolářových ve vojenské službě presenční zemřelého vojína Čeňka Koláře (č. D 245-IV).

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. dr Neumana č. D 89-IV;

min. vnitra na dotaz posl. dr Goldsteina č. D 182-IV.

Rozdané tisky

počátkem schůze:

Zprávy tisky 698, 699.

Návrhy tisky 693, 696 - přikázány výboru iniciativnímu.

Interpelace tisky 683 (I až XXII), 691 (I až XIV).

Těsnopisecké zprávy o 65. a 66. schůzi posl. sněmovny NSRČ.

Výboru imunitnímu

přikázal předseda žádost disc. rady adv. komory v Praze ze dne 23. listopadu 1936, č. Dis 527 /36, za souhlas s disc. stíháním posl. dr Neuwirtha (č. J 198-IV).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru branného o vládním návrhu (tisk 684) zákona o změně správní působnosti vojenských útvarů (tisk 699).

Zpravodajem jest p. posl. Vičánek Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Vičánek: Slavná sněmovno! Rozhodnutím presidenta republiky byla loňského roku dnem 15. října zřízena nová vyšší vojenská velitelství, tak zvané sbory. Dosavadní stav, jaký až do té doby byl, byl takovýto: V naší armádě jsme měli dva stupně vyšších vojenských velitelství. Byla to především zemská vojenská velitelství se sídlem v Praze, v Brně, Bratislavě a Košicích, a byla zde velitelství divisí v počtu 12 a jim na roveň postavená velitelství horských brigád v počtu dvou. Jak zemská vojenská velitelství, tak i velitelství divisí a brigád měla kromě velitelské pravomoci také určitou pravomoc správní ve svých obvodech. Tento stav neodpovídal ani potřebám naší armády, ani vzorům v armádách zahraničních, zejména spojeneckých a sousedních států. Tam totiž organisace vyšších vojenských velitelství je odlišná a je tam o jedno vojenské velitelství více, totiž o sbory, které právě rozhodnutím pana presidenta republiky jako nejvyššího velitele branné moci byly zavedeny do naší armády.

Proč se tak stalo? Je to především, jak jsem již řekl, organisace cizích armád, které v případě potřeby budou buď s naší armádou kooperovat anebo budou zase našimi odpůrci. Tak na př. Francie, Italie, Německo, Polsko, Rumunsko, všechny mají zavedena mezi vyššími vojenskými velitelstvími velitelství sborů.

Za druhé je tu očekáváno, že zavedením velitelství sborových se zvýší jednak taktická pohyblivost naší armády v případě branného konfliktu. Zvýší se rovněž její pohyblivost po stránce administrativní již v době míru a dále se umožní mnohem rychlejší provedení příprav, jako mobilisace a různých jiných opatření k zavedení branné pohotovosti. Všechny tyto důvody vedly k tomu, že aspoň po stránce vojensko-velitelské bylo rozhodnuto o zřízení velitelství sborů rozhodnutím pana presidenta republiky.

Nyní přichází vládní návrh zákona tisk 684 o změně správní působnosti vojenských útvarů, který znamená druhé slovo k tomu, co už bylo rozhodnuto panem presidentem.

Proč se tu volí forma zákona? Je to z toho důvodu, že vyšší vojenská velitelství mají nejenom úkoly taktické a úkoly vojensko-velitelské, nýbrž mají také velkou řadu úkolů správních, které na ně byly přeneseny řadou zákonných opatření. Důvodová zpráva uvádí velkou řadu zákonů a vládních nařízení, kterými byly zejména zemským vojenským velitelstvím, ale také velitelstvím divisí, svěřeny určité správní úkony v době míru. Je to především zákon branný, pak zákon č. 53 z r. 1927, jsou to branné předpisy, které v řadě svých paragrafů ukládají určitou správní pravomoc vojenským velitelstvím zemským i velitelstvím divisním, zákon č. 17/1924, vlád. nařízení č. 220/1924, dále pak je to interní kázeňský a kárný zákon, který se rovněž zmiňuje o zemských vojenských velitelstvích, při nichž se zřizují kárné výbory pro vyšší důstojníky.

Právě proto, že dosavadním vyšším velitelstvím byla správní pravomoc udělena zákonem, pravomoc která má býti tedy z největší části, ba téměř úplně přenesena na nově zřízená velitelství sborů, byla volena forma zákona, aby všecka tato pravomoc byla úhrnem přenesena na velitelství sborů.

Jaká bude nynější situace? Od nové organisace se očekává jednak urychlení úředního řízení, jednak větší pohyblivost po stránce strategické a taktické. Jak jsem už řekl, až dosud veškerou správní mocí byla vybavena zemská vojenská velitelství. A tu byl postup tento: přes velitelství pluku na velitelství brigády, odtud na velitelství divise, která byla první instancí správní, dále pak na zemské vojenské velitelství jako druhou správní instanci a konečným cílem bylo ministerstvo nár. obrany. Nyní se tato dlouhá cesta velmi zkracuje a zjednodušuje. Veškerá pravomoc správní, kterou měly divise, se přenáší na sbory, rovněž tak veškerá pravomoc zemských vojenských velitelství, takže tu zůstane jediné velitelství s úplnou správní mocí. Půjde tedy takové podání přímo na velitelství sboru, bez prostřednictví nižších velitelských míst a odtud přímo na ministerstvo, poněvadž sbory budou podřízeny po této stránce přímo ministerstvu nár. obrany. Tímto opatřením sleduje vojenská správa právem značné urychlení úředního jednání a zkrácení veškerých úředních výkonů.

Jak to bude se stránkou vojensko-velitelskou? Bylo namítáno, že zřízení sborových velitelství v našich poměrech je luxusem. Bylo poukazováno na to, že ačkoliv tato velitelství mají všecky velké armády, nehodí se pro naše poměry, poněvadž jsme malým státem a nemůže se prostě to, co se hodí velkým, hoditi také nám. S tímto tvrzením nelze souhlasiti. Důvody, proč zřizujeme velitelství sborů, která se mají státi již v době míru, ale zejména za války nejdůležitějšími velitelskými sbory, vycházejí právě z útvaru naší republiky a z poměrně malé lidnatosti našeho státu. Naše hranice nejsou výhodné a nebezpečí, které by nás mohlo ohroziti, číhá téměř na všech stranách našich hranic. Je tedy nezbytně nutno, aby vojenské jednotky, které mají tomuto nebezpečí čeliti, byly pokud možno samostatny po stránce velitelské i po stránce různých vojenských služeb i po stránce správní.

Dosavadní organisace, jak už jsem řekl, i po stránce správní byla těžkopádná, ale byla těžkopádná také po stránce taktické. Územní pravomoc jednotlivých zemských vojenských velitelstev nebyla stejná. Tak na př. zemské vojenské velitelství v Praze, jehož správní oblastí je celá země Česká, mělo poměrně větší územní rozlohu nežli ostatní zemská vojenská velitelství a podléhalo mu celkem 6 vyšších velitelství. Zemskému vojenskému velitelství v Brně podléhala v celém rozsahu země Moravskoslezská se 4 vyššími velitelstvími. Zemskému vojenskému velitelství v Bratislavě podléhala téměř celá země Slovenská s výjimkou východního Slovenska, které bylo připojeno organicky i vojensky zemskému velitelství, obsahujícímu celou zemi Podkarpatoruskou, ovšem se sídlem v Košicích.

Jednotlivá velitelství armád nebyla tedy ani stejně silná a neměla ani stejné přirozené podmínky k plnění svých úkolů jak v době míru, tak v době války. Novou organisací zavádějí se armádní sbory, tedy sborová velitelství, která vlastně budou odpovídati v případě potřeby velitelstvím armád. Na území zemského vojenského velitelství v Praze zřizují se 2 armádní sbory, na území zemského vojenského velitelství v Brně zřizují se rovněž 2 armádní sbory, v Brně a v Olomouci, dále pak se zřizují na Slovensku 3 sborová velitelství se sídlem v Trenčíně, Báňské Bystrici a v Košicích.

Tedy už tato organisace má po stránce taktické přinésti určité výhody, určitou hybnost, rychlost a možnost rychlejšího přizpůsobování okolnostem. Nutno upozorniti také, že velitelství sborů budou vybavena všemi správními vojenskými úřady, že budou úplně samostatnými po stránce doplňovací, že mohou tudíž mnohem rychleji prováděti mobilisaci, než jak to bylo podle dosavadního způsobu možno, že budou po stránce zásobovací úplně samostatná, majíce vlastní sborové intendantury, že budou samostatná i po stránce vojenského stavebnictva, zejména pokud jde o práce opevňovací a různé jiné, i po stránce vojenského zdravotnictví, majíce nejvyšší zdravotní službu ve své pravomoci atd. Prostě budou to jednotky úplně vybavené všemi službami a všemi možnými přednostmi a pravomocemi, od kterých bude možno očekávati jednání rychlé, jednání rozhodné a jednání včasné.

Díváme-li se na toto opatření po stránce rozpočtové, nutno konstatovati, že zřízení nového velitelského místa bude vyžadovati určitých nákladů. Bude potřeba rozmnožiti počet důstojníků přidělených vyšším velitelstvím, a to, jak se předpokládá, o 227 důstojníků. Tím ovšem vznikne finanční náklad, který se odhaduje na 6,825.000 Kč. Ovšem nutno podotknouti, že nedojde ihned ani k ustanovení všech předpokládaných důstojnických sil, ani k vyčerpání celého předpokládaného nákladu. S počátku budou ustanovovány síly mladé, mladší důstojníci, jejichž příjmy jsou samosebou nižší a menší a náklad na ně tedy bude také menší. Celé vybavení sborových velitelství náležitým důstojnickým sborem bude otázkou několika let, takže náklad se v celé své výši projeví až po několika letech, kdy bude moci býti postupně zařazován do rozpočtu ministerstva národní obrany.

Pokud jde o otázku, zda je zajištěna možnost přijati nové vojenské síly, dovoluji si upozorniti, že vláda svým rozhodnutím z července t. r. o resystemisaci ve vojenské správě uznala nutnost značně rozmnožiti počet vojenských gážistů jak rotmistrů, tak zejména důstojníků, a dala vojenské správě možnost i předpoklady pro přijetí dostatečného počtu důstojníků.

Leč i po stránce věcné vzniknou zřízením sborových velitelství určité náklady. Doposud přibývají ke čtyřem zemským vojenským velitelstvím další tři sborová velitelství, a bude nutno vybudovati pro ně úřední místnosti. Staví se již budova sborového velitelství v Baňské Bystrici a v nejbližší době se přistoupí ke stavbě budovy sborového velitelství v Olomouci. Náklady na vybudování úředních místností pro sborová velitelství se odhadují asi na 2 1/4 mil. Kč. Ani tento náklad se však neprojeví v rozpočtu ministerstva nár. obrany rázem a celkově, nýbrž bude podle zákona čís. 164/1922 uhrazován obvyklým způsobem, že obce, které zde přicházejí v úvahu jako stavebníci sborového velitelství, učiní zápůjčku, kterou bude ministerstvo nár. obrany ročně 8% stavebního nákladu úrokovati a umořovati až do konečného splacení, takže se počítá pouze s nákladem 2 1/4 mil. Kč ročně a nikoli snad s celým stamilionovým nákladem, který skutečně vznikne. Celková potřeba, řekl bych, až v tom konečném stadiu, kdy bude celé vybudování sborových velitelství hotovou věcí do důsledků provedenou, může se tedy čítati výše o 10,825.000 Kč proti dosavadnímu stavu. To by mohlo býti nazváno zdražením. Uvážíme-li však nesporné výhody a přednosti zřízení těchto nových velitelství, uvážíme-li, že zřízení jejich znamená vlastně nový a velký krok ke zvýšení pohotovosti naší branné moci v dobách ne dosti mezinárodně jistých, musíme prohlásiti takové zvýšení vojenských výdajů za naprosto nepatrné a neúměrné ziskům, které z nové organisace pro stát, jeho obranu a pohotovost armády vyplývají.

Branný výbor se obíral ve včerejší schůzi vládním návrhem, tisk 684, o změně správní působnosti vojenských útvarů, schválil jej, a jeho jménem doporučuji slavné sněmovně, aby tuto osnovu v celém znění a beze změny podle zprávy výborové přijala. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji lhůtu řečnickou 20 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek není. Navržená lhůta jest schválena.

Přihlášeni jsou řečníci: na straně "proti" p. posl. inž. Richter; na straně "pro" p. posl. Smetánka.

Dávám slovo p. posl. inž. Richterovi.

Posl. inž. Richter (německy): Slavná sněmovno!

Ve sněmovně leží osnova zákona, která obsahuje změnu správní kompetence vojenských formací a která předvídá zřízení sborových velitelství. Účelem osnovy jest zlepšiti organisaci a tím zvýšiti údernou sílu vojska. Zdá se mi, že, uvažujíce o těchto věcech, přehlížíte zásadní věc, totiž tu, kterou obsahuje, že je československá armáda pravou armádou lidovou, že ji nelze srovnávati s mrtvou mašinerií a právě tak málo se žoldnéřským vojskem dřívějších dob. Jest to tedy lid, to znamená, národy státu jsou základem armády. Národy musí viděti ve státu spravedlivého správce svých zájmů a musí míti pocit, že zásady práva a spravedlnosti mají v tomto státě platnost. V tomto smyslu jsou tedy také dotčeny základy brannosti, zůstanou-li bez povšimnutí otázky práva a spravedlnosti.

Mluvil jsem minulý týden o věci, kterou sudetští Němci pokládají za otázku práva a spravedlnosti, a to tím spíše, že byla dána ministerská slova sudetským Němcům zástavou za spravedlivé řešení. Svou řečí ze dne 3. prosince t. r. jsem uvědomil veřejnost o plánu, o kterém se dosud rozhodovalo přísně diskretně v lůně vlády, a prolomil jsem svou řečí pokrývku, která byla s pomocí znamenitě pracující censurní praxe rozprostřena nad celou věcí sanace Německé ústřední banky. Odhalení plánu, který nejen my jsme pociťovali jako novou ránu proti sudetskoněmeckému hospodářství a sudetskoněmeckým vkladatelům, pohnulo pana ministra financí, aby uveřejnil plán ministerstva financí. Především se však pan ministr financí pokoušel označiti naši kritiku plánu jako nesprávnou a uveřejněním svého plánu vzbuditi zdání, jako by naše kritika udeřila do prázdna, neboť plán, jejž jsme vytýkali, nebyl totožný s vládním návrhem, který jest v nynější době částí porad ve vládě.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP